8 C 246/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o vydání osobního automobilu in eventum o 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku osobní automobil značky , VIN kód, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úplnou náhradu nákladů řízení ve výši 14 611 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 21. 4. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 550 000 Kč spolu s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 18. 8. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že předmětnou částku poskytl v , Anonymizováno, žalované manžel žalobkyně, , jméno FO, , jako zálohu na budoucí převod jedné poloviny nemovitosti na manžela žalobkyně. Z důvodu úmrtí manžela žalobkyně odpadl důvod poskytnutí částky. Na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou. Dopisem ze dne , datum, žalovaná pohledávku uznala. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 250 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 250 000 Kč od 17. 8. 2020 do zaplacení, s odůvodněním, že manžel žalobkyně prodal žalované osobní automobil značky , Anonymizováno, včetně nových disků kol z lehkých slitin zakoupených zvlášť, za částku celkem 250 000 Kč. Pohledávku na zaplacení kupní ceny automobilu dle , spisová značka, , zdědila žalobkyně. Žalovaná byla o oba nároky žalobkyní upomínána předžalobní výzvou k plnění, avšak žalobkyni neuhradila ničeho.

2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v částce 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, neboť žalovaná po podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila 300 000 Kč.

3. Podáním ze dne , datum, žalobkyně změnila žalobu s ohledem na stanovisko žalované, která tvrdila, že osobní automobil značky , Anonymizováno, nekoupila za částku ve výši 250 000 Kč, ale dostala jej od manžela žalobkyně darem. Žalobkyně se dopisem ze dne , datum, dovolala relativní neplatnosti darování, neboť k předmětnému darování věci ze společného jmění manželů nebyl udělen souhlas druhého manžela s odkazem na § 714 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Automobil pořízen z finančních prostředků spadajících do společného jmění manželů žalobkyně a jejího manžela (dále jen „SJM“), čímž se osobní automobil stal okamžikem zakoupení součástí SJM. Darováním osobního automobilu včetně nových kol z lehkých slitin nelze považovat za běžné nakládání se SJM, a to navíc za situace, kdy manžel žalobkyně daroval automobil své mimomanželské partnerce. Dovoláním se neplatnosti darovací smlouvy se darovací smlouva stala od počátku neplatnou, a proto je žalovaná povinná vrátit automobil žalobkyni. V případě, že není vydání možné, navrhla žalobkyně, aby žalovaná zaplatila částku ve výši ceny obvyklé automobilu, tj. ve výši 250 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.4. , adresa, , ve spojení s , spisová značka, , bylo řízení o zaplacení 300 000 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení částečně zastaveno.5. , adresa, , bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni osobní automobil značky , SPZ, nebude-li vydání uvedeného automobilu dobře možné, zaplatit žalobkyni peněžitou náhradu 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 9. 2023 do zaplacení.

