8 C 435/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec a číslo , část obce zastoupený advokátem jméno příjmení , sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce v rozsahu ideální [anonymizováno] spoluvlastnického podílu a žalovaného v rozsahu ideální ¼ spoluvlastnického podílu k nemovitosti - bytová jednotka [číslo] ([anonymizováno] o [anonymizována dvě slova]) v kat. úz. [část obce], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], nacházející se v [anonymizováno] [adresa] na pozemku parc. [číslo] podílu [číslo] na společných částech [anonymizována dvě slova] [adresa] a pozemku parc. [číslo] ([anonymizována dvě slova] [číslo] s [anonymizováno] [adresa] [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví]), vše v kat. úz. [část obce] a obci [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitosti označené ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky řízení dle výše jejich spoluvlastnických podílů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice 1/2 náhrady nákladů řízení, jejíž výše a splatnost bude určena v následně vydaném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice 1/2 náhrady nákladů řízení, jejíž výše a splatnost bude určena v následně vydaném usnesení.

1. Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne [datum] zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání k bytové jednotce [číslo] ([anonymizováno] o [anonymizována dvě slova]) v kat. úz. [část obce], [územní celek], nacházející se v domě [adresa], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a podílu [číslo] na společných částech bytového domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] a obci [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] získal ve veřejné dražbě za cenu 360 000 Kč. Vklad tohoto práva do katastru nemovitostí byl proveden dne [datum]. Zbývající [anonymizováno] získal ve veřejné dražbě žalovaný. Ten však od vzniku spoluvlastnictví k bytové jednotce, se o její stav a správu nezajímá. Nepodílí se na její opravě ani neposkytl žádné náhrady nákladů v souvislosti s její renovací. Rovněž žalovaný se připojil k zrušení podílového spoluvlastnictví, žádal za svůj podíl částku 270 000 Kč. S tím však žalobce nesouhlasí, když souhlasí s vypořádáním spoluvlastnictví tak, že podíl žalovaného převezme za tržní hodnotu 152 000 Kč, která představuje nejvyšší podání v exekutorské dražbě.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků ke sporným nemovitostem a navrhoval, aby veškeré nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. Spornou mezi účastníky zůstala aktuální obvyklá cena vypořádávané nemovitosti. Žalovaný na vypořádacím podílu požaduje úhradu ceny 270 000 Kč, zatím co žalobce trvá na ceně, za kterou žalovaný nemovitost vydražil, tj. za cenu 152 000 Kč. Žalovaný předložil soudu listinu - posudek [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který neobsahoval znaleckou doložku. Oba účastnící vyslovili souhlas s tím, aby soud ustanovil znalce k zjištění aktuální tržní hodnoty.

3. Ve věci byl dne [datum rozhodnutí] vyhlášen rozsudek čj. [číslo jednací], kterým bylo spoluvlastnictví účastníků zrušeno, vypořádávané nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, kterému bylo uloženo zaplatit vypořádací podíle ve výši 153.625 Kč a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit úplnou náhradu nákladů řízení 59.160 Kč. K odvolání žalovaného [název soudu] usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud shledal nedostatky především v rozhodnutí o přiměřené náhradě, kdy vypořádací podíl je třeba odvodit odpovídajícím spoluvlastnickým podílem z obvyklé ceny celé vypořádávané nemovitosti. Poukázal na nesrovnalosti znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne [datum] a jeho ústního doplnění ze dne [datum]. A konečně na skutečnost, že na vypořádávané bytové jednotce vázne zástavní právo soudcovské, a to ke [anonymizováno] spoluvlastnického podílu pro pohledávku ve výši 37 032 Kč s příslušenstvím, kdy povinným je [jméno] [příjmení] a zástavním dlužníkem žalobce. A dále smluvní zástavní práva pro pohledávku ve výši 200 000 Kč a budoucí pohledávky do výše 600 000 Kč zatěžující spoluvlastnický podíl ¼, zástavního dlužníka – žalovaného. Soudní judikatura dovodila, že jsou-li nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví, zatíženy právními vadami, měla by se tato skutečnost promítnout do úvah o určení výše přiměřené náhrady. Získává-li účastník na základě rozhodnutí soudu spoluvlastnický podíl na nemovitostech zatížený zástavním právem zajišťujícím závazek vylučovaného spoluvlastníka, je na soudu, aby se zabýval tím, jak se tato skutečnost promítne do základu pro určení výše přiměřené náhrady. Způsob, jakým soud zohlední tyto skutečnosti, závisí na okolnostech každého konkrétního případu (např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4556/2018).

4. Strany učinily nesporným, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] příklepem ve veřejné dražbě dne [datum] za nejvyšší podání v částce 156 000 Kč. Nesporné je mezi účastníky taktéž, že oba shodně navrhují, aby se stal výlučným vlastníkem vypořádávaných nemovitostí žalobce. Shora uvedené spoluvlastnické podíly obou účastníků vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí ([list vlastnictví] zapsaného u [stát. instituce] pro kat. úz. [část obce], [územní celek]).

5. V řízení po zrušení rozsudku čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud uložil usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vypracovat znalecký posudek, který by jednak vzal v úvahu aktuální tržní hodnotu vypořádávané nemovitosti a dále zatížení spoluvlastnických podílů zástavním právem. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne [datum] a jeho ústním doplněním při jednání dne [datum], byla zjištěna obvyklá hodnota vypořádávané bytové jednotky ve výši 1.174.000 Kč. Podíl ve výši ¼ tak představuje částku 293.500 Kč. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] uzavřené mezi zástavním věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, zprávy [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] na účet [číslo] u [anonymizována dvě slova] a aktuálního výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] zapsaného u [stát. instituce] pro kat. úz. [část obce], [územní celek] ze dne [datum] vyplývá, že sporná bytová jednotka [číslo] ([anonymizováno] o [anonymizována dvě slova]) v kat. úz. [část obce], obci [obec], se nacházející v domě [adresa], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] a podílu [číslo] na společných částech bytového domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), zapsáno na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] a obci [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce je spoluvlastníkem ideálního podílu [anonymizováno] nemovitostí na základě dražby dle z. [číslo] Sb ze dne [datum], právní účinky zápisu dne [datum]. Žalovaný je spoluvlastníkem zbývající ¼ nemovitost na základě udělení příklepu soudním exekutorem exekučního úřadu [okres] čj. 191EX 1285/2016-83 ze dne 6.3.2018, v právní moci dne [datum] s právními účinky zápisu dne [datum]. Od zahájení řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví vázlo na spoluvlastnickému podílu žalovaného ([anonymizováno] sporné bytové jednotky) zástavní právo dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. A to ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] s.r.o., [IČO], k zajištění dluhů žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi věřitelem [právnická osoba] a dlužníkem – žalovaným a ručitelem [jméno] [příjmení] rč. [číslo] (jednatelem žalovaného) ve výši úvěru 200.000 Kč s příslušenstvím a budoucích dluhů vyplývajících ze smluvních pokut až do výše 600.000 Kč. Výše dluhu zástavního věřitele [právnická osoba] činila dle vyjádření jednatele společnosti ze dne [datum] částku 325.000 Kč. Tuto částku uhradil jednatel žalovaného dne [datum]. Dle zprávy spol. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo u katastru nemovitostí zahájeno řízení o výmaz zástavního práva, neboť dlužník (žalovaný) uhradil pohledávku v plné výši. Dle citovaného výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce] a [územní celek] ze dne [datum] již spoluvlastnický podíl žalovaného nebyl zatížen zástavním právem. Z usnesení [název soudu] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (a citovaného výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce] a [územní celek]) vyplývá, že spoluvlastnický podíl žalobce (v rozsahu [anonymizováno]) na vypořádávané bytové jednotce je zatížen soudcovským zástavním právem ve prospěch oprávněného [právnická osoba], [IČO], povinného [jméno] [příjmení] rč. [číslo], dle vykonatelného notářského zápisu č. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] sepsaného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem sídlem v [obec], nám. [anonymizováno] [číslo], k zajištění pohledávky 20.000 Kč s úroky 14.032 Kč a poplatkem 3.000 Kč.

6. Podle § 1140 odst. 1, 2 NOZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Podle § 1143 NOZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Dle § 1144 odst. 1, 2 NOZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

9. Dle § 1147 NOZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Z průběhu řízení je zřejmé, že jak účastníci nemají zájem na setrvání v podílovém spoluvlastnictví. Oba nejprve shodně navrhovali zrušení podílového spoluvlastnictví tak, aby jediným výlučným vlastníkem byl žalobce, sporným byla výše vypořádacího podílu. Žalobce od počátku trval na tom, že obvyklou cenou je právě cena dosažená v dražbě. Žalovaný s uvedenou cenou nesouhlasil, požadoval za svůj podíl ve výši ¼ částku 270 000 Kč, později 260 000 Kč. Po stanovení ceny obvyklé hodnoty bytové jednotky aktualizovaným znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne [datum] a jeho ústním doplněním z [datum] ve výši 1.174.000 Kč by podíl ve výši ¼ představoval částku 293.500 Kč.

11. Žalovaný podáním ze dne [datum] sdělil, že uhradil dluh zástavnímu věřiteli, [právnická osoba] s.r.o. a bude podán návrh na výmaz zástavního práva. Současně navrhl, že pokud nebude mít žalobce o spoluvlastnický podíl zájem, nechť je spoluvlastnictví vypořádáno prodejem nemovitosti s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky dle výše jejich spoluvlastnických podílů. Při jednání konaném dne [datum], v situaci, kdy soud vycházeje ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] – [číslo] ze dne [datum] a jeho ústním doplněním při jednání dne [datum], měl za prokázanou výši vypořádacího podílu odpovídající [anonymizováno] - 293.500 Kč, žalobce rovněž navrhl vypořádání podílového spoluvlastnictví nařízením prodeje nemovitosti a následné rozdělení výtěžku. Soud tedy zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné bytové jednotce a v souladu se zákonným způsobem vypořádání (rozdělení věci, přikázání spoluvlastníkovi, prodej věci ve veřejné dražbě) a s ohledem na shodné návrhy účastníků rozhodl o nařízení prodeje nemovitosti [anonymizováno] veřejné dražbě, kdy výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky řízení dle výše jejich spoluvlastnických podílů. Tedy žalobci ¾ výtěžku a žalovanému [anonymizováno]

12. Judikatura [název soudu] a [název soudu] (např. [spisová značka]) vychází při rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z potřeby upřednostnit kritérium plného procesního úspěchu ve věci, které nalézá uplatnění tehdy, je-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověno a to je vypořádáno způsobem účastníkem navrženým. Pro případ, že uvedené kritérium nelze použít, je třeba zvažovat postup podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přitom je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, jež je současně na místě hodnotit v širších souvislostech. V projednávané věci žalobce navrhl zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání spoluvlastnického podílu žalovaného do svého výlučného vlastnictví při úhradě vypořádacího podílu 152.000 Kč odpovídající ceně, za kterou žalovaný svůj spoluvlastnický podíl vydražil. Žalovaný pak za svůj podíl požadoval částku 270.000 Kč a následně částku 260.000 Kč (při jednání [datum]). Zjištěná hodnota spoluvlastnického podílu (na základě závěrů znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum]) činila nejprve 153.625 Kč a dle posledního posudku znalce [celé jméno znalce] 293.500 Kč. Procesní úspěch dle navrhované ceny vypořádacího podílu by v závěru řízení svědčil žalovanému. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že pokud by soud vzal v úvahu zatížení spoluvlastnického podílu žalovaného dluhem přesahujícím hodnotu tohoto podílu na nemovitosti, pak by vypořádací podíl měl nulovou hodnotu, když by zástavní věřitel mohl vůči žalobci následně uplatnit svůj nárok na uspokojení pohledávky ze zástavy až do výše své pohledávky 325.500 Kč. K zániku zástavního práva došlo před koncem řízení před soudem I. stupně a oba účastníci pak navrhli vypořádání podílového spoluvlastnictví prodejem věci a rozdělením výtěžku. Procesní úspěch v dané věci tak nesvědčí žádnému z účastníků. Žalobce poukazoval na skutečnost, že dražby menšinového spoluvlastnického podílu se účastnil pouze žalobce jako většinový spoluvlastník, který má zájem vlastnit celou věc, a žalovanému, který bytovou jednotku nikdy neviděl, bylo naprosto lhostejné, jaký je její technický stav. Jediným jeho zájmem bylo získat spoluvlastnický podíl, který by za vyšší cenu mohl prodat žalobci jako většinovému spoluvlastníkovi. Je zřejmé, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl s úmyslem později jej se ziskem prodat, ovšem taková okolnost nabytí vlastnictví v dražbě není v rozporu se zákonem. Žalobce se, jako účastník dražby, mohl rovněž podílet na výši nejvyššího poddání či se stát vydražitelem a předmět koupě není zbožím s regulovanou cenou. Za této situace soud zhodnotil procesní úspěch obou účastníků jako částečný a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

13. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Procesní úspěch ve věci, jak bylo shora uvedeno nelze přičíst žádnému z účastníků, a proto byla náhrada nákladů státu rozdělena mezi účastníky rovnoměrně. Usnesení o znalečném čj. 8C 435/2018-254 ze dne 9.6.2021, kterým bylo znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné 3.345 Kč bylo napadeno odvoláním žalobce, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Soud proto rozhodl, že o výši nákladů státu bude rozhodnuto později v samostatném rozhodnutí.