8 C 120/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupeného: [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupené: Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů,

I. Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce:II. pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba RD [adresa],III. pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če garážIV. pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavbaV. pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavbaVI. pozemek č.parc. [číslo],vše v kat. úz. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], v celkové hodnotě 3.700.000 Kč.

VII. Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované:- spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v kat. úz. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, -sever, v hodnotě 1.900.000 Kč.

VIII. Žalobce je povinen splácet hypoteční úvěr u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] dle smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené [datum], v původní výši 1.611.493 Kč, se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 1.192.930,92 Kč.

IX. Žalobci se přikazuje pohledávka za [právnická osoba] na účtu vedeném na jméno žalobce č. [bankovní účet] výši 136.676,56 Kč.

X. Žalované se přikazuje pohledávka za [právnická osoba] na účtu vedeném na jméno žalované č. [bankovní účet] ve výši 206.449,72 Kč.

XI. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 191.781,37 Kč, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena nevyplacená část zálohy na provedení důkazu ve výši 1.050 Kč, z prostředků Okresního soudu , adresa, – sever.

XIII. Žalované bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena nevyplacená část zálohy na provedení důkazu ve výši 1.050 Kč, z prostředků Okresního soudu , adresa, – sever.

XIV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), kdy manželství účastníků bylo uzavřené dne [datum] a zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]. Předmětem vypořádání učinili účastníci následující věci, pohledávky, dluhy a majetkové hodnoty:Nemovitosti:1) pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba RD [adresa], pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če garáž, pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, pozemek č.parc. [číslo], vše v kat. úz. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]2) spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ k pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v kat. úz. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].Oba účastníci navrhli přikázání nemovitostí 1) do svého výlučného vlastnictví a spoluvlastnického podílu - nemovitosti 2), do výlučného vlastnictví protistrany.Movité věci:1) movité věci, které tvoří vybavení domácnosti na adrese rodinného domu [adresa] v k.ú. [obec]2) dva osobní automobily zn. Škoda FabiaVšechny movité věci pak účastníci vyňali z vypořádání při jednání [datum] (čl.33pv).Společné závazky (dluhy):závazek vyplývající z hypotečního úvěru u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] dle smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené [datum] (úvěr 1.611.493 Kč).Zůstatky na bankovních účtech:účet žalobce u [obec] spořitelny č. [bankovní účet] a účet žalované u [příjmení] [příjmení] č. [bankovní účet]Zůstatky na účtech penzijního a životního pojištění a stavebního spoření:1) Životní pojištění žalované [číslo] u NN Penzijní [právnická osoba] [příjmení]2) Životní pojištění žalované [číslo] u spol. NN Penzijní [právnická osoba] [příjmení]3) Životní pojištění žalované [číslo] u spol. NN Penzijní [právnická osoba] [příjmení]4) Životní pojištění žalobce u ČSOB [číslo] 2019a konečně žalovanou vyvedené finanční prostředky v SJM bez souhlasu žalobce:Ve výši 300.000 Kč, které před rozvodem manželství bez vědomí a souhlasu žalovaného uhradila ze svého účtu ve výši 150.000 Kč na účet syna [jméno] [celé jméno žalobce] a 150.000 Kč na účet syna [jméno] [celé jméno žalobce].

2. Mezi účastníky bylo sporným zejména vypořádání nemovitých věcí, kdy se oba domáhali přikázání nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v kat. úz. a obci [obec] (pozemek st.p. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa], pozemek st.p. [číslo] se stavbou bez čp/če garáž, pozemek st.p. [číslo] se stavbou bez čp/če, pozemek st.p. [číslo] se stavbou bez čp/če a pozemek č.parc. [číslo], /dále zejména dům [adresa]). Dále bylosporným vypořádání prostředků tvořících součást SJM ve výši 2x 150.000 Kč, které žalovaná bez souhlasu žalobce převedla ze svého účtu na účty synů účastníků., právnická osoba, rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a nesporných tvrzení účastníků vyplývá (jednání [datum], čl.33pv), že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] a zaniklo [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze [anonymizováno] , datum, o rozvodu manželství. Za trvání manželství mezi účastníky nedošlo ke změně zákonného rozsahu SJM. Z manželství účastníků se narodili synové [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. Od září 2013 účastníci užívali rodinný dům [adresa] na pozemku st.p. [číslo] včetně okolních pozemků a v tomto domě vedli rodinnou domácnost. V rodinném domku žijí účastníci s oběma syny do současné doby. Přibližně 1 rok před rozvodem manželka navázala vztah s jiným mužem. Od té doby manželství účastníků neplnilo své funkce. V domě [adresa] na st. p. [číslo] v kat. úz. a obci [obec] jsou fakticky 4 bytové jednotky. Nikdy nedošlo k zákonnému vymezení samostatných bytových jednotek. Nemovitost vlastní 4 spoluvlastníci. V rámci SJM účastníci, dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Mezi těmito spoluvlastníky došlo k faktické dohodě, že každý ze spoluvlastníků užívá reálně 1 byt. Byt účastníků [číslo] nacházející se v přízemí domu, užívá výlučně matka žalované [jméno] [příjmení], [datum narození]. Účastníkům vznikl společný závazek vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] s [příjmení] [příjmení]. Úvěr byl poskytnut ve výši 1.611.493 Kč. Ke dni zániku SJM byla jeho výše přibližně 1.300.000 Kč. Od zániku manželství do současné doby je splátka hypotečního úvěru ve výši cca 7 680 Kč hrazena z účtu žalované. Účastníci se dohodli tak, že namísto příspěvku žalovaného na polovinu této splátky hradí žalovaný úhrady spojené s bydlením v domě [adresa] na st. p. [číslo] v k. ú. [obec], který dosud účastníci společně obývají.

