8 C 258/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 10% zákonným úrokem z prodlení z částek [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ohledně úroku ve výši 90,82 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 90,82 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, pohledávky [částka] a úroku ve výši 90,82% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 90,82% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka]. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum] a na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr na účet uvedený ve smlouvě ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 139,99% p. a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červnem 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované hradit úvěr byla ze strany žalobkyně řádně prověřena. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy o úvěru, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru a do data zesplatnění celého úvěru bylo žalovanou zaplaceno pouze 11 splátek v celkové výši [částka]. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení uvedené smluvní pokuty u splátky [číslo] ve výši 3x [částka], přičemž tato smluvní pokuta je dle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou, kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tím bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Dále bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Bodem 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru následující den po dni zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum] až do úplného zaplacení. Bodem 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak žalobkyni dlužila ke dni podání žaloby následující částky: a) částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka], b) smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši [částka], c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka], d) smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka], e) úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ode dne [datum] do zaplacení, nicméně žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 90,82% p. a. U dlužných částek uvedených pod písmenem a) – c) žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení. Při jednání dne [datum] zástupkyně žalobce požadovala přiznání žaloby spolu s náhradou nákladů řízení. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. V souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvní úrok 139,99 % ročně v 24 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do [anonymizováno] dne v měsíci, počínaje [anonymizováno] [rok] v souladu s přiloženým splátkovým kalendářem. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalované splatit úvěr, a to prověřením žalované v nebankovních databázích [příjmení] a [anonymizováno] (viz výpis z registru [příjmení] a [anonymizováno]), a dále z hodnocení klienta a jeho prohlášení. Součástí smlouvy byl i závazek žalované pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů a rovněž i náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši [částka] a smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně (36,5 % ročně) ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně převedla žalované sjednanou částku [částka] bezhotovostně dne [datum] na její běžný účet. Žalovaná podle přehledu zaplacených a dlužných částek ([příjmení] klienta) uhradila celkem částku [částka]. Z důvodu, že žalovaná řádně a včas nehradil sjednané splátky, žalobkyně dopisem ze dne [datum] adresovaným žalované celý úvěr zesplatnila. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle nálezu Ústavního soudu IV ÚS 457/10 výkonu práva, kterým je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především Čl. 36 Listiny. Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ při sjednání úroků, při peněžité půjčce, jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbu v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv, uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají věřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. Uzavřenou smlouvu soud shledal jako smlouvu spotřebitelskou, avšak absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v dubnu 2018 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě úvěrů se splatností od jednoho roku do pěti let pro spotřebu domácnosti 10,55% ročně, bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 31,65% ročně. Úroková sazba smlouvy o úvěru však činí 139,99% ročně. Uzavřenou smlouvu o úvěru tak soud musel považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 2 odst. 3 o. z. Pokud soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru samotnou, absolutně neplatným soud shledal i ujednání o povinnosti žalované hradit smluvní pokuty, sankční poplatky, když ujednání o povinnostech hradit smluvní pokuty či sankční poplatky nemůže platně vzniknout bez existence platné samotné smlouvy o úvěru. Soud tak pouze zjišťoval, zda lze žalobě vyhovět zčásti ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení. Při posuzování, zda žalobkyni vznikl nějaký nárok na úhradu bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalobkyně žalované poskytla částku [částka], žalovaná žalobkyni uhradila částku [částka] Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaná obdržela [částka], uhradila žalobkyni částku [částka], tj. dluh žalované zanikl zcela splněním jak ohledně jistiny, tak ohledně úroků z prodlení. Proto byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2. o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalované žádné náklady řízení nevznikly, o nákladech řízení tak soud rozhodl, jak výše uvedeno.