9 C 349/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 51 828 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v částce částka a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa, (dále jen „původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalobou požadovala pouze rozdíl mezi poskytnutou a splacenou částkou, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná je občankou Anonymizováno, tím je dán mezinárodní prvek. Právní předchůdkyně žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Projednání věci se řídí ustanovením čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, s ohledem na bydliště žalované jako spotřebitele ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení a žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

4. Žalobkyně s původním věřitelem uzavřela dne datum podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel převedl na žalobkyni i pohledávky z titulu smlouvy o úvěru za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky podle § 1883 o. z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne datum.

5. Ze smlouvy č. hodnota soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované celkem částku částka s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit s navýšením o celkem částka v 21 pravidelných měsíčních splátkách po částka (poslední splátka činila částka). Žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, uhradila pouze částka. S ohledem na tuto skutečnost se žalobkyně domáhala zaplacení částka jakožto rozdílu mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalované. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení.

6. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle § 580 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zřejmý rozpor s dobrými mravy a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované podle § 2991 o. z., a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od počátku prodlení podle žalobního vymezení ve výši částka za období od datum do datum do dne postoupení pohledávky v zákonné výši z dlužné jistiny a dále od datum do zaplacení.

11. Soud dále výrokem II tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka, doplatku soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované povinnost nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Pokud nebude částka uvedená ve výroku II tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.