9 C 433/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bc. Antonína Pektora a přísedících Ing. Bc. Olgy Smetkové a Ing. Jitky Vondřichové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 13 468 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 15 % od 18. 3. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se z části, co do zaplacení zákonného úroku z prodlení z 13 468 Kč od 14. 1. 2023 do 17. 3. 2023, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení 20.478,58 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce 1. Žalobou z 30. 11. 2023 ve znění doplnění žaloby z 11. 3. 2024 se žalobce domáhal po žalo-vaném zaplacení 13 468 Kč co by schodku na svěřených hodnotách se zákonným úrokem z prodlení od 14. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaným uzavřel dohodu o pracovní činnosti, jejíž součástí byla i dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hod-notách s tím, že v této souvislosti v rámci výkonu práce kurýra žalovaný celkem vybral od klientů při předávání zásilek 29 068 Kč, odevzdal jenom 15 006 Kč a 13 468 Kč je manko, na které byla vystavena 29. 12. 2022 faktura se splatností 13. 1. 2023. V doplnění žaloby žalobce předložil výpis hotovostních transakcí provedených žalovaným od 17. 11. až do 28. 11. 2022, z níž je podle něj zřejmé, že žalovaný celkem vybral 29 068 Kč a v souladu s článkem 2.2 interního předpisu pro použití aplikace [jméno] žalobcem předal vybranou hotovost pouze v rozsahu 15 000 Kč nadřízené-mu kurýru [jméno] [příjmení] 23. 11. 2023 a 26. 11. 2022 převedl nadřízené kurýrce [jméno] [příjmení] 600 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl upomínán 16. 6. 2023, emailem 14. 3. 2023.

2. Žalovaný nesporoval, že uzavřel s žalobcem dohodu o pracovní činnosti včetně dohody o odpovědnosti za schodku na svěřených hodnotách a to, že vykonával pro žalovaného práci kurý-ra od 17. 11. do 28. 11. 2022. Sporoval však, že by vybral hotovost od klientů ve výši 29 068 Kč a odevzdal pouze 15 006 Kč. Dále sporoval, že by byl před zaplacením žaloby vyzván k úhradě.

3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Účastníci uzavřeli 15. 11. 2022 ve smyslu § 76 zákoníku práce (z.č.262/2006 Sb. – dále jen ZPr) dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou od 17. 11. do 31. 12. 2022 s místem výkonu práce v [obec] na 20 hodin týdně jako kurýr. Současně mezi účastníky byla uzavřena podle § 252 ZPr dohoda o odpověd-nosti za schodek na svěřených hodnotách, mimo jiné i na penězích převzatých jménem zaměstnavatele. Současně se žalovaný zavázal při výkonu práce kurýra postupovat v souladu s předpisy žalobce (článek 3. smlouvy). Z interního předpisu pro použití aplikace [jméno] článku 2.2 pak je zřejmé, že kurýr by měl po každé směně odevzdat hotovost do výše povoleného zůstatku, a to předáním hotovosti nadřízenému kurýrovi tak, že do aplikace [jméno] zadá transakci převodem, vyplní políčko odesílatele sebe a příjemce uživatele, kterému hotovost předává, transakce se zaeviduje se stavem, čeká se na schválení a v okamžiku, kdy příjemce peníze převezme, musí tuto transakci schválit. Z přehledu všech transakcí realizovaných žalovaným od 17. 11. do 20. 12. 2022 je zřejmé, že žalovaný celkem realizoval hotovostní výběry od zákazníků ve výši 29 068 Kč a hotovost v intencích článku 2.2 posledně citovaného interního předpisu předal pouze ve dvou případech, a to nadřízenému kurýru [jméno] [příjmení] 15 000 Kč, 23. 11. a nadřízené kurýrce [jméno] [příjmení] 600 Kč, 26. 11. 2022. Rozdíl mezi převzatými a odevzdanými penězi tedy představuje žalovanou částku 13 468 Kč.

4. Žalovaný sice sporoval, že by žalobci předal pouze 15 600 Kč, nicméně k druhému jednání ve věci se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo rozhodnuto o projednání věci bez jeho přítomnosti, a proto nemohl být poučen podle § 118 a) odst. 3 o. s. ř., aby doložil, že veškerou hotovost, kterou převzal od zákazníků v souladu s dohodou s žalobcem, odevzdal.

5. Žalobce předložil k důkazu fakturu z 29. 12. 2022, [číslo] se splatností k 13. 1. 2023 ve vztahu k níž byl poučen podle § 118 odst. 3 o. s. ř., aby doložil, že tato faktura byla doručena žalovanému. K tomu žádný důkaz nenabídl. Nicméně žalobce následně doložil, že žalovanému posílal tuto fakturu současně s upomínkou zaslanou emailem 14. 3. 2023 a dále doložil, že před podáním žaloby žalovanému zasílal upomínku 26. 6. 2023.

6. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce co do základu je dán, neboť prokázal, že žalovaný v souladu s odpovědností za schodek na svěřených hodnotách, neodevzdal žalobci vybranou částku od zákazníků 13 468 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, zde soud vycházel z toho, že žalob-ce prokázal upomenutí žalovaného až emailem 14. 3. 2023 s tím, že fikce doručení ve smyslu § 573 občanského zákoníku aplikovaného v režimu zákoníku práce podle § 4 zákoníku práce nastala k 17. 3. 2023 a žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od 18. 3. 2023. V této souvislosti tedy bylo žalobě vyhověno co do jistiny zcela a co do úroku z prodlení toliko od 18. 3. 2023 do zaplacení, ve zbytku byla žaloba ohledně úroku z prodlení zamítnuta jako nedůvodná.

7. S ohledem na to, že žalovaný je občanem Rumunska a na území České republiky má zřízen trvalý pobyt, který je jeho obvyklým bydlištěm, je daná mezinárodní příslušnost českých soudů podle čl. 22 odst. 1 Nařízení EU [číslo] – Brusel I bis. Rozhodným právem podle čl.8 odst. 2 Nařízení EU č. 593/2008 – Řím I. je české právo (zákoník práce a občanský zákoník), neboť účastníci si jej při uzavření individuální pracovní smlouvy nezvolili a v takovém případě se řídí posouzení nároků z pracovní smlouvy právem členského státu v němž má zaměstnanec obvyklé místo svého pobytu.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. kdy žalobci, který byl pouze v nepatrné části neúspěšný, pokud jde o příslušenství, byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a vyměřeným doplatkem 200 Kč a náklady právního zastoupení za 6 úkonu právní služby (převzetí věci, upomínka, žaloba, doplnění žaloby a 2 x účast při jednání) podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. – AT po 1.660 Kč, 6 x režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, cestovném podle § 14 AT z [obec] do [obec] a zpět za dvě jednání při trase 2x190 kilometrů při průměrné spotřebě 5,6 litru na 100km a vyhláškové ceně (vyhl.č. 398/2023 Sb.) za pohonné hmoty – benzín dle § 4 a) 38,20 Kč a amortizační náhrady za 1 km 5.60 Kč. Cestovné za 1 cestu činilo 1.569 Kč a celkem 3.138 Kč. Dále žalobce uplatnil náhradu za promeškaný čas dle § 14a AT za 12 ½ hodin á 100 Kč. Dále bylo přiznáno 21 % Dph z 16.098 Kč tj. částka 3.380,58 Kč Celkem na nákladech řízení bylo přiznáno 20.478 Kč ([číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo]). , adresa, k zaplacení byla u obou výrobků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř..