8 C 328/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce dlužníka: jméno příjmení , datum narození , anonymizováno adresa , zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno adresa o 210 520 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 210 520 Kč, spolu s úrokem z prodlení: - 9% p.a. z částky 3 828,00 Kč ode dne 01.12.2018 až do zaplacení - 9,75% p.a. z částky 6 218,00 Kč ode dne 01.01.2019 až do zaplacení - 9,75% p.a. z částky 5 884,00 Kč ode dne 01.02.2019 až do zaplacení - 9,75% p.a. z částky 7 313,00 Kč ode dne 01.03.2019 až do zaplacení - 9,75% p.a. z částky 8 039,00 Kč ode dne 01.04.2019 až do zaplacení - 9,75% p.a. z částky 14 042,00 Kč ode dne 01.05.2019 až do zaplacení - 9,75% p.a. z částky 8 695,00 Kč ode dne 01.06.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 24 097,00 Kč ode dne 01.07.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 7 708,00 Kč ode dne 01.08.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 8 398,00 Kč ode dne 01.09.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 9 876,00 Kč ode dne 01.10.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 8 338,00 Kč ode dne 01.11.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 8 550,00 Kč ode dne 01.12.2019 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 20 491,00 Kč ode dne 01.01.2020 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 8 620,00 Kč ode dne 01.02.2020 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 11 498,00 Kč ode dne 01.03.2020 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 11 404,00 Kč ode dne 01.04.2020 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 2 836,00 Kč ode dne 01.05.2020 až do zaplacení - 10% p.a. z částky 10 562,00 Kč ode dne 01.06.2020 až do zaplacení - 8,25 p.a. z částky 24 123,00 Kč ode dne 01.07.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 66 296 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 210.520 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku a náhrady nákladů řízení. To odůvodnil tím, že dne [datum] bylo zahájeno u [název soudu] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] insolvenční řízení dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození]. [anonymizováno] čj. [insolvenční spisová značka] ze [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs, vedený jako nepatrný, insolvenčním správcem byla ustanovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] je od [datum] zaměstnancem žalovaného. Insolvenční správkyně sdělila poprvé dopisem ze dne [datum] žalované, že na majetek dlužníka [jméno] [příjmení], který je v pracovním poměru u žalované společnosti, byl usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne [datum], prohlášen konkurs. Na základě opakované výzvy insolvenční správkyně žalovaná e-mailem z [datum] zaslala požadované informace, uvedla, že se jedná o srážky z příjmů dlužníka za období roku [rok] až [rok]. Z uvedeného sdělení žalovaného, však vyplývá, že v rozporu se zákonnými ustanoveními, od [anonymizováno] roku [rok] až do [anonymizováno] [rok] srážky z příjmu dlužníka nebyly vůbec prováděny. Dopisem ze dne [datum], žalobkyně sdělila žalovanému, že dle ust. § 205 a § 206 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení v platném znění, (insolvenční zákon, dále jen IZ), náleží mimo jiné do majetkové podstaty dlužníkova mzda nebo plat, a další. Za období od [datum] do [datum] činil celkový součet zabavitelných částek 210.520 Kč. Žalobce poukazuje na § 207 odst. 2) IZ, kdy příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). [příjmení] [jméno] [příjmení] je od [datum] v době po prohlášení konkursu dosud zaměstnán u žalované. Žalovaná byla s ohledem povinna od počátku pracovního poměru dlužníka platit zabavitelnou část mzdy dlužníka žalobkyni do majetkové podstaty, a to ke dni splatnosti jednotlivých mezd (nejpozději k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce). Hrazení závazku jiné osobě než insolvenční správkyni nezpůsobuje zánik závazku. (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4794/2008 a sp. zn. 21 Cdo 726/2010). Od [datum rozhodnutí] do [datum] však nebyly zabavitelné části mzdy – srážky, na účet majetkové podstaty zaslány, ani přes opakované výzvy.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že [příjmení] [jméno] [příjmení] nastoupil do zaměstnání k žalované [datum], nepředložil zápočtový list a neinformoval žalovanou, že by proti němu probíhalo insolvenční řízení. Zaměstnavatel je vždy odkázán na informace a doklady, které mu předloží jeho nový zaměstnanec. Pokud zaměstnanec svému zaměstnavateli neuvede nic o svých předchozích zaměstnáních, nesdělí ani to, že má například nařízeny srážky ze mzdy, nebo že je v insolvenčním řízení, případně mu sdělí, že potvrzení od předchozího zaměstnavatele nemá vůbec k dispozici, není žádný právní prostředek, kterým by mohl zaměstnavatel vymoci potvrzení o zaměstnání dlužníka od předchozího zaměstnavatele. Povinnost informovat zaměstnavatele i insolvenčního správce má dle insolvenčního zákona dlužník. Na vzniku situace, kdy nebyly prováděny srážky, protože dlužník nesdělí svého zaměstnavatele, se podílí svým nedůsledným výkonem činnosti i insolvenční správce, který mohl zjistit ze sdělení České správy sociálního zabezpečení jeho zaměstnavatele. Taková zjištění mohl insolvenční správce činit průběžně, avšak z nejasných důvodů žalobkyně vyčkávala dva roky, aniž by jakkoli prověřovala, zda je dlužník zaměstnán. Postup žalobkyně byl v tomto směru laxní a nesprávný. Žalovaná poprvé náhodně a svou iniciativou v červnu 2020 zjistila probíhající insolvenční řízení svého zaměstnance [jméno] [příjmení] a jeho pracovnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v červnu 2020 telefonicky sdělila přímo žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], že je u nich žalovaný zaměstnaný, a žádala od žalobce zaslání podkladů, platebních údajů, aby žalovaná začala obratem provádět srážky ze mzdy. Tyto žalobkyně přislíbila poslat obratem, ale stalo se tak až dopisem z [datum]. Žalovaná začala od června 2020 provádět srážky ze mzdy R. [příjmení] na účet žalobce. Žalovaná konečně poukazovala na judikaturu Vrchního soudu v Praze, rozhodnutí čj. 2 VSPH 500/2014-B-63, ve kterém se zabýval vrchní soud odvoláním zaměstnavatele, plátce mzdy proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o uložení pokuty plátci mzdy za neprovádění srážek. Vrchní soud dospěl k závěru, že je to vždy především dlužník, kdo má povinnost oznamovat insolvenčnímu správci své zaměstnání, svého zaměstnavatele, a pokud dlužník tyto povinnosti nesplní, zaviní, že nejsou prováděny ze mzdy srážky.

3. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že sporný nárok se týká majetkové podstaty a závazků vůči majetkové podstatě ze strany dalších osob, což je oblast insolvenčního zákona (IZ). Žalobce bohužel blíže nevymezil právní důvod svého nároku, a z jeho podání vlastně vyplývá, že nárok je uplatňován z titulu občanského soudního řádu, který upravuje situaci, kdy zaměstnavatel neprovádí řádně srážky, a zakotvuje podle § 292 o.s.ř. povinnost plátce mzdy nahradit částku, kterou nesrazil. Jde o oblast o.s.ř. a exekucí. Sporný nárok se týká IZ a je nutno řešit otázku aktuální korelace o.s.ř. a IZ, či-li do jaké míry lze použít ustanovení o.s.ř. při posuzovaní insolvenčních problémů v rámci IZ. Insolvenční zákon má ustanovení § 7 zabývající se otázkou použitím o.s.ř. ve věcech sporného řízení a speciálně ve věcech výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Dle § 7 IZ je použití o.s.ř. pouze přiměřené, ne úplné. Ohledně exekucí je tato přiměřenost ještě redukována tím, že se ustanovení o.s.ř. použijí jenom tehdy, když na ně IZ odkazuje. V insolvenčním zákoně není žádné ustanovení, které by odkazovalo na ustanovení § 292 o.s.ř.. Nárok žalobce tak nelze dovozovat z § 292 o.s.ř., jinak řečeno, že tento nárok neexistuje. Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalobce odkazuje, vycházejí nikoli z IZ, ale ze zákona o konkurzu a vyrovnání. Ust. § 7 předcházející [datum] a z období citovaných judikátů, pokud uvádějí povinnost plátce mzdy provádět srážky, pak vycházeli z § 7, který byl di [datum] v jiném znění. Nebylo zde ustanovení redukující exekuce a výkon rozhodnutí, ale použití o.s.ř. nestanovil-li zákon jinak nebo nebyl-li takový postup v rozporu se zásadami insolvenčního řízení. Závěry judikatury NS pokud se řešilo to, zda plátce mzdy udělal něco špatně nebo ne, mohly rozhodnout způsobem, kterým žalobkyně argumentuje. Znění ustanovení § 7 o.s.ř. je jiné od [datum]. Proto žalovaná odkazuje na judikaturu Vrchního soudu (rozhodnutí z [datum]), které řeší i tu situaci, podle toho nového ustanovení a dospívá zde, byť řešil otázku uložení pokuty plátci mzdy, který neprováděl srážky, k závěru, že z insolvenčního zákona nikde nevyplývá povinnost, kterou by ukládal plátci mzdy provádět srážky. Vrchní soud dospěl k závěru, že ukládání pokuty plátce mzdy za to, že neprovádí srážky je nepřípustné. Tedy není žádné ustanovení insolvenčního zákona, které by odkazovalo na § 292 o.s.ř., na který se zřejmě odvolává svým nárokem žalobkyně. A není tak dán žádný právní důvod nároku žalobce.

