8 C 365/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: Jméno žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A 2. Jméno žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B o návrhu žalovaných na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. spisová značka I. Návrh žalovaných na obnovu řízení vedeného u , adresa, , ukončeného pravomocným , adresa, ve znění doplňujícího , spisová značka, a , spisová značka, , ohledně nároku ve výši 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 5. 2018 do zaplacení, a z částky 12 500 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 13 890,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou na obnovu řízení podanou zdejšímu soudu dne 15. 9. 2023 se žalovaní domáhali povolení obnovy řízení vedeného u , adresa, , ve kterém se žalobce domáhal zaplacení dlužného nájemného celkem 71 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částek 4 000 Kč od 21. 1. 2018 do zaplacení, z částky 8 500 Kč od 21. 1. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 2. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení a z částky 500 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, 12 000 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 5. 2018 do zaplacení, a z částky 12 500 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Nárok odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel s žalovanými nájemní smlouvu na bytovou jednotku č. , adresa, . Dne , datum, byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě, na jehož základě došlo k prodloužení nájemní smlouvy do , datum, . K ukončení nájemní smlouvy došlo dne , datum, . Dle nájemní smlouvy byli žalovaní povinni hradit na nájemném 9 000 Kč a dále 3 000 Kč jako zálohy na služby. Žalovaní dlužili nájemné a zálohy na služby v celkové výši 71 000 Kč. Žalobce tvrdil, že nájemné včetně záloh byli žalovaní povinni hradit na účet pronajímatele uvedený v nájemní smlouvě. Rozporoval, že by s žalovanou uzavřel novou nájemní smlouvu dne , datum, a zároveň namítal, že žalovaným žádné podepsané pokladní doklady, které by prokazovaly úhradu nájmu v hotovosti, nenosil. Pokud žalovaní namítali, že dluh na nájemném řešil až v době ukončení nájemního vztahu, pak mu to nemůže být kladeno k tíži.

2. Žalovaní s nárokem nesouhlasili, neboť nájemné nebylo hrazeno pouze převodem na účet, ale i v hotovosti, proti vystaveným příjmovým dokladům, které založili k důkazu. V době uzavření nájemní smlouvy žili společně se svojí dcerou Amálií v pronajatém bytě jako partneři. V polovině roku , Anonymizováno, se rozešli a žalovaný se z bytu odstěhoval. Žalovaná o této skutečnosti žalobce informovala s tím, že již nebude schopna nájemné sama hradit. Žalobce jí nabídl, že s ní uzavře novou smlouvu, ona si zřídí v bytě trvalý pobyt a na základě tohoto pak může požádat o příspěvek na bydlení, s čímž souhlasila. Žalovaný i poté, co se z bytu odstěhoval, žalovanou a jejich dceru několikrát měsíčně navštěvoval a přespával tam. Žalovaná uvedla, že na podzim , Anonymizováno, k nim žalobce přišel s tím, že potřebuje něco podepsat, později se dozvěděla, že se jednalo o dodatek k nájemní smlouvě č. , hodnota, ., jehož stejnopis byl následně poskytnut právnímu zástupci žalovaných až na základě jeho výzvy ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že v květnu , Anonymizováno, se žalovaná odstěhovala ke svému současnému manželovi (právnímu zástupci žalovaných), pokusila se s žalobcem dohodnout na předčasném ukončení nájemní smlouvy. Protože žalobce žádného nového nájemce nesehnal, k předčasnému ukončení nedošlo. O skutečnosti, že by žalovaní měli na nájemném dlužit částku ve výši 71 000 Kč, se dozvěděli až , datum, prostřednictvím e-mailové komunikace. Tato skutečnost dle žalovaných potvrzuje, že nájemné bylo hrazeno i v hotovosti, neboť je nepochopitelné, že by za celou dobu nájemního vztahu žalobce žádným způsobem nekontroloval, zda mu bylo nájemné řádně hrazeno. Dle žalovaných je rovněž nepravděpodobné, aby v případě existence dluhu na nájemném s nimi žalobce podepisoval dodatek o prodloužení nájemného vztahu. O neexistenci dluhu na nájemném svědčí také fakt, že žalobce v e-mailové komunikaci s právním zástupcem žalovaných započetl složenou jistotu na nájemné za srpen , Anonymizováno, a nikoli na žalobcem tvrzený dluh.3. , adresa, ve znění doplňujícího , spisová značka, byla žalovaným uložena povinnost zaplatit 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 5. 2018 do zaplacení, a z částky 12 500 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení. Žaloba byla dále co do částky 38 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 21. 1. 2018 do zaplacení, z částky 8 500 Kč od 21. 1. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 2. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 3. 2018 do zaplacení a z částky 500 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, zamítnuta. Konečně byla žalovaným uložena povinnost nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 945 Kč. K odvolání účastníků bylo napadené rozhodnutí rozsudkem , spisová značka, potvrzeno a žalobce byla uložena povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 924 Kč. Rozhodnutí nabyla právní moci dne , datum, . Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno oběma stranám sporu dne , datum, .

