9 C 168/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobkyně: V&J Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupeného obecným zmocněncem Jméno zmocněnce sídlem Adresa zmocněnce pro 444 985 Kč s příslušenstvím

I. Zastavuje se řízení o zaplacení 7 369 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 369 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 105 352 Kčs úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 40 520 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 64 832 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba o zaplacení 332 264 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 332 264 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 4 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náhradu nákladů řízení placených státem ve výši 3 817 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náhradu nákladů řízení placených státem ve výši 1 205 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň-sever dne , datum, zaplacení částky 444 985 Kč s úrokem z prodlení 10% z částky 444 985 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně předala žalovanému dne , datum, automobil VIN: , VIN kód, na základě smlouvy o výpůjčce z téhož dne, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli na dobu určitou do , datum, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné měsíčně 6 698 Kč bez DPH. Žalovaný však neplatil nájemné řádně a včas ani na základě výzev žalobkyně, vůz si ponechal, situace byla řešena i prostřednictvím policie. Žalobkyně tvrdila, že dne 5. 2. 2020 účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, na základě které se žalovaný zavázal uhradit celkový dluh ve výši 444 985 Kč, ponížený o nájemné za listopad 2018 až leden 2019, v pravidelných měsíčních splátkách po 20 000 Kč od 1. 6. 2020. V případě, že dlužník bude řádně a včas plnit své splátky, věřitel nebude požadovat smluvní pokutu ve výši 1 149 000 Kč, v opačném případě je povinen ji dlužník zaplatit. V případě prodlení, byť s jedinou splátkou, se dluh stává třetí den po prodlení splatný celý. Žalovaný v této dohodě uznal svůj dluh co do důvodu a výše na základě smlouvy o výpůjčce vozu RZ: , SPZ, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, shora uvedeného VINu. V průběhu řízení žalobkyně také uvedla, že smlouva o narovnání byl uzavřena také ústně tak, že žalovaný po zaslání textu dohody o narovnání odpověděl formou SMS zprávy: „OK“, právnická osoba, okolnostem podpisu dohody o narovnání žalobkyně uvedla, že žalovaný byl dopředu seznámen s textem, dne , datum, po delší konverzaci žalovaný uvedl, že si smlouvu přečetl, konzultoval ji s právníkem a posílá ji zpět, dne , datum, uvedl žalovaný, že by smlouvu podepsal přímo u pana , jméno FO, , tehdejšího předsedy představenstva žalobkyně. Dne 13. 2. 2020 se žalovaný omluvil, že mu dokument nešel vytisknout a posílá ho zpět. Následně bylo telefonicky domluveno, že dne 27. 2. 2020 si zaměstnanec zástupce žalobkyně (v té době advokátní kancelář , právnická osoba, ) vyzvedne listinu u žalovaného. Následně bylo prostřednictvím SMS zpráv dohodnuto, že dojde k setkání žalovaného s panem , jméno FO, . Žalobkyně poukázala na e-mailovou komunikaci, kdy zástupce žalobkyně dne , datum, zaslal žalovanému text dohody o narovnání, v e-mailu ze dne , datum, uvedl, že pan , jméno FO, přijal připomínky žalovaného (bylo vymazáno písmeno e), kde byla smluvní pokuta) a bylo doplněno písmeno i) (přepis vozidla) a vyzval žalovaného k podpisu dohody a zaslání panu , jméno FO, do , datum, . K podpisu této dohody došlo dne , datum, . , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupce žalobkyně, vypracoval dvě varianty dohody o narovnání, které zaslal žalobkyni. Lišily se v článku 2 Narovnání odst. 2.2, kdy druhá varianta obsahuje ustanovení odst. 2.2 písm. i). Tato varianta byla účastníky podepsána. Tento text byl také soudu předložen po podání žaloby. Po podpisu smlouvy si jednatel žalobkyně uvědomil, že závazek v odst. 2.2. písm. i) není žalobkyně schopna splnit, neboť leasingová společnost , Anonymizováno, realizovala zajišťovací právo a automobil žalobkyni odebrala. Jednatel žalobkyně proto vyměnil předposlední pátou stranu podepsané dohody, neboť plnění v bodě 2.2. písm. i) se stalo nemožným. V této podobě jednatel žalobkyně předložil originál dohody o narovnání znalkyni ke znaleckému zkoumání.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že mezi účastníky byla podepsaná pouze dohoda o nájmu motorového vozidla , Anonymizováno, Trafic, podle které žalovaný řádně platil nájemné. Žalovaný pro žalobkyni vykonával kamenářské práce, žalobkyně mu neplatila, proto mohlo dojít k situaci, že žalovaný započetl na nezaplacenou fakturu za provedené práce nájemné. V době, kdy měl žalovaný předmětné vozidlo u sebe, se vozidlo porouchalo a bylo odvezeno do autoservisu , právnická osoba, , , adresa, . Dne , datum, si předmětné vozidlo převzal jednatel žalobkyně , jméno FO, . Žalovaný dne , datum, se žalobkyní nepodepsal žádnou dohodu o uznání dluhu a splácení, popřel svůj podpis na této dohodě. Žalobkyně sice měla zájem o podpis dohody žalovaným, žalovaný tak neučinil. Žalovaný připustil, že se dne , datum, setkali, nikoliv na adrese , adresa, , ale v průmyslové zóně při dálničním obchvatu směrem na , adresa, , kdy jednatel žalobkyně – pan , jméno FO, seděl v autě, z auta vystoupila pouze jeho manželka a předmětnou dohodu donesla žalovanému. On si ji přečetl, nic nepodepsal. Žalovaný připustil, že komunikoval se zástupcem žalobkyně, měl předmětnou dohodu k dispozici, ale nepodepsal ji. Žalovaný poukázal na to, že v soudním spise se nacházejí dva různé exempláře dohody o narovnání, jeden, který byl předložen po podání žaloby, a jeden, který byl v originále předložen znalkyni. Dále poukázal na to, že v textu dvou dohod je rozdíl v bodě 2.2 nejen v písmenu i), ale i v písmenu c) a d). Žalovaný poukázal na bod 3.1 dohody o narovnání, že pokud by po podpisu smlouvy došlo k určitým nesrovnalostem, toto by bylo možné napravit do 14 dní po doručení výzvy druhé straně, nikoliv výměnou strany textu dohody. Žalovaný namítl, že dohodu o narovnání neuzavřel ústně, neboť zaslaný text obsahoval ujednání o smluvní pokutě, tato část však v textu na základě připomínek žalovaného být neměla. Žalovaný poukázal na to, že pokud žalobkyně měnila stranu dohody obsahující bod 2.2 písm. i), je zde pochybnost zda vůbec některý text obsahoval uznání dluhu.