4. Z usnesení [název soudu] čj. [insolvenční spisová značka] z [datum] (čl.5), mzdových listů [jméno] [příjmení] za rok [rok] [číslo] a [rok] (čl.8-12) a nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že dlužník [jméno] [příjmení], narozen [datum] je od [datum] zaměstnancem žalované. Dne [datum] bylo u [název soudu] po sp.zn. [insolvenční spisová značka] zahájeno k návrhu věřitele insolvenční řízení ohledně dlužníka [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] shora uvedeného soudu č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] – [anonymizováno] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, projednávaný jako nepatrný. Insolvenčním správcem byl ustanovena Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa] (žalobce). Žalovaná od [anonymizováno] [rok] provádí srážky ze mzdy do majetkové podstaty na účet sdělený insolvenčním správcem. Dne [datum] byl žalovaném doručen dopis žalobce ze dne [datum], kterým žádá žalovaného, jako zaměstnavatele [jméno] [příjmení] o informace o jeho příjmech, s tím že sděluje, že proti [jméno] [příjmení] je vedeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek dlužníka, prohlášen konkurz projednaný, jako nepatrný. Podle žalované jsou srážky od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] žalobcem vypočteny správně. Takto zjištěný skutkový stav byl dostačující pro rozhodnutí ve věci, a soud neprováděl další dokazování (např. výslechem zaměstnance žalovaného [příjmení] [jméno]). <i>5. Podle § 6 odst. 1, 2 z.č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV)</i> <i>(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata").</i> (2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

6. Dle § 13 odst. 5 ZKV snesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem nebo jiným vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše; oznámení soudu se považuje za návrh na zahájení řízení o změně zápisu. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi. <i>7. Podle § 205 odst. 2 IZ (z.č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon) podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky těchto rozhodnutí.</i> <i>8. Dle § 206 odst. 1, písm. h), i), odst. 2 IZ</i> <i>(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejména</i> <i>h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,</i> <i>i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,</i> <i>(2) Majetkovou podstatu tvoří dále i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1.</i> <i>9. Podle § 207 odst. 2 IZ příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.</i> <i>10. Podle § 245 odst. 1 IZ účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.</i> <i>11. Dle § 246 odst. 1 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.</i> <i>12. Podle § 412 IZ odst. 1,, písm. c) d), e) po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen</i> <i>c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,</i> <i>d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání; insolvenční soud může v usnesení o schválení oddlužení stanovit i to, že přehled příjmů bude dlužník předkládat,</i> <i>e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,</i> <i>13. Dle § 279 odst.. 1, 2, 3 o.s.ř.</i> <i>(1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.</i> <i>(2) Přednostními pohledávkami jsou</i> <i>a) pohledávky výživného,</i> <i>b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,</i> <i>c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,</i> <i>d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,</i> <i>e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového pojištění,</i> <i>f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,</i> <i>g) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,</i> <i>h) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,</i> <i>i) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,</i> <i>j) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od [datum] do [datum] v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,</i> <i>k) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.</i> <i>(3) Vláda České republiky stanoví nařízením* částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.</i> 14. Podle § 2 nař. vlády č. 595/2006 Sb. částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. 15. (Pozn. soudu: normativní náklady na bydlení zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich bydlících. Populace [obec] činila 68 971 (rok [rok]) a 68 436 (rok 2023) dle údajů ČSÚ. Životní minimum činilo 3.410 Kč do [datum], 3.860 Kč do [datum] /dle § 4 z.č. 110/2006 Sb.)

