7 C 375/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 o úhradu výživného neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni k jejím rukám na výživu za období od , datum, částkou 5 000 Kč měsíčně a za období od , datum, částkou 7 000 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci předem.

II. Nedoplatek na výživném za období od , Anonymizováno, ve výši 53 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 1 040 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 25. 9. 2023 domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat na její výživu, jakožto neprovdané matce jejich společného dítěte , jméno FO, . Uvedla, že se žalovaným žili do , Anonymizováno, , Anonymizováno, v jeho rodinném domě, poté se vrátila do svého místa trvalého bydliště, ke svým rodičům, s úmyslem se do společné domácnosti se žalovaným již nevrátit. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že je svobodná, v době podání žaloby pobírala rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč měsíčně, od 1. 8. 2024 je tato částka 6 242 Kč. Nevlastní žádný hodnotný movitý majetek, žádný nemovitý majetek, nemá žádné úspory. V době podání žaloby bydlela společně se svými rodiči, kterým přispívala měsíčně částkou 2 000 Kč. Dále uvedla výši výdajů na nezletilou cca 7 000 Kč. Ke svým výdajům uvedla, že tyto jsou 2 000 Kč za jídlo, 2 500 – 3 000 Kč za pohonné hmoty, kdy vozidlo má půjčené od rodičů, 200 – 300 Kč za MHD, 2 000 Kč za oblečení, koníčky (knihy) 500 Kč měsíčně. Žalobkyně naopak ze svých výdajů vyřadila výdaje za kadeřníka ve výši cca 1 000 Kč 1 x za dva měsíce, či za případná očkování. V případě nedostatku finančních prostředků podporují žalobkyni finančně její rodiče, kteří jí poskytli (v době podání žaloby) částku 7 000 Kč, s tím že k vrácení dojde až po návratu žalobkyně do zaměstnání. Rodiče žalobkyně převzali roli žalovaného, který odmítl na výživu žalobkyně přispívat, což po nich však nelze spravedlivě dlouhodobě požadovat. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném příspěvek na její výživu od 1. 9. 2023 ve výši 5 000 Kč měsíčně, kdy tuto částku od 1. 8. 2024 zvýšila na částku 7 000 Kč měsíčně, a to s ohledem na zjištění, že nezletilou bude možno umístit do předškolního zařízení nejdříve od září 2026 a v důsledku tohoto zjištění došlo k prodloužení čerpání rodičovského příspěvku, tedy k jeho snížení právě na částku 6 242 Kč. Dále u ní došlo ke změně poměrů, kdy od září 2024 se přestěhovala do nájemního bytu, který si musela zařídit nábytkem, jež financovala z peněz získaných od svých rodičů. S ohledem na nutnost placení nájemného si žalobkyně zajistila od července 2024 přivýdělek. K odstěhování došlo po vzájemné dohodě za účelem toho, aby nezletilá začala správně vnímat své okolí, tedy vnímala prarodiče jako prarodiče a rodinu se žalobkyní vnímala jako samostatnou rodinu. S ohledem na tyto skutečnosti požadovala od 1. 8. 2024 částku výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně. Žalovaný je rovněž svobodný, vyživovací povinnost má pouze ke společné dceři účastníků. Od , Anonymizováno, , Anonymizováno, nepřispěl žalobkyni na její výživu ničeho. Žalovaný pracuje pro , právnická osoba, na pozici vedoucí zdravotnického operačního střediska a dále jako zdravotnický záchranář a inspektor provozu. Příjmy žalovaného žalobkyně neznala, domnívala se, že by mohly dosahovat výše 90 000 Kč., právnická osoba, ohledem na shora uvedenou změnu žaloby spočívající v navýšení výživného neprovdané matky od , datum, došlo , Anonymizováno, , spisová značka, k připuštění změny žaloby, kdy pro administrativní pochybení žalobkyně tato následně vzala žalobu zpět co do požadavku výživného ve výši 7 000 Kč za období , datum, , pročež soud , spisová značka, , řízení co do tohoto nároku zastavil. Předmětem řízení tak bylo výživné specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný k žalobě v podání ze dne 10. 11. 2023 uvedl, že nárok žalobkyně částečně uznává, a to do výše 2 000 Kč měsíčně. Žalobu označil za předčasnou. Vyjádřil se ke vzájemným konfliktním vztahům mezi účastníky, které však nejdou předmětem tohoto řízení, a tak se jimi soud nebude pro stručnost v odůvodnění rozsudku více zabývat. Ke svým příjmům žalovaný uvedl, že pobírá nadstandartní příjem ve výši cca 95 000 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje na několik úvazků, kdy toto činil, aby si vydělal peníze na koupi a nutnou rekonstrukci domu. V budoucnu však hodlá svoje pracovní aktivity omezit, aby měl dostatek času na společnou dceru účastníků, čímž jeho příjem výrazně klesne. Dále uvedl, že má nadstandartně vysoké výdaje. Ze svého příjmu financuje hypotéku na rodinný dům a jeho nutnou rekonstrukci v částce cca 35 000 Kč měsíčně. Dále mezi jeho výdaje patří splátka na vozidlo ve výši 8 000 Kč měsíčně, pohonné hmoty ve výši 5 000 Kč, pojištění vozidel ve výši 1 500 Kč měsíčně, dále spoří pro nezletilou dceru účastníků na její případné vysokoškolské studium částku 5 000 Kč měsíčně, 6 000 Kč investuje, platí 1 500 Kč měsíčně za životní a úrazové pojištění, 1 800 Kč na stavební spoření a 1 500 Kč měsíčně vynaloží na dluhopisy. Tyto výdaje činí v součtu částku 65 300 Kč a nejsou do nich započítány běžné výdaje na nezletilou, na život žalovaného, na jeho spoření či studium. Výživné na nezletilou bylo v době trvání řízení pravomocně stanoveno na částku 10 000 Kč měsíčně. K rozhodnutí žalobkyně opustit společnou domácnost uvedl, že to bylo dobrovolné rozhodnutí žalobkyně, kdy do té doby byly její potřeby ze strany žalovaného plně saturovány, situace žalobkyně je tedy následkem jednání žalobkyně, nikoli důsledkem chování žalovaného. Žalobkyně byla nemajetná a nezaměstnaná již v době před těhotenstvím, nedošlo tak na její straně ke změně způsobené žalovaným. Výdaje žalobkyně označené v návrhu označil žalovaný, v důsledku její nemajetnosti za nadsazené, kdy se pozastavil nad tvrzeným výdajem za pohonné hmoty, když k předávání dcery dochází v místě bydliště žalobkyně a žalobkyně ani nevlastní automobil. Dále popsal vývoj předžalobní komunikace mezi účastníky, resp. jejich právními zástupci, kdy požadavek žalobkyně označil jako nijak nevysvětlený a přemrštěný, přičemž odmítla veškeré návrhy žalovaného a nárok zažalovala, žalobu proto označil za předčasnou neodůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení. Požadovaná částka výživného neodpovídá majetkovým poměrům jak žalovaného, tak žalobkyně, ani bytové situaci a potřebám žalobkyně.