4. Soud provedl dokazování k prokázání okolností uzavření a podpisu této dohody a k pravosti podpisu žalovaného. Své závěry soud uvedl již v usnesení čl. 214 ze dne 7. 3. 2023. Tyto závěry jsou však podstatné i pro posouzení předmětu řízení, proto je zde soud opakuje.

5. Ze shodných tvrzení i ze smlouvy ze dne 1. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 8. 2018 smlouvu s názvem „O výpůjčce automobilu“. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně předat žalovanému vozidlo RZ: , SPZ, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na dobu určitou od 1. 8. 2018 do 1. 8. 2023, žalovaný se zavázal hradit měsíčně nájemné ve výši 6 698 Kč bez DPH, počínaje od srpna 2018.

6. Z osvědčení o registraci vozidla RZ: , SPZ, soud zjistil, že v období od 11. 7. 2018 byla jako vlastník zapsána společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s.

7. Z prohlášení , jméno FO, s. r. o., , adresa, , autoservis, ze dne , datum, , podepsaného , Anonymizováno, , jméno FO, vyplývá, že do tohoto servisu bylo převezeno předmětné vozidlo žalovaným k opravě závad – poškozené rozvody, poškozený motor. Rozvody byly opraveny, motor nikoliv, auto bylo nepojízdné, vozidlo si převzal , jméno FO, a přepravoval ho k opravě do autoservisu , Anonymizováno, , , adresa, .

8. Dopisem ze dne , datum, vyzvala společnost S , Anonymizováno, , právnická osoba, žalobkyni k zaplacení nedoplatku celkem ve výši 261 744 Kč, jejíž výše vyplývá z protokolu o konečném vyrovnání při realizaci zajišťovacího převodu práva ke smlouvě o úvěru ze dne 8. 7. 2018, číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě které žalobkyni tato společnost poskytla úvěr na financování koupě motorového vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, diesel, RZ: , SPZ, . Úvěrová smlouva byla zesplatněna ke dni 18. 4. 2019, po realizované prodejní ceně vozidla ve výši 72 000 Kč zůstala nezaplacena částka nedoplatku ve výši 261 744 Kč. Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení této částky do 14 dnů od doručení této výzvy.

9. Z e-mailu ze dne 24. 1. 2020 zasílaného z adresy , e-mail, vyplývá, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dohodu o narovnání, navrhl splácení splátek až za půl roku, odpuštění celé smluvní pokuty a vyzval žalovaného k podpisu dohody a doručení textu zpět panu , jméno FO, s tím, že tyto podmínky platí do 30. ledna 2020. Ze SMS komunikace mezi zástupcem žalobkyně , tituly před jménem, , adresa, a žalovaným ze dne 28. 1. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně se dotazoval žalovaného, zda mu byla dohoda doručena, zda s ní souhlasí, žalovaný uvedl, že se na text podívá. Ze SMS komunikace a e-mailu ze dne 5. 2. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně zasílal žalovanému upravený text smlouvy, kde 1. vymazal písmeno e), kde byla smluvní pokuta, 2. doplnil písmeno i) – přepis auta, 3. uvedl ano, v písm. i) a vyzval žalovaného k vytisknutí tohoto textu, podpisu a zaslání zpět. Zástupce žalobkyně se SMS zprávou ze dne 7. 2. 2020 dotázal žalovaného, zda obdržel upravenou smlouvu a zda ji poslal. Žalovaný se SMS zprávou ze dne 8. 2. 2020 dotázal, zda je Trafic pojízdný a sdělil, že smlouvu zatím nepodepsal, musí za kamarádem, který má kopírku. Opět k výzvě zástupce žalobkyně ze dne 10. 2. 2020 téhož dne žalovaný odpověděl, že smlouvu toho dne pošle, neboť neměl tiskárnu a dotazuje se, zda je auto pojízdné. Zástupce žalobkyně sdělil, že ano. Žalovaný namítl, že ve smlouvě již nemá být jeden milion, je nelogické, aby smlouva obsahovala toto ujednání, když auto převezme, což učiní následující den a na místě dohodu podepíše. Zástupce žalobkyně souhlasil s vyškrtnutím jednoho milionu, opět vyzval žalovaného k podpisu dohody a k zaslání jemu či panu , jméno FO, . Dne 11. 2. 2020 žalovaný sdělil, že by si mohl jet pro auto a na místě smlouvu podepsat. Sdělil, že dosud tak neučinil, protože neměl proud a nefungoval internet. Dne 11. 2. 2020 zástupce žalobkyně sdělil, že nejprve je třeba vyřešit papíry s tím, že pan , jméno FO, se zavázal, že žalovanému pomůže z autobazaru získat auto zpět. Žalovaný téhož dne sdělil, že měl za to, že auto má k dispozici stále pan , jméno FO, . Zástupce žalobkyně uvedl, že nejprve je třeba vyřešit dokumenty, pak se obrátit na leasingovou společnost a dojednat, aby automobil mohl být žalovaného. Žalovaný se ještě téhož dne dotázal, zda bude možné, aby leasingová společnost přepsala vozidlo na něj, když nemá na území České republiky žádný pobyt. Dne 13. 2. 2020 se zástupce žalobkyně dotázal žalovaného, zda již podepsanou dohodu zaslal. Žalovaný téhož dne odpověděl, že mu nešel internet. Zástupce žalobkyně se dne 17. 2. 2020 dotázal žalovaného, zda již podepsanou dohodu poslal, a sdělil, že jeho zaměstnanec vyjíždí k žalovanému do , adresa, , žalovaný na to sdělil, že musel jet do Prahy, zástupce žalobkyně sdělil, že se setkají ve Strašnicích ve tři hodiny na adrese , adresa, , což žalovaný odsouhlasil.