4. Dále bylo nesporným (jednání [datum], čl.222), že od počátku kdy si účastníci vzali úvěr u [příjmení] [příjmení] dle smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] z [datum] (v původní výši 1 611 493 Kč), byl splátka tohoto úvěru hrazena na základě dohody účastníků z účtu žalované u [příjmení] [příjmení] č. [bankovní účet]. Z téhož účtu žalované byly hrazeny příspěvky na bydlení synů účastníků v [obec] v nájemních bytech, po dobu jejich studia na VŠ. [jméno] začal studovat ZČU Fakultu strojní od září 2017. Pětileté magisterské studium ukončil v červnu 2022. Následně začal pracovat na částečný úvazek pro tutéž fakultu a současně studuje dvouleté doktorandské studium. Dále by měl navazovat následujícím dvouletým doktorandským studiem. [jméno] začal v září 2019 studovat první ročník ZČU Fakulty ekonomické. Ještě téhož roku na Ekonomické fakultě změnil obor. Vysokou školu však nedokončil. Studium ukončil v srpnu 2022 a pak začal pracovat. Nejprve v pivovaru, poté až do současné doby v [jméno] (velkoobchod s nápoji). Oba synové začali po počátku studia bydlet v nájemním bytě v [obec] s jinými studenty, kde bydleli přes týden, o víkendu se vraceli domů. Z účtu žalované kromě splátky hypotečního úvěru byly hrazeny i příspěvky na studium obou synů. Zpočátku pro [jméno] ve výši cca 3 500 Kč a pro [jméno] ve výši cca 4 000 Kč. Toto bylo hrazeno až do rozvodu manželství. Pak synové každý dostal 150 000 Kč a další náklady na studium si hradili sami. Z účtu žalobce č. [bankovní účet] byly před rozvodem manželství hrazeny náklady související s bydlením v rodinném domě [adresa] v [obec]. Dále se z účtu žalobce hradily náklady na rodinnou domácnost vedenou v RD [adresa], přičemž tyto platby fakticky měla na starost žalovaná, která měla k účtu žalobce dispoziční právo. Platby spojené s užíváním bytové jednotky v domě [adresa] v [obec], pak tyto byly hrazeny prostřednictvím služby SIPA. SIPO bylo zřízeno na jméno žalobce, za trvání manželství, nejméně od roku 2016 chodily složenky na jméno žalobce žalobci. Ten předával složenky manželce, aby tyto uhradila.

5. Dále učinili účastníci nesporným (jednání [datum], čl.222pv), že od dubna 2021 se účastníci dohodli tak, že nadále bude splátka hypotečního úvěru u [příjmení] [příjmení] splácena z účtu žalované č. [bankovní účet] a dále na náklady za elektřinu, za čerpadlo ve studni a fond oprav, vše u domu [adresa], kde se nachází bytová jednotka užívaná matkou žalované. Z účtu žalobce č. [bankovní účet] pak od března 2021 byly hrazeny náklady domu [adresa] a to za elektřinu, připojení k internetu, satelit, vodné a stočné, poplatek za odvoz odpadu a náklady na otop. Dále stočné vztahující se k bytové jednotce v domě č. p. v [obec]. Někdy počátkem roku 2023 došlo ke změně, že internet užívaný v rodinném domě [adresa] hradí ze svého účtu žalovaná. Mezi účastníky byla dohoda, že pokud z jednoho účtu bude zaplaceno více než z účtu druhého účastníka, pak ten z účastníků, který zaplatil více, uhradí rozdíl druhému z účastníků přímo na jeho účet. Tato dohoda mezi účastníky platila po rozvodu, tedy od cca dubna 2021. V té době hradil žalobce na účet žalované na vyrovnání částku 2 110 Kč. To trvalo do doby, než došlo k prudkému nárůstu cen elektřiny, několik měsíců cca do konce roku 2021.

6. Konečně bylo nesporné (jednání [datum], čl.255), že z účtu žalované č. [bankovní účet] ([příjmení] [příjmení]) bylo hrazeno na účty synů účastníků: [jméno] v roce 2018 – 10.000 Kč, 2019 – 54.000 Kč, 2020 – 74.000 Kč a 2021 – 160.000 Kč. [jméno] v roce 2019 - 22.400 Kč, 2020 – 46.000 Kč a 2021 – 155.800 Kč.

7. Žalobce k důvodům přikázání nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] (dům [adresa] s pozemky) v kat. úz. [obec] uvedl (podání z [datum], čl.51), že k rozvodu manželství došlo, neboť žalovaná navázala v průběhu manželství mimomanželský vztah s [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Žalobkyně zpočátku vztah tajila, později za ním začala odjíždět na víkendy a trávila s ním veškerý volný čas. Žalobci sdělila, že by měl nemovitosti (dům [adresa] a přilehlé pozemky) vyklidit, ona má zájem je nabýt do výlučného vlastnictví a žít zde se svým partnerem, který má v péči nezletilé dítě. Žalobce by měl nabýt do výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl ¼ nemovitostí v kat. úz. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] (bytovou jednotku) aniž by řešila, kam by se přestěhovala její matka, která bytovou jednotku užívá bez smlouvy a v současné době bez souhlasu žalobce a za užívání bytu účastníkům řízení neplatí. Takový postoj je nemorální. Účastníci měli bankovní účet, žalobce u [právnická osoba] a žalovaná u [příjmení] [příjmení]. K účtu žalobce měla žalovaná přístup a s prostředky na jeho účtu hradila veškeré náklady spojené s chodem domácnosti i služby spojené s užíváním domu [adresa] a také náklady na služby spojené s užíváním bytové jednotky užívané matkou žalované, neboť smlouvy s dodavateli služeb, byly uzavřena na jméno žalobce. Žalovaná vztah s [jméno] [příjmení] udržuje i nadále, pracuje v [obec], přes týden se proto zdržuje ve sporné nemovitosti, domě [adresa]. Každý víkend a volno tráví se svým přítelem, který je patrně v insolvenci. Žalobce po zakoupení sporné nemovitosti žalobce prováděl rekonstrukci domu, dům zvelebil, udržoval a udržuje zahradu. Na domě provedl„ velký kus práce“, byl to jeho„ sen“, nemovitosti jsou jeho„ srdcovou záležitostí“. Pracuje u společnosti [právnická osoba] a do práce denně dojíždí, má zde dobré pracovní podmínky, pracuje zde téměř 9 let. V obci [obec] má však rodinu, sestru, tety a další širší rodinu. Žalovaná uváděla, že by citovaná bytová jednotka měla být přikázána do výlučného vlastnictví žalobce a její matka se bez dalšího vystěhuje. To dle žalobce není pravda, neboť její matka nemá možnost jiného bydlení. Nemá ani finanční prostředky na pronájem jiného bytu. Po rozvodu manželství se snažil žalobce dohodnout se žalovanou na tom, aby matka žalované hradila alespoň symbolický nájem ve výši 1.500 Kč, což odmítla. [příjmení] dobu byla smlouva na dodávku elektřiny do bytové jednotky uzavřena s žalobcem, který měl obavu, že vyšší spotřebou elektřiny a nárůstem její ceny by byl zatížen případným dluhem u dodavatele energie. Po zdlouhavém jednání došlo k změně smlouvy na dodávku el. energie. Nabytí vlastnictví bytové jednotky užívané matkou žalované by bylo v rozporu s dobrými mravy, když by byl nucen se domáhat vyklizení této bytové jednotky. [adresa] ještě užívají zletilí synové účastníků, kteří studují vysoké školy. Přes týden bydlí v [obec], na víkendy přijíždí do nemovitosti. Žalobce se v nemovitosti zdržuje i přes víkendy, nemá jinou možnost bydlení. Byť jsou synové zletilí, vnímá žalobce negativně, že by se měli vypořádat s tím, že do nemovitosti by se nastěhoval nový partner matky se svým dítětem. Nemovitost není ani přizpůsobena na užívání nemovitosti dalším dítětem a novým partnerem matky. K shora uvedenému vyjádření ze dne16.2. 2022 žalobce přiložil rozsáhlý popis vztahu s žalovanou a její rodinou, kteří ho převážně využívali (čl.55-66).

8. Žalovaná uvedla, k důvodům přikázání sporných nemovitostí na [list vlastnictví] v kat. úz. [obec] do jejího výlučného vlastnictví (podání z [datum], čl.73), že oba účastníci jsou v rodinném domě [adresa] přihlášeni k trvalému pobytu, oba rodinný dům i po rozvodu společně užívají, byť je to psychicky náročné. Ale každý z nich chce do pravomocného rozhodnutí soudu vydržet, aby neoslabil svoji pozici v soudním řízení. Žalovaná byla ta, kdo nemovitost v inzerci objevila, začala jednat s realitní kanceláří, zatímco žalobce o koupi nemovitosti zpočátku vůbec nejevil zájem. Naopak o nabytí bytu v domě [adresa] se více zasloužil žalobce, neboť byl koupen pro zajištění bydlení jeho otce, jako podnikový s významnou slevou. Po smrti otce a rekonstrukci bytu se tam nastěhovala matka žalované, která dosud byt užívá. Matce žalované o tomto řízení ví, je jí známo, že bude muset byt opustit po ukončení společného soužití účastníků v domě [adresa]. Žalovaná matce zajistila náhradní bydlení ve volných bytových prostorech své kamarádky. V roce 2021 o víkendech z domu odjížděla častěji žalovaná, v roce 2022 naopak žalobce, který tráví čas u své přítelkyně na Rokycansku. Žalovaná má pracoviště vzdálené od sporného domu pouhých 200 m. Je zde zaměstnána od roku 2017 jako asistent pedagoga, tato práce ji profesně i lidsky obohacuje a nerada by zaměstnání kvůli případnému stěhování měnila. Žalobce v místě bydliště nepracuje, dojíždí zhruba hodinu na Rokycansko. V domě čp 81 bydlí i plnoletí, ale nezaopatření synové účastníků, kteří studují vysoké školy v [obec]. Synové jsou zde zvyklí, mají vlastní pokoje, nechtějí měnit prostředí a stěhovat se. Žalobkyně je přesvědčena, že zejména mladší syn je na ní více fixován oproti otci, a ona je schopna se o syny lépe postarat (vaří, pere, žehlí) než otec, který s nimi dlouhodobě příliš nekomunikuje a nemá přehled, co aktuálně dělají. Je to právě žalobkyně, kdo udržuje květinovou zahrádku a seká trávu, žalobce by ji nechal zpustnout. Žalovaná po rozvodu hradí splátky hypotéky, daň z nemovitosti za všechny společné nemovitosti, pojištění staveb. Žalovaná má vyšší výdělky než žalobce a je schopna mu vyplatit vypořádací podíl. Kvůli zajištění své schopnosti hypotéku splácet, aby měla na vypořádací podíl, si sjednala i životní pojištění. Ráda by bydlela v budoucnu se svým přítelem [jméno] [příjmení] a jeho dvanáctiletým synem, kterého má v péči, v domě [adresa] v [obec]. Jejich známost je vážná, uvažují o uzavření sňatků. Její přítel bydlí pouze v nájmu, žádnou nemovitost vhodnou k bydlení nevlastní. Žije na Mostecku, uvítal by na stěhování žalobkyni, aby mohli žít jako rodina, jeho syn by mohl navštěvovat základní školu, žalovaná kde pracuje, volná místa jsou pro žáky k dispozici.

9. Oba účastníci navrhli, aby, aby dluh vyplývající z hypotečního úvěru u [příjmení] [příjmení], ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené [datum], převzal ten z účastníků, kterému budou přikázány nemovitostmi na [list vlastnictví] v kat. úz. [obec].

10. Ke skutečnosti, že žalovaná bez souhlasu žalobce vyplatila ze svého účtu každému synu účastníků 150.000 Kč, žalovaná uvedla, že se nejednalo z její strany o vyvedení finančních prostředků ze společného jmění, ale o plnění vyživovací povinnosti vůči synům [jméno] a [jméno] [příjmení] za oba rodiče. Hospodaření s penězi na studium obou synů měla na starosti žalovaná a rozhodla se oběma synům poslat jednorázově na jejich bankovní účty po 150.000 Kč, aby si s touto částkou každý z nich hospodařil samostatně a nemusela každý měsíc hradit jejich výdaje spojené se studiem, ubytováním, stravováním, dopravou a podobně. Žalobkyně s odstupem času připouští nevhodné načasování tohoto svého rozhodnutí, kdy převody uskutečnila krátce před rozvodem manželství, nicméně jejím úmyslem nebylo odklonění peněz, ale plnění vyživovací povinnosti vůči dětem studujícím vysoké školy.

11. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a protokolu z jednání z [datum] (čl.4 a čl.76) vyplývá, že příčinou rozvratu manželství účastníků byly rozdílné názory manželů na výchovu dětí, trávení volného času, nakládání se společnými prostředky a navázání mimomanželského vztahu manželkou.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro kat. [anonymizováno] a [územní celek] z [datum] (čl.87) vyplývá, že účastníci jsou vlastníci následujících nemovitostí v rámci SJM: pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba RD [adresa], pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če garáž, pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, pozemek č.parc. [číslo], vše v kat. úz. a obci [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nemovitosti nabyli na základě směnné smlouvy z [datum] s právnímu účinky zápisu k [datum]. K nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo pro dluh do 1.611.493 Kč, zákaz zcizení ve prospěch [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba].

13. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] [anonymizováno] kat. [anonymizována dvě slova] obec , adresa, z [datum] (čl.89) vyplývá, že účastníci jsou v rámci SJM spoluvlastníky ideálního spoluvlastnického podílu v rozsahu ¼ k pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v kat. úz. a obci [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].

14. Předžalobní výzvou z [datum] (čl.7) vyzval žalobce žalovanou k vypořádání zaniklého SJM obdobně jako podanou žalobou. V návrhu na vypořádání SJM (čl.21) sepsaném žalobcem měly být nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] ve výlučném vlastnictví žalované, zatímco byt na [list vlastnictví] v jeho výlučném vlastnictví. K tomu uvedl, že Tento návrh v době, kdy manželka měla vztah s jejím přítelem. Obsah dohody jsem nemínil vážně, pouze jsem chtěl manželku popostrčit takto lukrativní dohodou k tomu, aby vyřešila situaci, kdy navázala mimomanželský poměr, nechtěla se rozvést ani nechtěla vyřešit otázky bydlení, kdy náš byt v podílovém spoluvlastnictví dlouhodobě užívala její matka. V e-mailu zástupce žalované adresovaný zástupci žalobce z [datum] (čl.24) pak žalovaná sděluje, že její představa o vypořádání nemovitostí je opačná a ráda by se stala výlučným vlastníkem domu [adresa].

15. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] z [datum] vyplývá, že zůstatek na účtu žalované č. [bankovní účet] k [datum] činil 206.449,72 Kč (čl.39). Ze zprávy [právnická osoba] z [datum] zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet], k [datum] činil 136.676,56 Kč (čl.47).

16. Ze zprávy NN [anonymizována dvě slova] z [datum] (čl.44) vyplývá, že výše odkupného z životního pojištění žalované dle smlouvy [číslo] sjednaného od [datum] do [datum], činí 4.320,73 Kč. Výše odkupného z životního pojištění žalované [číslo] sjednaného od [datum] do [datum], činí 3.617,44 Kč a u pojištění žalované [číslo] od [datum] do [datum], činí odkupné 0 Kč. Ze zpráva [anonymizována dvě slova] z [datum] (čl.49) vyplývá, že k [datum] nevznikne nárok na odkupné dle pojistné smlouvy [číslo] 2019, pouze nárok mimořádné pojistné 4.196 Kč, přičemž tuto částku učinili účastníci nespornou, jako výši plnění ke dni zániku SJM ([datum]) z uvedené pojistné smlouvy. Z výše uvedených zpráv vyplývá, že účastníci neměli u výše uvedených pojišťoven sjednáno jiné pojištění, zejm. životní.

17. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] z [datum] vyplývá, že zůstatek dluhu účastníků vůči bance vyplývajíc ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] činí ke dni [datum] částku 1.192.930,92 Kč (čl.278).

18. Z vyrozumění komise pro projednání přestupků [územní celek] z [datum] (čl.67) vyplývá, že žalobce byl, jako poškozený vyrozuměn Komisí pro projednáni přestupků [územní celek] z [datum rozhodnutí] č.j. 23/21, zn. [číslo] o lhůtě k podání souhlasu poškozeného se zahájením přestupkového řízení žalované. Ta se měla dopustit přestupku proti občanskému soužití tím, že dne [datum] v době od [číslo] hod do [číslo] hod v obývacím pokoji domu [adresa] v [obec], po vzájemném sporu o vlastnictví domu v rozvodovém řízení, fyzicky napadla žalobce dvěma údery otevřenou dlaní do obličeji, čímž mu způsobila oděrky (škrábance) na krku, při čemž mu spadly dioptrické brýle a došlo k jejich poškození. K tomu žalobce uvedl, že v přestupkovém řízení nedal souhlas se stíháním žalované pro přestupek proti občanskému soužití (čl.108).

19. Obvyklá hodnota vypořádávaných nemovitostí byla zjištěna znaleckým posudkem [číslo] z [datum] znalce [celé jméno znalce] (čl.86). U nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] kat. úz. [obec] obvyklá cena činí 3.700.000 Kč a u spoluvlastnického podílu ¼ nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] kat. úz. [obec] činí obvyklá cena 1.900.000 Kč. Tato hodnota byla učiněna nespornou, jako aktuální výše při jednání dne [datum] (čl.255).

20. K důkazu byly provedeny výpisy z účtu žalované (č. [bankovní účet] od [datum] do [datum] / čl.141-145, č. [bankovní účet] od 3/ 2021 do 9/ 2017 / čl.146-181, č. [bankovní účet] od 12/ 2017 do 1/ 2017 / čl.185-191, č. [bankovní účet] od 10/ 2016 do 1/ 2016 / čl.192-198, č. [bankovní účet] od [datum] do [datum] / čl.199-215). Dále výpisy z účtu [jméno] [celé jméno žalobce] č. [bankovní účet] od [datum] do [datum] (příl. čl.227) a výpisy z účtu č. [bankovní účet] [jméno] [celé jméno žalobce] za období od [datum] do [datum] (příl. čl.227). Z nich vyplývá, že na účet [jméno] [celé jméno žalobce] č. [bankovní účet] byly [datum], [datum] a [datum] připsány platby 3x 50.000 Kč z účtu č. [bankovní účet] žalované. Na účet č. [bankovní účet] [jméno] [celé jméno žalobce] byly dne [datum], [datum] a [datum] připsány platby 3x 50.000 Kč z účtu č. [bankovní účet] žalované. Skutková zjištění vztahující se k těmto důkazům účastníci učinili nesporným (viz. bod 6 odůvodnění) tak, že z účtu žalované č. [bankovní účet] ([příjmení] [příjmení]) bylo hrazeno na účty synů účastníků: [jméno] v roce 2018 – 10.000 Kč, 2019 – 54.000 Kč, 2020 – 74.000 Kč a 2021 – 160.000 Kč. [jméno] v roce 2019 - 22.400 Kč, 2020 – 46.000 Kč a 2021 – 155.800 Kč.

21. Oba účastníci doložili svoji schopnost uhradit vypořádací podíl. Žalobce e-mailem od [email], odeslaný [email] z [datum] a e-mail [email] email na adresu [email] z [datum] (čl.249 [číslo]), z něhož vyplývá možnost hypotéčního úvěru 1.200.000 Kč se splatností 20 let. U žalované orientační nabídkou úvěru [příjmení] [příjmení] z [datum] (čl.252) ve výši 1.205.000 Kč až 2.220.000 Kč.

