9 C 104/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného t. č. neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o 134 140,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zastavuje se řízení o zaplacení částky , částka, , úroku ve výši 66,47 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 5,43 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, o zaplacení úroku ve výši 9,57 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrátí soudní poplatek ve výši , částka, .

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tato částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení u splátek 2, 3 (smluvní pokuta sjednána v čl. 6.1 smlouvy ve výši , částka, pro případ prodlení o délce 30 dní se zaplacením splátky), náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, u splátek 2, 3 (sjednaných v čl. , Anonymizováno, smlouvy ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 15 dní), smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny (součet jistiny a úroku přirostlého do zesplatnění) ve výši , částka, (sjednané v čl. 6.5 pro případ prodlení za každý den prodlení se zaplacením nové dlužné jistiny po zesplatnění) vyčíslené ke dni vyhotovení žaloby, úroku ve výši 76,04% z jistiny kapitalizovaného za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a dále ve výši 15% od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky , částka, , to vše se zákonným úrokem z prodlení ze součtu jistiny a úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a kterou vyplatila dne , datum, . Nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 76,04 48 % ročně. Žalovaný se proti tomu zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje srpnem 2023. Žalobkyně si ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně v rozporu se smlouvou uhradil jen 1 splátku, dne , datum, . S ostatními splátkami se dostal do prodlení. Pro prodlení s 2. splátkou splatnou dne , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný zastoupený opatrovnicí uvedl, že s žalobou nesouhlasí, uplatněný nárok neuznává ani zčásti. Opatrovnice popřela správnost a pravost listiny - doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu pro pohyb na účtu. Namítla, že karta klienta předložená žalobkyní, kterou dokládá zaplacení jedné splátky žalovaným, je jen interní doklad žalobkyně. Úrok ve výši 76,04 % ročně shledala jako ujednání rozporné s dobrými mravy. , adresa, 687 Kč měla být započítána na jistinu dluhu, proto vyhovět lze jen žalobě co do jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů ve výši , částka, , smluvní pokuty počítané jen z jistiny za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, .

3. Žalobkyně podáním ze dne 1. 12.025 vzala žalobu zčásti zpět v rozsahu uvedeném ve výroku II. Podle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlasu žalovaného není třeba, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. V daném případě vzala žalobkyně zpět žalobu co do výše uvedené části ještě dříve než začalo jednání, soud proto podle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. řízení zastavil zčásti aniž vyžadoval souhlas žalovaného.

4. Žalovaný je občanem Bulharska a podle zjištění v průběhu řízení se od podání žaloby zdržuje na území Bulharska, následně Německa, tím je dán mezinárodní prvek. Okresní soud Plzeň-sever usnesením čl. 77 ze dne 29. 5. 2025 zastavil řízení a prohlásil se za nepříslušný k projednání a rozhodnutí této věci. Krajský soud v Plzni usnesením č. j. 56 Co/2025-102 ze dne 24. 9. 2025 toto rozhodnutí změnil tak, že se řízení nezastavuje a nepříslušnost k projednání a rozhodnutí této věci se neprohlašuje s tím závěrem, že mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Rozhodným právem je právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že předmětem žaloby je nárok ze smlouvy o úvěru - jako smlouvy o poskytnutí služby a v České republice má žalobkyně jako poskytovatel služby obvyklé bydliště (čl. 4 bod 1 odst. b) nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy).

5. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, dodatku č. , hodnota, , dokumentu o podpisu na dálku vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, prostřednictvím prostředků na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvený úrok 76,04% ročně ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje srpnem 2023 v souladu s přiloženým splátkovým kalendářem. O parametrech smlouvy byl žalovaný informován předsmluvním formulářem. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to prověřením žalovaného v nebankovních databázích SOLUS a NRKI (viz. výpis z registru SOLUS a NRKI) a dále z hodnocení klienta a jeho prohlášení, výplatní pásky za květen 2023. Součástí smlouvy (čl. 6.1) byl i závazek žalovaného pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, za každou splátku, u které dojde k prodlení o 15 dnů (čl. 6.2) a rovněž i smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně (36,5% ročně) ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu účtu žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně převedla dne , datum, žalovanému sjednanou částku , částka, bezhotovostně na jeho běžný účet , č. účtu, . Žalovaný podle přehledu zaplacených a dlužných částek (karta klienta) uhradil před zesplatněním celkem , hodnota, splátku ve výši , částka, , a to dne , datum, . Z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalovanému, že k tomuto datu nastala splatnost. Po zesplatnění žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou téhož dne, jak vyplývá z podacího archu.

6. Ze spisu Okresního soudu , adresa, -sever sp. zn. , spisová značka, , s níž je spojena věc sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že proti žalovanému je podána žaloba společností , právnická osoba, . o zaplacení z důvodu zůstatku úvěru sjednaného , právnická osoba, . smlouvou o úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, a smlouvou o revolvingovém úvěru ve výši , částka, . Dále společnost , právnická osoba, . podala žalobu proti žalovanému o zaplacení z důvodu zůstatku ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši , částka, . , Anonymizováno, žaluje žalovaného o zaplacení ve věci sp. zn. , spisová značka, z důvodu zůstatku ze smlouvy o nákupu na splátky ze dne , datum, , na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši , částka, . Ve věci , spisová značka, společnosti , právnická osoba, . podala proti žalovanému žalobu o zaplacení z důvodu zůstatku ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši , částka, .