10. Žalobkyně nejprve k výzvě soudu po podání žaloby, kdy se žalobou nebyla doložena dohoda o narovnání datovaná 5. 2. 2020, předložila text tak, jak je založen na čísle listu 10 – 14 (shodně na č. l. 178 – 181 a 202 – 204). Z tohoto textu vyplývá, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o narovnání, která byla podepsána účastníky a datována 5. 2. 2020. V úvodních článcích je uvedeno, že účastníci dne 1. 8. 2018 uzavřeli smlouvu o výpůjčce vozu RZ: , SPZ, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dlužník se zavázal automobil řádně užívat a platit za něj nájemné. Zároveň došlo k ukončení obchodního vztahu mezi účastníky, co se týče zakázek na práci, dříve, než strany této dohody předpokládaly. Dlužník však řádně a včas nehradil nájemné, vůz užíval. Smlouvu neukončil a vůz nevrátil. V článku 1.1. bod e) věřitel uvádí, že po žalovaném požaduje úhradu nájemného od 1. 11. 2018 do 1. 8. 2023 v částce 461 985 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 2070 dnů x 700 Kč = 1 149 000 Kč, když věřitel si vzal vůz jen z důvodu, že tak požadoval dlužník. V článku 2 strany vyjádřily vůli k narovnání sporných vzájemných práv tak, že žalovaný se zavázal uhradit celkový dluh, který je ponížen o nájemné za listopad 2018 až leden 2019, v celkové výši 444 985 Kč, přičemž v bodě 2.2. písm. e) žalovaný uznal „svůj dluh co do důvodu a výše, když důvodem je titul ze smlouvy o výpůjčce vozu RZ: , SPZ, , Renault Trafic a neplnění povinností z této smlouvy a výše je stanovena v částce 444 985 Kč“. Žalovaný se zavázal hradit dluh ve splátkách po 20 000 Kč měsíčně, počínaje 1. 6. 2020. V bodě 2.2. písm. c) v případě řádného a včasného plnění se věřitel zavázal, že nebude požadovat smluvní pokutu ve výši 1 149 000 Kč, v opačném případě je povinen ji dlužník zaplatit. Pro případ prodlení, byť s jedinou splátkou, byla sjednána v bodě 2.2. písm. d) splatnost celého dluhu třetí den po prodlení. V bodě 2.2. písm. i) si účastníci sjednali, že dlužník má právo po doplacení celé dlužné částky a po doplacení dlužné částky věřitelem leasingové společnosti požádat jménem věřitele leasingovou společnost, aby předmětný automobil byl přepsán na dlužníka či jeho rodinného příslušníka, k čemuž mu věřitel poskytne součinnost a nebude požadovat za přepis žádnou úplatu.

11. Žalobkyně předložila jako podklad a originál této dohody ke znaleckému zkoumání text dohody, který je založen na čísle listu 83 v originále a na čísle listu 84 – 89 spisu v kopii. Tento text je shodný s výše předloženými dohodami s výjimkou páté strany, která obsahuje text článku 2 a první část článku 3 s označením 3.1 Oddělitelnost. Text této dohody se liší v bodě 2.2 písm. c) ve formulaci, v písm. d), kde je navíc sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % za každý den prodlení, a není zde obsaženo písm. i). Žalobkyně tyto nesrovnalosti vysvětlila, jak je již uvedeno v druhém odstavci odůvodnění, tím, že byly vypracovány dvě varianty dohody - a to nejprve text zasílaný 24. 1. 2020, kdy tento text je založen na čísle listu 198 – 200 ve vytisknuté variantě bez podpisů s datem 24. 1. 2020, a druhá varianta byla zpracována k datu 5. 2. 2020, která byla následně podepsána. Jednatel žalobkyně vyměnil pátou stranu s ohledem na to, že si uvědomil, že není žalobkyně schopna splnit závazek v odstavci 2.2 písm. i), protože leasingová společnost realizovala zajišťovací právo a automobil žalobkyni odebrala.

12. K okolnostem podpisu dohody o narovnání byli vyslechnuti účastníci a svědci - , jméno FO, , navržený žalovaným, a , jméno FO, , , právnická osoba, a , jméno FO, , navržení žalobkyní. Mezi účastníky bylo nesporné, že k setkání za účelem podpisu smlouvy došlo , datum, . Z účastnické výpovědi člena představenstva žalobkyně , Anonymizováno, , jméno FO, vyplývá, že jel v autě s manželkou, přejížděli z jednoho úseku prací na druhý, když potřeboval ubytovat své zaměstnance. V této situaci mu volal zástupce, potkali se u letiště, kde mu zástupce předal podklady s tím, že se má se žalovaným potkat u , Anonymizováno, . Ve druhém autě jeli zaměstnanci , právnická osoba, a , jméno FO, . Tito stáli s autem blízko jednatele žalobkyně na parkovišti v době podpisu. Žalovaný přijel sám, vystoupil z auta, jednatel mu předložil text dohody, žalovaný ho podepsal. Manželka seděla v autě, přes přední sklo viděla podpis na kapotě.

