8 C 54/2023
č. j. 8 C 54/2023-106
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-sever zamítl žalobu na náhradu újmy ve výši 40 000 Kč s úroky z prodlení, protože žalobce nevyložil příčinnou souvislost mezi nečinností žalované a vzniklou škodou. Soud uznal, že žalobce nezprostil důkazní břemeno o vlastnictví elektroniky a o závislosti kotěte na jeho péči. Žalovaná, jako koncipientka advokáta, neměla právní povinnost zajišťovat majetek klienta v nezákonném objektu, kde žalobce bydlil bez právního základu. Žalobce byl povinen uhradit náklady řízení ve výši 10 890 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro náhradě újmy 40 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba na zaplacení částky 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 7. 2022 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žalobce je povinen uhradit žalované úplnou náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal zaplacení 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, který specifikoval v doplnění žaloby ze dne datum a při jednání datum (ohledně specifikace úroků z prodlení, jako zákonných). Žalobce byl na základě ustanovení nutné obhajoby zastoupen žalovanou, a to v trestní věci, vedené pod sp. zn. spisová značka u Okresního soudu Plzeň-sever. Žalobce byl vzat do vazby dne datum. Žalovaná však svého klienta ve vazbě nenavštívila a neposkytla mu přes jeho žádosti osobní návštěvu a právní rozbor celé věci. Žalovaný je bez příbuzných a známých a v době vzetí do vazby žil samotářským způsobem života, a to v opuštěném drážním domku v obec, kde měl umístěny své osobní věci, elektroniku a také kotě. Žalobce si uvědomoval, že objekt není nijak zabezpečen a je třeba tak učinit rychlé a nezbytné kroky k zajištění jeho věcí a kotěte. Postupně se obrátil na veškeré instituce, včetně Policie ČR, avšak nikdo mu pomoc neposkytl. Dle jeho názoru mu měla být poskytnuta pomoc v rámci zaopatření věcí především od žalované, ať již z titulu předcházení škodám, či z titulu povinnosti advokáta hájit zájmy klienta. Jelikož žalovaná se dostavila na první poradu pozdě a na žádosti žalobce nijak nereagovala, žalobci vznikla hmotná škoda výši 35 000 Kč na elektronice, kterou měl v drážním domku uskladněnou a dále pak částka 5 000 Kč jako cena obliby za kotě, které bylo jediným živým tvorem žalobci blízkým, tj. vznikla mu tak újma, kterou kvalifikuje částkou 5 000 Kč. Žalobce je přesvědčen, že včasným jednáním žalované mohlo dojít jak k zajištění movitých věcí i k předání kotěte např. do útulku, či záchranné stanice. V případě, že žalovaná byla informována, že je jedinou osobou, která toto může učinit a jednání k zachování majetku žalobce je nezbytné, pak toto měla učinit. Díky prodlení s návštěvou a nečinnosti žalobkyně pak došlo ke škodě, která je vyčíslena výše a nečinnost je v přímé příčinné souvislosti s touto škodou. Žalobce informoval žalovanou o ohrožení svého majetku a ohrožení života svého kotěte při první schůzce s žalovanou, kdy tato schůzka proběhla asi necelý měsíc po omezení jeho osobní svobody, ve věznici.
2. Žalovaná podáním ze dne datum navrhla úplné zamítnutí žaloby. Uvedla, že ustanoveným obhájcem v trestní věci byl anonymizováno příjmení příjmení, nikoliv žalovaná, která byla jako advokátní koncipient zmocněna pouze k jednotlivým úkonům v trestním řízení. K zrušení ustanovení obhájce v trestní věci žalobce nedošlo na základě žádosti žalobce, ale na základě žádosti obhájce anonymizováno jméno jméno, a to z důvodu narušení nedůvěry mezi obhájcem a klientem, neboť žalobce podal na jeho osobu stížnost k obec advokátní komoře. Česká advokátní komora vyhodnotila stížnost tak, že při obhajobě žalobce nedošlo ze strany anonymizováno jméno jméno ani žalované k žádnému pochybení. Dále žalovaná uvedla, že se nepamatuje, že by ji žalobce žádal o zajištění jeho movitých věcí a kotěte. Dále má za to, že tyto záležitosti by ani nespadaly pod povinnosti obhájce, neboť by nemohl vstupovat do cizího objektu, který žalobce obýval bez právního důvodu.
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl stíhán pro trestný čin dle § 345 odst. 1, 3 písm. c), písm. e) tr. zákoníku, byl mu ustanoven obhájce anonymizováno příjmení příjmení, advokát sídlem v obec, ulice a číslo.
4. V podání žalobce příjmení jméno příjmení (čl.16) žalobce příjmení uváděl, že jako ředitelka brněnské pobočky České advokátní komory se rozhodla zamítat jeho žádosti o právní pomoc, i když dokládá, že si právní pomoc sám uhradit nezvládne, a že ji žádá, aby mu právní pomoc poskytla sama. Pochybením orgánů činným v trestním řízení žalobci jakožto obviněnému a odsouzenému vznikla škoda na majetku včetně smrti zvířete. V minulosti se dle žalobce příjmení příjmení zamítavě postavila k žádosti o právní pomoc a odkázala se na vazebního obhájce. Kontrolní orgán advokátní komora v obec stížnosti na vazebního obhájce zamítal. Dne datum (zjevně má být datum) odešel ze squatu (bydlení v neobydleném domě atp.) v obec na anonymizována dvě slova, podjatá úřednice zavolala policii a za dva dny byl soudem poslán do vazby. Žalobce nemá žádné příbuzně ani osoby schopné mu pomoci. Policie ČR byla informována, že ve squatu má kotě, plno věcí a doklady. Nikdo na to nereagoval, kotě umřelo hlady a jeho věci byly rozkradeny. Z vazby byl propuštěn po 8 měsících. Vazební soudu, policie státní zastupitelství, probační a mediační služba, vězeňská služba, byly žádáni o záchranu kotěte a jeho věcí. Dle názoru žalobce pochybili hlavně členové České advokátní komory.