4. S ohledem na to, že pro určení výše výživného byly rozhodné majetkové poměry žalovaného, když existence vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni byla mezi účastníky v zásadě nesporná, vyzval soud žalovaného podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby v koncentrační lhůtě, která mu byla soudem poskytnuta, doplnil svá tvrzení ohledně veškerých jeho nákladů a navrhl důkazy k jejich prokázání. Svá tvrzení žalovaný doplnil tak, že soudu předložil výpisy ze svého bankovního účtu, ke kterým uvedl, že nelze předložit přehled o tom, kolik, kdy, za co utratil, neboť si nevede statistiku a účtenky si neschovává a není schopen si zpětně vybavit, za co byly které výdaje vynaloženy. Výpisy z účtu měly odpovídat tvrzením žalovaného uvedených ve vyjádření k žalobě. Dále se žalovaný obsáhle vyjádřil k chování žalobkyně, která trvala na svém žalobním návrhu a nepřistoupila na smírné vyřešení věci, který měl spočívat ve snížení požadované částky. Rovněž uvedl, že žalobkyně podhodnocuje svou majetkovou situaci, když žije se svým partnerem , jméno FO, , tento se tak má podílet na životních nákladech žalobkyně. Dále uvedl, že si žalobkyně předložením výpisu ze svého účtu ublížila, když z tohoto jsou zřejmé nákupy na TEMU, Mohito, Apple, v květinářství, či v IKEA, přičemž příjem žalobkyně činí 18 100 Kč měsíčně (10 000 Kč výživné pro nezletilou a 8 100 Kč rodičovský příspěvek). Rozdělil tak výdaje matky v tabulce na výdaje dle něj nutné a odložitelné. Z toho by mělo být zřejmé, že tvrzení žalobkyně o její chudobě je výrazně nadhodnoceno. Dále poukázal na to, že vozidlo rodičů žalobkyně trvale parkuje před novým bytem žalobkyně. Dále uvedl, že z účtenek předložených žalobkyní není zřejmé, za co žalobkyně peníze vynaložila, kdy uvedl, že je nutné, aby žalobkyně v tomto směru doplnila svá tvrzení, když částka 5 000 Kč, resp. 7 000 Kč dalece přesahuje potřeby žalobkyně a možnosti žalovaného. Žalovaný dále opět poukázal na to, že pracuje na dva úvazky, což není jeho dlouhodobým plánem, kdy mu tato situace nevyhovuje a potenciálně mu ničí zdraví.