7. Ze zprávy ČSSZ vyplývá, že žalovaný měl poslední zaměstnání na území České republiky do , datum, a ze zprávy Policie ČR vyplývá, že žalovanému byl zrušen pobyt na základě žádosti ke dni , datum, . Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný uzavřel ve stejném časovém období více smluv, na základě kterých mu byly poskytnuty úvěry, jež následně nesplácel. Pokud tedy žalobkyně uvedla a doložila svou vnitřní evidencí, že žalovaný zaplatil jednu splátku, když důkazní břemeno v tomto směru tíží žalovaného, soud toto považuje za věrohodné a naopak považuje za neekonomické vyžadovat výpis z účtu žalobkyně k prokázání, z pozice opatrovníka jen nejistých, tvrzení o případné platbě žalovaného na splacení úvěru, když má soud za jisté, že další platby žalovaným provedeny na úhradu dluhu v této věci nebyly.

8. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pr0o něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. V této souvislosti je třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.

12. Soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným za absolutně neplatnou, neboť se zjevně příčí dobrým mravům podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smluvená úroková sazba ve výši 76,04 % více než trojnásobně přesahuje maximální přípustný trojnásobek běžné úrokové sazby poskytované pro úvěry domácnostem na spotřebu podle úrokové statistiky měnových finančních institucí zveřejňovaných Českou národní bankou (databáze časových řad ARAD), úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice, nové obchody, fixace sazby nad 1 rok do 5 let, ve výši 9,57 %, trojnásobek činí 28,71 %. Soudu je z jeho činnosti známo, že v roce 2023 byla úroková sazba poskytovaná bankami mezi 15-18 %, výše sjednaného úroku přesahuje i tento trojnásobek.

13. Vedle takto sjednaného úroku soud zohlednil i okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena, a její další obsah a to, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem adhezním způsobem, žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno v čl. 6.3 pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky alespoň 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, tj. celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění. V článku 6.4 smlouvy bylo pro tento případ sjednáno, že dosud neuhrazená jistina, dosud neuhrazený úrok přirostlý ke dni zesplatnění se stávají součástí tzv. „nové jistiny“. Podle článku 2.2 bylo sjednáno, že „úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady“. Ujednání o právu požadovat úrok z úroku je sice v souladu s § 1806 o. z., na druhé straně ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu smluvních stran v jeho neprospěch. Navíc posledně uvedené ujednání je těžko srozumitelné, a je dalším faktickým navýšením už samo o sobě značně vysokého úroku. Nelze očekávat, že spotřebitel jakožto „svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“ podle § 4 odst. 1 o. z. bude rozumět formulaci o způsobu přirůstání úroku k jistině běžícího až do její úplné úhrady, přičemž vedle zcela nepřiměřeně sjednaného úroku byla pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny sjednána smluvní pokuta, která byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti podle § 122 zák. číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (0,1% denně z dlužné nové jistiny), přičemž pro prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta (ve výši , částka, ), a vedle toho náklady (ve výši , částka, ), což v podstatě je také smluvní pokuta. V souhrnu tato ujednání vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Soud proto posoudil smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí zjevně dobrým mravům a je proto absolutně neplatné.

14. Soud proto přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení rozdílu mezi vyplacenou částkou a částkou zaplacenou žalovaným v rámci vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši , částka, . Žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala doručení oznámení o zesplatnění ze dne , datum, žalovanému. Jako výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení proto soud posoudil předžalobní výzvu ze dne , datum, , která podle podacího archu byla téhož dne odeslána žalovanému na adresu evidovaného pobytu. Podle § 573 o. z. má soud za to, že zásilka se dostala do dispozice žalovaného 3. pracovní den od odeslání, tj. dne , datum, , následující den se pohledávka stala splatnou a ode dne , datum, je žalovaný v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 a nařízení vlády 351/2013 Sb. ode dne , datum, . Ve zbytku soud žalobu zamítl.

15. Soud vrátil žalobkyni soudní poplatek ve výši , částka, , který byl zčásti nesprávně zaplacen, když měl být zaplacen jen ze součtu jistiny a smluvních pokut, tj. z částky , částka, (součtu jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a ve výši , částka, ) a zčásti byla žaloba vzata zpět co do smluvní pokuty ve výši , částka, . Soud podle § 10 odst. 1, 4 a zákona č. 549/1991 Sb. proto soudní poplatek v této výši vrací žalobkyni.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a § 146 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, přičemž zastavení řízení z procesního hlediska zavinila, nárok na náhradu nákladů řízení v rozdílu mezi úspěchem (57 %) a neúspěchem (43 %), tj. 14%. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) Soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši , částka, (součtu jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a ve výši , částka, )(základem pro výpočet odměny není příslušenství podle § 8 odst. 1 a. t. ve výši , částka, ) při výpočtu odměny ve výši , částka, za každý ze 4 úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (předžalobní výzva, žaloba – podle vyúčtování zástupce žalobkyně, odvolání ze dne , datum, , podání ze dne , datum, obsahující částečné zpětvzetí). Soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši , částka, (součtu jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, ) (jako tarifní hodnotu soud neposuzoval smluvní pokutu ve výši , částka, , když pro účely stanovení tarifní hodnoty je třeba vycházet ze situace, jako kdyby bylo řízení v této části již zastaveno a tato částka již nebyla předmětem řízení, neboť ohledně této částky před zahájením jednání byla žaloba vzata zpět) při výpočtu odměny , částka, za účast při jednání dne , datum, . Náklady řízení dále tvoří dvě paušální náhrady výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, , tři paušální náhrady výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, , náhrady za zmeškaný čas na cestě po , částka, na půlhodinu podle § 14 odst. 3 a. t. celkem ve výši , částka, . Náklady řízení sestávají dále z cestovného na trase , adresa, a zpět 450 km osobním vozem Kia Sportage, při průměrné spotřebě paliva BA 5,8 l/100 km, ceně benzinu , částka, /l a koeficientu , částka, /km ve výši , částka, a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem náklady řízení činí částku , částka, , 14 % z toho činí částku , částka, .

17. Soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou částku a náhradu nákladů řízení v obecně pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.