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky, a to žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci, byla uzavřena dne , datum, nájemní smlouva, předmětem nájmu byl byt o velikosti , adresa, a dále parkovací stání, výše nájemného včetně záloh za služby činila částku 12 500 Kč měsíčně a nájemní vztah na základě uvedené nájemní smlouvy ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, trval od , datum, . Žalobce po žalovaných uplatnil nárok na zaplacení částky 71 000 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného s tvrzením, že podle nájemní smlouvy byli žalovaní povinni platit nájemné na účet označený v nájemní smlouvě, a ze součtu plateb došlých od žalovaných na tento účet za celou dobu trvání nájemního vztahu vyplývá, že jim vznikl dluh na nájemném v žalované výši. Žalovaní s uplatněným nárokem nesouhlasili, namítali, že vedle nájemného hrazeného převodem na účet bylo nájemné hrazeno rovněž v hotovosti a žalobce označili za nedůvěryhodnou osobu, která se, a to nejen v jejich případě, domáhala úhrady neexistujícího dluhu. Soud prvního stupně po provedeném důkazním řízení dospěl k závěru, že bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že by nájem byl hrazen nájemci pouze prostřednictvím bankovního účtu a nikoli i v hotovosti, když ve dvou případech v řízení slyšení svědci potvrdili, že byli přítomni tomu, kdy žalovaná uhradila žalobci nájem v hotovosti a třetí případ úhrady nájmu v hotovosti prokazuje poznámka žalované u platby převodem ze dne , datum, toho obsahu, že žalobci posílá o 500 Kč méně, neboť minulý měsíc mu dávala v hotovosti 13 000 Kč. V té souvislosti soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že předmětná poznámka se nachází u platby z května , Anonymizováno, a první zmínka o dlužném nájemném byla žalobcem ve vztahu k žalovaným učiněna až v červenci , Anonymizováno, , je tak zcela nepravděpodobné, že by si žalovaná již v květnu , Anonymizováno, připravovala důkazy pro svoje tvrzení, že nájemné hradila vedle bankovního převodu i v hotovosti, pokud by tomu tak reálně nebylo. Soud uzavřel, že další platby nájemného v hotovosti žalovaná neprokázala, když žalovanou předložené příjmové pokladní doklady k tomu způsobilé nebyly, neboť jediný, kdo potvrdil předání tohoto konkrétního příjmového pokladního dokladu, byl právní zástupce žalovaných, který je zároveň však současným manželem žalované a z tohoto důvodu lze tedy pochybovat o jeho nestrannosti. Svědci , jméno FO, , soudu po předložení těchto dokladů sdělili, že byť byli přítomni u předání dokladů ze strany žalobce žalované, o příjmové doklady založené ve spise se nejednalo. Svědek , jméno FO, uvedl, že doklad, který byl předáván žalobcem žalované, byl formátu A4 a svědkyně , jméno FO, uvedla, že se jednalo o klasický červený příjmový pokladní doklad. Pokud jde o podpisy na těchto příjmových dokladech, tak tyto se pouhým pohledem od podpisu na původní smlouvě a dodatku a následně i plné moci udělené žalobcem právnímu zástupci, odlišují, byť tato skutečnost samozřejmě nebyla postavena najisto znaleckým posudkem, neboť od tohoto žalovaní nakonec ustoupili. Je tedy záhadou, kdo tyto příjmové pokladní doklady podepisoval. A pokud se žalovaní snažili pravdivost svých tvrzení o neexistenci dluhu na nájmu prokázat dalšími různými prostředky, kdy poukazovali na nedůvěryhodnost osoby žalobce, a i když soud prvního stupně s ohledem na provedené důkazní řízení a informace zjištěné ze svědeckých výpovědí k osobě žalobce a k jeho postupu ve vztahu k financím nepovažoval žalobce za zcela důvěryhodného, soud uzavřel, že musel hodnotit unesení důkazního břemene žalovanými spočívající v prokázání úhrady nájemného v hotovosti i v dalších než třech zmiňovaných případech, a to se žalovaným nepodařilo. Proto soud mohl od žalobcem požadované částky 71 000 Kč odečíst pouze jako zaplacenou částku dvou nájmů po 12 500 Kč, potvrzenou v řízení slyšenými svědky a jednou částku 13 000 Kč, vyplývající z poznámky žalované ve výpisu z bankovního účtu, připojené k platbě nájemného hrazeného žalobci převodem v květnu , Anonymizováno, . Žalovaným tak uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 33 000 Kč včetně příslušenství a ve zbývajícím nároku, tj. co do částky 38 000 Kč s příslušenstvím, žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl.

5. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil ve věci dostatečná skutková zjištění a dospěl ke správným právním závěrům, které řádně a přesvědčivě odůvodnil a s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Odvolací soud uvedl, že nárok žalobce na úhradu dlužného nájemného činil celkem 71 000 Kč, s tvrzením, že po celou dobu nájemního poměru, který trval na základě nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, , kdy došlo k ukončení nájemní smlouvy, mělo být nájemné spolu se zálohami na služby a úhradou za parkovací stání, tj. platba ve výši celkem 12 500 Kč měsíčně, hrazeno na účet označený v nájemní smlouvě. Dle tvrzení žalobce z důvodu, že žalovaní hradili nájemné nepravidelně a bez identifikace platby, přiřadil platby došlé na účet na nejstarší dluhy (§ 1933 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dle přehledu, který učinil přílohou žaloby, měli dlužit žalovaní na nájmu za měsíce , Anonymizováno, včetně částku celkem 71 000 Kč sestávající z plateb: 1x 8 500 Kč a 5x 12 500 Kč. Žalovaní potvrdili existenci nájemního vztahu na základě uvedené nájemní smlouvy z , datum, , tvrzení 1. žalované, že měla být následně pouze s 1. žalovanou uzavřena nová nájemní smlouva na nájem předmětné bytové jednotky, se žalované prokázat nepodařilo. Žalovaní byli v řízení pasivně legitimováni, když se na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, ve znění jejího dodatku ze dne , datum, stali nájemníky označeného bytu s povinností hradit ve smlouvě dohodnuté nájemné a zálohy na služby po dobu trvání nájemního poměru (§ 2246 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o službách).

