Okresní soud Plzeň-sever · Rozsudek

7 C 221/2021

č. j. 7 C 221/2021-79

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPS:2023:7.C.221.2021.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Plzeň-sever potvrdil nárok žalobkyně na částku 204 676,76 Kč s příslušným úrokem z prodlení, který vznikl z neuhrazených faktur za provedené práce. Soud odmítl žalovaného nárok na započtení své pohledávky z důvodu nejistoty a neurčitosti její výše, což vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu. Nárok žalovaného na náhradu škody nebyl prokázán, protože nebyly jednoznačně prokázány vznik škody, příčinná souvislost a rozsah poškozeného materiálu. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 50 625,20 Kč.

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 204 676,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 204 676,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 378 Kč jdoucím od datum do datum ve výši 3 905,21 Kč, z částky 47 367 Kč jdoucím od datum do datum ve výši 7 012,59 Kč, z částky 10 587,50 Kč jdoucím od datum do datum ve výši 1 555,49 Kč, z částky 94 380 Kč jdoucím od datum do datum ve výši 13 652,78 Kč a z částky 42 470,76 Kč jdoucím od datum do zaplacení, z částky 3 454 Kč jdoucím od datum do zaplacení, z částky 52 272 Kč jdoucím od datum do zaplacení, z částky 41 140 Kč jdoucím od datum do zaplacení, z částky 29 040 Kč jdoucím od datum do zaplacení a z částky 36 300 Kč jdoucím od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 50 625,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa (dále také„ úpadce“) se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit původně částku 354 470,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o její na zaplacení ceny provedených prací, kdy mezi žalobkyní a žalovaným byly na základě objednávek žalovaného uzavřeny smlouvy o dílo, jejichž předmětem bylo zpracování výrobků dle požadavků žalovaného. Díla byla žalobkyní provedena a žalovaným převzata. Na základě toho byly žalobkyní žalovanému postupně vystaveny faktury, a to dne datum faktura č. FV číslo na částku 39 930 Kč splatná dne datum, dále dne datum faktura č. FV číslo na částku v původní výši 50 820 Kč se splatností ke dni datum. Na tuto fakturu uhradil žalovaný částku 3 453 Kč. Tímto částečným plněním svého dluhu žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal. Dále žalobkyně žalovanému dne datum vystavila faktura č. FV číslo znějící na částku ve výši 10 587,50 Kč splatná dne datum, dále byla žalovanému žalobkyní dne datum vystavena faktura č. FV 2021 znějící na částku ve výši 94 380 Kč splatná dne datum, dále dne datum faktura č. FV číslo znějící na částku v původní výši 24 684 Kč splatná dne datum. Na tuto fakturu uhradil žalovaný částku 21 230 Kč. Tímto částečným plněním dluhu žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal. Dále žalobkyně vystavila žalovanému dne datum fakturu č. FV číslo na částku ve výši 52 272 Kč splatná dne datum a dne datum vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. FV číslo znějící na částku ve výši 41 140 Kč se splatností dne datum, dne datum fakturu č. FV číslo znějící na částku ve výši 29 040 Kč, která byla splatná dne datum a konečně dne datum fakturu č. FV číslo na částku ve výši 36 300 Kč se splatností ke dni datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný shora uvedené faktury řádně a včas nezaplatil, byla mu dne datum zaslána předžalobní výzva. A jelikož žalovaný neuhradil své dluhy vůči žalobkyni ani poté, požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek a dále také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný částky uplatněné žalobkyní na základě vystavených faktur nezpochybňoval, avšak požadoval k započtení své faktury, které žalovaný vystavil žalobkyni z titulu zničeného a poškozeného materiálu, který žalobkyni poskytl. Úpadci bylo předáno v posledním týdnu roku 2021 celkem 40 kusů plocháče 120 x 70 k opracování vnějšího tvaru s ponecháním přídavku na zadní stěně, která byla potom dohotovena ve právnická osoba celé jméno žalovaného. Kusy si úpadce převzal, provedl opracování, zádní část dle dohody nechal s přídavkem, bohužel na ní vznikla 2,5 mm ploška, která dle vyjádření úpadce po dokončení na čisto neměla být problémem, a kusy měly vyjít, což se po odzkoušení v přípravku nestalo a všech 36 kusů, které přivezli, bylo ve finále zmetkových a 56 kusů uložených ve právnická osoba na dřevěné paletě. Materiál, který koupil žalovaný, došel v šesti metrových tyčích, zaměstnanci žalovaného jej nařezali, zabalili na palety, odvezli do provozovny úpadce v obec, kde bylo provedeno opracování. Kusy žalovaný reklamoval formou emailu i telefonicky, vyzýval úpadce k několika schůzkám ohledně jednání o náhradě způsobené škody, avšak ani k jedné se zástupce úpadce se nedostavil, místo toho následovala předžalobní výzva ze strany žalobkyně.

3. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, resp. datum, byl zjištěn úpadek žalobkyně právnická osoba, IČO, a na její majetek byl prohlášen konkurs. Týmž rozhodnutím byla ustanovena pro dané insolvenční řízení insolvenční správkyní Mgr. jméno příjmení. Dne datum proběhlo přezkumné jednání a první schůze věřitelů, na kterém byla ve funkci insolvenčního správce potvrzena dosavadní insolvenční správkyně Mgr. jméno příjmení, která v této souvislosti vystupuje na straně žalobkyně v tomto řízení.

4. Při jednání dne datum vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, a to co do částky 136 241,74 Kč, když žalovaný uvedenou částku uhradil dne datum, a dále pak vzala žalobu zpět co do částky 13 552 Kč, když úpadce sdělil, že došlo k započtení ohledně této částky z faktury číslo. Usnesením vyhlášeným při jednání bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastaveno a předmětem řízení tak zůstala částka 204 678,76 Kč s příslušenstvím.

5. K důkazu byly provedeny faktury vystavené žalobkyní k úhradě žalovanému, a to faktura FV číslo na částku 52 272 Kč se splatností datum za položku frézování domek z unašeči, FV číslo na částku 41 140 Kč se splatností datum za položky soustružení unašeče Ed číslo 10 ks a frézování unašeče Ed číslo 10 ks, faktura FV číslo na částku 36 300 Kč se splatností datum za položku kříže 10 ks, faktura FV číslo na částku 10 587,50 Kč se splatností datum za položku opracování dílů příjmení, faktura FV číslo na částku 39 930 Kč se splatností datum za položky kompletní soustružení unašeče Ed200585 13 ks po šlechtění zákazníkem, dále za frézování unašeče 13 ks a reklamace unašeče 1 ks, faktura FV číslo na částku 50 820 Kč se splatností datum za položku kardanový kříž 14 ks, faktura FV 2021 na částku 94 380 Kč se splatností datum za položku kardanový kříž 26 ks- opakované, přivezeno číslo bez soustružení, faktura FV číslo na částku 24 684 Kč se splatností datum za položku frézování bronzových konektorů + příložky 34 ks a faktura FV číslo na částku 29 040 Kč se splatností datum za položku unašeče 10 ks. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě celkové částky 354 470,50 Kč na základě neuhrazených shora uvedených faktur, a to v dodatečné sedmidenní lhůtě s tím, že v opačném případě se žalobkyně obrátí se svým nárokem na soud.

