8 C 150/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , proti žalované: Jméno žalované o vypořádání zaniklého společného jmění manželů,

I. Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce , právnická osoba, značky Mazda AC Kombi, VIN: , VIN kód, , RZ: , SPZ, , 2) zemědělský kolový traktor značky Zetor 7011, výrobní číslo 373/91, rok výroby 1984.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 155 000 Kč, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 1. 4. 2025 domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Návrh odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, , které zaniklo ke dni právní moci , adresa, o rozvodu manželství, který nabyl právní moci dne 7. 2. 2025. Žalobce učinil předmětem vypořádání pouze automobil značky , VIN kód, . Vozidlo , Anonymizováno, žalobce kupil jako ojeté v roce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, koupil, jako ojetý, v roce , Anonymizováno, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, souhlasila s projednáním věci bez její účasti u jednání. Soud nařídil jednání na , datum, . Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Podle § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.(3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Z rozsudku , adresa, vyplývá, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , jméno FO, a zaniklo dnem právní moci shora uvedeného rozsudku, dne , datum, , stejně jako společné jmění účastníků (§149 odst. 1 o. z.).

5. Hmotně právní úprava vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“), zaniklého (resp. zrušeného či zúženého) před 1. lednem 2014, se řídí občanským zákoníkem, zákonem č. 40/1964 Sb., (R NS ČR 22 Cdo 3779/2014 z 29. 4. 2015). Pokud však k zániku SJM došlo v době od 1. 1. 2014, pak podle § 3028 odst. 2 o. z., se právní poměry osobních, rodinných a věcných práv se, pokud není uvedeno jinak, řídí podle zákona účinného po 1. 1. 2014 (tedy občanským zákoníkem z. č. 89/2012 Sb.). Práva a povinnosti, které vznikly před tímto datem, se posuzují podle dosavadních právních předpisů –podle předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.. (dále jen obč. zák.). V projednávané věci se tedy vypořádání zaniklého společného jmění manželů řídí ustanoveními §§ 736 - 742 o. z. (občanského zákoníkem z. č. 89/2012 Sb.). Zda byly vypořádávané věci součástí SJM pak úpravou předchozí, tedy dle §§ 143 – 151 obč. zák. (občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb.).

6. Podle § 740 nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

7. Dle § 741 písm. a), b), c) o. z.Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, žea) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

8. Dle závěrů konstantní judikatury (R NS ČR 22 Cdo 3227/2017 z 7.12.2017) soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení. Současně platí časový rámec pro uplatnění takových nároků potud, že soud může vypořádat pouze ty investice, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání těchto vnosů uplatněn, nelze již vnosy následně zohlednit a nárok na jejich vypořádání zaniká.

9. Dle § 143 odst. 1, 2 obč. zák.(1) Společné jmění manželů tvořía) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,3)b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.(2) Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

10. Z osvědčení o registraci vozu , SPZ, , technického průkazu zemědělského vozidla traktor , SPZ, , měl soud za prokázané, že žalobce je nabyl za trvání manželství a jako vlastník a provozovatel byl v osvědčení o registraci vozu (, Anonymizováno, ) technickém průkazu (, Anonymizováno, ) zapsán ke dni , datum, . V souladu s tvrzením žalobce obě vozidla, nabyté za trvání manželství tvořily součást zaniklého SJM. , Anonymizováno, byl poprvé registrován , datum, byla poprvé v ČR registrována , datum, .

11. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020 při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Soud tak v projednávané věci zjišťoval aktuální hodnotu vypořádávaných vozidel.

12. Z odhadu zůstatkové hodnoty motorového vozidla společnosti , datum, bylo zjištěno, že hodnota vozidla , datum, s ohledem na celkovou korozi podvozku a karoserie, provozní poškození, vadnou spojku a převodovku, prošlou STK, úniky po oleje, v nepojízdném stavu činí cca 70 000 Kč. Z odhadu shodné společnosti ze dne , datum, soud zjistil, že hodnota vozidla , Anonymizováno, činí 240 000 Kč.

13. Shora uvedené skutkový stav považoval soud za dostatečný k rozhodnutí ve věci a neprováděl tak další důkazy, když rozsah SJM ani hodnota vypořádávaných věcí, které byly prokazovány odborným vyjádřením, nebyly zpochybňovány.

14. Podle § 742 odst. 1, písm. a) až g), odst. 2 o. z.(1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění,g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, zejména k jeho povaze, závažnosti, době trvání a okolnostem spáchání.(2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

15. Protože obě vozidla měl v držení žalobce, soud přikázal tyto věci do výlučného vlastnictví žalobce, v souladu s jeho požadavkem, když žalovaná nesdělila, že by měla zájem o jiný způsob vypořádání. Polovinu hodnoty věcí přikázaných žalobci pak jako vypořádací podíl musí žalobce vyplatit žalované. Ohledně vypořádacího podílu účastníci netvrdily žádné skutečnosti, pro které by mělo dojít k odklonu od zákonného vypořádacího podílu dle § 742 odst. 1, písm. )a o. z. (kdy podíly jsou zásadně stejné, tedy účastník, kterému byla věc přikázána, musí druhému uhradit polovinu hodnoty věci). Žalobci tak byla uložena povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši poloviny hodnoty vozidel, tedy částku 155 000 Kč. Protože jde o částku vyšší zvolil soud delší lhůtu k plnění (než tří denní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.), kterou v daném případě považoval za přiměřenou – v délce dvou měsíců.

16. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

17. Dle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

18. Podle závěrů nálezu Ústavního soudu ČR III.ÚS 2148/23 z 10. 1. 2024, v řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). V souladu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023 (302/2023 Sb.) je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány důvody zvláštního zřetele hodné. V projednávané věci soud neshledal podmínky pro mimořádné rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení, nedošlo k rozhodnutí o disparitě a žádný z účastníků mimořádným způsobem nepůsobil průtahy řízení. Soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když mimořádné okolnosti pro její přiznání neshledal.