8 C 25/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 4 075,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 075,03 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 10. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit celkovou částku 4 075 Kč s tím, že žalovaná nehradila řádně a včas vyúčtování za pronájem zařízení anonymizováno číslo, které jí bylo poskytnuto za účelem užívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací na základě účastnické smlouvy číslo ze dne datum a úhrady smluvní pokuty za nevrácení pronajatého zařízení nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez jednání, soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byla mezi účastníky dne datum uzavřena tzv. účastnická smlouva číslo ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v jejímž rámci si účastníci jako smluvní strany sjednali zároveň také smlouvu o pronájmu koncového zařízení anonymizováno číslo, přičemž v rámci tohoto ujednání byla sjednána mimo jiné smluvní pokuta pro případ nevrácení koncového zařízení řádně a včas, a to ve výši 4 000 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb. Žalovaná se za pronájem koncového zařízení zavázala hradit nájemné ve výši dle platného ceníku žalobce. Žalobce žalované vyúčtoval fakturou číslo částku 29,03 Kč (včetně DPH) se splatností do datum, fakturou číslo částku 30 Kč (včetně DPH) se splatností do datum, fakturou číslo částku 16 Kč (včetně DPH) se splatností do datum a konečně fakturou číslo žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za nevrácení či poškození koncového zařízení ve výši 4 000 Kč se splatností do datum, a to poté, co došlo ze strany žalobce k výpovědi účastnické smlouvy dne datum Celkem tak žalobce vyúčtoval žalované 4 075,03 Kč. K úhradě dlužných částek byla žalovaná opakovaně vyzývána, avšak dosud neuhradila žádnou z vyúčtovaných částek. Žalobce prokázal, že žalované zaslal předžalobní výzvu dne datum. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2217 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), pokud jde o nájem zařízení a dále pak ustanovení § 2048 o.z. ve vztahu ke smluvní pokutě. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že nárok žalobce je důvodný, neboť žalovaný porušil svoji smluvní povinnost, když neplnil řádně a včas své povinnosti z výše uvedené smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou vyúčtování a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení dlužného nájemného a smluvní pokuty z důvodu nevrácení koncového zařízení na výzvu žalobce po ukončení účastnické smlouvy výpovědí. Žalovaný proti nárokům žalobce nikterak nebrojil a zůstal v řízení zcela nečinný. Soud proto neměl důvod pochybovat o skutkovém stavu tak, jak vyplynul z provedených důkazů. Žalobě tak bylo vyhověno v plném rozsahu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč představovaná zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a náklady právního zastoupení s ohledem na formulářovou povahu žaloby ve výši dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) s navýšením o tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.