6. Zásadní námitkou žalovaných v řízení bylo to, že vedle plateb nájemného placených převodem na označený účet žalobce ve výši dokládané žalobcem však žalovaní hradili dohodnuté nájemné i v hotovosti přímo k rukám žalobce, a proto žádný dluh na nájemném ke dni skončení nájemního poměru jim nevznikl. S ohledem na okolnosti předcházející ukončení nájemního poměru, popisované žalovanou a zástupcem žalovaných a s ohledem na osobu žalobce a načasování, kdy začal žalobce po žalovaných dlužné nájemné požadovat, namítali, že jde ze strany žalobce o dluh smyšlený, neexistující. Soud prvního stupně správně při posuzování důvodnosti nároku žalobce s ohledem na obranu žalovaných, že žalovanou částku představující dlužné nájemné uhradili žalobci formou nájemného předávaného mu v hotovosti, vycházel důsledně z toho, že důkazní břemeno tíží žalované, že zásadním pro rozhodnutí ve věci je, zda žalovaní unesou důkazní břemeno ohledně prokázání těchto svých tvrzení, o čemž byli také soudem prvého stupně poučeni. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní nedisponují žádným písemným dokladem, jímž by žalobce potvrdil převzetí nájemného v hotovosti, a sama žalovaná v rámci své účastnické výpovědi také uvedla, že žádné doklady od žalobce potvrzující platby nájemného v hotovosti nedostávali, ani je nepožadovali, neboť v té době měli s žalobcem bezproblémový vztah. Platbu nájemného v hotovosti se tak žalovaným, a to na základě důkazů citovaných soudem prvého stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na něž odvolací soud odkazuje (výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, a poznámka na výpisu z účtu u platby z května , Anonymizováno, ) podařilo prokázat jen ve třech případech, tedy v souhrnu co do částky 38 000 Kč (2x 12 500 Kč a 1x 13 000 Kč). Ohledně úhrady dalších plateb nájemného, ohledně něhož neexistuje žádný důkaz o jeho předání žalobci, tak důkazní břemeno žalovaní neunesli. Podle ust. § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Pokud tedy žalovaní dle jejich tvrzení uskutečňovali hotovostní platby, aniž by vyžadovali jakékoli potvrzení o jejich provedení, pak jde k jejich tíži, že nejsou schopni provedení takových úhrad prokázat. Odvolací soud souhlasí s hodnocením soudu prvního stupně, že i za situace, kdy bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že žalovaní nikdy nájemné v hotovosti neuhradili, je zásadním to, že ze strany žalovaných byla prokázána jeho úhrada jen ve třech shora popsaných případech. Ohledně tvrzení o úhradě i dalších nájmů formou hotovostních plateb, ohledně nichž však žalovaní nemohli označit žádný důkaz k prokázání převzetí platby žalobcem, se žalovaným důkazní břemeno unést nepodařilo. Nelze tak než souhlasit se soudem prvního stupně, že jen z chování žalobce, byť jej soud prvního stupně (a dle názoru odvolacího soudu také správně) označil za osobu ne zcela důvěryhodnou, nelze usuzovat na to, že i ostatní nájemné bylo žalovanými uhrazeno v hotovosti. Jak již shora uvedeno, žádné doklady, jimiž by byla vyloučena existence dluhu na nájmu, vyjma tří výše popsaných plateb, žalovaní předložit nemohli. Skutečnosti, že žalovaní byli v důkazní nouzi ve vztahu k prokázání jejich tvrzení o úhradě nájemného vedle plateb bezhotovostním převodem i formou hotovostních plateb, si byli sami žalovaní, respektive jejich právní zástupce, také vědomi, jak to vyplývá z e-mailové komunikace vedené mezi účastníky před zahájením soudního řízení.

7. Odvolací soud dále uvedl, že zcela souhlasí se soudem prvního stupně, že za prokázané platby nájmu v hotovosti lze považovat pouze platby v celkové výši 38 000 Kč, představující úhradu dvou nájmů po 12 500 Kč, kdy úhradu měsíčního nájemného k rukám žalobce potvrdili ve dvou případech svědci, kteří byli přítomni předání nájemného 1. žalovanou žalobci, a to v jednom případě svědek , jméno FO, a v jednom případě svědkyně , jméno FO, , kteří potvrdili, že byli fyzicky přítomni předání měsíčního nájemného 1. žalovanou žalobci a převzetí částky žalobcem. Správně pak soud prvního stupně za průkaz toho, že vedle těchto dvou „nájmů“ byla v hotovosti uhrazena i další částka na nájemném, a to ve výši 13 000 Kč, dovodil z listinného důkazu - výpisu z účtu žalované opatřeného poznámkou u platby ze dne , datum, , že je odesílána částka o 500 Kč menší, když za měsíc duben byla hrazena částka v hotovosti na nájemném 13 000 Kč. Ze strany soudu prvního stupně šlo o správné hodnocení těchto důkazů, námitky žalobce uplatněné v odvolání zpochybňující tyto důkazní prostředky neshledal odvolací soud důvodnými. Pokud soud prvního stupně shledal žalobu důvodnou co do částky 33 000 Kč s příslušenstvím a co do částky 38 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl, když pouze ohledně této částky vzal za prokázáno, že žalovaní unesli důkazní břemeno o její úhradě, považuje odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a zákonný.

