8 C 130/2014

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zast. JUDr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o částku částka ,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky [částka] s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ohledně 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svoji žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalované [příjmení] – [stát. instituce], o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, bylo ve výroku I. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. byla žaloba v částce [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. byla žalobci uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Výrokem IV. byla žalovaná uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a výrokem V. bylo rozhodnuto, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem odvolacího soudu - [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byl shora uvedený výrok soudu I. stupně potvrzen co do částky [částka] spolu s 3% úrokem z prodlení od [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce dne [datum] uhradil společnosti [právnická osoba] celkem [částka]. Zavinění žalovaného je dáno jeho protiprávním jednáním, když zvolil nesprávný úřední postup spočívající v nedostatečném zajištění podkladů pro rozhodnutí a zejména v průtazích řízení. Nahradil-li žalobce škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, má dle § 16 odst. 1) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nárok na regresní úhradu od žalovaného, který škodu způsobil. Žalobce dne [datum] oznámil žalovanému, že hodlá přistoupit k soudnímu vymáhání regresní úhrady a vyzvala ho k úhradě, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.

2. Řízení bylo do pravomocného ukončení ve věci samé vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a do ukončení dovolacího řízení do rozsudku odvolacího soudu [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], přerušeno do [datum].

3. Žalobce vzal před zahájením jednání podáním z [datum] (čl.130) v částce [částka] zpět a zdejší soud usnesením čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], řízení v této části zastavil. Žalobce dále při jednání dne [datum] vzal žalobu v částce [částka] se souhlasem žalovaného zpět a soud při jednání v tomto rozsahu řízení zastavil. Při jednání konaném dne [datum] soud dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil změnu žaloby ze dne [datum] (podání čl. 156), kdy předmětem řízení byla nadále částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, když současně ohledně zákonných úroků z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení vzal žalobce se souhlasem žalovaného žalobu v tomto rozsahu zpět a usnesením vyhlášeným při tomto jednání bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Zbývající nárok [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení tvoří částka [částka] s kapitalizovaným 2% úrok z prodlení ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], sestávající z nároku na náhradu škody [částka], kterou žalobce uhradila spol. [právnická osoba], jako skutečnou škodu vzniklou vynaložením nákladů na odtěžení svrchní vrstvy zeminy, tzv. skrývky, kterou měla odtěžit na vlastní náklady spol. [anonymizováno] a [příjmení] na základě smlouvy ze dne [datum], a následně musel odtěžit pan [jméno] [příjmení] dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dále nárok na úhradu částky [částka] sestává z ušlého zisku [částka] společnosti [právnická osoba], který žalobce této společnosti uhradil, a to z důvodu nemožnosti provozování skládky v prostoru, ve kterém se nachází odtěžený štěrkopísek o objemu [číslo] m3. Konečně částku [částka] tvoří náklady řízení vzniklé v řízení vedeném u [název soudu], [spisová značka] a u odvolacího soudu [název soudu] [spisová značka], stanovené rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve výši [částka]. Dohromady [částka]. Odpovědnost za regresní úhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, kterou žalobce uhradil společnosti [právnická osoba], jde k tíži pouze žalovaného, jako správního orgánu prvního stupně, bez jehož pochybení by újma vůbec nevznikla, neboť při včasném vydání konečného rozhodnutí by ke škodě v majetkové sféře společnosti [právnická osoba] podle obvyklého chodu věci nikdy nedošlo.

4. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce domáhající se regresní náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu svůj nárok opírá o rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a ohledně samotného vzniku škody blíže ničeho neprokazoval ani nedokládal jakékoliv důkazy. Z ustanovení § 18 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci vyplývá, že je to právě žalobce, kdo je povinen prokázat toto zavinění ze strany žalovaného. § 18 odst. 3 téhož uvádí, že pokud tato škoda byla způsobena zaviněním porušením více osob, jsou povinni tuto neregresní náhradu uhradit podle své účasti na způsobení škody v odůvodněných případech pak společně a nerozdílně. Z citovaného rozsudku [anonymizována dvě slova] jednoznačně vyplývá, že k porušení právní povinnosti, která způsobila vzniklou škodu, přispěl jak nesprávný úřední postup žalovaného, tak také [anonymizována dvě slova] [okres]. Žalobce neunesl své důkazní břemeno ohledně míry zavinění ze strany žalovaného a tedy nelze po žalovaném spravedlivě požadovat zaplacení celé částky. S ohledem na tyto skutečnosti je zde namístě žalobu zamítnout v plném rozsahu. Nebo minimálně co do požadovaného příslušenství, neboť nelze přičítat k tíži žalovaného, že nedošlo k úhradě k datu [datum], neboť to byl právě žalobce, jenž opakovaně požádal o přerušení tohoto řízení, s odůvodněním, že probíhá jiné řízení, kde je řešena otázka, která má zásadní význam pro dané rozhodnutí. Žalobce ve své výzvě z března 2014 chtěl uhradit celou původně žalovanou částku [částka] a je zřejmé, že tento nárok nebyl oprávněný, což potvrdil následně i citovaný rozsudek [anonymizována dvě slova], který tento nárok snížil pouze na částku [částka]. I tato částka byla následně žalobcem snížena o dalších [částka]. Pokud by měly být přiznány úroky z prodlení, pak nejdříve ode dne vydání citovaného rozsudku [název soudu], který jako poslední pravomocně ve věci rozhodl a stanovil definitivní výši škody, kromě částky [částka], o kterou byla žaloba následně vzata zpět. Žalovaný nezavinil prodlení a nárok žalobce řešily soudy téměř 10 let.

5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žaloba (ve znění pozdějších změn) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] r.o. proti [země], [stát. instituce] o zaplacení náhrady škody [částka] [anonymizováno] nezákonným rozhodnutím podle z. č. 82/1998 Sb., byla doručená soudu dne [datum]. Žalobce opíral svůj nárok o skutečnost, že v rámci povolené činnosti žalobce činil kroky k zahájení podnikání a požádal stavební úřad Městského úřadu Touškov jako příslušný orgán veřejné moci o vydání územního rozhodnutí ke zřízení pískovny. To bylo vydáno dne [datum] pod j. [číslo] nabylo právní moci dne [datum], následně však bylo zrušeno rozhodnutím [stát. instituce] v [obec] dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u [stát. instituce], které nárok žalobce odmítlo. V návaznosti na řízení o vydání tohoto územního rozhodnutí bylo vedeno i řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem a bylo zahájeno [datum] a ukončeno dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] o povolení k činnosti prováděné hornickým způsobem. Od [datum] žalobce provozoval na předmětném pozemku pískovnu, avšak pouze do [datum], kdy výše uvedené územní rozhodnutí bylo rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], v právní moci dne [datum], pro nezákonnost zrušeno. Žalobce dovozoval odpovědnost žalované z nesprávného úředního postupu spočívající ve vadách řízení, které vedly ke zrušení původního rozhodnutí a v průtazích v řízení, jelikož v důsledku nesprávného postupu správního orgánu došlo k 18 měsíčnímu nucenému zastavení těžby. Škoda, která měla žalobci v důsledku vydání a následného zrušení územního rozhodnutí o povolení zřízení pískovny žalobci vzniknout představovala: ušlý zisk ve výši [částka] pro znemožnění plnění smlouvy ze dne [datum] se [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], stavební firma, výroba prefabrikátů a kamenolomy, komanditní společnost (dále jen„ [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]“) o dodávkách štěrkopísku z pískovny, na základě níž měl žalobce zaručen odběr suroviny [částka] tun do [datum], za skutečnosti, že daná surovina byla jinak neprodejná, ušlý zisk z neuložených peněz na účtu v bance ve výši [částka], smluvní pokutou ve výši [částka] vyplacenou jednatelům, společníkům žalobce na základě smluv o půjčce uzavřených na základě smluv o půjčce ze dne [datum], kapitalizovaný úrok z této půjčky ve výši [částka], náklady právního zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v řízení o vydání územního rozhodnutí vedeného u [stát. instituce] ve výši [částka], skutečnou škodu ve výši [částka] za odtěžení vrchní vrstvy štěrkopísku v celkovém množství [číslo] m3 při ceně [částka] za m3. Odtěžení této povrchové vrstvy měla bezplatně provést na základě smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], nicméně vzhledem k předčasnému ukončení smlouvy tuto povrchovou vrstvu odtěžil na náklady žalobce [jméno] [příjmení]. Žalobce dále uplatnil ušlý zisk z neprovozování skládky v prostoru, který měl být odtěžen dle smlouvy se [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] v celkovém množství 200.000 tun zeminy ([číslo] m3) ve výši [částka] při úplatě [částka], kdy úplatné uložení odpadů mělo být realizováno [právnická osoba] Czech a.s. a [právnická osoba], s tím, že za 6 dnů byl uložen odpad 14.177 tun. Přestože by došlo k vytěžení 200.000 tun, surovina by musela zůstat v pískovně, jelikož není problém ji odtěžit, ale je problematické její uskladnění, prodání a tím uvolnění prostoru v pískovně. Vytěžením by vznikla pouze další škoda odpovídající odtěžením, resp. nákladům na odtěžení. Dále žalobce uplatňoval ušlý zisk za nerealizovaný prodej písku ve výši [částka] za dobu zastavení provozu pískovny po dobu 18 měsíců, tj. od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci nové rozhodnutí o využití území pro zařízení pískovny. V rozmezí těchto dat nebylo možné realizovat podnikání v daném oboru, tedy těžit a prodávat písek a dosahovat obvyklý zisk, který při průměrném měsíčním prodeji 3.500 tun a průměrného zisku [částka] ([částka] představující průměrnou realizační cenu vytříděného písku dle ceníku s přibližnými náklady ve výši [částka]).