5. Z provedených důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti:

6. Z rodného listu nezletilé , jméno FO, , narozené dne 2. 3. 2023, bylo zjištěno, že jejími rodiči jsou účastníci řízení, přičemž o tomto nebylo mezi účastníky sporu.

7. Z emailové komunikace ze září 2023 bylo zjištěno, že účastníci spolu, i prostřednictvím svých právních zástupců, komunikovali ohledně možnosti smírného vyřešení věci, a dále ohledně dohody o poměrech nezletilé , jméno FO, .

8. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný předložil akceptaci smlouvy od Axa Investiční společnosti., a.s. ze dne , datum, , kdy předmětem smluvního vztahu byla cílová částka 480 000 Kč. Dále žalovaný uzavřel smlouvu se společností , právnická osoba, ., jak plyne z potvrzení o přijetí návrhu smlouvy o obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů ze dne , datum, s tím, že se zavázal k pravidelnému vkladu 1 500 Kč měsíčně. Z platebního dokladu , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný platí měsíčně za elektřinu 3 470 Kč, rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč, poplatek České televizi 135 Kč a vodné ve výši 340 Kč. Dále má žalovaný sjednaný investiční produkt Partner , právnická osoba, u , právnická osoba, , jak plyne z potvrzení o založení produktu ze dne , datum, . Dále má žalovaný sjednaný investiční produkt u společnosti , jméno FO, , a.s. Z potvrzení smlouvy o penzijním připojištění ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný má u společnosti Allianz penzijní fond, a.s., sjednané penzijní připojištění, na které přispíval částkou 1 000 Kč. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne , datum, , Anonymizováno, včetně předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalovaný splácí měsíčně splátku ve výši 14 617,90 Kč. Z potvrzení , právnická osoba, ., ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný má sjednané stavební spoření s cílovou částkou 200 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu u , právnická osoba, bylo zjištěno, že stav tohoto účtu činil ke dni , datum, částku – 556 214,60 Kč. Měsíční splátka činí 11 845 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena dne , datum, na částku 600 000 Kč.

9. Z , spisová značka, , bylo zjištěno, že tímto byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměru nezletilé dcery účastníků a stanovil výši výživného na nezletilou na částku 10 000 Kč. Z odůvodnění rozsudku pak vyplývá, že výše výživného je dle opatrovnického soudu přiměřená, avšak neodpovídající tabulkám ministerstva spravedlnosti, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaný ponese plné náklady spojené s realizací styku nezletilé se žalovaným.

10. Z oznámení o změně výše státní sociální dávky , datum, bylo zjištěno, že žalované byla snížena výše rodičovského příspěvku na částku 6 242 Kč, a to od , datum, , přičemž jeho dočerpání má dojít v , Anonymizováno, . Skutečnost, že do konce , Anonymizováno, byla výše rodičovského příspěvku žalobkyně 8 100 Kč měsíčně byla mezi účastníky nesporná.

11. Žalovaný k vyjádření k žalobě zpracoval tabulku svých výdajů, kde uváděl například splátky na osobní vozidlo, které měl v té době teprve v plánu si pořídit, dále uvedl částku 20 000 Kč na rekonstrukci, jejíž realizaci však ve vedlejším odstavci označil jako pozastavenou. Dále vyčíslil běžné výdaje domácnosti částkou 2 000 Kč, a to vedle např. položek náklady na potraviny 6 000 Kč, hygienické prostředky ve výši 1 500 Kč a dále náklady na péči o dům ve výši 2 000 Kč, přičemž rozdíl mezi běžnými výdaji domácnosti a náklady na péči o dům nebyl schopen srozumitelně vysvětlit.

