8 C 187/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátkou sídlem ulice a číslo , PSČ obec za účasti právnická osoba , IČO , sídlem ulice a číslo PSČ obec a číslo pro 52.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky 52 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 5.2020, do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 64.875,84 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobkyně se svoji žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 52.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že nechala dne [datum] v ordinaci v [obec] žalovaného a jeho manželky provést veterinární zákroky - kastraci dvou fen rasy [anonymizována čtyři slova] staré 3 roky a [anonymizováno] staré 7 let. Následkem operací obě feny uhynuly dne [datum] a [datum]. Při veterinárních zákrocích došlo k hrubým odborným pochybením, zjištěných následným vyšetření feny [anonymizováno] veterinárními lékaři [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení], kteří se shodli na tom, že kastrace proběhla katastrofálně a uhynutí zvířete má přímou souvislost s tímto pochybením. Mladší fena [anonymizováno] byla zdravá a následkem kastrace uhynula 12 dnů po operaci. V souvislosti se špatně provedeným veterinárním zákrokem fenky [anonymizováno] vznikla žalobkyni škoda za vynaložené finanční prostředky na pooperační mimořádnou péči v [anonymizováno] veterinární klinice a nákladech za cestové v celkové výši 12.000 Kč. Dále nemajetková újma dle § 2951 OZ, když žalobkyně měla k oběma fenkách extrémní citové pouto a za každou z nich požaduje 20.000 Kč. Poukázala na hodnotu štěněte tohoto plemene počínající na 15.000 Kč.

2. K nedostatku pasivní legitimace žalobkyně tvrdila, že žalovaný žalobkyni nesdělil, že by byl zaměstnancem a žalobkyně jako laik tuto skutečnost nemohla vědět. Žalovaný se začal účelově bránit nedostatkem pasivní legitimace až poté, co mu byla doručena žaloba. Žalovaný vždy vůči žalobkyni vystupoval samostatně, což je patrné i z vyhledavačů na internetu, nikdy neuváděl, že by byl něčí zaměstnanec, či pracoval pod jinou osobou. V rámci ošetření nestanovil okamžitě žádnou cenu, nicméně po provedení kastrace chtěl smluvní cenu 7.000 Kč za jednu fenu. Nevystavil naprosto žádný doklad, nepředal žalobkyni naprosto žádnou zdravotní a ani smluvní dokumentaci. K uzavření dohody ohledně kastrace obou fen došlo ústně a to v ordinaci žalovaného, který cenu v době převzetí nestanovil a následně požadoval cenu 7.000 Kč za jednu fenu. Žalovaný se dopustil několika pochybení, když žalobkyni nepředal potřebnou zdravotní dokumentaci, která by obsahovala přesný rozpis provedených úkonů a podaných léků, žalovaný při následné pooperační prohlídce podcenil pooperační léčbu, když se pooperační stav vyvíjel u obou fen špatně. U [anonymizováno] došlo k proříznutí střeva a u [anonymizováno] provedl zbytečně druhou operaci močového měchýře. Vztah žalobkyně a veterináře má spotřebitelský charakter, nelze po ní požadovat, aby složitým způsobem zjišťovala, kdo vůbec je jejím smluvním partnerem. Tuto povinnost má logicky má vždy ten, kdo tu službu poskytuje, tedy žalovaný, který veterinární činnost prováděl jako samostatný subjekt. Operace byla prováděna žalovaným. Pokud mu asistovala či neasistovala a do jaké míry jeho manželka, popř. koho si žalovaný k operaci přivzal, je s ohledem na spotřebitelský charakter pro žalobkyni nepodstatné. Jestliže měl žalovaný nějakou smlouvu se se svým partnerem panem [příjmení] a tyto úkony prováděl„ načerno“, tedy čerpal peníze v hotovosti a nevystavoval žádná potvrzení, pak by takové jednání mělo jít k tíži žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému kvalifikovanou výzvu na náhradu škody ze dne [datum] a od [datum], kdy ji přijal je v prodlení.