8. Dne 15. 9. 2023 podali žalovaní Okresnímu soudu Plzeň-sever žalobu na obnovu shora uvedeného řízení. Tvrdili, že dle § 228 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) jsou zde nové důkazy, které bez své viny nemohli použít v původním řízení a jež pro ně mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. A to 1) znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie, vypracovaný znalkyní , jméno FO, , ohledně žalovaného, 2) , adresa, a , spisová značka, a konečně 3) vyjádření žalovaného k žalobě ze dne , datum, , stížnost žalovaného na advokáta ze dne , datum, a protokol o jednání před soudem prvního stupně z , datum, . Ve vztahu ke znaleckému posudku žalovaní odkázali na str. 4 posudku, kde znalkyně o žalobci uvádí: „Z výsledků dotazníků je podstatné skóre věrohodnosti, které potvrzuje vysoké lži skóre, tzn. věrohodnost u zkoumaného je významně snížená.“ Žalovaní konstatují, že dle napadeného rozsudku neprokázali hotovostní platby nájemného v celkové výši 33 000 Kč. Vzhledem k tomu, že k předání těchto peněz došlo pouze mezi účastníky řízení, lze tuto spornou skutečnost zjišťovat zejména hodnocením jejich účastnických výpovědí. K dalšímu novému důkazu, , adresa, a , spisová značka, , žalovaní uvedli, že jimi byla pravomocně zcela zamítnuta žaloba žalobce o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím proti svědkyni , jméno FO, , kterou proti ní žalobce uplatnil vyfabulovanou pohledávku. Žalobce a svědkyně , jméno FO, jsou společníky , právnická osoba, , žalobce byl do , datum, jejím jednatelem, v říjnu onoho roku ho svědkyně , jméno FO, dle § 155 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., požádala o poskytnutí příslušných informací. Žalobce je poskytnout nechtěl, nejprve se ji snažil přesvědčit, aby od toho upustila a když na tom trvala, hledal způsob, jak se jí za to pomstít, což vyústilo v uplatněním vyfabulované pohledávky. Ve znaleckém posudku z , datum, se ohledně žalobce na str. 5 uvádí: „Při omezování a překážkách se uchyluje k agresivitě v různých podobách.“, dále „Jeho postoj k realitě je vágní. Má potřebu manipulovat s okolím.“ Případ vyfabulované pohledávky svědkyně , jméno FO, je analogický kauze žalobců. Pokud jde o listiny 3) tj. vyjádření žalovaného k žalobě ze dne , datum, , stížnost žalovaného na advokáta ze dne , datum, a protokol o jednání před soudem prvního stupně z , datum, , pak žalovaní uvádějí, že v původním řízení se žalobce pokoušel vystupovat jako laik, který ničemu moc nerozumí, nemá téměř žádné zkušenosti, že tyto věci vyřizoval jeho bratr apod. Tím se pokoušel vysvětlovat absurdnosti v jeho chování (např., že se rok a půl nestaral o údajný dluh na nájemném, ačkoli ho k tomu zavazovala dohoda s bratrem, či že žalobcům jako údajným neplatičům prodloužil nájem dodatkem o další rok). Tím se snažil vysvětlovat i to, proč předložil nekompletní daňové přiznání (bez obligatorní přílohy č. , hodnota, , na jejímž řádku 201a se uvádí příjmy z nájmu nemovitých věcí). Žalovaný si v původním řízení nasazoval masku poplety, ve stížnosti na právního zástupce žalobců k ČAK ze dne , datum, prokazuje pozoruhodnou znalost nejen zákona o advokacii, ale i etického kodexu advokáta, trestního zákoníku, a dokonce i GDPR. Ve vyjádření k žalobě se dokáže strukturovaně vyjadřovat k nárokům vycházejícím z úpravy náhrady škody, bezdůvodného obohacení, autorského práva, nekalé soutěže i firemního práva. Protokol o jednání ze dne , datum, prokazuje, že žalobce se dobře orientuje v korporátním právu. Takové chování je pro žalobce typické. V řízení před Krajským soudem v Plzni vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem je vydání účetnictví společnosti , právnická osoba, , které žalovaný jako bývalý jednatel dodnes zadržuje, soud ustanovil znalkyni , jméno FO, s ohledem pochybnosti, zda je žalobce schopen sám před soudem vystupovat. Znalkyně v citovaném znaleckém posudku ze dne , datum, uvedla na str. 3 a 6: „(…) odváděl pozornost od otázek, tvrdil, že si nepamatuje žádný datum jako ukončení SOŠ a bakalářského studia. Snažil se do explorace vnést informace o autismu a obsedantně kompulzivní poruše. Tato jeho snaha odpovídala tomu, že má problematiku naučenou, chce ji využít ke svému prospěchu. (…) Vyšetření potvrzuje, že zkoumaný účelově využívá poruchu školních dovedností: dyslexii a dysortografii k maření úředního výkonu. Jeho udávané potíže jsou v rozporu s jeho získaným vzděláním i v rozporu s činností jednatele firmy. Dle jím uváděných a „hraných“ obtíží by měl být zbaven svéprávnosti. Pokud má uváděné problémy s abstraktním myšlením, a tak není schopen pracovat s písemnými materiály, nemůže zastávat žádnou manažerskou funkci, rozhodovat o financích apod.“. Z výše uvedeného plyne, že žalobce je patologický lhář, manipulátor a podvodník, což zřejmě souvisí s jeho narcistickou, psychopatickou a asociální poruchou osobnosti, kterou u něj zjistila znalkyně. Žalobci jsou přesvědčeni, že pokud by to vše soud v původním řízení věděl, muselo by se to odrazit v zamítnutí žaloby. Existují zde důvody pro obnovu řízení a v obnoveném řízení by bylo účelné žalovaného opětovně vyzvat k předložení úplného daňového přiznání a pokud by tak neučinil, jednalo by se o skutečnost, kterou je třeba vzít v potaz při hodnocení důkazů dle § 132 o. s. ř.. Soud by pak měl provést i v původním řízení navržené a tehdy neprovedené důkazy e-maily D. Žákové a především D. Měsíčkové popisující, jak ji žalobce nutil k podpisu antidatované pojistné smlouvy.