12. Dále v koncentrační lhůtě vypracoval tabulku další, kde uvedl pravidelné platby, odpovídající výpisům z účtu, jako je splátka hypotečního úvěru, výživné na nezletilou, internet, telefon, výdaje na pohonné hmoty, splátka úvěru, jím uznaná výše výživného pro žalobkyni placená od , Anonymizováno, , kdy po ústním jednání dne , datum, zaslal žalobkyni částku 26 000 Kč jakožto dlužné výživné, platby na investice. Dále uvedl platby, které výpisům z účtu neodpovídaly, ani je jinak neprokázal, a to , jméno FO, ve výši 5 577 Kč, kdy na ústním jednání následně uvedl, že od , Anonymizováno, platí 3 665 Kč, pojištění domácnosti, kdy uvedl do tabulky částku 500 Kč měsíčně, kdy roční platba pojistného činí 3 590 Kč. Žalovaný během ústního jednání při konfrontaci s nesoulady částek v tabulce a ve výpisech z účtu, uvedl, že to nepočítal přesně, když tabulku vypracovával. Další nesoulad byl například ve výši penzijního připojištění žalovaného, kdy do tabulky uvedl, že pravidelný výdaj činí 1 800 Kč měsíčně, a během ústního jednání uvedl, že od července platí 1 750 Kč měsíčně, a do , Anonymizováno, platil 1 000 Kč měsíčně.

13. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že v rozhodném období byly jeho příjmy následující: , Anonymizováno, - 98 064 Kč, , Anonymizováno, – 92 997 Kč, , Anonymizováno, – 95 656 Kč, , Anonymizováno, – 132 770 Kč, , Anonymizováno, – 105 104 Kč, , Anonymizováno, – 82 199 Kč, , Anonymizováno, – 130 236 Kč, , Anonymizováno, – 80 131 Kč, , Anonymizováno, – 87 151 Kč, , Anonymizováno, – 84 355 Kč, , Anonymizováno, – 79 382 Kč, Anonymizováno14. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalovaného bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil: , Anonymizováno, - 92 993 Kč, , Anonymizováno, – 91 261 Kč, , Anonymizováno, – 93 731 Kč, , Anonymizováno, – 131 183 Kč, , Anonymizováno, – 103 394 Kč, , Anonymizováno, – 80 849 Kč, , Anonymizováno, 125 594 Kč, , Anonymizováno, – 75 058 Kč, , Anonymizováno, – 85 535 Kč, , Anonymizováno, – 82 556 Kč, , Anonymizováno, – 77 672 Kč, , Anonymizováno, – 87 103 Kč, , Anonymizováno, – 78 672 Kč, , Anonymizováno, – 81 972 Kč. Průměrně tedy 91 969,50 Kč.

15. Z výpisů z účtů žalovaného za období od , datum, bylo zjištěno, že obdržené částky od zaměstnavatele činily: za , Anonymizováno, , Anonymizováno, 98 064 Kč, , Anonymizováno, – 92 997 Kč, , Anonymizováno, – 95 656 Kč, , Anonymizováno, – 132 770 Kč, , Anonymizováno, – 105 104 Kč, , Anonymizováno, – 82 199 Kč, , Anonymizováno, – 130 236 Kč, , Anonymizováno, – 80 131 Kč, , Anonymizováno, 87 151 Kč, , Anonymizováno, – 84 355 Kč, , Anonymizováno, – 79 382 Kč, , Anonymizováno, – 88 903 Kč, , Anonymizováno, – 84 092 Kč, , Anonymizováno, – 83 412 Kč. Průměr tedy 94 603,71 Kč. Důvod rozdílu mezi výplatními páskami (částkou přijímanou na účet) a částkami uvedenými v potvrzení od zaměstnavatele, kdy částky přijímané na účet byly vždy vyšší, než bylo v potvrzení o zaměstnavatele, nebyl žalovaný schopen vysvětlit, nicméně soud měl příjmy žalovaného zjištěné z výpisů z jeho účtu, další dokazování v tomto směru, například dotazem na zaměstnavatele žalovaného, či dalšími výplatními páskami by bylo nadbytečné. V tomto směru je na místě také uvést, že je to žalovaný, kdo soudu předložil důkazy, tedy výplatní pásky, výpisy z účtu a potvrzení zaměstnavatele, a není vinou nikoho jiného než právě žalovaného, že si nebyl vědom toho, že se částky liší. Mimo příjmů od , podezřelý výraz, žalovaný obdržel v rozhodném období mzdu od , Anonymizováno, ve výši 1 530 Kč. V srpnu dále obdržel vrácené pojistné od , právnická osoba, ve výši 6 566,56 Kč a dále přeplatek na energiích 29 807,63 Kč.