22. Žalobce jako účastník řízení vypověděl (čl.223 a násl.), že byl ženatý s žalovanou od [datum] do rozvodu do [datum]. Máme již zletilé syny [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. [příjmení] [jméno] studoval na ZČU, Fakultě strojní magisterské studium, na podzim 2022 začal studovat dvouleté doktorandské studium. Při tomto studiu je zaměstnancem Strojní fakulty na částečný úvazek. [příjmení] [jméno] ukončil studium na Ekonomické fakultě ZČU v [obec] v srpnu 2022. Již při studiu pracoval brigádně, v současnosti patrně pracuje na plný úvazek u [právnická osoba]. [jméno] začal studovat Strojní fakultu v září 2017, [jméno] [příjmení] fakultu v září 2019. Oba studovali gymnázium v Plasích. Během středoškolského studia dojížděli do [obec], bydleli v rodinném domě, [adresa] v [obec]. Když začali studovat VŠ v [obec] asi po necelém roce studia začali bydlet v privátním bytě v [obec] s jinými studenty. Na víkend se vraceli domů do domu [adresa]. Hospodaření s penězi na studium obou synů měla na starosti manželka, která měla přístup k jeho účtu u Spořitelny. Během studia gymnázia v Plasích bylo z mého účtu hrazeno stravné. Během studia vysoké školy manželka z mého účtu platila náklady na studium. Nevěděl, kolik to činilo měsíčně nebo ročně. V roce 2023 si [jméno] pořídil auto za 80.000 Kč, jinak nic nevlastní. Nevěděl o tom, že by [jméno] vlastnil majetek vyšší hodnoty. Ke skutečnosti, že žalovaná připsala na účet synů každému 150.000 Kč, vypověděl, že se to dozvěděl až u soudu. Částky byly zaplaceny krátce před rozvodem, když se tak stalo, synové mu to neřekli, až když se o tom nedávno bavil s [jméno], potvrdil mu, že tuto částku má dosud na účtu. Žalobce se domníval, že manželka synům tyto částky uhradila proto, aby se vyhnula jejich vypořádání, a bude tyto částky chtít zpět. [jméno] mi říkal, že na tuto částku zatím nesahá a čeká, jak to dopadne. [příjmení] [jméno] jsem se o tom nebavil. Synové mezi sebou málo komunikují, stejně tak, jako s ním. O rozpadu jejich rodiny se vyčkává, co bude dál a komunikace je minimální. Dlouhodobě se syny komunikoval méně, než oni s manželkou z důvodu jeho zaměstnání. Asi do roku 2013, kdy koupili rodinný dům [adresa] v [obec], pracoval jako kuchař v pohostinství. V roce 2014 začal pracovat u současného zaměstnavatele Borgers CS z důvodu lepších příjmů. Asi v roce 2010 pracoval jako jediný kuchař za dvojnásobný plat asi tři čtvrtě roku včetně víkendů. Další 3 roky v jiných restauracích podobně. Manželce to vyhovovalo, domů nosil více peněz a podporovala ho v tom. Vracíval se tak každý den domů pozdě večer a syna prakticky nevídal, protože už spali. Proto se s nimi během základní nebo střední školy moc ani nevídal. Proto uváděl, že spolu málo dlouhodobě komunikovali. U Borgers CZ pracuje na 12 hodinové směny, 4 dne denní a noční, pak 4 dny má volno. Během zaměstnání u Borgersu se se syny vídal víc, ale přesto se spolu nevídali mnoho, např. o víkendu měl směny a neviděli se.

23. Po uzavření manželství bydleli v rodinném domě rodičů manželky. Její rodiče i bratr podnikali v zemědělství, měli finanční problémy, začali exekuce a nakonec o dům přišli. Proto chtěli začít bydlet samostatně. Koupili za 200 000 Kč spoluvlastnický podíl 1/6 k domu v [adresa], se 6 bytovými jednotkami, a po roční rekonstrukci zde užívali od konce roku 1999 byt 3+1. Měli našetřeno 100.000 Kč a zbývajících 100 000 Kč spláceli prodávajícímu panu [příjmení] asi 6 - 7 let ve splátkách po 1.500 Kč. Otec pracoval v Žihelské cihelně, která svým zaměstnancům prodávala s významnou slevou byty v [obec]. Domluvili se a v roce 2009 za otce jsme zaplatili spoluvlastnický podíl ve výši ¼ v domě [adresa] v [obec] za 85.000 Kč Tyto peníze si půjčili u [obec] spořitelny, půjčku splatili asi 3-4 roky. Byli domluveni, že otec tam bude bydlet, aby zde dožil. Otec zde bydlel až do roku 2013. Matka žalované potřebovala zoufale bydlení a 3 měsíce bydlela s účastníky v bytě v [adresa]. To bylo neúnosné a po 3 měsících se přestěhovala do bytu [adresa]. Otec měl již podlomené zdraví, žalobce ho přemluvil, aby odešel do pečovatelského domu, kde po několika měsících v září 2013 zemřel. Matka žalované asi přispívala žalované celou částku za bydlení v tomto bytě, nikdy však nad tím neměl kontrolu, abych zjišťoval, zda tomu tak opravdu bylo. Když se otec někdy na jaře 2013 odstěhoval do pečovatelského domu, provedli rekonstrukci bytu v domě [adresa]. na kterou částečně přispívala tchýně. V září 2013 dům [adresa] s pozemky koupili od paní [příjmení] směnou smlouvu, kdy vyměnili tyto nemovitosti za spoluvlastnický podíl 1/6 v domu v [adresa] a museli doplatit 1.000.000 Kč Cena bytu v domě [adresa] v [obec] činila 500.000 Kč. Půjčili si přes 1.000.000 Kč od [obec] spořitelny. Krátce po koupi domu [adresa] se tam nastěhovala celá rodina. Asi v roce 2016 si žalovaná zřídila účet u [příjmení] [příjmení] a oznámila mu, že si vezmou na refinancování stávajícího úvěru u [obec] spořitelny úvěr u [příjmení] [příjmení] 1.500.000 Kč, z důvodu rekonstrukce domu [adresa]. Chtěla rekonstruovat fasádu a novou kuchyň, což nikdy nebylo provedeno. Žalovaná pracovala v Žihelském statku, jako dojička, s průměrným čistým příjmem asi 25 – 30 000 Kč. Byla v pracovní neschopnosti 16 měsíců, neúspěšně žádala o invalidní důchod. V září 2017 začala pracovat jako asistentka na Základní škole v [obec], s příjmem od 20 000 Kč. Později si doplňovala rekvalifikaci a v době rozvodu měla příjem asi 25 000 Kč čistého. Hospodařila s účtem žalobce, k němuž měla dispoziční právo až do května 2020, kdy její dispoziční právo zrušil, z důvodu nemanželského vztahu se panem [příjmení].