6. Mezitímním rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl základ nároku shledán důvodným. Usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl citovaný rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení ohledně částky [částka] zastaveno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl výrokem I. zrušen zamítavý výrok soudu I. stupně ohledně částky [částka] a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. Výrokem II. byl zamítavý výrok ohledně částky [částka] s příslušenstvím potvrzen a výrokem III. odvolacího soudu byl zamítavý výrok soudu I. stupně ohledně částky [částka] zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem [anonymizována dvě slova] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl dovoláním napadený rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] zrušen ohledně potvrzujícího výroku rozsudku soudu I. stupně, kterým byla žaloba v částce [částka] zamítnuta, a věc byla vrácema odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku co do částky [částka] potvrzen a ohledně částky [částka] zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] uložil výrokem I. povinnost žalované zaplatit částku [částka] s 3% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Výrokem III. byla žalobci uložená povinnost uhradit náhradu nákladů řízení České republice ve výši [částka], výrokem IV. byla žalované uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení České republice ve výši [částka] a výrokem V. nebylo žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl výrokem I. rozsudek ve výroku I. ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s 3% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení potvrzen. Výrokem II. odvolacího soudu byl výrok I. soudu I. stupně ohledně 3% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] změněn tak, že byla žaloba zamítnuta. Výrokem II. odvolacího soudu byl výrok I. napadeného rozsudku v částce [částka] s 3% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl dovoláním napadený rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve výroku I. zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byla výrokem I. žaloba v částce [částka] s úroky z prodlení od [datum] do zaplacení zamítnuta. Výrokem II. byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka] a výrokem III. byla žalobci uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení [částka]. Rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] svým výrokem I. změnil napadený výrok I. rozsudku soudu I. stupně tak, že uložil povinnost žalované zaplatit žalobci [částka] s 2% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ve vztahu k částce [částka] s 3% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a 1% úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítavý výrok I. rozsudku soudu I. stupně potvrdil. Výrokem II. odvolacího soudu byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudu všech tří stupňů ve výši [částka]. Výrokem III. byla uložena povinnost uhradit České republice náhradu nákladů řízení, [anonymizováno] to žalobci ve výši [částka] a žalovanému ve výši [částka]. Výroky I. a III. nabyly právní moci dne [datum], výrok II. dne [datum]. Usnesením [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] bylo dovolání žalobce do rozsudku MS v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítnuto a usnesení nabylo právní moci dne [datum].