6. Z oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků číslo 2021 ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný jednostranně započetl vůči žalobkyni celkovou částku 218 230,76 Kč, a to z titulu faktury VS číslo na částku 204 678,76 Kč se splatností ke dni datum a dále částku 13 552 Kč na základě faktury VS číslo se splatností ke dni datum. Z daňového dokladu VS číslo bylo přitom zjištěno, že žalovaný vyúčtoval žalobkyni celkem 204 678,76 Kč, kdy tato částka sestávala z vyúčtování 90 ks materiálu- plochá ocelová tyč 120x70 číslo, váha kusu 12,2 kg při ceně 61 Kč/kg včetně DPH v ceně 81 021,60 Kč, dále 90 ks řezání materiálu v částce 20 691 Kč včetně DPH, 36 ks soustružení otvoru v částce 13 068 Kč, 36 ks kooperace anonymizováno v částce 52 272 Kč včetně DPH a 13 ks reklamace ED číslo, oprava u zákazníka, demontáž, očištění, smontování, nátěr a vyvážení v celkové částce 37 626,16 Kč včetně DPH.

7. Dále žalovaný předložil soudu fotografie opracovaných domků, fotografii vadně vyrobeného kusu právnická osoba oproti správnému kusu napravo, které vyrobila společnost žalovaného, fotografie přípravku v počtu 3 kusy. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a panem příjmení (jednatel společnosti anonymizováno) je patrné, že žalovaný vyzýval pana příjmení k jednání, kdy pan příjmení sám navrhl schůzku ohledně řešení reklamace. K doložení ceny materiálu žalovaný předložil nabídky od společností, které dodávají hutní materiál, a to právnická osoba a právnická osoba anonymizováno.

8. Znaleckým posudkem číslo 2021 vypracovaným Ing. jméno příjmení, znalcem v oboru strojírenství, bylo zjištěno, že smluvní dodavatel právnická osoba dodala obrobek v jiných rozměrech, než bylo objednávkou žalovaného požadováno, z hlediska kvality se jedná o neshodný a neopravitelný výrobek.

9. Žalovaný dále navrhl doplnit dokazování o výslechy svědků, a to bývalých zaměstnanců právnická osoba, konkrétně Ing. jméno příjmení, bývalého výkonného ředitele právnická osoba, pana jméno jméno, technologa, pana jméno příjmení, jednatele společnosti, zaměstnance žalovaného pana jméno příjmení, jméno příjmení, soustružníka, a pana jméno příjmení, soustružníka. Všechny uvedené osoby se dle žalovaného měli vyjádřit k vadě na výrobku. Zaměstnanci právnická osoba pak měli potvrdit převzetí 90 kusů materiálu.

10. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ustanovení § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

11. Podle ustanovení § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

12. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 1982 odst. 1, odst. 2 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle ustanovení § 1987 odst. 1, odst. 2 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, neboť bylo prokázáno, že mezi žalobkyní (právnická osoba) a žalovaným byly v rámci obchodní činnosti uzavírány smlouvy o dílo, kdy za provedení jednotlivých prací byly žalovanému vystaveny faktury na úhradu ceny. Žalovaný na některé z faktur žalobkyně částečně plnil již před podáním žaloby, na některé i po podání žaloby dne datum, z čehož automaticky nelze usuzovat na uznání veškerých dluhů žalovaného vůči žalobkyni v tomto řízení, nicméně při jednání dne datum žalovaný uvedl, že již nebude rozporovat faktury úpadce, oproti tomu ale požadoval započtení své faktury týkající se poškozeného materiálu, který žalovaný poskytl úpadci na částku 204 678,76 Kč. V této souvislosti podle části judikatury je jednáním směřujícím k uznání dluhu také započtení vzájemných pohledávek. Dohodu o započtení, již lze také označit jako splacení pohledávky vzájemným zaúčtováním, lze považovat za určitý projev vůle dlužníka, z něhož lze nepřímo dovodit uznání dluhu (srov. NS 32 Odo 901/2004). To platí zřejmě nejen na uznání dluhu dohodou, ale též na uznání dluhu jednostranným projevem dlužníka. Za daných okolností soud neměl pochybnosti o tom, že nároky žalobkyně uplatněné žalobou nedotčené částečným zpětvzetím z důvodu částečného plnění žalovaným, jsou po právu, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek.