13. Žalovaný v rámci účastnické výpovědi uvedl, že se setkali u , Anonymizováno, , když původně se měli setkat ve , Anonymizováno, , na toto místo ho musela navigovat paní , jméno FO, . , jméno FO, již čekali v modrém , Anonymizováno, na místě, když on přijel s černým , Anonymizováno, 4. Kromě , Anonymizováno, jiné další auto na parkovišti neviděl. , jméno FO, – manželka pana , jméno FO, , mu předložila smlouvu, tu si přečetl. , jméno FO, seděl v autě, žalovaný uvedl, že není sebevrah, aby toto podepsal. Se žalovaným byl v autě svědek , jméno FO, , který vystoupil se žalovaným. , jméno FO, byla po odmítnutí podpisu žalovaným zklamána, pan , jméno FO, říkal: „Já jim ukážu těm cigánům“. Žalovaný pracoval pro žalobkyni na třech stavbách, vozil pro ně cement. Na předmětnou schůzku jel proto, že ho vyzval zástupce žalobkyně, nevěděl však, proč má na předmětnou schůzku jet. K výše uvedené SMS komunikaci uváděl, že svými sliby v této komunikaci, že pošle podepsaný text dohody, lhal a těmito projevy dával najevo, že je pro něj smlouva neakceptovatelná, obecně však nikdy nelže.

14. Svědek , jméno FO, – kamarád žalovaného, který pro žalovaného pracoval na základě ústní dohody, uváděl, že doprovázel žalovaného na setkání k benzínce, paní , jméno FO, je navigovala, žalovaný mu říkal, že ho pozval pan , jméno FO, , že přijede advokát a dá mu podepsat nějaké papíry, na parkovišti bylo více aut, pan , jméno FO, z auta nevystoupil, vystoupila pouze paní , jméno FO, , i svědek vystoupil z auta, neboť byl zvědavý, o co se jedná, žalovaný si smlouvu přečetl a nepodepsal ji. , jméno FO, byli v červeném autě. Když se žalovaný vrátil do auta, uvedl, že je tam podvod, kvůli kterému to nepodepíše a že není pravda, že má takový dluh.

15. Svědkyně , jméno FO, – manželka jednatele žalobkyně – , Anonymizováno, , jméno FO, uvedla, že byla nejprve dohoda, že se zástupce setká se žalovaným v , adresa, , pak zástupce volal, že se sejde s jejím manželem u , Anonymizováno, na letišti, předá mu listiny, nejprve bylo dohodnuto místo setkání ve Strašnicích, pak u Klokočky, svědkyně navigovala žalovaného na místo. Ona s manželem přijeli modrým , Anonymizováno, , čekali na žalovaného. , Anonymizováno, – , jméno FO, , což je nevlastní vnuk, a , právnická osoba, přijeli v červeném autě ještě před žalovaným, žalovaný přijel v černém autě. Svědkyně uvedla, že ona i její manžel vystoupili z vozidla, dala žalovanému papíry a následně si sedla zpět do auta, aby viděla, zda dohodu podepíše či nikoliv. Svědkyně uvedla, že žalovaný dohodu podepsal na svém autě.

16. Svědek , právnická osoba, – , Anonymizováno, žalobkyně po dobu dvou let - uvedl, že mu předmětného dne volal pan , jméno FO, , aby přijel na benzínu, jel v červeném autě, stáli od pana , jméno FO, cca 20 metrů, stáli venku s , jméno FO, a kouřili, pan , jméno FO, čekal, pak přijel žalovaný, u auta pana , jméno FO, byla i paní , jméno FO, , svědek však nevěděl, zda si něco předávali, před ani po schůzce neměl o ní žádné informace.

17. Svědek , jméno FO, – , Anonymizováno, pana , jméno FO, , který pracuje pro žalobkyni přes dva roky, uvedl, že přijel s , právnická osoba, na setkání v , Anonymizováno, vedle autosalonu, kdy stáli 50 – 60 metrů od pana , jméno FO, , který až po nich přijel s manželkou v modrém , Anonymizováno, . Všichni čekali v autě, svědek věděl, že , jméno FO, čekají na žalovaného, ten přijel sám v černém autě, z auta vystoupili pan , jméno FO, i paní , jméno FO, a žalovaný. , jméno FO, s paní , jméno FO, drželi dohodu, šli k autu žalovaného, neviděl podepsání dohody, když se však , jméno FO, se žalovaným rozešli, šli k autu, pan , jméno FO, přišel ke svědkovi a , právnická osoba, a řekl, že je to v pohodě a dále řešili věci týkající se stavby.