7. Z výzvy žalobce adresované žalovanému ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení částky [částka] do [datum] (čl. 23), žalovaný učinil nesporným, že tato výzva byla žalovanému doručena (čl.182).

8. Účastníci učinili nesporným (při jednání dne [datum], čl.173) následující skutečnosti: [stát. instituce], jako stavební úřad, dne [datum] vydal k žádosti [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., [IČO] (dále též„ Choagro“) územní rozhodnutí č. j. 543/98 o využití území pro zřízení pískovny na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Chotíkov. Odvolání obcí [obec] a [obec] někdejší [anonymizována dvě slova] [okres], referát životního prostředí, rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo], zamítl a napadené územní rozhodnutí potvrdil, pročež uvedená rozhodnutí nabyla právní moci. Přezkumné řízení zahájené z podnětu [územní celek] bylo rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nejprve zastaveno; k rozkladu [územní celek] [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], napadené rozhodnutí ministerstva zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, aby ministerstvo dalším rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [anonymizováno] [spisová značka], změnilo rozhodnutí Okresního úřadu [okres] tak, že zrušilo původní (tj.„ první“) rozhodnutí stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne [datum] a vrátilo mu věc k dalšímu řízení jako správnímu orgánu I. stupně. Rozklad [anonymizováno] proti rozhodnutí ministerstva z [datum] byl zamítnut rozhodnutím [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a zrušovací rozhodnutí ze dne [datum] jím tak bylo potvrzeno. Nato dne [datum] [anonymizováno] přerušilo veškerou činnost v pískovně [obec]. [příjmení] (tj.„ druhé“) územní rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo opět zrušeno [anonymizována dvě slova] [okres] dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Třetí a vyhovující územní rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [okres] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], potvrzeno a dne [datum] nabylo právní moci. [anonymizováno] (výzvou) [územní celek], stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo [anonymizováno] vyzváno k předložení dalších dokladů v dané věci. [anonymizována dvě slova] v [obec] rozhodnutím ze dne [datum], č. j [číslo] [spisová značka], udělil [anonymizováno] – v závislosti na tehdy vydaném, tj. prvním, pravomocném územním rozhodnutí - povolení k hornické činnosti na předmětném pozemku, Choagro uzavřelo dne [datum] se [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], kom. spol. (dále též„ [anonymizována dvě slova] a [příjmení]“) smlouvu o zajištění těžby, nakládky a haldování v pískovně a o zajištění dopravy, evidence a vážení suroviny s tím, že platnost smlouvy byla omezena do [datum]; dodatkem z [datum] strany konstatovaly, že [anonymizováno] nemůže plnit smlouvu z důvodu dodatečného zrušení územního rozhodnutí na pískovnu v přezkumném řízení. [anonymizováno] mělo uzavřenou smlouvu se spol. [anonymizováno] a [příjmení] ze dne [datum], dle této smlouvy mělo zajištěnou bezplatnou skrývku, tj odtěžení svrchní vrstvy. Jelikož z cit. smlouvy po zrušení prvního územního rozhodnutí sešlo, muselo Choagro na vlastní náklady zajistit skrývku. [anonymizováno] uzavřelo [anonymizováno] panem [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo dne [datum], jejímž předmětem bylo tzv. odtěžení skrývky v rozsahu 11 600m3. Pan [příjmení] [příjmení] vyúčtoval za odtěžení povrchové vrstvy v pískovně částku [částka], která byla také žalobcem uhrazena na základě faktur číslo: [číslo] vystavené na částku [částka], [číslo] vystavené na částku [částka], [číslo] vystavené na částku [částka] a [číslo] vystavené na částku [částka]. [anonymizováno] vznikla z titulu ušlého zisku z důvodu nemožnosti provozování skládky v prostoru, ve kterém se nacházel odtěžený štěrkopísek o objemu [číslo] m3 škoda ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce dne [datum] uhradila společnosti [právnická osoba] celkem [částka].