6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podáních doručených soudu dne , datum, (čl.22) a dne , datum, (čl.39), ve kterých sdělila, že žalobkyně uvádí nepravdivé údaje, které bez ověření promítla i notářka , jméno FO, do dědického usnesení v pozůstalostním řízení po manželovi žalobkyně. Osobní automobil značky , SPZ, je dle registru ve vlastnictví žalované, a to na základě ústně uzavřené darovací smlouvy mezi manželem žalobkyně a žalovanou, což manžel žalobkyně potvrdil osobně svým podpisem při převodu automobilu na dopravním oddělení , právnická osoba, při zápisu do registru vozidel. K dotazu žalované, zda s tímto darem nebudou problémy, manžel žalobkyně jí sdělil, že automobil zakoupil ze svých finančních prostředků, když s žalobkyní delší dobu nežil ve společné domácnosti. Před svou smrtí bydlel s žalovanou. Žalovaná automobil nabyla v dobré víře, neboť neměla možnost ověřit, zda finanční prostředky sloužící k jeho koupi patřily do SJM , jméno FO, a žalobkyně. V dědickém řízení žalobkyně nepředložila žádný důkaz ohledně výlučných finančních prostředků zůstavitele. Vozidlo bylo zakoupeno za 182 902 Kč v , Anonymizováno, a žalobkyně se neoprávněně domáhá úhrady 250 000 Kč. Žalovaná osobně viděla sbírku motocyklů manžela žalobkyně v hodnotě několika milionů korun, kdy současně byla seznámena se skutečností, že manžel žalobkyně jako odborník pomáhal s opravami a rekonstrukcemi dalším sběratelům, za což od nich dostával finanční dary, které nepatřily do SJM, nýbrž výlučně jeho osobě. Dle žalované je logické, že manžel žalobkyně nemohl ze své mzdy vedoucího STK našetřit na zakoupení uvedených motocyklů v milionových hodnotách, darování předmětného automobilu ani poskytnutí zápůjčky žalované ve výši 300 000 Kč. Pro případ, že by předmětné finanční prostředky byly součástí SJM, pak polovina z nich by byla jeho osobním vlastnictvím, neboť před připravovaným rozvodem manželství by byla povinnost SJM vypořádat. Žalobkyně tedy mohla v dědickém řízení uplatňovat pouze částku ve výši 91 451 Kč, když tato částka není natolik vysoká, aby manžel žalobkyně musel žádat o souhlas žalobkyně k jejímu využití. K obvyklé ceně automobilu stanovené žalobkyní na částku ve výši 250 000 Kč žalovaná uvedla, že manžel žalobkyně automobil zakoupil v , Anonymizováno, za cenu ve výši 182 902 Kč a žalobkyně v rámci pozůstalostního řízení neoprávněně navýšila hodnotu SJM, když uvedla cenu automobilu v částce 250 000 Kč. Ke kolům z lehkých kovů žalovaná uvedla, že tyto byly součástí ceny automobilu, neboť jimi byl automobil vybaven již při dovozu do ČR. Ohledně zápůjčky částky ve výši 300 000 Kč žalovaná uvedla, že k tomuto s manželem žalobkyně uzavřela písemnou smlouvou s úředně ověřenými podpisy a částku bezodkladně po výzvě notářky žalobkyni vrátila, když původně žalobkyně tvrdila, že se jednalo o zápůjčku částky ve výši 400 000 Kč, což však nebylo pravdou. Žalovaná konečně uplatnila námitku promlčení, neboť žalobkyně byla informována o daru od počátku jeho realizace a dovolala neplatnosti darovací smlouvy až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovaná tak navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

7. Žalobkyně se k tvrzením žalované vyjádřila v podání ze dne , datum, a uvedla, že nepravdivá tvrzení uvádí žalovaná, neboť měnila způsob a právní důvod vzniku pohledávky ve výši 300 000 Kč, z čehož je zřejmé, že tvrzení žalované nemohou být pravdivá. Dále žalovaná lže ohledně vedení společné domácnosti s manželem žalobkyně, který byl ženatý a vedl rodinnou domácnost s žalobkyní. Není pravdou tvrzení žalované, že dědické rozhodnutí je exekučním titule, neboť pokud by tomu tak bylo, nemusela by žalobkyně podávat projednávanou žalobu. Tvrzená dobrá víra žalované pro nabytí daru je irelevantní, podstatné je pouze to, zda manžel žalobkyně jednal se souhlasem manželky. Dar v hodnotě několika set tisíc korun není a nemůže být běžnou dispozicí se SJM, což potvrzuje sama žalovaná, když tvrdí, že částku ve výši 300 000 Kč jí manžel žalobkyně nedaroval, ale zapůjčil. Nakládání s věcmi v takové hodnotě nebylo běžnou dispozicí s majetkem v SJM žalobkyně a zůstavitele. Pokud žalovaná tvrdí, že byl automobil pořízen z výlučných prostředků , jméno FO, mimo SJM, zejména z údajných „darů za pomoc“, důkazní břemeno o tom zatěžuje žalovanou. Nicméně takový typ daru, který je spojený s protiplněním, je klasickým příjmem SJM. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že o darování automobilu se dozvěděla z vyjádření žalované ze dne , datum, , které obdržela jako přílohu dopisu notářky ze dne , datum, , když tento obdržela po týdnu od odeslání. Žalobkyně se dovolala neplatnosti darovací smlouvy dopisem ze dne , datum, , což žalovaná potvrdila, a vůči soudu byl nárok uplatněn změnou žaloby zaslané soudu datovou schránkou dne , datum, . Žalobkyně se tak dovolal neplatnosti darování vůči žalované i vůči soudu před uplynutí tří let od okamžiku, kdy se o darování automobilu dozvěděla od žalované. Její nárok proto není promlčený.

8. K jednání nařízeném na den , datum, se žalovaná s omluvou nedostavila, dne 5. 5. , Anonymizováno, soudu doručena její omluva s odkazem na svůj zhoršený zdravotní stav, kdy výslovně souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v její nepřítomnosti a vycházel z provedených důkazů.