3. Žalovaný namítal především nedostatek (věcné) pasivní legitimace, neboť uzavřel [datum] s [titul]. [jméno] [příjmení] dohodu o provedení práce spočívající ve výkonu veterinární činnosti, na dobu od [datum] do [datum]. Platební výměry za veterinární práci byli po hlavičkou [titul]. [příjmení]. Nebyla ani prokázána příčinná souvislost mezi profesním pochybením žalovaného a úmrtí zvířat. Není pravdou tvrzení, že žalobkyně nebyla předem informovaná o ceně provedeného zákroku a rovněž není pravdou, že jí nebyl vystavený žádný doklad o provedené platbě. Žalovaný předložil platební výměry za provedené veterinární zákroky u obou fenek, ze dne [datum] a [datum], přičemž na obou výměrech je razítko [anonymizována dvě slova] [titul]. [příjmení], [titul]. [příjmení] a tyto výměry soudu poskytl již [titul]. [příjmení] v lepší kvalitě. Ve vyšetření krve psa [anonymizováno] ze dne [datum] z laboratoře [anonymizováno], je patrné, že se jedná o psa majitele paní [celé jméno žalobkyně], zpracované pro [anonymizována dvě slova] pro malá zvířata [titul]. [příjmení], [titul]. [příjmení], ošetřující lékař [titul]. [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně měla vědět a věděla, že navštěvuje veterinární ordinaci [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení], nikoliv veterinární ordinaci [titul]. [celé jméno žalovaného]. V hodnocení veterinární ordinace doktora [příjmení] na webové stránce www. [webová adresa], kde žalovaná udělila panu doktoru [celé jméno žalovaného] jednu hvězdičku, prostřednictvím veterinární ordinace doktora [příjmení], aniž by s doktorem [příjmení] jakkoliv přišla k nějaké negativní zkušenosti. K vyjádření k žalobě ze dne [datum] byla doložena dohoda o provedení práce. Žalobkyni tak byla o této skutečnosti informovaná ještě v době, než byl její nárok promlčen, mohla využít institutu záměny účastníků. Nebylo prokázáno, že by žalovaný jednal protiprávně a ani příčinná souvislost mezi postupem žalovaného a údajně způsobenou škodou. Z lékařské expertízy doktora [příjmení], kterou si vyžádala komora veterinárních lékařů České republiky, vyplývá, že u obou pacientek se rozvinuly pooperační komplikace a není jasné, co bylo jejich primární příčinou. Jako nejpravděpodobnější variantu spatřují tu, že šlo o nešťastnou kombinaci faktorů, které vedly k úhynu fen, možné také je, že feny trpěly subklinickým projevem portosystémového shuntu, což je plemenná predispozice případně epileptické stavy aj. Stěžejní však je, že dle jeho názoru příčinu rozvoje zdravotních obtíží nelze jednoznačně stanovit. Obdobně se vyjadřil v odborném posouzení doktor [příjmení], kterého, posouzení nechala zpracovat [anonymizována dvě slova].

4. Zásadní skutečností byla především věcná pasivní legitimace žalovaného, který tvrdil, že vykonával veterinární činnost jako zaměstnanec pro [titul]. [jméno] [příjmení], na základě dohody o provedení práce uzavřené dne [datum] na dobu od [datum] do [datum].

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] provedl žalovaný veterinární zákrok fenek [anonymizováno] a [anonymizováno] ve veterinární ordinaci v [obec] a dne [datum] proběhla reoperace fenky [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] [titul]. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec]. Dále je nesporné, že dne [datum] umřela fenka [anonymizováno] a [datum] fenka [anonymizováno].

6. Z dohody o provedení práce uzavřené dne [datum], vyplývá, že žalovaný, jako zaměstnanec, uzavřel s [titul]. [jméno] [příjmení], jako zaměstnavatelem, na dobu od [datum] do [datum] dohodu o provedení práce spočívající ve výkonu veterinární činnosti, s místem výkonu práce [ulice a číslo] v sídle zaměstnavatele ([obec], [ulice a číslo]). Rozsah výkonu prací byl ujednán do 300 hodin za kalendářní rok. Byla sjednána odměna zaměstnance 200 Kč za 1 hodinu odvedené práce. Odměna měla být vyplácena měsíčně do 15. dne následujícího měsíce.

7. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že je ženatý s [jméno] [příjmení], která je rovněž veterinářkou. Asi 3/4 roku májí společnou veterinární ordinaci. Vystudoval VŠ veterinární v [obec] v letech 2003 [číslo]. Od 2. ročníku jsem chodil na praxi k [titul]. [anonymizováno]. Poté, co absolvoval, získal v roce 2011 živnostenské oprávnění k veterinární praxi. Zaměstnával ho [titul]. [příjmení] [příjmení] a stále ho zaučoval. Měl smíšenou praxi, dopoledne na zavolání pro hospodářská zvířata, odpoledne pro drobná zvířata. Od počátku pracoval na dohodu o provedení práce, obnovovanou každý rok. Skončil zde v listopadu 2021 kvůli narození třetí dcery a otevření vlastní veterinární ordinaci spolu s manželkou v [obec] od léta 2021. Ordinace [titul]. [příjmení] se nachází v domku vedle rodinného domu [anonymizováno]. V tomto domku jsou 2 ordinace, za nimi operační sál a čekárna. Na hlavních dveřích i na dveřích obou ordinací je uvedeno veterinární ordinace [titul]. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Žalovanou poznal asi před 5 - 6 lety, když chodila za [titul]. [příjmení] či [titul]. [příjmení]. Později, když odrodil fenku [anonymizováno], jejíž matkou byla fenka [anonymizováno], rasy [anonymizována tři slova], začala vyhledávat jen žalovaného. Měl za to, že mezi ní a [titul]. [příjmení] mohl být nějaký konflikt. K obvyklému postupu vyšetření a zákroků, domluvy ohledně úhrad a dokladů o úhradách uvedl, že pokud přišel majitel např. se psem, sdělil, co jeho psa trápí, podle toho se rozhodovali, zdali bude třeba rentgenové vyšetření, SONO, krevní rozbor apod. a dále pokračovali v léčbě, popř. usoudili, že by bylo vhodnější zvíře odeslat k vyšetření jinam. Pokud se pokračovalo, když šlo třeba o opakovanou několikadenní léčbu, po uplynutí této doby majiteli vystavili doklad. Jednalo se o platební výměry, kde byla hlavička [titul]. [příjmení] a jeho razítko, ošetřující lékař zde nebyl uváděn, tyto předtisky se neměnily. V případě provedeného pooperačního zákroku se vystavoval po ukončení zákroku, neboť se zpravidla jednalo o vyšší částku než u běžné prohlídky (100 - 200 Kč). Cenu sdělovali dopředu. U kastrace fenek se pohybovala od [číslo] - 5.000 Kč, podle váhy zvířete. V případě fenek žalobkyně asi 2.500 Kč. V případě ošetřování psů žalobkyně nebylo jednáno ohledně ceny nebo vystavování dokladů jinak. Žalobkyně platila obvykle za prohlídky v hotovosti, za kastraci platil manžel paní [celé jméno žalobkyně], který byl pro fenky po operaci. Oba platební výměry vyplňoval žalovaný, první výměr předával panu [příjmení], který to platil v hotovosti a druhý předával žalobkyni, která se přišla vyžádat zdravotní dokumentaci zemřelé fenky Eimy. O zákroku se osobně žalovaný domluvil s žalobkyní, měl být proveden někdy kolem [datum]. Když se pak dostavila s oběma fenkami, zjistili, že háraly a byla odložena na [datum]. Zákroku předchází vždy fyzické vyšetření. Žalobkyni byl nabídnut i předoperační krevní test za asi 1.500 Kč za fenku. Žalobkyně to odmítla s tím, že obě jsou mladé. Starší fenka měla během zákroku epileptický záchvat, chvěla se jí hlava, bylo to typické. Až po operaci mu žalobkyně i její manžel sdělili, že fenka mívala občas epileptické záchvaty, do té doby, se o tom nikdy nezmínili. Pokud by to věděl, nikdy by ji neoperoval.

8. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že je veterinářem 37 let, od roku 1992 spolu s manželkou [jméno] [příjmení] vedou ordinaci v [obec]. Ta se nachází v samostatném domku, který je v areálu dvora, jehož součástí je i rodinný dům, kde bydlí. Veterinární ordinace je přízemní budova, v které se nachází čekárna, ordinace, vyšetřovna s rentgenem, sono apod., dále operační sál a sociální zařízení. Vyšetřovnu lze použít jako ordinaci. K dotazu, zda kromě manželky v nemovitosti s ordinací využíval služeb jiných veterinářů uvedl, že spolupracoval pouze s [celé jméno žalovaného] a jeho manželkou [jméno] [příjmení]. Znají se asi 12 - 13 let. Nejprve začala s manželkou pracovat na praxi [jméno] [příjmení], dnes [ulice], během studia. Koncem studia se seznámila s žalovaným a přivedla ho k nim a i on u nich začal provádět praxi, kterou během studia musí studenti veterinární školy provádět Po dokončení studia u nich měli oba praxi asi tak 5 nebo 6 let. Když už usoudili po uplynutí těch 5 - 6 let, že práci zvládají sami, uzavřeli s nimi dohodu o provedení práce. Žádnou samostatnou ordinaci neměli, s manželkou se s žalovaným a jeho manželkou střídali. To, jakým způsobem, kdo, kdy bude v ordinaci, bylo pevně stanovené v ordinačních hodinách, které byly vystaveny venku před budovou ordinace. Před budovou ordinace je tabule, kde je uvedeno [anonymizována dvě slova] [titul] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Když tam ještě býval [titul] [celé jméno žalovaného] s manželkou, tak tam byla uvedena jejich jména. K dotazu zda mohl zákazník se svým zvířetem nějak poznat, pokud se objednával k žalovanému nebo jeho manželce, že jsou zaměstnanci svědka a jeho manželky, uvedl, že na hlavičce označení veterinární ordinace bylo patrné, čí to je ordinace, tedy jeho a jeho manželky. Pod tím byly ordinační hodiny a u ordinačních hodin byla jména jednotlivých veterinářů včetně [celé jméno žalovaného] a jeho manželky. Žalobkyni a prakticky celá její rodina k nim chodili asi tak 5 let, zpravidla s psy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], možná i nějakou kočkou. Navštěvovali je každý rok pravidelně na očkování a když byly nějaké problémy. K placení služeb veterinárních služeb, zda si žalovaný nebo jeho manželka účtovali samostatně nebo zda používali nějaké předtisky svědka nebo jeho manželky vypověděl, že vystavovali platební výměry, měli smluvenou hodinovou mzdu, kterou jim vyúčtovali. Na účetních dokladech bylo svědkovo jméno, tyto pak dával do účetnictví.

9. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že s manželem chovají psy, nejstarší fenku [anonymizována tři slova] měli poprvé před deseti lety. Jiné zvířata nemají, neboť dcera je alergická na kočky. Asi od roku [rok] začali navštěvovat veterinární ordinaci v [obec]. První rok u veterináře v [obec] na náměstí, potom začali chodit do veterinární ordinace doktora [celé jméno žalovaného] a doktorky [příjmení]. V úterý měli ordinační dobu jen doktoři [celé jméno žalovaného] a [ulice], v pondělí, středu, čtvrtek, pátek tam byli [příjmení]. Když tam začala žalobkyně chodit, bylo to k [celé jméno žalovaného]. Asi jen jednou ošetřovali [příjmení] a byli u toho doktoři [anonymizováno]. Žalobkyně dovozovala skutečnost, že žalovaný provozoval samostatnou veterinární ordinaci z toho, že to tam bylo rozepsané, [anonymizováno] měli jen úterky, později pondělky, zbývající dny byly [příjmení]. Někteří lidé chodili jenom třeba k [celé jméno žalovaného], kteří tam vypomáhali. K dotazu, zda za ošetření dostávala žalobkyně nějaké příjmové doklady, faktury uvedla, že nedostávali nic, vše platili hotově. Operace fenek byla dohodnuta s doktorkou [příjmení] a doktorem [celé jméno žalovaného]. Předoperační vyšetření neproběhlo, nebylo jim nabízeno. Jeden zákrok provedla doktorka [ulice], protože, když pro ně přišli, říkali, že [anonymizováno] zůstala na stole kvůli srdeční zástavě a musela jí oživovat.

10. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně ve své výpovědi uvedl, že od [datum] bydlí v [obec], v minulém bydlišti měli dvě, pak čtyři a nyní májí tři feny [anonymizována tři slova]. Po přestěhování do [obec] navštěvovali veterináře [titul] [celé jméno žalovaného], poté co se stalo s fenkami, začali chodit do [anonymizováno] polikliniky v [obec]. Veterinární ordinaci v [obec] navštěvovali pravidelně, alespoň jedenkrát ročně, za účelem očkování a odčervení, možná i vícekrát. Kromě psů jiné domácí zvířata neměli. V [obec] je ještě jedna veterinární ordinace, ale vždy chodili do ordinace, kde byl doktor [celé jméno žalovaného]. Kromě doktora [celé jméno žalovaného] a asi jeho paní tam byli ještě nějací manželé, manželé [příjmení]. S doktorem [celé jméno žalovaného] se poprvé setkali v ordinaci, kam šli na běžné očkování. Určitě jen jednou je ošetřoval doktor [příjmení] nebo doktorka [příjmení]. K označení ordinace v [obec] uvedl, že tam byla vyjmenovaná provozní doba a jména všech čtyř veterinářů [anonymizováno] a [anonymizováno]. K důvodům toho, že by právě žalovaný zde provozoval samostatnou veterinární praxi vypověděl, že to nějak neřešil, podle něj tam byl jako ošetřující lékař, pracoval tam. Na operaci fenek se domlouvali předem osobně, když tam přijeli, psi uspali a provedli operaci. Předoperační vyšetření nebylo. K úhradě za veterinární ošetření uvedl, že bylo za peníze v hotovosti, nikdy nedostali vyúčtování, pokladní doklad ani žádnou lékařskou zprávu.

11. Z platebního výměru za veterinární činnost z [datum] a [datum] a vyšetření [anonymizováno] laboratories z [datum] vyplývá, že ba jméno [celé jméno žalobkyně] [obec] byl vystaven platební výměr za úkony ohledně 2 zvířat v celkové ceně 5.190 Kč s razítkem„ [anonymizována dvě slova] [titul]. [příjmení], [titul]. [příjmení], [ulice a číslo] [obec], tel.: [tel. číslo]“. Laboratorní vyšetření z [datum] pak bylo popsáno jménem klienta: [celé jméno žalobkyně] [obec], jménem pacienta: [anonymizováno], pes, veterinární ordinací pro malá zvířata [titul]. [příjmení], [titul]. [příjmení], [obec], [ulice a číslo], doktor: [titul]. [celé jméno žalovaného].

12. Podle §´1935 OZ plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.

13. Použije-li dlužník k plnění třetí osoby, odpovídá za plnění tak, jako by plnil sám. Například zhotovitel díla, který pro své plnění použil části zhotovené subdodavateli, odpovídá objednateli i za části zhotovené subdodavateli tak, jako by je zhotovil sám. Vyjma úpravy smlouvy o dílo, jejímž předmětem je stavba, kdy je tento princip poněkud prolomen (§ 2630 OZ).