9. Při jednání konaném dne [datum] (čl.181) učinili účastníci dále nesporná následující tvrzení: [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zrušeno proto, že chyběla stanoviska dotčených orgánů (závazný posudek hygienika, stanoviska vodohospodářských orgánů), nebylo dostatečně dořešeno napojení na dopravní a rozvodné sítě (nutné stanovisko referátu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] OÚ [okres]) a nebyl prokázán majetkoprávní vztah k sousednímu pozemku, kdy souhlas spoluvlastníka byl nutný k žádosti o změnu využití pozemku. Kladná stanoviska hygienika i vodohospodářského orgánu si opatřil v rámci (prvního) odvolacího řízení odvolací orgán – [anonymizována dvě slova] [okres] (vyústilo rozhodnutím č.j. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]). V dalším průběhu navazujícího správního řízení pak společnost [právnická osoba] předložila i souhlasné stanovisko vlastníka dotčených pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] z [datum] (v souvislosti s dočasností vztahu k žalobci byla tato souhlasná stanoviska překládána opakovaně, např. [datum] a [datum]). Společnost [anonymizováno] doložila i splněním požadavku dopravního napojení a napojení na rozvodné sítě. K původnímu návrhu [právnická osoba] (za prakticky obdobných podmínek) bylo vyhověno„ třetím“ územním rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci.

10. Z výše uvedeného dokazování vyplývá, že územním rozhodnutím [stát. instituce] z [datum] bylo vyhověno návrhu žalobce a bylo rozhodnuto o využití parcely č. kat. [číslo], k. ú. [obec] pro zřízení pískovny a na toto pravomocné rozhodnutí navazovalo i povolení [anonymizována tři slova] k těžbě prováděné hornickým způsobem, jehož závaznost i vlastní těžba, byla výslovně podmíněna existenci územního rozhodnutí. Rozhodnutím [stát. instituce] z [datum] bylo změněno rozhodnutí [anonymizováno] [okres] ze dne [datum] tak, že rozhodnutí stavebního úřadu [stát. instituce] z [datum] se ruší a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. V novém řízení bylo vydáno [stát. instituce] dne [datum] územní rozhodnutí stejného obsahu jako z [datum], které po odvolacím řízení nabylo právní moci [datum]. Přestože následně probíhalo paralelně vícero dílčích řízení (a to i o vydání územního rozhodnutí), pak v konečném (třetím) rozhodnutí prvoinstančního orgánu bylo výslovně uvedeno, že se jím (kontinuálně) rozhoduje o (původní) žádosti žalobce podané dne [datum]. Do doby vydání„ prvního“ územního rozhodnutí uplynulo od zahájení řízení (aniž by řízení bylo správní řízení bylo v té době přerušeno) 8 měsíců a 16 dnů, do vydání posledního rozhodnutí ve věci (dne [datum]) pak uplynuly bez jediného dne čtyři roky.