18. Ze znaleckého posudku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že nebyly prokázány žádné znaky tzv. „technického padělání“ podpisu. Znalkyně uvedla, že „zkoumaný podpis č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, byl vyhotovený černě píšícím psacím prostředkem na linku situovanou vpravo pod textem dohody obsahující 6 nečíslovaných listů sešitých bez pečetění a bez paraf na jednotlivých listech, do prostoru vyhrazeného pro podpis , Jméno žalovaného, . Jedná se o grafický projev zcela nacvičeného druhu. Podpis byl napsaný pravosklonně, dynamicky, větší velikostí, rychlejším tempem se zpomalením vzestupného tahu v dolní kličce iniciály, což může svědčit pro narušenou spontánnost. Podpis sice není velkého rozsahu, ale obsahuje některé identifikačně využitelné znaky. Celkově podpis hodnotím jako obtížně zpracovatelný.“ Znalkyně uvedla, že měla dostatek originálů ukázek podpisů žalovaného jako srovnávací materiál za období od roku 1994 do roku 2021, z čehož vyplynula značná variabilita tvorby podpisů žalovaného. Zároveň provedla zkoušky psaní venku na kapotě auta, kde došlo k podpisu předmětné dohody. Při zkoumání sporného podpisu znalkyně nalezla shodné i rozdílné znaky, přičemž rozdílné znaky byly nalezeny ve velikosti podpisu a velikosti kličkového obratu na začátku podpisu, částečně nebo úplně shodné znaky byly nalezeny ve sklonu, ve výškovém poměru, šířce podpisu, velikosti koncové adjustace prvního tahu podpisu. Shodné znaky dále byly nalezeny v celé šíři znaků tak, jak jsou popsány na straně 7 znaleckého posudku a to v převážné většině porovnávaných znaků. Znalkyně dospěla k závěru, že podpis žalovaného na předmětné dohodě je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. Přičemž tento závěr se pohybuje v polovině měřítka mezi „nelze rozhodnout“ a „jednoznačně ano“. Znalkyně poukázala na opakování části odstavce z listu číslo , hodnota, (3. Závěrečné ustanovení, 3.

1. Oddělitelnost), na listu číslo , hodnota, , kde je umístěný sporný podpis, což nasvědčuje tomu, že se zde může jednat o využití pravého podpisu žalovaného z jiné písemnosti a jeho vsunutí na konec sporné dohody. V rámci výslechu znalkyně uvedla, že podpis žalovaného byl vyhodnocen jako obtížně zpracovatelný, neboť není příliš odolný vůči možnému padělání, není psán vázaně a byl zjištěn fragment nejistoty v dolní kličce iniciály. Znalkyně vysvětlila, že obtížná zpracovatelnost podpisu se týká grafického projevu pisatele, který byl napsán nikoliv úplně odolně proti padělání, tedy není příliš graficky náročný, obtížná zpracovatelnost je dána šíří variability pravých podpisů pisatele, souvisí s charakterem podpisu, typem podpisu, který pisatel zvolil jako svůj podpis.

19. Žalovaný je státní příslušník Slovenska a žije na Slovensku. Na věc se tak užijí ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle článku 25 bod 1 nařízení Brusel I bis bez ohledu na bydliště stran dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vtahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena: a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením; b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát, a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí. Podle článku 25 bod 4 nařízení Brusel I bis dohody o příslušnosti ani obdobná ustanovení v zakládací listině trustu nemají právní účinek, jsou-li v rozporu s články 15, 19 nebo 23 nebo pokud mají soudy, jejichž příslušnost má být vyloučena, podle článku 24 výlučnou příslušnost. Podle článku 25 bod 5 nařízení Brusel I bis dohoda o příslušnosti, která je součástí smlouvy, je považována za dohodu nezávislou na ostatních ustanoveních smlouvy. Platnost dohody o příslušnosti nelze zpochybnit pouze z důvodu neplatnosti smlouvy.

20. Mezinárodní a místní příslušnost Okresního soudu Plzeň-sever vyplývá z ujednání v dohodě o narovnání podepsané dne , datum, , zde lze odkázat na závěry usnesení soudu čl. 214 ze dne 7. 3. 2023 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 156/2023-246 ze dne 18. 8. 2023, kterým byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti Okresního soudu Plzeň-sever vznesená žalovaným s poukazem na popření pravosti svého podpisu na dohodě o narovnání datované dne 5. 2. 2020, která obsahovala ujednání o místní příslušnosti tohoto soudu podle čl. 25 bod 1 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 bod 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť jde o nárok na úhradu nájemného žalobkyni jakožto poskytovateli služby (pronajímateli), která má sídlo na území České republiky.

21. Podle § 576 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

22. Podle § 580 odst. 2 o. z. neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 1903 odst. 1 o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

25. Podle § 1906 o. z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

26. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

27. Podle § 2321 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

28. Žalobkyně odvozovala svůj nárok od ujednání v dohodě o narovnání datované dne 5. 2. 2020 uzavřené dne 27. 2. 2020. Dále poukázala na uznání, které bylo obsaženo v této dohodě. Žalovaný popřel, že by takovou dohodu podepsal. Soud proto ustanovil znalkyni z oboru písmoznalectví k určení pravosti podpisu žalovaného na předložené dohodě a také se zabýval okolnostmi doprovázejícími a předcházejícími uzavření této dohody. Toto soud posuzoval nejprve pro účely posouzení námitky místní nepříslušnosti, následně pro účely posouzení nároku uplatněného žalobkyní v tomto řízení. I zde soud dospěl ke shodným závěrům ohledně pravosti podpisu žalovaného na dohodě o narovnání obsahující uznání, jak je uvedeno níže.

