7 C 2/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 12 484 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 12 484 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 345 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 %,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení z částky 971 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 168 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %,</b> <b>a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 5 446,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> Žalobce se původně u Okresního soudu Plzeň- město domáhal na žalované zaplacení částky v celkové výši 12 484 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mu žalovaná uvedenou částku dluží za užívání bytu [číslo] v druhém nadzemním podlaží v domě [číslo] na adrese [adresa], a to za měsíc prosinec 2019, kdy žalovaná neuhradila žalobci nájemné a za období 1. 1. 2020 – 9. 1. 2020, kdy žalovaná byt užívala bez právního důvodu. Se souhlasem účastníků byla věc projednána bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.), kdy žalovaná na výzvu soudu, která jí byla doručena spolu s žalobou, ve stanovené lhůtě nesdělila, že s tímto postupem nesouhlasí. Proto bylo o věci rozhodnuto na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, dle něhož nájemní smlouvou ze dne 26. 8. 2019 přenechal žalobce žalované do užívání služební byt Magistrátu města Plzně ve smyslu ustanovení § 2297 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdy se jednalo o byt [číslo] v [obec], [ulice a číslo], ve druhém nadzemním podlaží. Nájemní smlouva byla sjednána dle jejího čl. VIII. bod 1. na dobu určitou do 31. 3. 2020 s tím, že neoznámí-li pronajímatel nájemci písemně do 30 dnů přede dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně a nájem se obnovuje vždy na dobu šesti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V článku V. bod 5. nájemní smlouvy se žalovaná zavázala platit za poskytnutý byt nájemné včetně záloh na služby, a to měsíčně n účet pronajímatele. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 30. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná předala na personálním oddělení statutárního města Plzeň Městská policie [obec] výpověď z pracovního poměru s účinností ke dni 30. 11. 2019. Z protokolu o převzetí bytu je zřejmé, že žalovaná předmětný byt odevzdala žalobci dne 9. 1. 2020. Z předpisů plateb za období od 1. 9. 2019 do 28. 12. 2020 ve spojení s nevyrovnanými předpisy ke dni 28. 12. 2020 a evidenčním listem pro výpočet nájemného platným od 1. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná neuhradila předepsané nájemné za měsíc prosinec 2019 ve výši 3 345 Kč, nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2019 činí 8 168 Kč a ekvivalent nájemného za období od 1. 1. 2020 do 9. 1. 2020 byl žalované vyúčtován ve výši 971 Kč. Žalovaná neuhradila žalobci nájemné za měsíc prosinec 2019 a za období 1. 1. 2020 – 9. 1. 2020 náhradu ve výši ujednaného nájemného za užívání bytu bez právního důvodu. Celkový dluh žalované tak představuje 12 484 Kč. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle ustanovení § 2297 o.z. je-li nájem bytu ujednán v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo jiné práce a je-li podle výslovného určení smlouvy pronajat byt služební, mohou být práva nájemce služebního bytu omezena. Podle ustanovení § 2298 odst. 1 o.z. nájem služebního bytu skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nájemce přestal vykonávat práci podle ustanovení § [číslo], aniž k tomu měl vážný důvod. Podle ustanovení § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. V projednávané věci došlo ke skončení nájmu ke dni 31. 12. 2019. Žalované, která předmětný byt žalobce užívala i po skončení nájemního vztahu až do 9. 1. 2020, vznikla povinnost zaplatit žalobci sjednané nájemné za požadované období. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 1 620 Kč a paušální náhrady podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč, 21 % DPH ze základu 3 840 Kč v částce 806,40 Kč, celkem 5 446,40 Kč.