12. Nároky žalobce upravuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (ve znění účinném do 30.6.2001) <i>13. Podle § 3 odst. 1, písm. a), b), c) z.č. 82/1998 Sb.</i> <i>(1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily</i> <i>a) státní orgány,</i> <i>b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby") ,1)</i> <i>c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").</i> <i>14. Dle § 5 z.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena</i> <i>a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním,</i> <i>b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>15. Podle § 13 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.</i> <i>16. Dle § 16 odst. 1, 2, 3, 4 z.č. 82/1998 Sb.</i> <i>(1) Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.</i> <i>(2) Bylo-li rozhodnutí územního samosprávného celku přezkoumáno příslušným orgánem a následně byla rozhodnutí tohoto orgánu a územního samosprávného celku zrušena pro nezákonnost, může stát požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na územním samosprávném celku.</i> <i>(3) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu.</i> <i>(4) Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody.</i> <i>17. Podle § 18 odst. 1 až 7 z.č. 82/1998 Sb.</i> <i>(1) Právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti.</i> <i>(2) Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu.</i> <i>(3) Byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob, jsou povinny zaplatit regresní úhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně.</i> <i>(4) Kdo je povinen platit regresní úhradu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.</i> <i>(5) Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.</i> <i>(6) Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody.</i> (7) Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle § 14 odst. 4 platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně.

18. Ze skutkového stavu vyplývá a tyto skutečnosti byly zjištěny v řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], že se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu vedoucímu ke vzniku škody společnosti [právnická osoba], a náhradu škody žalobce uhradil této společnosti dne [datum] ve výši celkem [částka]. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Z tohoto hlediska za nesprávný postup, vedoucí k odpovědnosti státu, je vedle nevydání též opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, to vše samozřejmě za předpokladu, že poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích), která je v příčinné souvislosti s uvedeným postupem, tedy je-li nesprávný postup orgánu státu se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (R NS ČR 25 Cdo 1851/2002).

19. Pokud tedy zde bylo územní rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] zrušeno proto, že chyběla stanoviska dotčených orgánů (závazný posudek hygienika, stanoviska vodohospodářských orgánů), nebylo dostatečně dořešeno napojení na dopravní a rozvodné sítě, (nutné stanovisko referátu dopravy a silničního hospodářství [anonymizována dvě slova] [okres]) a nebyl prokázán majetkoprávní vztah k sousednímu pozemku, kdy souhlas spoluvlastníka byl nutný k žádosti o změnu využití pozemku), pak nelze, než dovodit, že uvedené skutečnosti, jež měly ve výsledku fatální vliv na další délku a průběh správního řízení, zjevně ovlivnily jeho délku. Kladná stanoviska hygienika i vodohospodářského orgánu si bez obtíží opatřil v rámci (prvního) odvolacího řízení odvolací orgán – [anonymizována dvě slova] [okres] a nic nebránilo ani správnímu orgánu I. stupně si (v souladu se zákonem a včas) opatřit totožná stanoviska již před vydání (prvního) územního rozhodnutí. V dalším průběhu navazujícího správního řízení pak žalobce předložil i souhlasné stanovisko vlastníka dotčených pozemků [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] z [datum] (v souvislosti s dočasností vztahů k žalobci byla tato souhlasná stanoviska předkládána opakovaně, např. [datum] a [datum]), lze mít tedy za to, že pokud by žalobce byl řádně správním orgánem vyzván k doložení splnění požadavku dopravního napojení a napojení na rozvodné sítě (jež také žalobce rovněž na výzvu doložil), požadované listiny mohl předložit (resp. mohly být opatřeny správním orgánem) již v době do vydání„ prvního“ územního rozhodnutí dne [číslo]. Tomuto závěru nasvědčuje i další fakt, že s konečnou platností bylo k původnímu návrhu žalobce (za prakticky obdobných podmínek)„ třetí“ územní rozhodnutí (znovu) vydáno. Správní orgán mohl nakonec také původní řízení přerušit a v případě nedoložení potřebných dokladů ze strany žalobce následně jeho návrh zamítnout nebo požádat odvolací orgán o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí podle tehdy účinného správního řádu, nic z toho se ovšem nestalo. Nedodržením lhůt pro skončení správního řízení dle § 49 spr. řádu (ve znění do jeho novely zák. č. 29/2000 Sb.), kdy správní rozhodnutí mělo být dle zákona vydáno ve lhůtě do 90 dnů, tedy do [datum] došlo k překročení pořádkových lhůt a tím o nesprávný úřední postup (srov. R NS ČR 2 Cdon 607/97). Bylo v objektivních možnostech a schopnostech správního orgánu I. stupně opatřit (nebo od žalobce vyžádat) potřebné listiny a podklady do okamžiku vydání„ prvního“ územního rozhodnutí, které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího orgánu dne [datum] (to je zhruba s odstupem ještě dalších 5 měsíců po uplynutí lhůty zákonem vyhrazené k vydání rozhodnutí), pak právě s tímto okamžikem jde o nejzazší délku správního řízení, ve které už je zahrnuta i předpokládaná délka (jednoho) odvolacího řízení. Tato lhůta k vydání rozhodnutí nebyla dodržena a jednání správního orgánu je nesprávným úředním postupem (např. rozhodnutí NS ČR 30 Cdo 656/2013). Postupem [územní celek] a [anonymizována dvě slova] [okres] došlo v důsledku překročení pořádkových lhůt určených k vydání rozhodnutí k nesprávnému úřednímu postupu.