15. Pokud jde o žalovaným namítané započtení jeho pohledávek vůči žalobkyni, na tomto místě je třeba odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 říká, že„ v kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejistou a neurčitou pohledávkou spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Současně však nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovaného zcela zbavoval námitky započtení jako zákonem předvídané procesní obrany. Nebylo by správné, aby na základě citovaného ustanovení mohl soud odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno. Za nejistou a neurčitou není pohledávku uplatněnou k započtení povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku. Nadto lze usuzovat, že je dovození nekompenzability protipohledávky v rámci civilního procesu méně často přiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou.“ A rozsudek Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, dle něhož„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 ObčZ je (zásadně) pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu anebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace. Likvidita aktivní pohledávky je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 ObčZ, jsou rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné. Likvidní je přitom pohledávka, kterou lze co do základu i výše snadno prokázat (zjistit), resp. pohledávka, o níž není rozumných pochyb (srov. rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Likvidní jsou zpravidla pohledávky přiznané pravomocným soudním rozhodnutím, pohledávky, které dlužník uznal (§ 2053 a 2054 ObčZ), pohledávky, k jejichž vykonatelnosti dlužník svolil v notářském zápise (§ 71a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)), či pohledávky, jež lze relativně snadno (jak co do důvodu, tak co do výše) prokázat (zjistit).“ 16. Ve světle shora citované judikatury soud dospěl k závěru, že žalovaným uplatněná obrana proti žalobě nemůže být úspěšná za situace, kdy na podkladě provedeného dokazování nebyl zcela prokázán nárok žalovaného z titulu náhrady škody proti žalobkyni. Žalovaným předloženými listinnými důkazy žalovaný dle názoru soudu sice znaleckým posudkem prokázal, že nebylo zhotoveno dílo v souladu s výkresy a požadavky žalovaného, avšak nepodařilo se mu jednoznačně prokázat, že se jedná o to konkrétní dílo, z něhož žalovaný dovozuje svůj nárok na náhradu škody, nebyl tedy v první řadě prokázán vznik škody, dále se žalovanému nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním právnická osoba a vzniklou škodou, a pokud jde o rozsah jím tvrzené škody, dle názoru soudu nebylo dostatečně prokázáno, že právnická osoba od žalovaného převzala 90 ks materiálu, dále že svým protiprávním jednáním poškodila všechen žalovaným tvrzený materiál k opracování, tj. 90 ks (tyto skutečnosti žalovaný hodlal v řízení prokázat výpověďmi svědků), dále nebylo dostatečně prokázáno, že koncový zákazník výrobky od žalovaného odmítl převzít. Všechny uvedené skutečnosti by musely být předmětem rozsáhlého dokazování a teprve poté by bylo možno učinit závěr, zda žalovanému vznikla škoda, že za tuto škodu odpovídá úpadce a dále také závěr o celkové výši škody. To samozřejmě neznamená, že nárok žalovaného není oprávněný, pouze se jej v tomto řízení nepodařilo prokázat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila námitku relativní neplatnosti započtení z důvodu nejisté a neurčité pohledávky žalovaného, soud k této námitce musel přihlédnout a v souladu s citovanou judikaturou shledal, že tato námitka je oprávněná a že nárok žalovaného je prozatím nejistý a neurčitý. Nic však nebrání žalovanému, aby změní-li se okolnosti, a dojde-li v mezidobí k vyjasnění jeho pohledávky za žalobkyní, svoji pohledávku opětovně započetl.

17. Návrh žalovaného na další dokazování výslechem navržených svědků a výslechem znalce byl zamítnut s ohledem na výše uvedené.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v jí požadované výši 50 625,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 180 Kč a odměny advokáta (neboť žalobkyně byla do zjištění úpadku zastoupena advokátem) ve výši 29 220 Kč dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 9 740 Kč, náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 6 325,20 Kč, celkem 50 625,20 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.