29. V průběhu řízení vyplynulo, že existovaly dvě varianty dohody o narovnání. Z e-mailové komunikace ze dne 24. ledna 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně - tehdy , tituly před jménem, , jméno FO, , zaslal žalovanému text dohody datovaný 24. 1. 2020 tak, jak je založen ve spise na č. l. 198 – 200, přičemž následně mezi účastníky probíhala SMS komunikace, ve které žalovaný sliboval, že se s textem seznámí a že ho podepsaný zašle zástupci žalobkyně či žalobkyni. Byť nebyly prokázány konkrétní námitky žalovaného k takto zaslanému textu, z e-mailu zástupce žalobkyně ze dne 5. 2. 2020 je zřejmé, že z textu bylo vypuštěno ustanovení týkající se smluvní pokuty a naopak bylo zahrnuto v bodě 2 písmeno i) a také, že toho dne byla zaslána druhá varianta textu dohody. I následně v sms komunikaci je zřejmé, že žalovaný sliboval vytisknutí a podpis textu, že se informoval na stav vozidla a jeho umístění a že i v tomto období po 5. 2. 2020, například dne 10. 2. 2020 navrhoval vyškrtnout ustanovení týkající se jednoho milionu. SMS komunikací bylo prokázáno, že dne 27. 2. 2020 byla naplánovaná schůzka zástupce žalobkyně se žalovaným za účelem podpisu této dohody. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 27. 2. 2020 se potkali na parkovišti u Klokočky.

30. Z účastnické výpovědi člena představenstva žalobkyně Janusze , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, – manželky, vyplývá, že setkání dne 27. 2. 2020, které bylo za účelem podpisu dohody o narovnání, mělo původně proběhnout mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným, došlo však ke změně místa setkání a setkali se , jméno FO, za účasti své manželky – svědkyně , jméno FO, a žalovaný. Tato zjištění také korespondují s obsahem SMS komunikace vedené mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným ohledně uzavření dohody o narovnání. Pokud tedy žalovaný uváděl v účastnické výpovědi, že nevěděl, proč se má setkat se zástupcem žalobkyně, resp. následně s , Anonymizováno, . , jméno FO, , soud tomuto neuvěřil.

31. Účastnickou výpovědí , Anonymizováno, , jméno FO, a svědeckou výpovědí jeho manželky – , jméno FO, má soud za prokázané, že oba byli přítomni na parkovišti u autosalonu , adresa, , kam přijeli modrým , Anonymizováno, . Žalovaný přijel po nich černým autem, byl sám. Svědkyně předala žalovanému dohodu (přítomnost paní , jméno FO, a předání dohody svědkyní žalovanému vyplývá i z účastnické výpovědi žalovaného), žalovaný si dohodu přečetl, svědkyně sledovala podpis již z auta a žalovaný text dohody podepsal. Žalovaný v účastnické výpovědi i v průběhu řízení popíral, že by dohodu podepsal, v tomto svém tvrzení však zůstal osamocen, neboť soud neuvěřil svědku , jméno FO, , kterého navrhl žalovaný, že ho při podpisu smlouvy doprovázel. Tento svědek působil jako nevěrohodný, uváděl jinou barvu automobilu, ve kterém přijeli , jméno FO, , a to červené, naproti tomu jednatel žalobkyně, svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, i žalovaný uváděli modrou barvu. Skutečnost, že k podpisu smlouvy dorazil žalovaný sám, vyplývá i ze svědeckých výpovědí svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, . Soud má za to, že věrohodnost těchto svědků není snižována tím, že byli navrženi žalobkyní, jsou zaměstnanci žalobkyně či jde o manželku člena představenstva žalobkyně, svědci , jméno FO, a , jméno FO, se vyjadřovali pouze k okolnostem setkání u autosalonu , adresa, , ani jeden ze svědků neuvedl, že by viděl podepsat dohodu, setkání byli přítomni náhodou, neboť podpis dohody žalovaným s panem , jméno FO, nebyl dopředu plánovaný a byli na přejezdu v rámci pracovního úkolu. Podpis dohody je však potvrzován i tím, že pan , jméno FO, po setkání se žalovaným sdělil svědku , Anonymizováno, , že vše je v pohodě a dále mluvili o stavbě.

32. Soud nevycházel z výpovědi žalovaného, tuto považuje za nevěrohodnou, neboť žalovaný uváděl, že přijel k podpisu se svědkem , jméno FO, , čemuž soud neuvěřil, jak uvedl výše. Jeho tvrzení, že nevěděl, proč se koná setkání dne 27. 2. 2020, je vyvráceno SMS komunikací, ze které je zřejmé, proč spolu účastníci komunikovali a že jejich komunikace směřovala k podpisu dohody o narovnání. Věrohodnost žalovaného je výrazně snižována jeho sdělením, že když sliboval podpis smlouvy a její zaslání, lhal, byť jinak nikdy nelže. V průběhu řízení žalovaný poukazoval na odlišnost textu dohody o narovnání předloženou žalobkyní v úvodu řízení a následně znalkyni. K tomu uvedl, že text, který sám v kopii předložil, je patrně text, který dostal od paní , jméno FO, dne , datum, a který měla paní , jméno FO, dopředu připravený. Jednalo se však o text dohody, který soud zasílal jeho obecnému zmocněnci na jeho žádost v průběhu řízení.

33. Znalkyně ve znaleckém posudku uvedla, že charakter sporného podpisu neumožňuje dospět ke kategorickému závěru o pravosti podpisu žalovaného, dospěla k závěru, že se jedná pravděpodobně o podpis žalovaného, přičemž se jedná o míru pravděpodobnosti v polovině měřítka od „jednoznačně ano“ k „nelze rozhodnout“. K tomu uvedla, že se jedná o podpis obtížně zpracovatelný a to z důvodu typu podpisu, který pisatel zvolil jako svůj podpis, kdy jeho podpis není příliš graficky náročný. Když soud posoudil v souvislostech závěry znaleckého posudku doplněné výslechem znalkyně a výpovědi člena představenstva žalobkyně a svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , Anonymizováno, vzal za prokázané, že žalovaný dne 27. 2. 2020 podepsal dohodu o narovnání, obsahující uznání.