20. Poškozený (společnost [právnická osoba]) nemohl (při vzájemné provázanosti územního rozhodnutí a na něj navazujícího rozhodnutí báňského úřadu o povolení těžby) od okamžiku přerušení těžby do vydání třetího pravomocného územního rozhodnutí vykonávat činnost, která mu původně byla povolena. Mezi nesprávným úředním postupem a škodou musí existovat vztah příčiny a následku. V daném případě odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nikoliv včasném vydání územního rozhodnutí (v době od [datum] do [datum]), jehož absence bránila poškozenému pokračování v těžbě. Škoda vznikla následkem onoho nesprávného úředního postupu správních orgánů I. a II. stupně, neboť při včasném vydání konečného rozhodnutí by ke škodě v majetkové sféře poškozeného podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Jednalo se o náklady, které poškozenému vyúčtoval [jméno] [příjmení] za odtěžení povrchové vrstvy v pískovně ve výši [částka], které by poškozený nemusel vůbec hradit a nesla by je podle uzavřené smlouvy spol. [anonymizováno] a [příjmení]. Dále poškozenému vznikl nárok z titulu ušlého zisku ve výši [částka] s příslušenstvím, z důvodu nemožnosti provozování skládky v prostoru, ve kterém se nacházel odtěžený štěrkopísek o objemu [číslo] m. Poškozenému tedy vznikl nároku na náhradu věcné škodu způsobenou zmařením odvezení skrývky v částce [částka] a náhradu ušlého zisku za znemožnění provozu skládky ve výši [částka], celkem [částka]. K tomu náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 2 % ročně od [datum] (počítaný od uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku u žalované České republiky (§ 15 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb.) podle ust. § 1 tehdy účinného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., když dvojnásobek diskontní sazby vyhlášené Českou národní bankou činil 2%.

21. Zatímco odpovědnost státu a územního celku v samostatné působnosti za újmu způsobenou výkonem veřejné moci je odpovědností objektivní bez možnosti liberace, regresní úhrada je založena na odpovědnosti za zavinění. Ustanovení § 18 odst. 1 cit. zák. nijak nerozlišuje jednotlivé kategorie povinných z regresní úhrady, tudíž zavinění je vyžadováno bez ohledu na to, zdali regresní nárok míří proti konkrétním fyzickým osobám dle § 17 odst. 1 až 3 (včetně notáře a soudního exekutora) nebo proti úředním osobám dle § 3 odst. 1 písm. b), územním samosprávným celkům v přenesené působnosti dle § 3 odst. 1 písm. c), případně územním samosprávným celkům v samostatné působnosti dle § 16 odst.