16. Soud má za to, že obdobnou skutkovou situaci řešil již R NS ČR 21 Cdo 726/2010 z 20.1.2011. Podle závěrů tohoto rozhodnutí správce konkursní podstaty je oprávněn požadovat, aby mu byly vyplaceny mzda, plat nebo jiný podobný příjem úpadce, který patří do konkursní podstaty (§ 6 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Vyplatil-li úpadcův zaměstnavatel (jiný plátce mzdy, platu nebo jiného podobného příjmu úpadce) část mzdy, platu nebo jiného podobného příjmu, která patří do konkursní podstaty, přímo úpadci, není tím dotčena jeho povinnost zaplatit (vydat) toto plnění do konkursní podstaty. V odůvodnění rozhodnutí NS uvádí, že na úpadkyni byl prohlášen dnem [datum] konkurs a úpadkyně byla zaměstnána u žalované v době od [datum] do [datum]. Prohlášením konkursu spadají úpadcova mzda, plat nebo jiné podobné příjmy (v rozsahu, v jakém podléhají výkonu rozhodnutí) do konkursní podstaty ze zákona. Ve vztahu k dotčené části mzdy, platu nebo jiného podobného příjmu to mimo jiné znamená, že prohlášením konkursu přechází na správce konkursní podstaty též oprávnění nakládat s těmito úpadcovými nároky a že právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné (srov. § 14 odst.1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání). Plátce mzdy, platu nebo jiného podobného příjmu je proto povinen přestat vyplácet úpadci tu část mzdy, platu nebo jiného obdobného příjmu, která patří do konkursní podstaty, a vydat ji na žádost správci konkursní podstaty, prokáže-li mu, že byl ustaven správcem konkursní podstaty. Vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce konkursního soudu a na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo konkursního soudu, a uveřejněním výpisu z tohoto usnesení v Obchodním věstníku se sleduje zveřejnění rozhodnutí soudu způsobem, aby se o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a o jeho účincích dozvěděl každý, jehož práv a povinností se může dotýkat. Bylo-li usnesení o prohlášení konkursu tímto způsobem zveřejněno, nemůže (oprávněně) nikdo uvádět a dovozovat, že o prohlášení konkursu nevěděl, nebylo-li mu znemožněno (objektivně vzato) se o prohlášení konkursu některým z těchto způsobů opravdu dozvědět. Správce konkursní podstaty není povinen vyrozumět zaměstnavatele úpadce o tom, že byl na majetek úpadce prohlášen konkurs; naopak, má důvod očekávat, že každý, jehož práv a povinností se prohlášení konkursu může dotýkat, a tedy i úpadcův zaměstnavatel, se o prohlášení konkursu dozví jeho zveřejněním. Nejvyšší soud již dříve (srov. rozsudek z 24.2.2010 sp. zn. 21 Cdo 4794/2008) dospěl k závěru že správce konkursní podstaty je oprávněn požadovat, aby mu byly vyplaceny mzda, plat nebo jiný podobný příjem úpadce, který patří do podstaty (§ 6 odst.2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Vyplatil-li úpadcův zaměstnavatel (jiný plátce mzdy, platu nebo jiného podobného příjmu úpadce) část mzdy, platu nebo jiného podobného příjmu, která patří do konkursní podstaty, přímo úpadci, není tím dotčena jeho povinnost zaplatit (vydat) toto plnění do konkursní podstaty. Okolnost, zda žalovaná (případně) opravdu nevěděla o prohlášení konkursu na majetek úpadkyně J. H., je tu nerozhodná, neboť se o tom měla a (při náležité péči) mohla ze zveřejnění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.5.2005 č.j. 36 K 23/2005-16 dozvědět; účinky prohlášení konkursu pak nastávají bez ohledu na to, zda o prohlášení konkursu jimi dotčené osoby opravdu dozvěděly.