24. Žalovaná jako účastník řízení vypověděla (čl.234 a násl.), že Zpočátku manželství používali účet žalobce u [obec] spořitelny, ke kterému měla dispoziční právo. Měla na starosti hospodaření domácnosti a rodiny, realizovala veškeré nákupy. V roce 1999 jsme koupili od pana [příjmení] byt o velikosti 3+1 v domě [adresa] v [obec] za 200.000 Kč 100.000 Kč měli k dispozici a zbylých 100 000 Kč mu spláceli asi 5-6. Zde žili do roku 2013, než pořídili dům [adresa] v [obec]. Byt o velikosti 2+1 v domě [adresa] v [obec] pořídili v roce 2005, nikdy zde nebydleli. Žalovaná vždy chtěla bydlet v rodinném domě, žalovaný nechtěl. Když v létě 2013 viděla inzerát o prodeji RD [adresa] v [obec], šla se tam zeptat a začala to vyřizovat. Žalovaný to nechtěl, ale nakonec ho k realitnímu agentovi dovedla na další schůzku a nakonec na koupi přistoupil. Byt v budově [adresa] v [obec] do června 2013 užíval otec žalobce, než odešel do pečovatelského domu. Pak se tam nastěhovala její matka a byt užívá dosud. Matka jim dávala peníze za užívání bytu v hotovosti, neplatila pouze fond oprav. Platila vše včetně služeb spojených za užívání bytu. Smlouvy o dodávkách elektřiny, vody, odpadu byly uzavřeny na jméno žalobce, a byly hrazeny z jeho účtu u [obec] spořitelny. Asi až před rokem nebo dvěma, žalobce odmítl dál platit služby spojené s užíváním bytu a žalovaná si veškeré platby a služby spojené s užíváním bytu převedla na sebe. Žalovaná chtěla vlastnit dům [adresa], kde by bydlela se syny. Byt v domě [adresa] by patřil žalovanému a její matka by se odtud odstěhovala. Nájem pro ní je volný okamžitě, a má ho rezervovaný. Ohledně budoucího bydlení synů účastníků uvedla, že synové už mají své plány, v současnosti jeden studuje, druhý částečně, tak tam bydlí. Ale oba chtěli do budoucna bydlet samostatně, každý už má své plány. [jméno] v současnosti studuje doktorandské studium, bydlí se spolužákem v bytě. [jméno] se připravuje na kariéru u policie a studuje v [obec], na víkendy jezdí domů. Žalovaná má přítele pana [příjmení], který bydlí v [část obce] u [obec]. Je rozvedený, má v péči čtrnáctiletého syna [jméno] a bydlí v pronajatém rodinném domě. Chtěli by bydlet spolu. Pokud by získala rodinný dům [adresa], bydleli by spolu zde, nemovitosti mají dvě, takže případně v té druhé. K dotazu zda v budoucnu chce bydlet v domě [adresa] se svými syny či se svým partnerem [jméno] [příjmení] a jeho synem uvedla, že má momentálně vztah, nevím však, co bude zítra. Určitě by se všichni dokázali přizpůsobit společnému bydlení.

25. Dále žalovaná vypověděla, že v březnu 2021 oběma synům zaplatila na jejich účet každému 150.000 Kč, aby měli hrazené své potřeby, bydlení, studium a podobně. [jméno] byl v pátém ročníku strojní fakulty ZČU, přes týden bydlel v bytě s kamarády, na víkend se vracel k nim domů. Jeho průměrné náklady odhadla měsíčně na 5- 6 000 Kč, vždycky mu posílala, co potřeboval. O prázdninách měl brigády, výši jeho příjmu odhadla na 10- 15 000 Kč za léto. Po ukončení studia začal [jméno] pracovat jako asistent na fakultě. V březnu 2021 byl mladší [jméno] v druhém ročníku Ekonomické fakulty ZČU. I on bydlel během týdne v [obec] v bytě se svými kamarády. [jméno] měl asi stejné náklady na bydlení a studium, tedy 5- 6 000 Kč. K důvodu, proč změnila měsíční platby synům na jednorázovou částku 150.000 Kč, uvedla, že aby to nemusela řešit, aby si to prostě řešili sami. O tom se dohodli. Po rozvodu se s žalovaným dohodli, že platby za dům [adresa] a za hypotéku budou splácet každý na polovic a pokud by někdo zaplatil více, dorovná to platbou na účet druhého.

26. Svědek vypověděl [jméno] [příjmení] (čl.108pv) vypověděl, že je 15 let rozvedený, má v péči syna [jméno] [příjmení], [datum narození], který půjde do 8 ročníku ZŠ v [obec]. Bydlí v rodinném domě pronajatém od důlní společnosti o velikosti 4+1, nájemní smlouvu mají uzavřenou na dobu určitou, nájem se obnovuje po 3 letech a v prosinci 2021 se nájem opět obnovil. Pracuje v [právnická osoba] jako klempíř už 2,5 roku s průměrným čistým příjmem 27.000 Kč. S žalovanou se seznámil někdy v prosinci 2020, během března nebo dubna 2021 začala být jejich známost vážná, intimní. Nikdy spolu nebydleli, pravidelně se vídají každý víkend, jezdí za ním. Rádi by žili společně jako rodina s dětmi, [jméno] a syny žalované [jméno] a Dominikem. O společném bydlení se syny žalované nemluvil, mají spolu dobrý vztah. Předpokládal, že s nimi o tom hovořila žalovaná. Společné soužití v bydlišti svědka určitě nezvažovali, protože žalovaná má u [obec] dobře placenou práci a oba kluci v [obec] studují. Pokud kdy zvažovali společné soužití, tak někde u [obec].

27. Shora uvedený skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé. Provádění dalších důkazů by bylo procesně nadbytečné, popř. pokud byly provedeny, pak zejména s ohledem na nesporná tvrzení účastníků či nerelevanci pro rozhodnutí o nárocích, nejsou v odůvodnění uváděny.

