9 C 28/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na určení podílového spoluvlastnictví

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem ve výši ideální jedné poloviny pozemku parcelní číslo st. 52, jehož součástí je stavba [adresa], stojící na pozemku parcelní číslo st. 52, a pozemku parcelní [číslo] obec Kozojedy, katastrální území Břízsko, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Břízsko u Katastrálního úřadu pro [příjmení] kraj, Katastrální pracoviště Kralovice.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, podanou u Okresního soudu Plzeň – sever dne [datum], domáhal určení uvedeného shora ve výroku. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Za trvání manželství žalovaná uzavřela jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parcelní [číslo] obec Kozojedy, katastrální území Břízsko. Text smlouvy připravovali prodávající vzhledem k těžkému onemocnění jednoho z prodávajících a možnému zániku koupě pro nemožnost sepsání nové kupní smlouvy nedošlo k opravě na straně kupujících. Na základě této kupní smlouvy byla žalovaná zapsána jako vlastník předmětných nemovitých věcí jako výlučná vlastnice. Kupní cena však byla zaplacena finančními prostředky ze společného jmění manželů. Po dobu trvání manželství žalobci tento stav nevadil, žalobce se o pozemky i chatu staral, po rozvodu mu byl zakázán vstup na pozemek a do chaty a žalobce se dozvěděl, že žalovaná chce předmětné nemovitosti prodat. Naléhavý právní zájem žalobce spatřuje v tom, že jeho právní postavení je nejisté, je zde rozpor mezi skutečným stavem a zápisem do katastru nemovitostí, což vytváří i nejistotu pro třetí osoby.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, k tomu uvedla, že předmětné nemovité věci byly nabyty za trvání manželství, kupní cenu za ně ve výši 220 000 Kč zaplatila ze svých výlučných prostředků. Protože kupní cena byla zaplacena z jejích výlučných prostředků, v rámci vypořádání společného jmění manželů nenavrhla jejich vypořádání. Na úhradu kupní ceny použila částku 40 000 Kč, kterou jí daroval [jméno] [příjmení], její dlouholetý kamarád. [příjmení] 180 000 Kč, kterou použila na zaplacení kupní ceny, jí byla vyplacena dne [datum] jako náhrada škody za trvalé následky za úraz ze dne [datum] od [právnická osoba], nyní [právnická osoba] V době koupě nemovitostí měla žalovaná zájem pořídit si nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, neboť nevlastnila žádné nemovité věci a žila s žalobcem v nemovitosti, ve které měl žalobce většinový spoluvlastnický podíl, zbylé podíly vlastnili příbuzní žalobce. Částku 180 000 Kč vybírala fyzicky na [obec] poště na základě složenky. V řízení o vypořádání společného jmění manželů nebyly předmětem vypořádání učiněny nemovité věci, které jsou předmětem tohoto řízení.

3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že manželství bylo rozvedeno ke dni [datum].

4. Mezi účastníky bylo nesporné a vyplývá z kupní smlouvy, že dne [datum] žalovaná uzavřela kupní smlouvu jako kupující s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími, jejímž předmětem byl pozemek parcelní číslo st. 52, rekreační objekt [adresa] a pozemek parcelní [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], za cenu 220 000 Kč a placenou v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly ke dni [datum]. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum] soud zjistil, že tento úřad sdělil žalobci, že změnu vlastnického práva nelze provést na základě návrhu žalobce, je třeba předložit souhlasné prohlášení obou účastníků.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí – informací o pozemku, listu vlastnictví [anonymizováno] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vyplývá, že účastníci jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci, každý s podílem ideální poloviny k pozemku parcelní [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí – informace o pozemku, listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec Kozojedy, katastrální území Břízsko, vyplývá, že jako vlastník pozemku parcelní [číslo] st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], je zapsána žalovaná. Ze žaloby o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] vyplývá, že žalovanou, která podala tento návrh, nebyly předmětem vypořádání učiněny nemovité věci uvedeny ve výroku tohoto rozsudku.

6. Z návrhu na uzavření pojistné smlouvy o důchodovém pojištění a důchodové pojistky [číslo] soud zjistil, že žalovaná jako pojištěná uzavřela smlouvu o důchodovém pojištění a o úrazovém pojištění pro ni.