5. Z rozhodnutí advokátní komora číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (čl.15) bylo zjištěno, že předseda České advokátní komory rozhodl tak, že žalobci neurčil advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby, když žalobce nedoložil jména dvou advokátů, kteří mu odmítli poskytnou požadovanou právní službu. Z opisu rejstříku trestů fyzických osob ze dne datum (čl.61) bylo zjištěno, že žalobce má celkem 9 záznamů v rejstříku trestů od roku 2006 do roku 2021. Pravomocným rozsudkem název soudu sp.zn. spisová značka z datum rozhodnutí ve znění rozsudku název soudu sp.zn. spisová značka z datum rozhodnutí byl žalobce odsouzen pro spáchání trestného činu křivé obvinění dle § 345 odst.1, odst. 3, písm. c), e) tr. zákoníku a tr. činu výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu pobytu na území okresu okres po dobu 5 let a trestu odnětí svobody v délce 20 měsíců.
6. Ze zprávy advokátní komora číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (čl.78) bylo zjištěno, že advokátní komora sdělila žalobci, že projednala žalobcovu stížnost se závěrem, že nelze souhlasit s tím, že advokát anonymizováno příjmení příjmení, sídlem v obec, ulice a číslo i jeho koncipientka – žalovaná, se dostatečně žalobci nevěnovali a žádné pochybení u nich nebylo shledáno. V stížnosti komoře žalobce uváděl, že advokátu poslal tři dopisy po té, co mu byl datum ustanoven obhájcem. Protože žalobce obhájce nezkontaktoval, dne datum a obhájce zatelefonoval a asi 30 minut hovořil s jeho koncipientkou – žalovanou. Ta mu přislíbila první poradu dne datum, avšak bez vysvětlení se do věznice dostavila až datum Hlavní líčení bylo nařízeno na datum, žalovaná se žalobci neozvala a setkal se s ní až v jednací síni.
7. Podle § 2956 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
8. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
9. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2564/2019 ze dne 21. 10. 2020, důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2597/2020 ze dne 14. 12. 2020, je příčinná souvislost dána, pokud by ke škodě nedošlo nebýt konkrétního jednání. Nemusí se přitom jednat o příčinu jedinou, nýbrž postačuje, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, který má být odškodněn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2000, sp. zn. 25 Cdo 786/99). Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny.
10. Žalobce tvrdil, že žalované oznámil ohrožení svého majetku a domácího zvířete v nezajištěném domku dne datum ve vazební věznici (dle shora uvedené zprávy advokátní komora z datum (čl.78). ulice anonymizováno však opustil nejdéle tři dny před jeho vzetím do vazby dne datum, když návrh státního zástupce musí být předán soudu během 48 hodinové lhůty od omezení osobní svobody obviněného podle § 75 a 77 odst. 1 tr. řádu a soud o návrhu státního zástupce na vzetí do vazby obviněného musí rozhodnout během 24 hodinové lhůty dle § 77 odst. 2 tr. řádu 11. Na základě shora uvedeného tvrzení žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Aby mohl být žalobce úspěšný, musel by mimo jiné tvrdit a prokázat, že vlastnil konkrétní movité věci (elektroniku) v hodnotě 35 000 Kč a měl v péči kotě, které bylo na něj zcela odkázáno ohledně potravy a nemělo bez žalobce možnost opustit blíže nespecifikovaný drážní domek, který žalobce obýval, a v důsledku toho zemřelo. Žalobce tvrdil, že měl kotě i elektroniku v nezajištěném objektu, který obýval bez právního důvodu (tzv. squat) a žalovanou informoval o ohrožení svého majetku a života svého kotěte při schůzce až po necelém měsíci od vzetí žalobce do vazby. K tomu žalovaná uvedla, že si nepamatuje, že by ji o zajištění movitých věcí a kotěte žalobce žádal. Důkaz účastnickou výpovědí žalobce soud, jako nadbytečný neprováděl, když žalobní nárok nevyplýval ani z žalobních tvrzení a navíc nebyla známa adresa žalobcova současného pobytu.
12. Mezi vznikem škody v důsledku ztráty elektroniky a úmrtím kotěte a jednáním či nekonáním žalované není příčinná souvislost, když žalobce měl žádat žalovanou dne datum o zajištění majetku a kotěte, až necelý měsíc po vzetí do vazby dne datum. Kotě by takovou dobu bez potravy a tekutin nemohlo přežít. Pokud současně žalobce tvrdí, že drážní domek nebyl zajištěn, nelze vyloučit, že kotě mohlo domek opustit a zatoulat se apod.. Elektronika mohla být velmi brzy z nezajištěného objektu po zadržení žalobce odcizena. Výše uvedená tvrzení žalobce vylučují příčinnou souvislost mezi případným nejednáním či opomenutím žalované a škodlivým následkem. Nebylo pak již třeba prokazovat existenci konkrétní elektroniky, její ceny a přesnějších údajů ohledně kotěte, počínaje odkázaností na žalobce, vybavením železničního domku i skutečnosti zda a z jakých důvodů uhynulo. Pokud tedy žalobce požádal žalovanou o zajištění věcí a kotěte z nezajištěného objektu až po cca 25 dnech, kdy současně uváděl, že o této skutečnosti informoval další orgány policie či státní správy, nelze případné nejednání žalované považovat za příčinu vniku škody, bez které by ke škodě nedošlo.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 890 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč.
14. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.