9. Podáním ze dne , datum, žalovaní předložili důkazy vyvracející účelová a nepravdivá tvrzení žalobce, že nerozumí účetnictví. Jedná se e-mail svědkyně , jméno FO, zaslaný právnímu zástupci žalovaných a dále printscreen konverzaci mezi svědkyní , jméno FO, a žalobcem.

10. K výzvě soudu , spisová značka, ohledně skutečností prokazujících, že žaloba na obnovu řízení byla podána včas, žalovaní v podání ze dne , datum, uvedli, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, získal koncipient právního zástupce žalovaných jednající dle substituční plné moci ze dne , datum, , přestože časový údaj není evidován, v tříměsíční zákonné lhůtě. , adresa, soudu byli zástupci žalovaných doručeny dne , datum, a , datum, . Stížnost ČAK z , datum, a protokol o jednání z , datum, je již podle jejich datumů procesně použitelný v řízení o obnově. Z obsahu spisu u probíhajícího řízení vedeného u , SPZ, , je zřejmé, že až na konci nalézacího řízení se žalobce nechal zastoupit advokátem a jeho dosavadní procesní úkony vyvracejí jeho účelové tvrzení, že je právním a účetním diletantem.

11. Žalobce v podání doručeném soudu dne , datum, navrhoval zamítnutí žaloby na obnovu řízení. Znalecký posudek znalkyně , jméno FO, nepovažuje za relevantní, neboť závěry znalkyně a předmět znaleckého posudku ani nepřímo nesouvisí s projednávaným řízením zdejšího soudu pod sp zn , spisová značka, . Předmětem znaleckého posudku byla skutečnost, zda je žalobce schopen zúčastnit se soudního řízení vedeného u , spisová značka, . Procesní hodnocení jeho způsobilosti v jiném řízení se nevztahuje projednávané žalobě o obnovu řízení. Věrohodnost účastníka řízení hodnotí pouze soud a nikoliv znalec. Tvrzení žalovaných s odkazem na znalecký posudek o výrazném snížení věrohodnosti žalobce nemůže představovat dostatečný právní důvod pro obnovu řízení. S přihlédnutím k § 228 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) nelze přisvědčit tvrzení žalovaných, že znalecký posudek prokazuje existenci nových skutečností nebo důkazů, které mohly zásadně ovlivnit výsledek řízení. Žalovaní měli již v původním řízení, pokud by zde byla podstatná otázka věrohodnosti žalobce, možnost takový posudek navrhnout. Nelze tak uvedený posudek považovat za nový důkaz, zakládající důvod obnovy řízení dle § 228 odst. 1 o. s. ř. , adresa, a , spisová značka, , kterým byla zamítnuta žaloba žalobce , jméno FO, o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím, má dle žalovaných být důkazem o nevěrohodnosti výpovědi žalobce. Ani v tomto případě není splněna podmínka uvedena § 228 odst. 1 o. s. ř. stran prokázání nových skutečností nebo důkazů, které by mohly mít zásadní vliv na výsledek původního řízení. Je důležité poukázat na absenci příčinné souvislosti mezi rozhodnutím o zamítnutí nároku žalobce a okolnostmi, které by mohly odůvodnit obnovu řízení, přičemž samotná (ne)věrohodnost účastnické výpovědi, resp. vystupování žalobce v řízeních, v nichž bylo rozhodnuto výše uvedenými rozsudky, nemůže být důvodem k obnově řízení. Zbývající důkazy žalovaných (vyjádření žalovaného k žalobě z , datum, , ke stížnosti žalovaného na advokáta z , datum, a k protokolu o jednání před soudem prvního stupně z , datum, ), které mají prokazovat zřejmou orientace žalobce nejen v právní problematice, stejně jako posudek znalkyně , jméno FO, , postrádají zřejmou souvislost mezi tvrzením žalovaných stran údajné orientace žalovaného nejen v právní problematice a okolnostmi zakládajícími důvod pro obnovu řízení ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř., když ze žaloby na obnovu řízení jsou zjevné pouze hypotetické úvahy žalobců (např. „pokud by to vše soud v původním řízení věděl, muselo by se to odrazit v zamítnutí žaloby v plném rozsahu“). Žalovaní odkazují na důkazy soudu známé již v původním řízení - daňové přiznání žalovaného, přičemž v případě obnovení řízení mají v úmyslu tyto důkazy navrhnout k provedení. Takový postup však není v souladu s § 228 odst. 1 o. s. ř., neboť důkazy, které byly soudu již známy a byly hodnoceny v rámci původního řízení nemohou být považovány za nové skutečnosti či důkazy, které by odůvodnily obnovu řízení, přičemž pouhá skutečnost, že důkazy nebyly soudem provedeny jako důvod pro obnovu řízení nepostačuje. Lze se důvodně domnívat, že žalobci nedodrželi subjektivní lhůtu tří měsíců k podání žaloby dle § 233 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní tvrdí, že o znaleckém posudku ze dne , datum, se dozvěděli z nahlížení advokátního koncipienta právního zástupce žalobců do spisu vedeného , spisová značka, Nejsou schopni specifikovat termín nahlížení a v tomto ohledu pouze odkazují na substituční plnou moc ze dne , datum, . Substituční plná moc nebyla advokátní koncipientovi výslovně udělena k nahlížení do spisu, ale obecně k zastupování v řízení. V případě, že žalobci nejsou schopni žádným způsobem doložit, zda a kdy došlo k onomu nahlížení do spisu, pouhá existence plné moci nepostačuje jako důkaz zachování subjektivní lhůty k podání žaloby a k takovému důkazu nemůže být soudem přihlíženo.