9. Z podání zástupce žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobkyně písemně dovolala neplatnosti právního jednání – darovací smlouvy uzavřené mezi manželem žalobkyně a žalovanou o darování osobního automobilu značky , VIN kód, . Vozidlo zakoupil manžel žalobkyně v , Anonymizováno, a samostatně pak nová kola z lehkých slitin a vůz s koly obdržela žalovaná darem. Vozidlo bylo nepochybně pořízeno z finančních prostředků spadajících do SJM a stalo se i s koly z lehkých slitin součástí SJM manželů , jméno FO, . Jejich obvyklá hodnota dosahovala 250 000 Kč. Nakládání s takovou hodnotou není běžným nakládáním s majetkem v SJM, zvlášť v situaci, kdy byl jedním z manželů darován za trvání manželství jeho mimomanželskému partnerovi. Žalovaná byla vyzvána k vydání předmětného automobilu a není-li vydání možné, k vydání obvyklé hodnoty vozu, která se podle inzerce pohybovala v rozsahu 200 000 – 235 000 Kč. Dále byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení za užívání vozu ke dni , datum, v délce 1295 dní ve výši 712 250 Kč. V rámci mimosoudního urovnání pak žalobkyně požadovala 250 000 Kč jako náhradu za vozidlo , Anonymizováno, a náklady na uplatnění pohledávek 37 752 Kč. Listina byla žalované doručena dne , datum, .

10. Z osvědčení o registraci vozidla soud zjistil, že osobní automobil , VIN kód, byl registrován na žalovanou ke dni , datum, . Ze sdělení , právnická osoba, vyplývá, že vozidlo přivezené ze zahraničí bylo prvně registrováno , datum, na RM , adresa, a žalovaná je prvním evidovaným vlastníkem automobilu. Z listiny , Anonymizováno, soud zjistil, že předmětný osobní automobil zakoupil manžel žalobkyně , Adresa žalobkyně, od , adresa, , za cenu 7 300 EUR.

11. Usnesením , spisová značka, , které nabylo právní moci téhož dne, pověřená notářka , jméno FO, provedla pozůstalostní řízení po manželovi žalobkyně , jméno FO, Účastnicemi byly pozůstalá manželka (žalobkyně) a dcera zůstavitele (svědkyně , jméno FO, ). Usnesením byla stanovena obvyklá hodnota SJM zůstavitele a pozůstalé žalobkyně ve výši 23 984 740 Kč a byla schválena dědická dohoda o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, podle které patří do výlučného vlastnictví žalobkyně mj. nemovitosti v , adresa, (v ceně 150 000 Kč), pohledávky k bankovním účtům (24 711,23 Kč, 4 210,19 Kč), , Anonymizováno, (4x 75 000 Kč), , Anonymizováno, (25 000 Kč), další vozidla, dále 11 motocyklů zn. Indian rok , Anonymizováno, v cenách 230 000 Kč až 1 000 000 Kč), vůz , jméno FO, (r. v. , Anonymizováno, za 380 000 Kč), , jméno FO, za 180 000 Kč) a další vozidla. Žalobkyně rovněž nabyla pohledávku za žalovanou ve výši 650 000 Kč, z toho 400 000 Kč z titulu půjčky a 250 000 Kč jako neuhrazenou kupní cenu za prodej motorového vozidla , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , dovezeno ze , Anonymizováno, . Do dědictví pak náležel majetek se stanovenou obvyklou cenou pozůstalosti 15 680 641Kč, výší dluhů 37 308,50 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti 15 823 333,33 Kč.

12. Žalobkyně k majetkovým poměrům s někdejším manželem , jméno FO, uvedla, že za trvání manželství nabyli rodinný domek v obci , adresa, postavili, zřídili STK, kterou provozovala společnost R, právnická osoba, s jedinou provozovnou v Lubenci. Asi v roce , Anonymizováno, manžel převedl svůj obchodní podíl v rozsahu 1/2 na druhého společníka , jméno FO, . Důvodem převodu byla skutečnost, že manžel byl dost na ženy a pracovnice STK Pavlína Zischová ho k převodu přesvědčila. Poté byl do své smrti jen jednatelem společnosti. Vydělával asi 70 000 Kč měsíčně. Asi poslední rok společného soužití žalobkyně pracovala v knihovně obce , adresa, na částečný úvazek za asi 7 000 Kč měsíčně. O víkendu pomáhal manželovi ve firmě , právnická osoba, (úklid, odvoz apod.) za 13 000 Kč měsíčně. Asi 4 až 6 týdnů před svou smrtí manžel žalobkyni sdělil, že odchází žít s žalovanou, nechtěl se rozvést, odešel z rodinného domu ve Vroutku k žalované do obce , adresa, . Asi po týdnu mezi nimi zřejmě došlo k nějakým konfliktům a vrátil se a po týdnu se opět odstěhoval k žalované. Žalobkyně se domnívala, že asi poslední tři měsíce svého života měl její manžel nějaké psychické problémy, choval se divně, což říkali i jejich známí z řad lékařů.

13. Svědkyně , jméno FO, dcera žalobkyně a , jméno FO, vypověděla, že jí otec nabízel předmětný automobil s německými převozními značkami ke koupi za zvýhodněnou cenu 250 000 Kč, jinému kupci by vůz prodal za 270 000 Kč či 280 000 Kč. Svědkyně koupi automobilu odmítla, neboť si předtím zakoupila jiný automobil od svého kolegy a zapisovatelka v práci ho kvůli partnerovi nechtěla. Součástí prodeje byla i sada náhradních kol, které otec vždy při koupi vozidel v SRN pořizoval, aby nemuselo docházet k výměně zimních a letních pneumatik, a z důvodu lepší prodejnosti. V rámci dědického řízení svědkyně doplácela asi 100 EUR za dopravu vozidla ze SRN do ČR. Předmětný automobil dále vídávala zaparkovaný v prodejní sekci STK, kde byl otec jednatelem a zaměstnancem společnosti, která provozovala v Lubenci STK.

14. Podle § 709 odst. 1, písm. a), b), c), d), e) o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

15. Podle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

16. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

17. Podle § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

18. Podstata žaloby s tzv. eventuálním petitem spočívá v tom, že se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena určitá povinnost, a pro případ, že tento primární petit bude zamítnut, aby bylo rozhodnuto o dalším požadavku žalobce. Žalovaný však nemá možnost volby plnění, soud o eventuálním (tj. druhém) petitu rozhoduje pouze v případě, že nároku uplatněnému v primárním petitu nelze vyhovět. Domáhá-li se žalobce, pokud to právní předpis nebo smlouva připouští, aby byl žalovaný zavázán poskytnout mu jedno nebo druhé plnění podle své volby, jde o tzv. alternativní petit, a formuluje-li svou žalobu tak, že je ochoten místo požadovaného plnění přijmout od žalovaného plnění jiné, nevyplývající z daného právního vztahu, nazývá se petit tzv. alternativou facultas /srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. 25 Cdo 195/98, nebo usnesení téhož soudu sp. zn. 22 Cdo 4123/2009 ze dne 27. 10. 2009/ (z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1065/2019 ze dne 24. 7. 2019). V projednávané věci se žalobkyně domáhala primárním petitem vydání vozidla Honda CR-V, a pro případ, že vůz nelze vydat (např. protože ho žalovaná zcizila či zlikvidovala), což by vedlo k zamítnutí žaloby na vydání, navrhovala eventuální žalobní petit na zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobkyně na vydání věci.

19. Ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že za trvání manželství žalobkyně a , jméno FO, , koupil , jméno FO, sporný automobil , VIN kód, od WA Automobile, Moerser Str. 304, , adresa, , za cenu 7 300 EUR. Vůz byl nabytý ve smyslu § 709 odst. 1 o. z. za trvání manželství. Podle závěrů rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3070/2021 ze dne 27. 7. 2022 prokáže-li se v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, že v tzv. zákonném režimu nabyl věc jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění manželů. Ten, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění manželů uvedené zejména v § 709 odst. 1 a 3 o. z., nese ohledně tohoto tvrzení důkazní břemeno. To platí v poměrech mezi manželi i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z účastníků. Z výše z uvedeného vyplývá, že pokud je věc nabytá za trvání manželství, je součástí společného jmění manželů. Pokud žalovaná vyjadřuje pochybnosti o tom, že , jméno FO, koupil sporný vůz ze svých výlučných prostředků které netvořily součást SJM, takovou skutečnost by musela v řízení prokázat. V tomto směru však žalovaná nenavrhla ke svým tvrzením žádný důkaz. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná se jednání konaného , datum, nezúčastnila, souhlasila s tím, aby proběhlo v její nepřítomnosti a během tohoto jednání bylo vyhlášeno rozhodnutí ve věci samé, soud nemohl nepřítomnou žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučit o povinnosti doplnit skutková tvrzení a navrhnout s ním důkazy, s tím že nyní mohlo by to mít nepříznivý následek pro rozhodnutí ve věci samé v důsledku neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene. Za této situace tedy nebylo prokázáno, že prostředky na úhradu kupní ceny vozidla netvořily součást SJM žalobkyně a jejího manžela a vozidlo tak bylo součástí jejich SJM.

20. Nakládání s majetkem, který tvoří součást SJM upravuje § 714 odst. 1 o. z., podle kterého v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Ačkoliv hodnota majetku zaniklého SJM žalobkyně a jejího manžela činila téměř 24 milionů Kč, s ohledem na příjmy obou manželů (zůstavitel asi 70 000 Kč měsíčně, žalobkyně asi 20 000 Kč měsíčně) nebylo zjištěno, že by manželé běžně nakládali s částkami v řádech statisíců Kč, bez souhlasu druhého manžela. Darování sporného vozidla v hodnotě nejméně 7 300 EUR (cca 182 500 Kč) tedy nebylo běžné nakládání a hospodaření s majetkem tvořícím součást SJM. Žalobkyně se tak mohla ve smyslu § 714 odst. 2 o. z. dovolat neplatnosti darovací smlouvy, která byla uzavřena jejím manželem ohledně majetku, jehož hodnota přesahuje hodnotu běžného nakládání se společným majetkem. K uzavření darovací smlouvy došlo nejdéle ke dni 30. 3. 2020 kdy došlo k zápisu žalované do registru vozidel.

21. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

22. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

23. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

24. Dle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

25. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

27. Žalovaná namítla promlčení nároku žalobkyně. Právo žalobkyně na vydání ve věci tvořící součást SJM, ohledně jehož darování bez jejího souhlasu uplatnila žalobkyně námitku neplatnosti, by nebylo možné přiznat rozhodnutím soudu, pokud by došlo k marnému uplynutí promlčecí lhůty, když žalovaná v řízení uplatnila námitku promlčení. Počátek běhu promlčecí lhůty vyplývá z ustanovení paragrafu 619 odst. 2 o. z., Podle kterého může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo se o nich dozvědět měla a mohla. Žalobkyně se dozvěděla o skutečnosti, že sporný automobil byl zůstavitel žalované darován až z jejího vyjádření ze dne , datum, , Které obdržela prostřednictvím notářky dopisem z , datum, . Obsah této skutečnosti vyplývá z dopisu , jméno FO, odkazující na dopis žalované ze dne , datum, , kde žalovaná uvádí, že není pravdou, že by vozidlo od zůstavitele koupila, ale bylo jí zůstavitelem darováno v době, kdy spolu žili v , Anonymizováno, . Žalobkyně se tedy mohla dozvědět uzavření neplatností napadeného darování nejdříve , datum, . Během tříleté promlčecí lhůty do , datum, se žalobkyně, Se žalobkyně dovolala neplatnosti darovací smlouvy dopisem doručeným žalované , datum, , čímž se darovací smlouva stala neplatnou od počátku. Změna žaloby, kterou se žalobkyně domáhala vydání vozidla byla soudu doručena , datum, , nicméně v případě uplatnění práva vlastnického prostřednictvím žaloby na vydání, se vlastnické právo nepromlčuje dle § 614 o. z.. Nárok žalobkyně na vydání věci, která tvoří součást zaniklého SJM tak není promlčené. Žalobkyně jako vlastník věci tvořící součást zaniklého SJM se zůstavitelem, má nárok na jeho vydání od neoprávněného držitele – žalované, poté, co se dovolala neplatnosti darovací smlouvy. V řízení nebylo ani tvrzeno, že žalobkyně sporné vozidlo nedrží, a primárnímu petitu žaloby na vydání automobilu (bez příslušenství) tak bylo vyhověno.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuté dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), kdy žalobkyně byla z procesního hlediska zcela úspěšná a má právo na úplnou náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z uhrazeného soudního poplatku 3 600 Kč (přičemž z uhrazených 10 000 Kč bude pro částečné zpětvzetí a změnu žaloby vráceno žalobkyni 6 400 Kč). Dále z odměnu za zastupování žalobkyně advokátem (převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 16. 5. 2025 a účast advokáta u jednání dne 20. 5. 2025) dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč a 2x po 2 300 Kč (od 1. 1. 2025), v celkové výši 7 600 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč a 2x 450 Kč (od 1. 1. 2025), celkem 1 500 Kč. V souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% DPH, tj. o 1 911 Kč. Náklady řízení činí celkem 14 611 Kč.