16. Z výpisů z účtu žalovaného dále bylo zjištěno, že žalovaný ze svého účtu platí pravidelné platby na investice, které se v průběhu rozhodné doby měnily, dále z účtu odchází řada plateb za potraviny, či neidentifikovatelné platby, které žalovaný nikterak nevysvětlil. Dále, že dochází každý měsíc k nezanedbatelným hotovostním výběrům, např. , Anonymizováno, – 20 000 Kč, , Anonymizováno, 58 000 Kč, , Anonymizováno, – 395 000 Kč, , Anonymizováno, – 155 000 Kč, , Anonymizováno, – 47 500 Kč (dále došlo např. k odchozí úhradě 25 000 Kč označeno jako PN-půjčka Barber shop), , Anonymizováno, – 33 500 Kč, , Anonymizováno, – 50 000 Kč (celkem 759 000 Kč). V , Anonymizováno, žalovaný obdržel dotaci v částce 670 045 Kč. V , Anonymizováno, žalovaný odeslal ze svého účtu částku 736 999 Kč označenou jako , jméno FO, – , Anonymizováno, .

17. Žalobkyně ke svým výdajům rovněž zpracovala tabulku, kde podrobně rozepsala pohyby na svém bankovním účtu. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně si od svých rodičů , jméno FO, zapůjčila částku ve výši 50 000 Kč, kterou začne splácet od , Anonymizováno, . Žalobkyně od , Anonymizováno, vykonává výdělečnou činnost – administrativní práce, a to na základě Dohody o provedení práce ze dne , datum, v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok za odměnu 180 Kč za hodinu. Žalobkyně má na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, pronajatý byt na adrese , adresa, . Nájemné činí 5 000 Kč, zálohy za služby činí rovněž 5 000 Kč.

18. Z výpisů z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že do , Anonymizováno, byl příjem žalobkyně rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč, od , Anonymizováno, žalovaný započal se zasíláním výživného pro nezletilou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Výdaje měla žalovaná za potraviny, oblečení, městskou hromadnou dopravu, léky, drogerii, pravidelně platí společnosti Apple částku 79 Kč měsíčně a , Anonymizováno, za 1 071 Kč, příležitostně odcházely platby za nákupy v internetových obchodech, na květiny, či platby v kavárnách, platila i permanentku do zoo, koupila si vstupenku za 799 Kč na Mirai summer fest, či u společnosti Vuch kabelku za 2 016 Kč. Od července 2024 žalobkyně platila v obchodech jako Jysk, Mobelix, Sconto či Hornbach, kde si kupovala vybavení bytu a nábytek. Ke svým výdajům žalobkyně doložila účtenky, ze kterých vyplývá, kromě shora uvedeného, že velká část výdajů žalobkyně je vynakládána na potřeby pro dítě.

19. Podle § 920 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

20. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

21. Žalobkyně se žalobou v tomto řízení domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat na její výživu z titulu výživného neprovdané matky jeho dítěte. Občanský zákoník uvádí, že otec dítěte neprovdané matce poskytne po dobu dvou let od narození dítěte výživu. Že je žalobkyně matkou nezletilé dcery účastníků, které budou dva roky 2. 3. 2025, nebylo mezi účastníky sporné. Žalovaný v průběhu řízení uznal nárok žalobkyně co do částky 2 000 Kč, avšak na výživu jí poprvé přispěl až , datum, , po prvním ústním jednání v této věci. Od jejího odstěhování ze společné domácnosti do této doby se o její výživu nikterak nezajímal. Jelikož žalobkyně nenavrhla vydání rozsudku pro uznání, a soud má, s ohledem na skutečnosti, které budou uvedeny níže, za to, že žalovaný svou vyživovací povinnost vůči žalobkyni, jak ji předpokládá občanský zákoník, neuznal, nebyl vydán ani částečný rozsudek pro uznání ve smyslu § 153a odst. 1 o. s. ř.

