8 C 317/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: Jméno žalobce proti žalované: Jméno žalované o určení neplatnosti kupní smlouvy a o určení vlastnictví k nemovitým věcem

I. Žaloba o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující a žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem , adresa, , zapsáno na , právnická osoba, , se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalované.

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění a změny ze dne , datum, (kdy se zjevně jedná o písařskou chybu a jedná se o rok 2025) se žalobce domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující a určení, a dále, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického , adresa, (dále jen „spoluvlastnický podíl“). Původně se žalobce domáhal rovněž vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, později žalobní návrh změnil a soud rozhodl o připuštění této změny . Žalobu žalobce odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel kupní smlouvu, na jejímž základě mu žalovaná prodala shora uvedený spoluvlastnický podíl, za což jí uhradil kupní cenu ve výši 8 000 Kč. Jelikož však na nemovitosti vázly exekuce, nebyl povolen vklad smlouvy do katastru nemovitostí. Žalovaná následně, dne , datum, , uzavřela další kupní smlouvu ke spoluvlastnickému podílu se společností , právnická osoba, , na jejímž základě byl předmětný spoluvlastnický podíl převeden v katastru nemovitostí na tuto společnost.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne , datum, . Uvedla, že žalobou tvrzené skutečnosti neuznává, neboť si není vědoma toho, že by se žalobcem uzavírala tvrzenou kupní smlouvu a že by od žalobce měla obdržet kupní cenu ve výši 8 000 Kč. Žalovaná uvedla, že v době od , datum, byla v insolvenci, a proto je nemožné, aby v předmětné době uzavírala kupní smlouvu o převodu majetku. Pokud žalobce měl vůči žalované nevypořádaný nárok, měl ho uplatnit v insolvenčním řízení. Žalovaná byla rozhodnutím insolvenčního soudu, které se stalo pravomocným dne , datum, , osvobozena od placení dosud neuspokojených pohledávek. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení požadovaného bezdůvodného obohacení, když k promlčení došlo nejpozději v roce , Anonymizováno, .

3. Usnesením , adresa, , bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, . K jednání se nedostavil ani žalobce, ani jeho tehdejší obecný zmocněnec, ačkoli tomu bylo předvolání řádně doručeno.

5. Žalobce byl při jednání dne , datum, v souladu se zněním § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soudem vyzván, aby doplnil svá žalobní tvrzení a k těmto tvrzením označil a předložil důkazy, kdy byl současně poučen, že pokud tak neučiní, mohlo by to mít pro něj nepříznivý následek při rozhodování ve věci samé, a to ohledně následujících skutečností:- Jaký je naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a na určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického , adresa, ?- Proč a z jakých konkrétních důvodů je kupní smlouva uzavřená mezi žalovanou a , právnická osoba, neplatná?- Proč a z jakých konkrétních důvodů je žalobce podílovým spoluvlastníkem v rozsahu , adresa, ?

6. K naléhavému právnímu zájmu dle § 80 o. s. ř. žalobce uvedl, že je zde morální hledisko – žalované vyplatil peníze, což ona popírá. Žaloba na určení žalobci poslouží k tomu, aby si následně mohl koupit zbytek podílu nemovitostem. K platnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, žalobce uvedl, že pokud smlouva prošla katastrem nemovitostí, pak patrně platná je. Následně uvedl, že je zmatený a patrně je smlouva neplatná. Žalobce doplnil žalobní tvrzení a označil a předložil soudu důkaz, a to kupní smlouvu mj. ke shora uvedenému spoluvlastnickému podílu uzavřenou mj. mezi ním a žalovanou dne , datum, s podpisy všech stran smlouvy, když uvedl, že k žalobě byla přiložena špatná smlouva bez podpisu , jméno FO, . K okolnostem uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, uvedl, že se jednalo o nemovitosti ve vlastnictví jeho prarodičů , jméno FO, . Po jejich úmrtí došlo ke vzniku spoluvlastnictví k nemovitostem, kdy spoluvlastníky byli mj. i žalobce a žalovaná. Žalobce dále uvedl, že se následně stal výlučným vlastníkem pozemků v k.ú. , adresa, . Žalobce dále uvedl, že jeho spoluvlastnický podíl byl zpeněžen v rámci exekuce.

7. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

8. Usnesením , adresa, bylo mj. rozhodnuto o schválení oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře v kombinaci se zpeněžením majetkové podstaty.

9. Usnesením , spisová značka, , vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalované. Žalovaná byla dále osvobozena od placení pohledávek v rozsahu uvedeném v § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí k , adresa, , soud zjistil, že ke dni 11. 12. 2024 byli spoluvlastníky nemovitostí - pozemků p. č. , jméno FO, .

11. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV , adresa, , soud zjistil, že ke dni , datum, byli spoluvlastníky nemovitostí - pozemků p. , Jméno žalované, ). Ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu žalobce byl soudním exekutorem , jméno FO, , adresa, , vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

12. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, soud zjistil, že žalovaná převedla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu , adresa, , na uvedenou společnost za kupní cenu ve výši 20 000 Kč.

13. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí doručené katastrálnímu úřadu dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, navrhla vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu , adresa, .

14. Z informace o vkladovém řízení , Anonymizováno, vedeném Katastrálním , adresa, , soud podává, že dne , datum, bylo zahájeno řízení o převodu vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. , adresa, , a to mj. mezi žalobcem jakožto nabyvatelem a žalovanou jako převodcem. Dne , datum, došlo k zastavení řízení a dne , datum, k ukončení řízení.

15. Z informace o vkladovém řízení , Anonymizováno, vedeném , adresa, , soud podává, že dne , datum, bylo zahájeno řízení o převodu vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. , adresa, , a to mezi společností , právnická osoba, jakožto nabyvatelem a žalovanou jako převodcem. K provedení vkladu došlo dne , datum, .

16. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že k dnešnímu dni svědčí vlastnické právo k , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, , adresa17. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobcem jako kupujícím a , Jméno žalované, na straně prodávajících došlo k prodeji spoluvlastnických podílů k nemovitostem - pozemkům p. č. , adresa, . Žalovaná prodala žalobci ideální , Anonymizováno, jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech, a to za kupní cenu 8 000 Kč. Dle bodu IV prodávající prohlásili, že ke dni vkladu práva nebudou na ideálních částech nemovitostí váznout žádné dluhy ani věcná břemena. Podpisy všech účastníků smlouvy byly úředně ověřeny.

18. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Dle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) obecně platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

20. Nejdříve soud věc posuzoval z hledisek stanovených v § 80 o. s. ř. Určovací žaloba je preventivním prostředkem právní ochrany, jejímž cílem je v první řadě vyloučit stav ohrožení, nebo porušení práva, či odstranit stav nejistoty v právním vztahu. Základním výkladovým hlediskem pro závěr o naléhavém právním zájmu je efektivnost požadovaného určení ve vztahu k ochraně ohroženého nebo porušeného práva či právního zájmu. Určovací žaloba je efektivní tehdy, když by rozhodnutí o ní vedlo ke konečnému vyřešení sporu mezi účastníky, vytvořilo pevný právní základ pro právní vztahy účastníků anebo odvrátilo budoucí spory mezi účastníky. Smyslem a účelem takto vykládaného naléhavého právního zájmu je zařadit určovací žaloby mezi krajní prostředky ochrany práva a zabránit množení soudních sporů mezi účastníky. Žaloba o určení není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jestliže právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán zpravidla naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. 33 Cdo 1734/2013).

21. Od naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je třeba odlišovat věcnou legitimaci účastníků řízení. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká.