14. Podle § 2914 OZ kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

15. Toto ustanovení upravuje situaci, kdy právnická nebo fyzická osoba (principál), a není podstatné, zda jde o nepodnikatele, použije při své činnosti jinou osobu a ta v tomto postavení způsobí škodu třetí osobě. Způsobí-li však pomocník při plnění povinnosti principála škodu třetí osobě, podléhá vztah mezi pomocníkem, principálem a touto třetí osobou úpravě § [číslo]. Z hlediska plnění nemusí jít jen o plnění smluvní nebo kvazismluvní povinnosti, ale i jiné povinnosti soukromoprávní nebo veřejnoprávní povahy (NS 25 Cdo 832/2014). Ust. § [číslo] je třeba považovat za vymezení odpovědnosti principála za deliktní jednání pomocníka. Pojem pomocné osoby totiž musí krýt jakoukoliv osobu, která je činná pro principála jako jeho pomocná osoba a která se dle skutečných okolností případu podílí se souhlasem principála na plnění jeho povinností. Taková osoba přitom nemusí podléhat příkazům a pokynům principála, zásadní je účel jednání této osoby. Z toho vyplývá, že nebude záležet ani na právní povaze vztahu mezi principálem a pomocnou osobou a výčet osob (zmocněnec, tj. osoba jednající na základě plné moci, či zaměstnanec, tj. osoba závislá v rámci plnění pracovněprávních povinností) je pouze příkladmý, což dokazuje pojem jiného pomocníka. Bude tak pouze rozhodné, že taková pomocná osoba jedná se souhlasem principála. S ohledem na vázanost pomocníka pokyny principála se rozlišuje mezi tzv. samostatným a nesamostatným pomocníkem. Za nesamostatného pomocníka se považuje právě osobu, která fakticky podléhá příkazům a pokynům principála. Taková osoba musí být závislá na principálovi a být součástí organizace principála nebo jemu být jinak přímo podřízena, ať již na základě závazkového nebo faktického stavu (PETL, 6:102). Tomu i odpovídá charakter odpovědnosti, který v případě § [číslo] odst. 2 neumožňuje vyvinění se principála. Za samostatného se pak chápe pomocník, který bývá samostatným podnikatelem a vystupuje při plnění pro principála v rámci své podnikatelské činnosti. Půjde tak o poddodavatele ve smyslu § [číslo] a za něj bude principál pouze ručit.

16. Podle závěrů soudní judikatury (R NS ČR 4 Tz 3/2004 z 4.2.2004) nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem třetí osobě zaviněním porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§ 420 odst. 2 obč. zák.), pokud nejde o exces ze strany zaměstnance, za který by odpovídal výlučně sám, může v adhezním řízení uplatnit pouze zaměstnavatel, který poskytl této třetí osobě odškodnění a u něhož je zaměstnanec (obviněný) v době způsobení škody v pracovním poměru. Poškozená třetí osoba může své nároky uplatňovat pouze vůči zaměstnavateli, u něhož byl obviněný v době činu zaměstnancem, nikoliv však v trestním řízení proti tomuto obviněnému.

17. Ze závěrů R NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1852/2003 z 21.1.2004 vyplývá, že pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (§ 1 odst. 1 zák. práce). Pokud zákoník práce nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, vznikají pracovněprávní vztahy nejdříve od uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a zakládá-li se pracovní poměr zaměstnance volbou nebo jmenováním, nejdříve od jeho zvolení nebo jmenování (§ 1 odst. 2 zák. práce). Individuální pracovněprávní vztahy vznikají v souvislosti s výkonem nesamostatné (závislé) práce zaměstnance pro zaměstnavatele, tj. práce, kterou fyzická osoba neprovádí vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů a na jeho nebezpečí. Tyto vztahy - jak je zřejmé ze zákoníku práce a z dalších právních předpisů - nevznikají jen mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale i mezi zaměstnavatelem a dalšími osobami, například pozůstalými nebo dědici po zemřelém zaměstnanci anebo ručitelem za závazek zaměstnance vůči zaměstnavateli. Pracovněprávní vztahy současně nejsou omezeny jen na dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Ustanovení § 1 odst. 2 zák. práce určuje zásadně počátek vzniku pracovněprávních vztahů (dobu, kdy nejdříve pracovněprávní vztahy vznikají), žádné ustanovení zákoníku práce nebo jiného právního předpisu však nestanoví dobu, do kdy pracovněprávní vztahy trvají (kdy nejpozději pracovněprávní vztahy končí); pracovněprávními vztahy jsou proto také například nároky zaměstnavatele nebo zaměstnance na náhradu škody podle ustanovení § 172 a násl. zák. práce, i když ke škodě došlo až po skončení pracovního poměru. Je tomu tak zejména proto, že právní důvod (příčina) vzniku tohoto odpovědnostního vztahu je právě v pracovněprávním vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Za pracovněprávní naopak nelze považovat takové vztahy, které postrádají časový, místní a zejména věcný (vnitřní účelový) poměr k výkonu nesamostatné (závislé) práce, jako je například nájem služebního bytu zaměstnavatele zaměstnancem, půjčka poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci apod. (srov. nap. odůvodnění rozsudku NS sp. zn. 21 Cdo 615/2001 z 18.12.2001).