22. Je zcela zřejmé, že žalovaný v žádném směru nepochopil smysl ustanovení § 920 o. z. Žalovaný, jako otec společného dítěte účastníků, je tím, kdo má prostřednictvím výživného zajistit výživu jeho matce, pokud za něj není provdána, tedy žalobkyni. Žalovaný však požadovaný nárok žalobkyně vnímá jako osobní útok žalobkyně vůči jeho osobě, kdy, pokud mu byl soudem předestřen jeho předběžný názor v tom smyslu, že návrh žalobkyně není nijak přemrštěný, naopak vstřícný, žalovaný osočil i soud z toho, že je tlačen do toho, žalobkyni ustoupit, přičemž se odkazoval i na řízení opatrovnické, kde mělo, dle tvrzení žalovaného, rovněž docházet k nátlakům ze strany soudu a z toho důvodu k ústupků žalovaného. Soud proto provedl dokazování, kde se zaměřil zejména na výdaje žalovaného, když jeho příjmy, ačkoli nebyly řádně tvrzeny, byly zjištěny z jeho výpisů z účtu. Žalovaný v rozhodné době, tedy od , Anonymizováno, , když žalobkyně, jako neprovdaná matka má nárok na přiznání výživného zpětně, do doby rozhodnutí soudu, měl čistý příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 94 603,71 Kč, tedy příjem vysoce převyšující průměrnou měsíční mzdu v České republice. Skutečnost, že takového příjmu žalovaný dosahuje je rozhodnutím žalovaného, kdy soud se pozastavuje nad emotivními slovními spojeními zástupce žalovaného, jež používá ve svých vyjádřeních, která se nejeví jako vhodná k užívání v podáních adresovaných soudu (např. č.l. 102 p.v. spisu, kde uvádí: „…bude-li žalobkyně pokračovat se svými přemrštěnými požadavky, žalovaný se také může jednoho hezkého dne sesypat z přepracování a peníze nebude mít nikdo…“). Z tvrzení žalovaného vyplývá, že žalobkyně se svého nároku domáhá snad jen a pouze za účelem toho, žalovanému zničit zdraví v důsledku přepracování, což se soudu jeví jako absurdní, kdy právě tento přístup žalovaného pouze podporuje přesvědčení soudu o tom, že žalovaný neuznal nárok žalobkyně, který jí přiznává zákon co do jeho základu, tedy na to, aby zajistil, či jí poskytl, prostředky na její výživu. Nároky žalobkyně, s ohledem na její životní situaci, a její příjmy, kdy dosahuje příjmu pouze z rodičovského příspěvku ve výši 8 100 Kč, resp. od , Anonymizováno, ve výši 6 242 Kč, a od , Anonymizováno, ještě z dohody o provedení práce, kdy se může za kalendářní rok jednat o maximální příjem ve výši 54 000 Kč, soud shledává jako velice podhodnocené. Žalobkyně je, jako matka nezletilé, platebním místem pro placení výživného k nezletilé, avšak je tou, kdo nezletilé zajišťuje většinu času bydlení, základní energie, potraviny, oblečení, nakupuje jí hračky, pleny, kosmetiku, léky aj. představa žalovaného, že tedy částka výživného, stanovená soudem, je snad příjmem žalobkyně, ze kterého si žalobkyně žije v nadstandartních podmínkách je zcela nepochopitelná.

23. Pro rozhodnutí o nároku žalobkyně nebylo podstatné, proč zanikl partnerský vztah účastníků, či proč se žalobkyně od žalovaného odstěhovala, tvrzeními žalovaného v tomto směru se soud tedy více nezabýval, kdy však i myšlenka žalovaného v tom smyslu, že žalobkyně si tím, že nesetrvala v nefunkčním vztahu, zavinila svou životní situaci a nyní se na něm snaží nárokem vzneseným v tomto řízení, když se dožaduje svého zákonného nároku, či požadavkem výživného na nezletilou, parazitovat, se soudu jeví jako naprosto nepřiléhavá situaci.