12. Předmětem obnovy řízení, podle obsahu rozhodnutí ve věci samé, nemůže být povolení obnovy o projednání celého nároku žalobce na zaplacení částky 71 000 Kč s příslušenstvím, ale pouze nárok v rozsahu, ve kterém nebyli žalovaní úspěšní, tedy ohledně částky 33 000 Kč s 8,5 % zákonným úrokem z částek 12 000 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, 12 500 Kč od 21. 5. 2018 do zaplacení a 12 500 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení.

13. Mezi účastníky bylo nesporné, že podle pravomocného a vykonatelného , datum, znění , datum, a , spisová značka, , žalovaní uhradili žalobci přisouzenou částku 33 000 Kč s příslušenstvím.

14. Podle § 228 odst. 1, písm. )a, b) o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

15. Podle § 230 odst. 1 o. s. ř. žaloba není přípustná protia) usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby;b) jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;c) jen proti důvodům rozhodnutí.

16. Podle § 230 odst. 2 o. s. ř. žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.

17. Podle § 232 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

18. Podle § 232 odst. 2 o. s. ř. rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

19. Podle § 233 odst. 1 o. s. ř. žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

20. Podle § 233 odst. 2 o. s. ř. po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.

21. Žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, který dopadá do sféry právní jistoty a její přípustnost je limitována zákonnými důvody. Ty se týkají pouze skutkových zjištění. Žalobou nelze řešit právní otázky a nesprávná právní posouzení. Důvody pro obnovu řízení dopadají do skutkových zjištění soudu, kdy skutkový stav nebyl zjištěn správně nebo úplně a tyto důvody jsou natolik zásadní, že pravomocné rozhodnutí nemůže vzhledem k těmto okolnostem obstát. Žalobou zároveň nelze napadat soudem provedené hodnocení důkazů, ani napadat to, jak soud vyhodnotil provedené důkazy. Lze však napadat předpoklady provedeného důkazu (např. věrohodnost svědka, znalce apod.). První z těchto důvodů dopadá na situace, kdy se objeví nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy a tyto účastník řízení bez svého zavinění nemohl použít a zároveň tyto jsou způsobilé přivodit pro něj příznivější rozhodnutí. Všechny uvedené podmínky musí být splněny současně. Nové skutečnosti je třeba hodnotit dle § 154 odst. 1 o. s. ř, kdy rozhodný je stav v době vyhlášení rozhodnutí. To neplatí pro nové rozhodnutí (např. rozhodnutí jiného soudu, či správního orgánu), kdy toto později vydané rozhodnutí je pro řízení zásadní, např. bylo rozhodnuto o předběžné otázce napadané věci. Skutečnost, že účastník důkazy nemohl bez své viny použít, nedopadá na situace, kdy účastník označil nějakou skutečnost, rozhodnutí či důkaz, ale soud rozhodl, že není nutné jejich dokazování provést. Zároveň nelze tímto způsobem napadat nedostatky v postupu účastníka řízení ve sporném řízení, tj. zejména situace, kdy účastník řízení sám něco zanedbal.

22. V projednávané věci je žaloba na obnovu řízení přípustná z hlediska předmětu řízení dle § 230 odst. 1, 2 o. s. ř., když nesměřuje do řízení, kdy bylo rozhodnuto usnesením o žalobě z rušené držby, nesměřuje jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o pariční lhůtě a předběžné vykonatelnosti, ani proti důvodům rozhodnutí. Proti napadenému rozsudku soudu I. stupně bylo podáno odvolání a zrušení nebo změny nelze dosáhnout jinak (§ 230 odst. 2 o. s. ř.), když v tomto směru soud dále uvádí, že proti rozhodnutí soudu odvolacího žalovaní podali taktéž dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2023, č.j. 26 Cdo 472/2023-237, odmítnuto, a následně podali též ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. I. ÚS 1374/23.