18. Pokud jde o samotnou odpovědnost veterináře za ošetření nemocného zvířete, pak lze odkázat na závěr R 25 Cdo 4693/2008 ze dne 14.4.2011, kdy objektivní odpovědnost za škodu na věci převzaté za účelem splnění závazku (§ 421 obč. zák.) se nevztahuje na činnost soukromého veterinárního lékaře, který zvíře převzal do ošetření na základě smlouvy o poskytnutí odborného veterinárního úkonu. V odůvodnění rozhodutí se dále uvádí, že z § 62 zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění zák. č. 320/2002 Sb. (dále jen zákon), vyplývá, že i vztah soukromého veterinárního lékaře a osoby žádající od něho odborný veterinární úkon, je vztahem smluvním, který by obecně mohl spadat pod pojem závazku použitý v § 421 obč. zák. Důvodem, proč tomu tak není, je specifická povaha odborného veterinárního úkonu, který, spočívá-li v ošetření zvířete, je svou povahou shodný s činností lékaře. Lékařský zákrok je svou povahou natolik specifickou činností, že jej nelze podřadit pod ustanovení § 420a obč. zák. zakládající objektivní odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4758/2008), neboť by se ve svém důsledku jednalo o objektivní odpovědnost za výsledek poskytnuté zdravotnické služby, tedy odpovědnost za vyléčení. Stejná úvaha platí i v případě ošetření zvířete v ambulanci veterinárního lékaře, a to nejen ve vztahu k aplikaci § 420a obč. zák., ale i § 421 obč. zák., neboť odpovědnost za výsledek poskytnutého odborného veterinárního úkonu nemůže být dána pro existenci mnoha faktorů, které průběh léčení ovlivňují.

19. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalovaný je nesamostatný pomocník, zaměstnanec [titul]. [jméno] [příjmení], na základě dohody práce uzavřené dne [datum], který provedl veterinární zákroky fenek žalované, aniž by došlo k výslovnému ujednání, že tato činnost bude provedena mimo veterinární praxi [titul]. [jméno] [příjmení]. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci a nebylo nutno provádět další důkazy (např. žalobkyní navržený výslech svědkyně [titul]. [příjmení], vypracování znaleckého posudku).