24. Skutečnost, jaké mají účastníci příjmy byla v řízení zjištěna. Prokázány byly i tvrzené výdaje žalobkyně. Žalovaný byl však soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzván, aby doplnil tvrzení a navrhl důkazy k jejich prokázání ohledně jeho veškerých nákladů. Své písemné podání soudu žalovaný však zaměřil na poměry žalobkyně, kdy poukazoval na to, že žalobkyně má partnera, který by dle názoru žalovaného měl participovat na výdajích žalobkyně, a dále poukazoval na to, že žalobkyně si nad rámec potravin kupuje věci, jako je kabelka, či že si koupí kávu a zákusek nebo květiny. Nijak se však nezaměřil na to, k čemu byl soudem vyzván, tedy na tvrzení ohledně jeho výdajů. Pouze přiložil aktualizovanou tabulku jeho výdajů, kterou si soud měl pravděpodobně porovnat s jeho výpisy z bankovního účtu. Výzvě soudu tak nevyhověl, ačkoli byl poučen o možných nepříznivých následcích nevyhovění uvedené výzvě. Pokud žalovaný v řízení uváděl, že má nadstandartně vysoké výdaje, kvůli kterým musí pracovat na více úvazků, nijak svá tvrzení neprokázal, kromě předložení smluv o investicích, které žalovaný uskutečňuje, hypoteční smlouvy, a dokladu , jméno FO, . Pokud uvedl jeho výdaje do tabulky a soud učinil porovnání s jeho výpisy z účtu, zjistil, že tabulka je značně nadhodnocena, některé výdaje nebyly ani z výpisů z účtu patrné. K dotazům soudu žalovaný uvedl, že částky do tabulky měl snad odhadovat, kdy například částka za pojištění domácnosti měla měsíčně činit 500 Kč, kdy však z výpisu z účtu vyplývá, že roční platba v roce , Anonymizováno, byla v částce 3 590 Kč, během ústního jednání dne , datum, uvedl, že v roce , Anonymizováno, to byla částka 4 272 Kč, ani jedna z těchto ročních plateb tak nedosahuje při rozpočítání na 12 měsíců částky 500 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že platí na penzijní připojištění částku 1 800 Kč, následně však bylo zjištěno, že platí od července 2024 částku 1 750 Kč, do , Anonymizováno, platil 1 000 Kč. Výdaje žalovaného tak nebyly ani řádně tvrzeny a v žádném případě věrohodně prokázány, když pokud žalovaný něco tvrdil, neodpovídalo to skutečnosti. K výdajům ohledně např. nákupu automobilu a jeho financování nebylo tvrzeno ani prokázáno ničeho, ač jeho nákup vyplývá z výpisů z účtu. Pokud žalovaný během ústního jednání k dotazům soudu uváděl, že obdržel dotaci na rekonstrukci domu a do svých výdajů zahrnuje částky potřebné k nutné rekonstrukci, avšak bez zohlednění dotace v nezanedbatelné výši 670 045 Kč, je zjevné, že popis jeho majetkových poměrů je zjevně účelový a zkreslený. Pokud dále žalovaný uváděl, že hotovostní výběry v řádech desítek tisíc Kč měly představovat zmíněnou dotaci a nahradit mu tak výdaje vynaložené na rekonstrukci, jedná se rovněž o účelové tvrzení, když k takovým výběrům docházelo již před jejím obdržením a dále byla vybrána částka cca o 90 000 Kč vyšší než předmětná dotace činila, a navíc žalovaný nijak neprokázal, že by vybrané prostředky užil na rekonstrukci. Naopak se soud domnívá, že dotace bývají zpravidla poskytnuty na již vynaložené výdaje, pokud tedy žalovaný tyto s rekonstrukcí ve výši 670 045 Kč měl, bylo pravděpodobně před rozhodným obdobím pro určení výše výživného, když dotace byla žalovanému vyplacena v , Anonymizováno, . Částky vybrané v hotovosti tak žalovanému musely někde zůstat, či s nimi musel nějak naložit, kdy se soud pozastavuje nad tvrzením, že žalovaný neví, za co utratil přibližně třičtvrtě milionu Kč, neboť si neschovává účtenky a zároveň popisuje svou majetkovou situaci tak, že požadavek výživného 5 000 Kč, resp. 7 000 Kč je přemrštěný a naprosto neodpovídající jeho možnostem a schopnostem. Skutečnost, že žalovaný si zakoupil na dluh osobní automobil za částku téměř 740 000 Kč, v době, kdy již probíhalo toto řízení, a kdy trvala jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni, bylo rozhodnutí žalovaného, nelze to však v žádném případě klást k tíži žalobkyni a odůvodňovat tím nemožnost žalovaného poskytnout jí výživné v přiměřené výši. Dále nemůže jít žalobkyni k tíži, že si žalovaný vytváří finanční rezervy prostřednictvím řady investičních produktů, kdy jeho tvrzení, že některé investice jsou pro nezletilou, nebylo nijak prokázáno, a ani v takovém případě by nebyla tvorba úspor nezletilé přednější než právo žalobkyně na výživu. Dále je zjevné, že žalovaný je ze svého příjmu schopen poskytovat třetím osobám půjčky v řádech desítek tisíc Kč, soudu tak není jasné, proč by neměl být schopen platit výživné v řádech jednotek tisíc Kč měsíčně.