17. Oproti shora uvedenému závěru žalovaná předkládá názor zaujatý v [anonymizována dvě slova] v [obec] čj. [spisová značka], [insolvenční spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. V odůvodnění VSPH uvádí, že dlužník po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře změnil v průběhu roku [rok] zaměstnání a od [datum] nastoupil do zaměstnání u odvolatele, aniž by však správci nebo insolvenčnímu soudu sdělil jeho identitu. Svého zaměstnavatele neoznačil ani na výzvy soudu k předložení přehledu svých příjmů. Skutečnost, že je povinen plnit splátkový kalendář zamlčel i odvolateli, když při uzavírání nového pracovního poměru v písemném prohlášení výslovně uvedl, že nemá stanovené žádné srážky ze mzdy. Ani v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu), který odvolatel obdržel od původního plátce mzdy, nejsou srážky zmíněny. Z uvedeného plyne, že odvolateli nebylo nic známo o tom, že na mzdu dlužníka jsou vedeny srážky, a pouze z toho důvodu je neprováděl. Poté, co byl soudem o povinnosti provádět srážky vyrozuměn, plně s ním komunikoval a začal řádně spolupracovat i se správcem. Za této situace nemohlo napadené rozhodnutí, jímž soud uložil odvolateli pořádkovou pokutu, obstát. Dle názoru odvolacího soudu nelze totiž odvolatele, který postupoval v důvěře v pravdivost obsahu zápočtového listu předchozího zaměstnavatele dlužníka a písemného prohlášení dlužníka, činit odpovědným za neprovádění srážek za účelem plnění splátkového kalendáře a hrubé stěžování postupu insolvenčního řízení, jak činí soud v napadeném usnesení. Naopak, byl to zjevně především dlužník, jenž neplněním povinnosti oznámit bez zbytečného odkladu změnu plátce mzdy insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu a zamlčením povinnosti plnění splátkového kalendáře zavinil, že z jeho mzdy nebyly po dobu více než 2 let žádné srážky prováděny.

18. V citovaném [anonymizováno] [název soudu] čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] dospěl vrchní soudu soud k závěru, že je to vždy především dlužník, kdo má povinnost oznamovat insolvenčnímu správci své zaměstnání, svého zaměstnavatele, a pokud dlužník tyto povinnosti nesplní, zaviní, že nejsou prováděny ze mzdy srážky. Zaměstnavatele, který postupoval v důvěře v pravdivost obsahu zápočtového listu předchozího zaměstnavatele dlužníka a písemného prohlášení dlužníka, že nemá stanovené srážky ze mzdy, nelze činit odpovědným za neprovádění srážek za účelem plnění splátkového kalendáře a hrubé stěžování postupu insolvenčního řízení V projednávané věci jde o obdobnou situací, kdy zaměstnavatel neměl žádné znalosti o insolvenčním řízení od dlužníka. Shora uvedené rozhodnutí [anonymizováno] v [obec] však dopadá na situaci týkající se posouzení, zda zaměstnavatel dlužníka dle § 53 o.s.ř. hrubě ztěžuje postup řízení, což je jiná oblast, která zahrnuje v nezanedbatelné míře zavinění subjektu za hrubé ztížení postupu řízení. Sporný nárok situace se týká povinnosti zaměstnavatele dlužníka uhradit část již vyplacené mzdy dlužníku do majetkové podstaty, pokud se mohl při náležité péči dozvědět (nahlédnutím do zveřejněných usnesení insolvenčního soudu) o prohlášení konkursu na jeho zaměstnance, a to v době vzniku pracovního poměru. Závěry rozhodnutí vrchního soudu tak na projednávaný nárok nedopadá.

19. Žalovaný dále poukazoval na to, že na vzniku situace, kdy nejsou prováděny srážky vlivem toho, že dlužník nesdělí svého zaměstnavatele, se podílí svým nedůsledným výkonem činnosti i insolvenční správce, který mohl zjistit ze sdělení České správy sociálního zabezpečení, jakého má dlužník zaměstnavatele. Takovému závěru nelze zcela přisvědčit, když v době prohlášení konkursu a ustanovení insolvenčního správce nebyl žalovaný zaměstnancem žalovaného, zatímco. Alespoň v době vzniku pracovního poměru zaměstnavatel dlužníka nahlédnout do veřejně přístupného insolvenčního rejstříku mohl. Pozdější rozsah činnosti insolvenčního správce směřující k ověření zaměstnání úpadce nemá na žalovaný nárok významnější vliv, neboť dle názoru soudu prohlášení úpadku zaměstnance až během trvání pracovního poměru by byla situace jiná, neboť by nebylo spravedlivé požadovat po zaměstnavateli pravidelné měsíční lustrace všech zaměstnanců před výplatou mzdy. <i>20. Podle § 7 odst. 1 IZ (účinného do 31.12.2013) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.</i> 21. Dle § 7 IZ (účinného od 1.1.2014, ve znění novely z.č. 294/2013 Sb.) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