28. Podle § 3028 odst. , právnická osoba, OZ (občanský zákoník z.č. 89/2012 Sb.)Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

29. SJM účastníků vzniklé za trvání předchozího (starého) občanského zákoníku (z.č. 40/164 Sb.) zaniklo rozvodem za účinnosti (nového) občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb., dále jen OZ. Hmotně právní úprava vypořádání společného jmění manželů, zaniklého po [datum] se řídí (dle § 3028 odst. 1 OZ) úpravou dle OZ. Pokud by došlo k zániku SJM za účinnosti starého občanského zákoníku (před 1. lednem 2014), pak by se vypořádání řídilo občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., (R [anonymizováno] ČR [spisová značka] z [datum rozhodnutí]).

30. Dle závěrů konstantní judikatury (R [anonymizováno] ČR [spisová značka] z [datum rozhodnutí]) soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení. Současně soud může vypořádat pouze ty majetkové hodnoty, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání v této lhůtě uplatněn, nelze je následně vypořádat či zohlednit, nárok na jejich vypořádání zaniká.

31. Podle § 709 odst. 1 OZ součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

32. Podle § 709 odst. 2, 3 OZ(2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.(3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

33. Dle § 710 OZ součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledažea) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebob) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

34. Podle § 740 OZ nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

35. Dle § 742 odst. 1, písm. a) až f), odst. 2 OZ(1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.(2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. Zásadní spornou skutečností bylo, kterému z účastníků přikázat do výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. a obci [obec]. Zákonná kritéria pro vypořádání majetku jsou stanovena v § 742 odst. 1, písm. d, e, f OZ, kdy se přihlédne k potřebám nezaopatřených dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Pokud žalovaná odůvodňuje nárok na přikázání domu do svého vlastnictví skutečností, že hodlá v domě bydlet se svým přítelem panem [příjmení], který má v péči nezletilého syna, pak tato skutečnost, není rozhodující pro vypořádání majetku bývalých manželů. Naopak pokud navázání tohoto vztahu bylo jednou z příčin rozvratu manželství, nemohlo by být přikázání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, z důvodu jejich následného společného soužití, považováno za skutečnost, která by měla upřednostnit žalovanou. Podle účastnické výpovědi žalované, žalobce v době manželského soužití koupi nechtěl, ale nakonec ho k realitnímu agentovi dovedla a nakonec na koupi přistoupil. Skutečnost, že k nabytí sporné nemovitosti [adresa] došlo z iniciativy žalované, která koupi zajistila, není důvod vedoucí k závěru, že se o nabytí věci zasloužila převážně žalovaná. Nemovitost byla pořízena ze společných prostředků, nadále byla rekonstruována a udržována ze společných prostředků, byť nebylo prokázáno, že by rekonstrukce prováděl výlučně žalobce. Je pravdou, že žalobce se ve větším rozsahu zasloužil o nabytí spoluvlastnického podílu ve výši ¼ k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] (byt v domě [adresa] v [obec]), který byl původně bytem zaměstnavatele jeho otce. I v tomto případě však byl spoluvlastnický podíl nabyt za 85.000 Kč, které tvořily součást SJM. Tento byt je však užíván matkou žalované a tato skutečnost by ve vztahu k žalobci oproti žalované s ohledem na výrazně narušené vztahy účastníků, zakládala potencionální následný spor o vyklizení starší osoby. Z výše uvedených důvodů byl nemovitosti související s RD [adresa], přikázány do výlučného vlastnictví žalobce.

37. Spoluvlastnický podíl ve výši ¼ k pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v kat. úz. a obci [obec] ([list vlastnictví]), byl přikázán žalované, jejíž matka byt v nemovitosti užívá a rovněž pro dorovnání vypořádacího podílu.38. , právnická osoba, s návrhy obou účastníků byl společný dluh účastníků vyplývající z hypotečního úvěru u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] na základě smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené [datum], ve výši 1.192.930,92 Kč, přikázán k úhradě žalobci. Každému z účastníků byl přikázána pohledávka za peněžním ústavem, u kterého mají oba veden účet na své jméno. Žalobci pohledávka 136.676,56 Kč na účtu žalobce u [obec] spořitelny č. [bankovní účet], žalované pohledávka 206.449,72 Kč na účtu žalované u [příjmení] [příjmení] č. [bankovní účet].

39. Součástí vypořádání zaniklého SJM bylo rovněž vypořádání majetkových hodnot souvisejících s pojištěním účastníků. Jednotlivé platby pojistného placené za trvání manželství nelze posuzovat při vypořádání za jako náklady vynaložené na osobní majetek manžela / (Rc) Cpj [číslo] z [datum] Lze však vypořádat je případný výnos ke dni zániku SJM. V projednávané věci činila případná výše odkupného z životního pojištění žalované dle smlouvy [číslo] částku 4.320,73 Kč. Z životního pojištění žalované [číslo] částku 3.617,44 Kč a u pojištění žalované [číslo] byl případný nárok na odkupné 0 Kč. U pojištění žalobce u ČSOB dle pojistné smlouvy [číslo] 2019, nevznikne nárok na odkupné, ale nárok mimořádné pojistné 4.196 Kč. Shora uvedené částky byly vypořádány tak, jako by se každému z účastníků, který měl sjednanou pojistnou smlouvu, dostala hodnota v uvedené výši.

40. Podle § 713 odst. , právnická osoba, OZ(1) Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.(2) Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.(, právnická osoba, právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.41. § 714 odst. 1, 2 OZ(1) V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.(2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

42. Poslední, avšak neméně spornou položkou vypořádání zaniklého SJM účastníků, byly finanční prostředky ve výši 300.000 Kč, které před rozvodem manželství bez vědomí a souhlasu žalovaného uhradila od [datum] do [datum] ze svého účtu (3x 50.000 Kč) 150.000 Kč na účet syna [jméno] [celé jméno žalobce] a (3x 50.000 Kč) 150.000 Kč na účet syna [jméno] [celé jméno žalobce]. Bylo nesporné, že z účtu žalované č. [bankovní účet] bylo hrazeno na účty synů účastníků: [jméno] v roce 2018 – 10.000 Kč, 2019 – 54.000 Kč, 2020 – 74.000 Kč a 2021 – 160.000 Kč. [jméno] v roce 2019 - 22.400 Kč, 2020 – 46.000 Kč a 2021 – 155.800 Kč. Oba studovali vysokou školu a oba účastníci k nim měli vyživovací povinnost, kterou v předchozích letech plnili též finančně převody na jejich účty, jak bylo učiněno nesporným. Sám žalobce při jednání [datum] (čl.255) uvedl, že v roce 2021, kdy se účastníci rozváděli, si [jméno] vydělával 5.000 Kč a něco i neoficiálně. Na byt by potřeboval ročně 60.000 Kč, za relevantní žalobce považoval 85.000 Kč. [jméno] měl příjmy z brigád v pivovaru kolem 20.000 Kč měsíčně a nic tak nepotřeboval. Po rozvodu oběma synům, byť u [jméno], se sebezapřením, neboť zacházel s penězi marnotratně, hradil peníze na podporu na škole. Proto by u [jméno] slevil 25.000 Kč z částky 150.000 Kč k vypořádání, [anonymizováno] vypořádat jen částka 125.000 Kč. [příjmení] [jméno] však žádal vypořádat celou částku 150.000 Kč.