23. K obsahu žalobních tvrzení žaloby na obnovu řízení ohledně vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, žalovaní neuvedli datum, kde se seznámili s obsahem znaleckého , jméno FO, , který byl vypracován v řízení vedeném před , spisová značka, pro pochybnosti, zda je žalobce schopen před soudem samostatně vystupovat. Žalovaní odkazovali jen na substituční plnou moc koncipienta zástupce žalovaných ze dne , datum, . Protože důkazy ohledně konkrétního data by vyžadovaly odročení jednání konaného dne , datum, o žalobě na obnovu řízení a dle níže uvedených závěrů soudu o skutečnosti, že tento důkaz není způsobilý přivodit příznivější rozhodnutí ve věci samé, soud se ohledně tohoto důkazu nezabýval skutečností, zda se žalovaní o tomto důvodu pro obnovu řízení dozvěděli skutečně ve lhůtě tří měsíců do podání žaloby (tj. dne , datum, ), když z obsahu spisu nevyplývá překročení zákonné lhůty v délce tří měsíců dle § 233 odst. 1 o. s. ř.. U zbývajících rozhodnutí (rozsudku Okresního soudu v , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, ve znění , spisová značka, byla lhůta s ohledem na datum vyhlášení rozsudku odvolacího soudu (dne , datum, ) zachována. Obdobné platí i u zbývajících důkazů: e-mailu z e-mailové adresy , e-mail, adresovaný zástupci žalovaných , Jméno advokáta B, s přílohou – printscreenem o elektronické komunikaci žalobce s , jméno FO, (čl. 52 spisu). Na nových skutečnostech - listinách popsaných v žalobě pod bodem 3) (vyjádření žalovaného k žalobě ze dne , datum, , stížnost žalovaného na advokáta ze dne , datum, a protokol o jednání před soudem prvního stupně z , datum, ) žalovaní výslovně netrvali, když přesněji shodnou skutečnost prokazují zbývající listiny a rozhodnutí.

24. Z , adresa, ve znění , spisová značka, soud zjistil, že na základě těchto rozhodnutí byla pravomocně zamítnuta žaloba žalobce proti , jméno FO, , když předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 90 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce se domáhal po , jméno FO, vrácení zápůjčky v celkové výši 90 000 Kč s příslušenstvím, kdy na část půjčky byly vystaveny dvě směnky. Soud dospěl k závěru, že částka 90 000 Kč zaslaná na účet žalované byla kauzou směnky a dále že jí dne , datum, , Anonymizováno, nebyla poskytnuta v hotovosti částka ve výši 135 000 Kč. Kauzou směnky na další částku ve výši 45 000 Kč nebyla hotovostní zápůjčka poskytnutá dne , datum, , nýbrž částka na vyrovnání vkladů, dojednaná o měsíc dříve, na které žalobce trval pro umožnění odkupu podílu žalované ve společnosti FreshWay. Soud dále dospěl k závěru, že mezi účastníky probíhala velmi podrobná a detailní komunikace, avšak o zápůjčce v tak vysoké výši mezi účastníky neproběhla ani zmínka, kdy dále žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by po žalované chtěl dluh vrátit v téměř tří letém období do podání žaloby, což soud zhodnotil jako nelogické, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Tyto závěry byla dále potvrzeny soudem odvolacím, který se dále vyjádřil k navrženému důkazu znaleckým posudkem o psychickém stavu žalobce, neboť takovým důkazem by jen stěží mohlo být prokázáno, že pro charakterové vlastnosti nemůže být žalobce majitelem pohledávky.

25. Vyjádření k odvolání žalobce spojeného s návrhem na doplnění dokazování ze dne , datum, , se týká řízení vedeného u , adresa, , kde se žalovaná , jméno FO, vymezila proti hodnověrnosti svědkyně , Anonymizováno, v rámci její svědecké výpovědi před soudem a dále poukázala na výsledky znaleckého zkoumání , jméno FO, k osobě žalobce a zpochybnila věrohodnost svědka , Anonymizováno, .26. , jméno FO, (čl. 22 spisu) byl vypracován na základě , datum, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , za účelem zjištění, zda žalovaný , Jméno žalobce, nemůže nikoliv jen na přechodnou dobu účastnit soudního řízení. V tomto řízení se totiž žalovaný k jednání konaném , datum, dostavil opožděně a uvedl, že není schopen vnímat toto řízení a není z finančních důvodů schopen zajistit si právního zástupce. Trpí dyslexií, není v péči lékaře odmítá se podrobit lékařskému vyšetření. K lékařům nechodí delší dobu. Není plnohodnotně schopen zúčastnit se jednání soudu. Znalkyně dospěla v posudku k závěru, že osobnostní struktura žalobce a dynamika potvrzují, že jde o jedince s narcistickou poruchou osobnosti. Jeho postoj k realitě je vágní. Osobnost je sebestředná, která vyzdvihuje svoji vlastní důležitost na úkor druhých. Má potřebu manipulovat s okolím. Potřebuje pociťovat vlastní významnost a nadřazenost. Při omezování a překážkách se uchyluje k agresivitě v různých podobách. Má potřebu uznání a při neúspěchu obviňuje okolí. Má sníženou empatii k ostatním. Celkově jde o jedince s asociální poruchou osobnosti. Účelově využívá poruchu školních dovedností: dyslexii a dysortografii, k maření úředního výkonu. Jeho udávané potíže jsou v rozporu s jeho získaným vzděláním i rozporu s činností jednatele firmy. Dle uváděných a „hraných“ obtíží by měl být zbaven svéprávnosti. Pokud má uváděné problémy s abstraktním myšlením, tak není schopen pracovat s písemnými materiály, nemůže zastávat žádnou manažerskou pozici, rozhodovat o financích apod. Jedná se o psychopatickou poruchu osobnosti. Dyslexie a dysortografie nejsou dospělých jedinců důvodem k invaliditě, nejsou zařazeny ani u dospělé populace psychiatrických diagnózách WHO. Dospělí dyslektici si za dobu vzdělávání vypěstují kompenzační mechanismy, který mi tento vývojový handicap zvládají. Tyto mechanismy má i posuzovaný, jinak by nebyl schopen dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Je schopen účastnit se soudního jednání. Může mu být umožněn delší reakční čas formou pomalého čtení nebo opakováním poslechu. Jeho uváděné handicapy nejsou takového rázu, že by nebyl schopen úřední komunikace.