25. Žalovaný má nadstandartní příjmy, kterých dosahuje, aby platil své nejasné výdaje, pokud jsou tyto nadstandartní ve vztahu k potřebám samostatně žijící osoby, je to pouze rozhodnutím žalovaného, nicméně v žádném případě nemůže krátit žalobkyni, matku jejich společného dítěte, na jejím právu, aby zajistil její výživu, navíc v okamžiku, kdy on žádnou nouzí netrpí. Žalovaný opakovaně poukazuje na to, že žalobkyně si koupila kabelku, či kávu v kavárně, nebo si koupila květiny, a to naprosto bez kritického náhledu na to, jaké výdaje má on, kdy je zřejmé, že jeho výdaje jen za potraviny zdaleka přesahují téměř veškeré měsíční výdaje žalobkyně, jako kojící matky. Pokud si žalobkyně zakoupila vybavení bytu, do kterého se v , Anonymizováno, s nezletilou přestěhovala, nelze výdaje za nábytek označit jako výdaje odložitelné, jak učinil žalovaný. Žalovaný je ten, kdo je ze zákona povinen výživu žalobkyni zajistit, a pokud jí s jejími životní situací finančně, či zapůjčením vozidla pomáhají její rodiče, či její partner, rozhodně to není zásluhou žalovaného a jeho povinnost vůči žalobkyni to nijak nesanuje. Z toho důvodu soud neprováděl žalovaným navrhované fotografie automobilu rodičů žalobkyně, či jejich svědecké výslechy a svědecký výslech partnera žalobkyně. Pokud tyto osoby žalobkyni jakkoli podporují, žalovaného to nezbavuje jeho vyživovací povinnosti vůči žalobkyni. Pokud si žalobkyně mimo potravin a drogistického zboží kupuje kávu, či vynaloží výdaje za kulturu, rozhodně to nesvědčí o tom, že by měla jakkoli přehnané výdaje, penězi mrhala, a mělo to odůvodňovat to, že prostředky na výživu od žalovaného nepotřebuje.

26. Výživné požadované žalobkyní ve výši 5 000 Kč měsíčně, resp. 7 000 Kč měsíčně od té doby, co si zajistila samostatné bydlení a byl jí snížen rodičovský příspěvek, kdy je naprosto zřejmé a obecně známou skutečností, že dítě mladší 3 let do státní školky v Plzni nebude přijato, a proto je nezbytné, aby žalobkyně rodičovskou dovolenou čerpala až do začátku školního roku, ve kterém nezletilé budou 3 roky, není nijak nepřiměřená vůči odůvodněným potřebám žalobkyně a naopak možnostem a schopnostem žalovaného, kdy k výdajům žalovaného se soud podrobně vyjádřil shora. Zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytované podle § 920 o. z. je hledisko přiměřenosti, přičemž nejde o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně. Není tedy nutné, aby žalobkyně sdílela vyšší životní úroveň žalovaného, čehož však i po přiznání nároku na výživné ve výši shora uvedené nebude dosaženo, neboť je zřejmé, že životní úroveň žalovaného bude i takto zcela vyšší než životní úroveň žalobkyně. Žalobě bylo ze všech shora uvedených důvodu vyhověno v plném rozsahu. Dle názoru soudu by žalobkyně mohla být úspěšná i s vyšším nárokem, nicméně soud nemůže ve sporném řízení návrh žalobkyně překročit. Dlužné výživné od , Anonymizováno, , v jehož výši byla zohledněna dílčí úhrada z , datum, ve výši 26 000 Kč, bylo žalovanému uloženo zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě, kdy navzdory tvrzení žalovaného o jeho nepříznivé majetkové situaci s ohledem na jeho výdaje, nebyl shledán důvod proto, aby bylo rozhodnuto o jeho zaplacení ve splátkách, když částku dalece přesahující dlužné výživné žalovaný v některých měsících rozhodného období vybíral v hotovosti.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 26 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši požadovaného výživného v době učinění jednotlivých úkonů sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení), z částky 5 260 Kč účast na jednání soudu dne 19. 9. 2024 podle § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písemné podání, účast na jednání soudu 26. 11. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud žalovaný ve vyjádření k žalobě uváděl, že žaloba byla podána předčasně a žalobkyni by tak neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, soud k tomu uvádí, že z průběhu řízení, kdy ani mediátor nepřispěl k vyřešení sporu smírnou cestou a stanoviska stran byla zcela odlišná, je zřejmé, že žalobkyně neměla jinou cestu pro to, aby se svého nároku domohla, a podání žaloby tak bylo zcela důvodné a není žádný důvod pro to, aby jí náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.

28. Jelikož byla žalobkyně osvobozena od soudního poplatku, přechází povinnost tento zaplatit podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na žalovaného, přičemž jeho výše byla stanovena podle Položky 7 písm. b) Sazebníku poplatků na 1 % z celkového výživného za celou dobu trvání vyživovací povinnosti.