22. Podle § 292 o.s.ř. (shodné znění ustanovení do [datum] do současnosti) jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

23. Závěry vycházející z R NS ČR 21 Cdo 726/2010 z 20.1.2011 nijak nepoukazovaly na aplikaci § 292 o.s.ř. (za použití § 7 odst. 1 IZ v tehdejším znění), kdy právo oprávněného dle § 292 o.s.ř. na vydání srážek v exekuci či výkonu rozhodnutí předpokládá neprovedení srážek mzdy při současné znalosti vyrozumění o srážkách. O takové ustanovení se projednávaný nárok neopírá. Nárok insolvenčního správce na zaplatit části mzdy odpovídající srážkám ze mzdy do konkursní podstaty vyplývá z § 205 odst. 2, § 206 odst. 1, písm. i) IZ (do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky těchto rozhodnutí, kdy majetkovou podstatu tvoří zejména dlužníkova mzda nebo plat), kdy insolvenční správce po prohlášení konkursu je dle § 246 odst. 1 IZ oprávněn toto plnění do majetkové podstaty požadovat. I když judikatorní výklad nároku vycházel ze zákona o konkursu a vyrovnání č. 328/1991 Sb., podle které do konkursní podstaty patří majetek, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a který nabyl za konkursu, kdy majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy, jde o obdobnou úpravu jako v IZ Závěry citovaného rozhodnutí 21 Cdo 726/2010 tak platí i pro insolvenční řízení vedené dle IZ.

24. S žalovanou lze souhlasit, že od [datum] došlo k zúžení přiměření aplikace o.s.ř. dle § 7 IZ ve věcech týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce, jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Kdy úprava do [datum] omezení výslovného odkazu v oblasti výkonu rozhodnutí a exekuce neměla. Jak však bylo uvedeno, nárok žalobce však z přiměřeného použití § 292 o.s.ř. nevychází. Protože rozsah srážek ze mzdy za sporné období od října 2018 do května 2020 dle § 207 odst. 2 IZ odkazující za použití § 7 IZ na ust. § 279 o.s.ř. a § 2 nař. vlády č. 595/2006 Sb. nebyl sporný, soud žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 OZ, vždy ode dne následujícího po měsíci, kdy byla úpadci [anonymizováno]. [příjmení] vyplacena mzda.

25. Žalobce měl v řízení úspěch v celém rozsahu, a proto mu soud přiznal právo na úplnou náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představuje odměna za zastupování žalobce advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony a 2 poloviční úkony právní služby (převzetí zastoupení, prostá předžalobní výzva ze dne [datum], podání žaloby, účast u jednání dne [datum] (za dva úkony při jednání přesahující dvě hodiny), a konečně účast u jednání dne [datum], při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku) po 9.180 Kč, v celkové výši 45.900 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč, celkem 1.800 Kč. Dále náhrada cestovného a náhrady za promeškaný čas za 16 započatých půlhodin po 100 Kč (dle § 14 odst. 3 AT), která činí 1.600 Kč. Zástupce žalobce cestoval [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,5l motorové nafty na 100 km. Při vzdálenosti ze sídla AK zástupce žalobce v [obec] do [obec] a zpět 360 km, celkem za 2 jízdy 720 km, činí paušální náhrada za použití vozidla (při zákonné sazbě 5,20 Kč na 1 km, v souladu s vyhl. č. 85/2023 Sb.) částku 3.744 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty (při ceně 44,10 Kč za 1 litr dle s vyhl. č. 85/2023 Sb.) částku 1.746 Kč. V souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% DPH, tj. o 11.506 Kč Náklady řízení činí celkem 66.296 Kč.