34. Sporným pak zůstalo, jaký text dohody žalovaný podepsal. Znalkyně poukázala na to, že v textu dohody jí předložené na páté straně dohody a začátku šesté strany se opakuje část odstavce 3. Závěrečné ustanovení, 3.1 Oddělitelnost. V průběhu řízení také vyšlo najevo, že žalobkyně do spisu založila a znalkyni předložila jiný text dohody. Originál dohody, který byl předložen znalkyni a je založen v přílohové obálce číslo , hodnota, , je odlišný v tom, že linka ve spodní části stran 2 – 5 je hnědá, zatímco linka na šesté straně, kde je podpis, je červená. Tento text předložený znalkyni na páté straně obsahuje odlišné ujednání v písm. c), d) a chybí písm. i) v bodě 2.2 oproti dohodě, kterou žalobkyně předkládala soudu k výzvě k doložení listiny, na kterou odkazuje v žalobě – viz čl. 10-14. Žalobkyně toto vysvětlila tím, že text této páté stránky byl součástí prvního návrhu zasílaného dne 24. 1. 2020 a že po podpisu dohody o narovnání si jednatel žalobkyně uvědomil, že není schopen splnit dohodu v bodě 2.2. písm. i), a proto vyměnil pátou stranu. Z předloženého textu je zřejmé, že minimálně strany 2 – 5 dohody předložené znalkyni, byly vytištěny spolu, když barva a umístění spodní linky na stranách je shodné na rozdíl od poslední strany, kde linka je umístěna na listu papíru s mírným posunutím a je jinak barevná. Soud tak má za to, že při setkání dne 27. 2. 2020 byla podepsána dohoda s textem, obsahujícím v písm. c) dovětek „v opačném případě je povinen ji dlužník zaplatit“, v písm. d) neobsahuje ujednání o smluvní pokutě a obsahuje písm. i). Obě varianty dohody o narovnání bez rozdílu obsahují část 2.2 písm. e) obsahující uznání dluhu žalovaným. Soud s ohledem na komunikaci, která předcházela setkání a podpisu dohody o narovnání, nemá pochybnosti o tom, že podepsaná dohoda obsahovala uznání.

35. Soud se nejprve zabýval platností dohody o narovnání. Žalobkyně uvedla, že dohoda o narovnání byla uzavřena nejprve ústně, když po zaslání textu dohody žalovaný v SMS zprávě uvedl „OK“. Podle § 1906 o. z. však dohoda o narovnání vyžaduje písemnou formu v případě, že původní závazek byl zřízen v písemné formě, jako tomu bylo v tomto případě, kdy byla písemně uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku. Dohoda o narovnání tak nemohla být platně uzavřena ústní formou.

36. Soud se dále zabýval obsahem dohody o narovnání podepsané dne 27. 2. 2020. Tato dohoda byla uzavřena v písemné formě, upravovala mezi stranami sporná práva a povinnosti. Součástí této dohody bylo, když soud dospěl k závěru, že byla podepsána ve znění obsahujícím v části 2.2 písm. i), že dlužník má právo po doplacení celé dlužné částky a po doplacení dlužné částky věřitelem leasingové společnosti požádat jménem věřitele leasingovou společnost, aby automobil RZ , SPZ, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl přepsán na dlužníka či jeho rodinného příslušníka, k tomu věřitel poskytne součinnost a nebude požadovat za přepis žádnou úplatu. Z komunikace předcházející podpisu této dohody vyplývá, že žalovaný požadoval začlenění této části do textu smlouvy a žalobkyně, respektive její zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, tomu vyhověl. Toto vyplývá z e-mailu ze dne 5. 2. 2020. Také v SMS komunikaci se žalovaný dotazoval na pojízdnost předmětného vozu, měl za to, že vozidlo má u sebe žalobkyně a měl zájem o odkoupení vozu od leasingové společnosti. Sama žalobkyně uvedla, že po podpisu této dohody si uvědomila, že nebude možné, aby dlužník požádal leasingovou společnost o převod vozu na něj, neboť již byl realizovaný zajišťovací převod práva. Úvěr z úvěrové smlouvy, kterou žalobkyně uzavřela se společností , Anonymizováno, dne 8. 7. 2018, byl zesplatněn ke dni 18. 4. 2019 a protokol o konečném vyrovnání byl vystaven dne 28. 11. 2019. O všech těchto okolnostech žalobkyně věděla v době podpisu i tvorby textu dohody o narovnání. I ze SMS komunikace mezi účastníky ze dne 11. 2. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně sděloval žalovanému, že pan , jméno FO, by se zavázal žalovanému pomoci získat auto zpět z autobazaru. Žalovaný vyjádřil v SMS komunikaci ze dne 10. 2. 2020, že má zájem převzít auto v den podpisu dohody o narovnání. Z uvedené komunikace mezi účastníky je zřejmé, že pro žalovaného bylo toto ustanovení podstatným předpokladem a náležitostí dohody o narovnání. Byť z textu je zřejmé, že žalobkyně se nezavazuje k převodu vozidla na žalovaného, je zde zcela jasně zformulováno, že slibuje součinnost při převodu vozidla na žalovaného od leasingové společnosti. Realizace této části dohody však byla od počátku nemožná. Ve smyslu ustanovení § 580 odst. 2 o. z. soud tuto část považuje za podstatnou část dohody o narovnání, a proto celá dohoda o narovnání je stižena absolutní neplatností ve smyslu § 588 o. z. Dohoda o narovnání obecně nahrazuje dosavadní závazek, který mezi účastníky zaniká. Tím, že tato dohoda o narovnání je neplatná, nadále platí dohoda o nájmu dopravního prostředku.