20. K otázce žalovaným namítanému nedostatku pasivní legitimaci lze uvést, že jde o nedostatek věcné pasivní legitimace. Podle § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce (ten, kdo podal návrh na zahájení řízení – žalobu) a žalovaný (ten, kdo byl žalobcem v návrhu za žalovaného označen a je k tomu způsobilý). Takto vymezeným účastníkům řízení je založena tzv. procesní legitimace (aktivní pro žalobce, pasivní pro žalovaného) podle procesního práva. Nedostatek procesní legitimace (např. fyzická osoba v době podání žaloby již nežije či právnická osoba zanikla) je důvodem pro zastavení řízení. Od procesní legitimace je nutné odlišovat tzv. věcnou legitimaci. Věcně legitimován je ten, kdo je podle hmotného práva skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva (je aktivně věcně legitimován) nebo tvrzené subjektivní povinnosti (je pasivně věcně legitimován), o které v daném řízení jde. Nedostatek věcné legitimace je přitom důvodem pro zamítnutí žaloby. Skutečnost, zda žalobce mohl či měl vědět o tom, kdo je pasivně věcně legitimován nemá na vznik či změnu legitimace vliv. I když zaměstnanecký poměr žalovaného k [titul]. [jméno] [příjmení] nemusel být žalobkyni zřejmý, nemůže taková nevědomost založit vznik odpovědnosti za újmu zaměstnance, leda by se jednalo o exces zaměstnance při plnění jeho pracovních povinností. Náplní práce žalovaného pro [titul]. [příjmení] byl v roce 2019 výkon veterinární činnosti, za kterou mu náležela sjednaná mzda. Excesem by bylo například úmyslné jednání zaměstnance, který hodlal usmrtit zvíře, jeho majitele, ať už v ordinaci nebo např. v parku. Nebo pokud by zaměstnanec ve svém osobním volnu řídil automobil a přitom např. zranil psa poškozeného. Druhou možností, kdy by žalovaný byl odpovědný za újmu způsobenou výkonem veterinární činnosti, by bylo výslovné ujednání účastníků, že operaci fenek žalovaný provede samostatně mimo rámec činnosti veterinární kliniky (praxe) [titul] [jméno] [příjmení]. Častější příklad takového jednání by spočíval v tom, když by montér určité společnosti provedl v bydlišti zákazníka montáž např. kuchyňské linky. Po dokončení instalace linky, kterou si zákazník objednal, by se s montérem domluvil, že mu později opraví„ bez papírů“ nefunkční čerpadlo vody ze studny, aniž by takovou opravu sjednávali se zaměstnavatelem montéra. Taková dohoda však mezi účastníky řízení nebyla ani tvrzená ani nevyplynula z provedených důkazů. Věcně pasivně legitimován k náhradě újmy za provedenou veterinární činnost žalovaného je tedy jeho zaměstnavatel [titul]. [příjmení] [příjmení], nikoliv žalovaný. Soudu proto nezbylo, než žalobu pro nedostatek věcné pasivní legitimace zcela zamítnout.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy žalobkyně byla ve věci zcela procesně neúspěšná a žalovaný má právo na úplnou náhradu nákladů řízení v souvislosti se zastoupením advokátem. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování žalobce advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 9 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] (za dva úkony, kdy jednání přesahovalo 2 hodiny), jednání dne [datum] a jednání dne [datum] (za dva úkony, kdy jednání přesahovalo 2 hodiny), přičemž soud nepřihlížel k podání ze dne [datum], jako k účelnému úkonu, neboť k vyjádření žalovaný nebyl soudem vyzván) po 3.180 Kč, v celkové výši 28.620 Kč, 9x režijní paušál po 300 Kč, celkem 2.700 Kč. Dále náhrada za promeškaný čas za 4x 16 započatých půlhodin po 100 Kč (dle § 14 odst. 3 AT), která činí 6.400 Kč. Zástupce žalobce cestovala osobním automobilem zn. Toyota RAV4, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,8l benzínu natural 95 na 100km. Při vzdálenosti ze sídla AK zástupce žalobce do [obec] a zpět 596km, činí paušální náhrada za použití vozidla (při zákonné sazbě 4,40 Kč na 1 km v roce 2021 (2.622,40 Kč) a 4,70 Kč v roce 2022 (7.867,20 Kč) v souladu s vyhl. č. 589/2020 Sb., 511/2021 Sb. a 116/2022 Sb.) částku 10.489,60 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty částku (v roce 2021 964,22 Kč, v roce 2022: 1.282,47 Kč + 2x 1.538,28 Kč) celkem 5.323,24 Kč Náklady za ubytování v [obec] dne [datum] ve výši 910 Kč (hotel [jméno] v [obec]). Dohromady je výše nákladů spojených s cestováním advokáta 23.122,84 Kč. V souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% DPH, tj. o 11.433 Kč Náklady řízení činí celkem 64.875,84 Kč.