7. Ze zprávy [obec] pojišťovny ze dne [datum] vyplývá, že žalované bylo v souvislosti s úrazem ze dne [datum] vyplaceno pojistné ve výši 180 000 Kč dne [datum] z pojistné smlouvy [číslo]. Pojistné bylo převedeno na novou pojistnou smlouvu. Zprávou Generali [obec] pojišťovny ze dne [datum] bylo potvrzeno vyplacení pojistného plnění ve výši 180 000 Kč dne [datum] z pojistné smlouvy [číslo] kdy tato částka byla pod číslem rodného čísla žalované [číslo] převedena na novou pojistnou smlouvu [číslo] s vkladem 180 000 Kč. Z této pojistné smlouvy bylo dne [datum] vyplaceno odbytné – pojistná událost [číslo] ve výši 180 583 Kč na účet sporožira [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. K rozporům v uvedených zprávách o výplatě pojistného plnění z pojistné smlouvy [číslo] dne [datum] na novou pojistnou smlouvu [číslo] ze které bylo vyplaceno odbytné dne [datum]. Generali [ulice] pojišťovna sdělením [datum] upřesnila, že pokud byl uveden rok výplaty 2000, jednalo se o chybu a pojistné plnění z pojistné události [číslo] bylo vyplaceno [datum], respektive převedeno interním převodem na novou pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum]. Z této pojistné smlouvy bylo vyplaceno odbytné dne [datum] tak, jak je uvedeno shora.

8. Z výpisu z účtu žalované [číslo] za období listopad 1998 vyplývá, že na tento účet byla dne 9. 11. přijata částka 180 583 Kč, jako pojistné plnění a dne 13. 11. byla pokladnou vybrána částka 180 000 Kč.

9. Ze sdělení pošty vyplývá, že v roce 2022 již nemá informace o výplatách hotovostí v roce 2000.

10. K prokázání svých tvrzení, že v roce 2000 podle tvrzení žalovaných byla žalované vyplacena částka 180 000 Kč, žalovaná navrhla výslech svědkyně [příjmení]. Soud však s ohledem na níže uvedené právní závěry zamítl návrh na výslech této svědkyně jako nadbytečný.

11. Svědeckou výpovědí svědka [příjmení] a účastnickou výpovědí žalované má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] daroval žalované částku 40 000 Kč na Mikulášské oslavě na Baráčnické rychtě na [část obce] v [obec] v hotovosti v obálce poté, co se se žalovanou seznámil v rámci Baráčnických akcí. Soud svědkovi uvěřil, neboť účastnická výpověď žalované a svědka korespondovaly a svědek věrohodně vysvětil okolnosti seznámení a předání peněz žalované. Vysvětlil, že se se žalovanou seznámili v rámci Baráčnických akcí v době, kdy žalovaná měla následky popálení. Částku 40 000 Kč jí daroval, když se dozvěděl, že se po epileptickém záchvatu spálila, a věděl, že sháněla nějakou částku, aby si mohla koupit nějakou nemovitost, kde by mohla trávit volný čas, do svého vlastnictví s tím, že jí byla vyplacena částka jako náhrada za úraz.

12. Z účastnické výpovědi žalované vyplývá, že konkrétní podpis kupní smlouvy si nepamatuje, do té doby ještě trpěla silnými epileptickými záchvaty, neví, kdo vypracoval text smlouvy, pamatovala si, že cenu platil žalobce. Žalovaná chtěla být výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, neboť chtěla mít alespoň nějaký majetek ve výlučném vlastnictví oproti velkému majetku, který vlastnil žalobce se svými rodinnými příslušníky. Předmětné nemovité věci, uvedené ve výroku, jsou také v sousedství pozemků vlastněných tchánem a švagrem žalované, tedy příbuznými žalobce.

13. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že jednal o koupi předmětných nemovitých věcí s bývalými vlastníky, neboť žalovaná byla v té době ještě 2 – 3 měsíce v nemocnici, prodělávala různé zákroky, v té době neřídila. Zařizoval tedy veškerá jednání. V předcházejícím období před koupí předmětných nemovitých věcí žalobce věděl, že vlastníci na pozemek nejezdili či pouze zřídka. Při jednání o uzavření kupní smlouvy nemluvili o tom, kdo bude kupujícím, prodávající však přinesla vyhotovení kupní smlouvy, kde jako kupující byla uvedena pouze žalovaná. U podpisu smlouvy byli oba účastníci, cenu platili v hotovosti, z místa podpisu v [obec] hned jeli podat návrh na vklad vlastnického práva do [obec].