43. Ohledně plateb synům účastníků, kteří ještě v roce 2021 studovali vysokou školu, bylo nutno přihlédnout k vyživovací povinnosti účastníků k jejich zletilým synům. Z úhrad na účty synů v roce 2021 a v letech předchozích bylo možno dovodit obvyklou výši výživného hrazenou rodiči dětem. Nejde o stanovení výše vyživovací povinnosti s ohledem na potřeby oprávněných (dětí) a možnosti povinných (rodičů). Platby synům by při určitém zjednodušení měly odrážet nejen jejich odůvodněné potřeby, ale zejména podíl na životní úrovni rodičů (§ 915 odst. 1 OZ). V roce 2020 bylo [jméno] vyplaceno 74.000 Kč. V roce 2021 k této částce (74.000 Kč) soud připočetl 10.000 Kč (jako částku, kterou žalovaná uhradila tento rok nad rámec vypořádávaných 150.000 Kč), celkem 84.000 Kč. S ohledem na zjevně vzrůstající potřeby v předchozích letech soud zaokrouhlil roční částku připadající na výživné na desetitisíce, tedy na 90.000 Kč. [příjmení] [jméno] bylo v předchozím roce 2020 zaplaceno celkem 46.000 Kč a v roce 2021 nad spornou částku 150.000 Kč částka 5.800 Kč Celkem 51.800 Kč, při zaokrouhlení na desetitisíce jde o 60.000 Kč. Tyto částky ročně odrážely plnění vyživovací povinnosti v roce 2021, u [jméno] 90.000 Kč a [jméno] 60.000 Kč. Nad rámec zákonné vyživovací povinnosti, kterou dosud účastníci plnili vůči synům [jméno] a [jméno] a měla v roce 2021 činit celkem 150.000 Kč, žalovaná bez souhlasu žalobce v roce 2021 zaplatila 300.000 Kč. Tedy o 150.000 Kč nad výše popsanou částku odpovídající výživnému.

44. Žalovaná hospodařila s finančními prostředky rodiny a soud vycházel při hodnocení případného vyvedení prostředků ze SJM (tedy hospodaření s prostředky tvořícími SJM bez souhlasu druhého z manželů za trvání manželství) ze závěrů usnesení NS ČR sp.zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí]. Podle tohoto rozhodnutí jestliže jeden z manželů nakládá s úsporami, které jsou v zákonném majetkovém společenství způsobem, který je v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (z. [číslo] Sb), pak k tomuto úkonu za předpokladu, že s tím druhý účastník vyslovil právně relevantním způsobem nesouhlas, nelze přihlížet a úspory je třeba zařadit do masy společného jmění a vypořádat. Jestliže účastník peníze z účtu bez souhlasu druhého účastníka za trvání manželství vybral a spotřeboval pro sebe, je třeba vybranou částku zařadit do společného jmění účastníků a vypořádat ji. Na shora popsané finanční prostředky ve výši 150.000 Kč lze pohlížet jako na spotřebované, když nejsou v dispozici účastníků. Žalovaná bez souhlasu manžela nakládala s prostředky náležející do SJM v rozsahu zjevně přesahujícím obvyklé hospodaření vyplacením částky 2x 150.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že těmito platbami plnila i zákonnou vyživovací povinnost účastníků ke svým synům, uvedené plnění nad rámec vyživovací povinnosti ve výši 150.000 Kč tak je povinna vrátit do SJM. Při vypořádání tedy uhradit na vypořádacím podílu žalobci polovinu této částky (75.000 Kč).

45. Žalobce se z masy SJM dostalo hodnoty za nemovitosti 3.700.000 Kč, za pohledávky na účtu 136.676,56 Kč a na odbytném životního pojištění 4.196 Kč Celkem 3.840.872,56 Kč. Žalované se dostalo hodnoty za nemovitosti 1.900.000 Kč, za pohledávky na účtu 206.449,72 Kč a na odbytném životního pojištění dohromady 7.935,17 Kč Celkem [číslo]. Celkový hodnota vypořádávaného majetku činí 5.955.257,45 Kč. Každému se má dostat hodnota 2.977.628,73 Kč. Žalobci se dostalo 3.840.872,56 Kč a měl by žalované vyplatit vypořádací podíl ([číslo] - [číslo]) 863.243,83 Kč. Žalobce převzal společný dluh 1.192.930,92 Kč a o polovinu této částky se snižuje vypořádací podíl ([číslo] – [číslo]), který tak činí 266.781,37 Kč. Tato částka se pak snižuje o 75.000 Kč vyvedenou žalovanou synům účastníků ze SJM, neboť polovinu částky 150.000 Kč by měla žalovaná při vypořádání vyplatit žalobci. Celkový vypořádací podíl žalované činí 191.781,37 Kč46. Oba účastníci uhradili zálohu na provedení znaleckého posudku, každý 4.000 Kč, na zjištění obvyklé ceny vypořádávaných nemovitých věcí. Znalci [celé jméno znalce] bylo usnesením č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] přiznáno a následně vyplaceno na znalečném celkem 5.900 Kč. Proto bude po právní moci tohoto rozsudku každému z účastníků vrácena částka zálohy, která nebyla použitá na proplacení znalečného čárka, a to každému z nich ve výši 1.050 Kč.

47. V dané věci nebyly prokázány žádné mimořádné skutečnosti, pro které by se měl soud odchýlit od rozhodnutí o nákladech řízení v řízeních charakteru iudicium duplex, kdy oběma účastníkům se dostalo ve vypořádání rovného podílu, nebylo možné určit konkrétní míru procesního úspěchu a žádný z účastníků nezpůsobil svým zaviněním náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly. Nebyly tak podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., podle procesního úspěchu některého z účastníků. Soud proto náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.