37. Nadále zůstává také platným podle § 576 o. z. uznání dluhu žalovaného, když z textu je zřejmé, že se jedná o dlužné nájemné vyplývající ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku Renault Trafic RZ , SPZ, , datované dne 1. 8. 2018, za období od února 2019 do července 2023. Tato specifikace dluhu vyplývá zčásti textu 1.1. písmeno e), kde žalobkyně uvádí, že požaduje úhradu nájemného od 1. 11. 2018 do 1. 8. 2023 a z části 2.2 písmeno a), podle které se dlužník zavazuje uhradit celkový dluh ponížený o nájemné za listopad 2018 až leden 2019. Zde v celkové výši 444 985 Kč. Žalovaný tak platně uznal svůj dluh co do důvodu, tj. vyplývající ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku, i výše, tj. nájemné za únor 2019 až červenec 2023, a učinil tak v písemné formě. Má se tak za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval podle § 2053 o. z.

38. Ze smlouvy o nájmu uzavřené s označením „smlouva o výpůjčce automobilu“ ze dne 3. 12. 2018 vyplývá, že nájemné ve výši 6 698 Kč bez DPH bylo splatné ke 4. dni v měsíci za pronájem vozidla RZ , SPZ, Renault Trafic, tj. splatnost nájemného byla sjednána v měsíci, za které se nájemné platí. Jedná se tak o ujednání splatnosti odchylné od dispozitivního ustanovení § 2324 o. z., podle kterého při nájmu sjednaném na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce (věta za středníkem). Nárok na nájemné však vzniká za každý měsíc trvání nájemní smlouvy. Uznání dluhu zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že v době uznání dluh trval. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1584/2000 vyplývá, že neexistující dluh nemůže být z povahy věci předmětem uznání. Ze smlouvy o nájmu i z tvrzeného rozsahu nároku vyplývá, že ke dni 27. 2. 2020, kdy bylo uznání podepsáno žalovaným, nemohl existovat dluh na nájemném za období následující, tj. od března 2020 dále. Protože tato skutečnost vyplynula v průběhu dokazování z provedených důkazů, zejména z textu uznání a ze smlouvy o nájmu, která byla mezi účastníky platně uzavřená podle § 2321 o. z. nebylo možné v této části žalobě vyhovět a v této části, tj. co do částky 332 264 K s příslušenstvím soud žalobu zamítl (výrok III. Soud proto vyhověl (výrok II) žalobě co do zaplacení částky 105 352 Kč představující uznaný dluh jako nájemné za období od února 2019 do února 2020 včetně. Žalobkyně v průběhu řízení specifikovala, že sjednané nájemné ve výši 6 698 Kč včetně DPH, které v té době bylo ve výši 21 %, činilo částku 8 104 Kč. Jedná se tak o 13 x 8 104 Kč, tedy částku 105 352 Kč.

39. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením tohoto nájemného, soud přiznal podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši podle počátku prodlení, tj. ode dne následujícího po splatnosti nájemného dle smlouvy o nájemném, a proto za období do června 2019 ve výši 9,75 % a od července 2020 ve výši 10 %. Žalobkyně se však domáhala úroku z prodlení ode dne 6. 6. 2020. Žalobkyně počátek prodlení odvozovala od ujednání v dohodě o narovnání, kde byla sjednána povinnost žalovaného vyplývající z dohody o narovnání platit celkovou dlužnou částku ve splátkách po 20 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 6. 2020. Přičemž pro případ prodlení, byť s jedinou splátkou, byla sjednána splatnost celého dluhu, a to třetím dnem po prodlení. Soud má za to, že toto ujednání náleželo do dohody o narovnání, která je absolutně neplatná, nepřimyká se k uznání dluhu, soud proto vycházel ze splatnosti dluhu vyplývající z původní dohody o nájmu dopravního prostředku.

40. Žalobkyně v průběhu řízení poté, co upřesnila tvrzení k výzvě soudu, vzala žalobu zčásti zpět o zaplacení částky 7 369 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 369 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení. Žalovaná s tímto postupem souhlasila. Soud proto podle § 96 odst. 1, 2, 3 občanského soudního řádu. (dále jen „o. s. ř.“) řízení zastavil (výrok I.)

41. Žalobkyně podala v této věci návrh na vydání platebního rozkazu. Žalovaný však žil v cizině, platební rozkaz nebylo možné vydat. Soud proto pokračoval v řízení, a proto podle položky 2 bod 2 písmene a) Sazebníku poplatků soud v rámci tohoto rozhodnutí doměřuje soudní poplatek do 5 % z žalované částky ve výši 4 450 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

42. V průběhu řízení vznikly náklady placené státem, a to znalečné vyplacené znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, z prostředků soudu celkem ve výši 5 022 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud tedy rozdělil tyto náklady placené státem podle výsledků řízení, když v průběhu řízení neshledal, že by zde byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně měla ve věci neúspěch co do 76 % uplatněného nároku, když soud zohlednil zastavení řízení z důvodu zpětvzetí s procesním zaviněním na straně žalobkyně, i příslušenství do dne rozhodnutí, a proto v rozsahu 76 % soud uložil povinnost žalobkyni zaplatit tyto náklady, tj. ve výši 3 817 Kč (výrok V.) a žalovanému ve výši 1 205 Kč (výrok VI.), když tento měl ve věci neúspěch co do 24 %.

43. V dané věci měl žalovaný převážný úspěch s ohledem na částečné zastavení, když zde soud musí přičíst procesní zavinění na zastavení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. žalobkyni, která žalobu zčásti vzala zpět poté, co byla vyzvána k doplnění tvrzení ohledně uplatněného nároku, a co do zamítavého výroku. Žalovaný však neuplatnil žádnou náhradu nákladů řízení.

44. Soud uložil povinnost zaplatit dlužnou částku včetně nákladů placených státem do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.