14. Podle § 754 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství zaniká jen z důvodů stanoveným zákonem. V ustanovení § 755 a následujících je upraven rozvod manželství jako jeden z důvodů zániku manželství.

15. Podle § 765 odst. 2 o. z., nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

16. Podle § 741 písm. b) o. z., nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné.

17. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

19. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Manželství a také společné jmění manželů zaniklo ke dni právní moci rozvodu ke dni [datum]. Za trvání manželství žalovaná uzavřela kupní smlouvu ze dne [datum], jejímž předmětem byly nemovité věci uvedené ve výroku tohoto rozsudku, s účinky vkladu vlastnického práva k témuž dni. Předmětné nemovité věci nebyly vypořádány dohodou ani rozhodnutím soudu jako součást společného jmění manželů.

20. Soud se zabýval tím, zda žalovaná nabyla předmětné nemovité věci za své výlučné finanční prostředky. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a účastnickou výpovědí žalované bylo prokázáno, že částka 40 000 Kč z celkové kupní ceny 220 000 Kč byla zaplacena z daru [jméno] [příjmení] žalované ve výši 40 000 Kč, tedy jednalo se výlučné prostředky žalované, neboť se jedná o výjimku tak, jak uvádí § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák.

21. Žalovaná tvrdila, že částku 180 000 Kč zaplatila z peněz, které získala od [právnická osoba] jako náhradu škody za trvalé následky za úraz ze dne [datum]. Z pojistné smlouvy, důchodové pojistky a zpráv [právnická osoba] vyplývá, že žalovaná uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s účinností od [datum]. Dne [datum] byla z úrazu ze dne [datum] vyplacena jako náhrada za trvalé následky úrazu v rámci pojistné události [číslo] částka 180 000 Kč, která byla převedena interním převodem na novou pojistnou smlouvu [číslo] ze které bylo vyplaceno odbytné jako pojistná událost [číslo] ve výši 180 583 Kč dne [datum], kdy tato platba byla přijata na účet žalované [číslo]. Z ustálené judikatury a zde soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpj [číslo] vyplývá, že u pojistných smluv týkajících se pojištění osob je nutno vycházet ze zásad použitých při jiných smlouvách a plněních, že totiž do bezpodílového spoluvlastnictví manželů patří i plnění ze smlouvy pojistné, pokud bylo za trvání manželství ve prospěch kteréhokoli z manželů realizováno. I podle úpravy společného jmění manželů v novém občanském zákoníku zákon číslo 89/2012 Sb. platí, že součástí společného jmění manželů je i plnění z pojistných smluv. Pokud tedy bylo žalované nejprve převedeno plnění z pojistné smlouvy - náhrada za trvalé následky ve výši 180 000 Kč na jiný pojistný produkt a následně vyplacena částka 180 583 Kč jako odbytné z jiné pojistné smlouvy, jednalo se v obou případech o finanční prostředky náležející do společného jmění manželů. Pokud žalovaná poukazovala na to, že se jednalo o plnění jako náhrady nemajetkové újmy na svých přirozených právech, o takové plnění se nejednalo, neboť se jednalo o plnění z pojistné smlouvy. Nejedná se tak o výjimku, která je stanovena ustanovením § 709 odst. 1 písm. c) o. z., na kterou poukazovala žalovaná, ale o pojistné plnění, kdy charakter této finanční částky, která následně měla být použita na zaplacení kupní ceny [datum], musí být posuzován podle tehdy platné úpravy a tedy § 143 obč. zák. Protože z provedených důkazů vyplývá, že částka 180 000 Kč je odbytným z pojistné smlouvy a jedná se o finanční prostředky náležející do společného jmění manželů, věci nabyté za kupní cenu placené z části za finanční prostředky ve společném jmění manželů se staly majetkem ve společném jmění manželů. V daném případě zaniklo manželství ke dni [datum], do tří let od zániku manželství nedošlo k vypořádání této části společného jmění, pak nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví obou manželů a jejich podíly jsou stejné. Soud proto žalobě vyhověl, když určil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem ve výši ideální poloviny k pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parcelní [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Břízsko.

22. Žalobce měl ve věci zcela úspěch, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení proti žalované, kdy náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč. Soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.