22. Po provedeném dokazování a s ohledem na výklad ustanovení § 80 o. s. ř. dospěl soud závěru, že je na místě žalobu zamítnout. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 7. 6. 2024 uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující a určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu , adresa, , když tvrdil, že žalovaná na něho převedla svůj spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne , datum, , kterou soudu řádně předložil. Žalobce však nevyhověl výzvě soudu učiněné dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., když neprokázal naléhavý právní záměr na určení vlastnictví spoluvlastnickému podílu ke shora uvedeným nemovitostem. Neurčité tvrzení žalobce o morální hledisku, když žalované vyplatil peníze, což ona popírá, z hlediska požadavků na prokázání naléhavého právního zájmu nejsou v kontextu žalobních tvrzení dostačující. Soud má za to, že uvedení tvrzení žalobce odpovídá jeho původnímu žalobnímu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, avšak soud nevidí souvislost mezi vyplacením určité finanční částky a prokázáním naléhavého právního zájmu jakožto povinné náležitosti žaloby na určení neplatnosti kupní smlouvy a určení vlastnictví. Žalobce byl ze strany soudu zákonně poučen o tom, že v případě, pokud naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy a určení vlastnictví neprokáže, vystavuje se nepříznivým následkům při rozhodování ve věci samé. Přesto výzvy soudu neuposlechl, a proto soudu nezbylo než žalobu v souladu s § 80 o. s. ř. zamítnout. Ke stejnému závěru by soud dospěl i s ohledem na pasivní legitimaci na straně žalované, když žalobce řádné neoznačil účastníky řízení – tedy ve vztahu k nároku na určení neplatnosti kupní smlouvy mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , měl žalobce řádně označit jako žalovanou též společnost , právnická osoba, , což neučinil. V rámci řízení o nároku na určení vlastnictví ke spoluvlastnického podílu , adresa, , žalobce znovu na straně žalované označil pouze žalovanou, ačkoli podle výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že ta v době podání žaloby nebyla vlastníkem předmětných nemovitostí. Dle k důkazu provedenému výpisu z katastru nemovitostí byl k žalobě pasivně legitimován , jméno FO, , kterého však žalobce jako žalovaného v žalobě řádně neoznačil. I shora uvedená skutečnost by tak zavdávala důvod k rozhodnutí o zamítnutí žaloby. Nad rámec již uvedeného soud dále uvádí, že dalším z důvodu k zamítnutí žaloby pak shledává v § 1105 o. z. Soud vzal ze žalobních tvrzení a provedených důkazů – kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2006 a z informace o vkladovém řízení , Anonymizováno, vedeném , adresa, , za prokázané, že vkladové řízení související s uzavřenou kupní smlouvou ze dne , datum, bylo zastaveno, čímž nedošlo k úplnému převodu vlastnického práva ze žalované na žalobce. Vzhledem k tomu, že katastr nemovitostí je veřejným seznamem (srov. § 1 odst. 1 zákona 256/2013 Sb., zákon o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, platí, že v případě nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí se vlastnické právo k těmto nemovitostem nabývá dnem vkladu do katastru a tento vklad, resp. zápis má konstitutivní účinky. Žalovaná tak byla s ohledem na to, že mezi žalobcem a žalovanou nedošlo k převodu spoluvlastnického podílu, oprávněna se svým spoluvlastnickým podílem nadále disponovat, což učinila dne , datum, uzavřením kupní smlouvy se společností , právnická osoba, . Z provedeného důkazu - výpisu z katastru nemovitostí k , adresa, , bylo zjištěno, že ke spoluvlastnickému podílu žalobce o velikosti , Anonymizováno, k předmětným nemovitostem byl soudním exekutorem , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ze dne , spisová značka, , což koresponduje s tvrzením žalobce, že svůj spoluvlastnický podíl k nemovitostem pozbyl v rámci exekuce. Jelikož v průběhu řízení žalobce změnil žalobní návrh a nadále se nedomáhal vydání bezdůvodného obohacení v částce 8 000 Kč s příslušenstvím, soud se již dále nezabýval námitkou promlčení uplatněnou žalovanou a možnými konsekvencemi s insolvenčními řízeními obou účastníků. I když lze podotknout, že nárok na vydání tohoto bezdůvodného obohacení byl promlčený. I pokud by nebyl, pro pozdější rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození žalobkyně od hrazení dluhů dle § 414 insolvenčního zákona, by nebylo možné žalobě o tomto nároku vyhovět.

23. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byla zcela úspěšná žalovaná. Té tak náleží nárok na náhradu nákladů soudního řízení ve výslovně požadované výši 12 000 Kč, ačkoli by jí náležel nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 200 Kč, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, neboť soudu chyběl spolehlivý údaj o ceně předmětných nemovitých věcí, sestávající z částky 3 100 Kč za každý z 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání, účast u jednání dne 15. 7. 2025 a 9. 9. 2025), a to včetně 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle dle § 13 odst. 4 a. t.