27. Z žalovanými předloženého důkazu - e-mailu s přiloženou elektronickou komunikací, odeslaného z e-mailové adresy , e-mail, podepsaného , jméno FO, adresovaného zástupci žalovaných , Jméno advokáta B, soud zjistil, že v konverzací , jméno FO, s žalobcem, žalobce uvádí, že vystudoval ekonomku a rozumí účetnictví. , jméno FO, přiložila fotografii z , datum, , kterou jí zaslal žalobce, a na níž má vyfocené papíry na zemi s popiskem „miluju kontroly“. Z těchto důkazů žalovaní dovozují, že účetnictví měl v , Anonymizováno, žalobce doma, dával dohromady podklady pro kontrolu, a vyvrací jeho tvrzení, že se v této oblasti nevyzná.

28. Již v řízení před soudem prvního stupně ve věci , spisová značka, i v rámci odvolacího řízení, bylo prokázáno, že některá tvrzení žalobce jsou nepravdivá. Zejména, že nepřijímal nájemné hotovosti. K otázce, zda při vypracování daňového přiznání za rok , Anonymizováno, zjistil, že mu nebylo hrazeno nájemné, uvedl, že se o tyhle věci nestará, a jeho bratr, jako poloviční spolumajitel tyhle věci řešil on. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalobce, pak vyplynulo, že starost o byt byl kompletně na žalobci.

29. Žalovaná vypověděla, že u předání nájemného v hotovosti většinou byla ona a žalovaný a jednou svědci , jméno FO, (otec žalované) a , jméno FO, (kamarádka žalované). Žalovaní prokázali pouze úhradu na základě svědeckých výpovědi svědků , jméno FO, a průvodních informací žalobkyně k platbě nájemného ze dne , datum, . Již v této době soud shledal tvrzení žalovaného jako nevěrohodná, když pokud jde o výši uhrazeného nájemného v hotovosti pak oba svědkové neviděli konkrétní výši předávané částky, avšak soud měl za prokázanou uhrazenou celou jeho výši. Žalovaní nenavrhli k prokázání zbylých úhrad nájemného v hotovosti jiné důkazy (např. účastnický výslech žalovaného, když žalovaná uváděla, že hotovostní platby hradila žalobci ona a žalovaný). Neunesli důkazní břemeno, že nebylo uhrazeno sjednané nájemné celkem ve výši 33 000 Kč, přestože chování žalobce bylo soudy obou stupňů shledáno jako nedůvěryhodné.

30. Návrh žalovaných na opětovné doložení daňového přiznání žalobce za rok 2017/2018 a případné jeho hodnocení po nesplnění vysvětlovací povinnosti, byl podán až při jednání , datum, , ačkoliv se opírá o dosavadní skutečnosti, které měli přivodit příznivější rozhodnutí ve věci samé. Tyto byly označeny již v roce , Anonymizováno, , a uplynula již měsíční lhůta dle § 223 odst. 1 o. s. ř.

31. Nové důkazy označené v návrhu na obnovu řízení skutkové nějak neprokazují či nevyvracejí nic konkrétního o platbách sporného nájemného ve zbývající výši 33 000 Kč. Týkají se pouze tvrzených osobnostních rysů žalobce a jeho manipulativního a asociální jednání. V řízení vedeném u , adresa, žalobce neúspěšně vymáhal peněžitou pohledávku 90 000 Kč po , jméno FO, , která jako žalovaná unesla důkazní břemeno o svém tvrzení, že kauzou směnek na 90 000 Kč a 45 000 Kč vystavených dne , datum, nebyla hotovostní půjčka 135 000 Kč, která jí měla být dle tvrzení žalobce předána téhož dne. Ani tato skutečnost nemá přímou souvislost se splněním nájemného žalovaných žalobci. Věrohodnost žalobce byla již v povodním řízení posuzována a splnění nárok na dlužné nájemné vyplývající ze smlouvy nepodložili žalobci konkrétním důkazem, se kterým by účastnická výpověď žalobce byla v rozporu. V takovém případě by důkazy týkající se věrohodnosti osoby žalobce mohly přivodit příznivější rozhodnutí. V projednávaném řízení však tomu tak není. Oproti nároku žalobce vyplývajícímu z nájemní smlouvy na konkrétní nájemné nenavrhli žalovaní důkaz prokazující zaplacení zbylé části nároku žalobce ve výši 33 000 Kč. Jinými slovy vyšší míra nevěrohodnosti žalobce v daném řízení nemůže nahradit skutečnost, že žalovaní neunesli důkazní břemeno o úhradě zbývající částky 33 000 Kč nájemného. Nová rozhodnutí a důkazy předkládané žalovanými se skutkově netýkají existence či výše konkrétních nároků dlužného nájemného. Soud za to, že důkazy navržené žalovanými v žalobě na obnovu řízení nejsou způsobilé přivodit příznivější rozhodnutí ve věci samé, a proto návrh na obnovu řízení zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 890,80 Kč. Návrh na povolení obnovy řízení je mimořádným opravným prostředkem původního řízení a předmět řízení tak zůstává zachován. Náhrada tak sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 000 Kč (výše peněžité plnění přiznaného žalobou na obnovu řízení napadených rozhodnutí) sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 13. 2. 2025, účast při jednání dne 23. 5. 2025 od 9:25 hod. do 13:25 hod.) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 480 Kč ve výši 2 410,80 Kč. Částku jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci k rukám jeho zástupce v obvyklé třídenní lhůtě počínaje právní mocí tohoto usnesení v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o místo plnění.