2. Stát je oprávněn požadovat regres po subjektech, které újmu způsobily (např. notář nebo územní samosprávný celek v přenesené působnosti). Tato regresní odpovědnost za zavinění vzniká tehdy, jsou-li splněny následující předpoklady porušení právní povinnosti, vznik újmy, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy, zavinění. Ja bylo uvedeno výše škoda společnosti [právnická osoba], kterou Česká republika uhradila, vznikla následkem onoho nesprávného úředního postupu správních orgánů I. (žalobce) a II. stupně nedodržením příslušných správních předpisů upravujících délku a postup správního řízení a takovým jednáním došlo ke vzniku citované škody [částka] poškozené společnosti [právnická osoba], potažmo škody vzniklé během zákonných úroků z prodlení a nákladů řízení vzniklých žalobci v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 19C 18/2004, které žalobce poškozené [právnická osoba] uhradil. Nezákonný postup územního celku (jeho správního orgánu) je nepochybně zaviněným jednáním žalovaného a který zodpovídá v celém rozsahu. Skutečnost, že odvolací orgán měl správnímu orgánu I. stupně v odvolacím řízení dát pokyny či sám si opatřit či vyžádat chybějící listiny od dotčených orgánů, nezbavuje správní orgán jeho odpovědnosti. Na druhou stranu skutečnost, že tak odvolací orgán ([anonymizována dvě slova] [okres]) tak neučinil, vedla soud k limitaci rozsahu regresní úhrady § 17 odst. 4 z.č. 82/1998 Sb. Rozsah náhrady, na kterou má stát z titulu regrese nárok a kterou je oprávněn požadovat po subjektech uvedených v odstavci 1 (úřední osoby definované zákonem, územní celky v přenesené působnosti) a odstavci 2 (územní celky), je omezena mírou účasti těchto subjektů na způsobení škody. Právě z přihlédnutím ke skutečnosti, že rozhodovací činnost správního orgánu I. stupně (stavebního úřadu [stát. instituce]) nebyla včas korigována rozhodnutím odvolacího orgánu ([anonymizována dvě slova] [okres]) považoval soud za podstatnou okolnost pro moderaci nároku žalobce v rozsahu jedné poloviny. Řízení u [název soudu] vedené pod sp.zn. [spisová značka] zahrnovalo 12 rozhodnutí soudů I. stupně odvolacího a dovolacího, kdy žalobce plnil dne [datum] společnosti [právnická osoba] [částka], ačkoli rozsudek ukládající toto plnění (rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]) byl následně rozsudkem [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen v celém rozsahu. S ohledem na délku a průběh tohoto nalézacího řízení považoval soud za spravedlivé užít moderačního práva i ohledně nároku žalobce na úroky z prodlení již od [datum] do zaplacení a přiznal je až od [datum], kdy nabyl právní moci výrok I. rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], kterým byla naposledy uložena povinnost [země] zaplatit společnost [právnická osoba] částku [částka] s 2% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit [částka] s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 150 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, s ohledem na částečná zpětvzetí po zahájení jednání a právo na poměrnou náhradu nákladů řízení by svědčil žalovanému. Žaloba bylo podána ohledně nároku [částka], vyplývala z někdejšího pravomocného rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], dle kterého žalobce plnil dne [datum] společnosti [právnická osoba]. Skutečnost, že následně došlo k zrušení tohoto rozhodnutí dovolacím soudem, následně k přiznání nároku spol. [právnická osoba] jen ve výši [částka] s příslušenstvím a skutečnost, že nárok žalobce soud moderoval ve smyslu § 18 odst. 5 z.č. 82/1998 Sb. považoval soud za natolik závažné, že vedla k aplikaci § 150 o.s.ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému. Když navíc nepřiznání náhrady nákladů řízení se s ohledem na postavení žalovaného, jako územního celku nemůže výrazně nepříznivě projevit v jeho majetkových poměrech.