9 C 57/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Zamítá se žaloba o určení, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti tří čtvrtin na pozemku parcelní číslo pozemku parcelní číslo jehož součástí je stavba adresa, obec Nýřany, k. ú. obec u obec.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 142 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném žalobou podanou dne datum u Okresního soudu Plzeň-sever určení, že je výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti tří čtvrtin na pozemku parcelní číslo pozemku parcelní číslo jehož součástí je stavba adresa, územní celek, k. ú. obec u obec, vše zapsané na listu vlastnictví číslo rok (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, žalobkyně byla podílovou spoluvlastnicí v rozsahu ideálních tří čtvrtin předmětných nemovitostí. Tento spoluvlastnický podíl darovala své dceři – jméno příjmení, narozené datum, nyní manželce žalovaného, darovací smlouvou ze dne datum. Žalobkyně odstoupila od této darovací smlouvy dopisem ze dne datum z důvodu stupňování hrubého chování jméno příjmení vůči žalobkyni, kdy docházelo k psychickému i fyzickému napadání žalobkyně, doprovázené výhrůžkami, které způsobovaly žalobkyni důvodné obavy o její zdraví a život. Tomuto chování jméno příjmení byly přítomny i třetí osoby. jméno příjmení dopisem svého zástupce JUDr. příjmení ze dne datum odmítla vrátit darovaný podíl na předmětných nemovitostech. Po zaslání výše uvedeného odstoupení od smlouvy převedla jméno příjmení vlastnictví k předmětným nemovitostem na svého manžela – žalovaného. Ten je současným vlastníkem předmětných nemovitostí. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti při přepisu vlastnického práva. To žalovaný dopisem svého zástupce ze dne datum odmítl. Žalobkyně dále odůvodňuje naléhavý zájem na věci tím, že v důsledku vedeného řízení ze strany žalovaného vůči žalobkyni jí hrozí reálné nucené vystěhování z předmětných nemovitostí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že on, ani jeho manželka, se nedopustili žádného jednání, které by zakládalo nárok žalobkyně na vrácení daru. V dopisu ze dne datum, označeném jako odvolání daru pro nevděk s odkazem na § 2072 občanského zákoníku od JUDr. příjmení – zástupkyně žalobkyně, je jako důvod odvolání daru uvedeno:„ příjmení hrubé chování vůči Vaší mamce neustále přetrvává, ba se stupňuje natolik, že jsou jeho svědky třetí cizí osoby, dospěla příjmení mamka, také z obav o své zdraví i život…“ Toto vymezení závadového jednání, které mělo naplnit znaky jednání, které odůvodňuje odvolání daru, považuje žalovaný za zcela vágní a nekonkrétní, není zřejmé, o jaké hrubé chování se mělo jednat a zda bylo způsobilé vyvolat u žalobkyně obavy o zdraví a život. Nebyly nijak konkrétně popsány fyzické útoky. Zástupkyně žalobkyně – JUDr. příjmení v žalobě ze dne datum uvedla odlišné odůvodnění, kde uvedla:„ Z důvodu stupňování hrubého chování paní jméno příjmení vůči žalobkyni, kdy docházelo k psychickému i fyzickému napadání žalobkyně, doprovázené výhrůžkami, které způsobovaly žalobkyni důvodné obavy o její zdraví a život…, napadání a nelidskému zacházení ze strany paní příjmení vůči žalobkyni byly přítomny i třetí osoby…“ Podle žalovaného tato formulace rozšiřuje původní tvrzení a opět je vágní a nekonkrétní. Žalobkyně takové závadové jednání ze strany své dcery neoznámila Policii České republiky. Pokud docházelo mezi žalobkyní a dcerou jméno celé jméno žalovaného v minulosti ke kontroverzím, jednalo se vždy o naprosto odmítavý a neodůvodněný postoj žalobkyně k požadavkům dcery, aby umožnila na domě realizovat potřebné stavební opravy a úpravy, celkovou rekonstrukci domu. Pokud se dostavili řemeslníci domluvení jméno celé jméno žalovaného, žalobkyně je odmítla do domu pustit, tento stav trvá již několik let a pokračuje i po darování předmětných nemovitostí žalovanému. Důvodem převodu ze jméno příjmení na žalovaného byly zejména investice žalovaného, který hodlá vložit do rekonstrukce předmětného domu cca 1 milion Kč. Žalovaný vznesl námitku promlčení práva žalobkyně na vrácení daru, když ani v odvolání daru, ani v žalobě není uvedeno, od kdy a v které době k údajnému závadnému jednání docházelo, přičemž žaloba při tříleté promlčecí lhůtě byla podána cca dva a půl roku poté, kdy bylo odvolání daru jméno celé jméno žalovaného doručeno. Navíc závadové jednání s ohledem na dopisy předcházejícího právního zástupce JUDr. příjmení ze dne 3. 2. a datum mělo být již před datum. Navíc s ohledem na sepis darovací smlouvy ke dni datum je třeba situaci posoudit podle občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb.

3. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z darovací smlouvy ze dne datum sepsané ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ číslo, N 35/2011 soud zjistil, že žalobkyně, jakožto vlastnice tří čtvrtin vzhledem k celku předmětných nemovitostí tyto darovala jméno příjmení, která tento dar přijala (to bylo mezi účastníky nesporné). Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví rok pro územní celek, k. ú. obec u obec, soud zjistil, že vlastníkem předmětných nemovitostí byl ke dni datum zapsán žalovaný, přičemž nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne datum s právními účinky zápisu k okamžiku datum. Dopisem ze dne datum JUDr. příjmení, jakožto zástupkyně žalobkyně, zaslala dceři žalobkyně odvolání daru, kde specifikovala důvod odvolání daru následujícím způsobem:„ S ohledem na skutečnost, že příjmení hrubé chování vůči Vaší mamce neustále přetrvává, ba se stupňuje natolik, že jsou jeho svědky třetí cizí osoby, dospěla příjmení mamka, také z obav o své zdraví i život, k rozhodnutí …, že Vás vyzývá k vrácení daru podle § 2072 občanského zákoníku“ Tímto dopisem žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne datum a vyzvala svou dceru k vydání daru, pokud jde o podíl tří čtvrtin k nemovitostem v k. ú. obec u obec (existence tohoto dopisu byla mezi účastníky nesporná). Dopisem ze dne datum zástupce žalovaného – JUDr. příjmení odmítl vydání daru. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti při přepisu vlastnického práva s ohledem na doručení odstoupení od darovací smlouvy, v jehož důsledku se dcera žalobkyně stala neoprávněným držitelem darovaného spoluvlastnického podílu a nemohla ho platně převést. Dopisem ze dne datum zástupce žalovaného – JUDr. příjmení odmítl účinnost odstoupení daru. Ze spisu Okresního soudu Plzeň-sever č. j. spisová značka soud zjistil, že žalovaný, jakožto žalobce, podal proti žalobkyni, jakožto žalované, žalobu o vyklizení předmětných nemovitostí dne datum. Návrhem ze dne datum navrhla zástupkyně žalobkyně v tamním řízení jako zástupkyně žalované přerušení řízení s ohledem na podání žaloby o vyklizení ve věci sp. zn. 9 C 57/2023.

4. Soud zamítl návrh na provedení důkazu svědkyní jméno příjmení, která byla ze strany žalobkyně navržena k prokázání chování jméno příjmení ve vztahu k žalobkyni, neboť nebylo třeba prokazovat tato tvrzení, viz odůvodnění výše.

5. Žalovaný je státní příslušník příjmení republiky Německo, žije v Německu, tím je dán mezinárodní prvek. Zdejší soudy jsou mezinárodně příslušné k projednání určení vlastnictví, neboť podle článku 24 nařízení číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech je dána výlučná příslušnost pro soudy členského státu bez ohledu na bydliště stran pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem (odst. 1). Podle § 69 odst. 1 zákona číslo 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“) věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým se řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá. S ohledem na uvedené je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky a použije se české právo.

6. Protože darovací smlouva byla uzavřena před datum, je nutné nárok na vrácení daru poměřovat zákonem číslo 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po datum (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2339/2019).

7. Podle § 630 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

8. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví je dán případnou nutností změny zápisu v katastru nemovitostí. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že darovací smlouva, na základě které se stala jméno příjmení vlastnicí předmětných nemovitých věcí, byla uzavřena mezi žalobkyní jako dárkyní a její dcerou jako obdarovanou dne datum. Dcera žalobkyně – jméno příjmení převedla tyto předmětné nemovitosti na svého manžela darovací smlouvou ze dne datum s právními účinky zápisu ke dni datum. Žalobkyně odvolávala svůj dar vůči dceři jméno příjmení dopisem ze dne datum. Žalobkyně tak odvolávala dar v situaci, kdy dcera již nebyla vlastníkem předmětných nemovitostí. K odvolání daru dojde až okamžikem doručení jednostranného právního úkonu dárce. jméno příjmení tak darovací smlouvou ze dne datum na svého manžela převáděla předmětné nemovitosti ve svém vlastnictví. Žalovanému tak svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem a naopak vlastnické právo žalobkyně se nemohlo obnovit. Soud proto zamítl žalobu. Soud se proto dále nezabýval náležitostmi právního jednání, respektive úkonů, žalobkyně, ať už dopisem ze dne datum či doručenou žalobou ze dne datum, tj. zda naplňují znaky vymezené v § 630 obč. zák., ani námitkou promlčení, kdy k jejímu posouzení by bylo nezbytné doplnit tvrzení.

9. Žalovaný měl ve věci zcela úspěch, kdy žaloba byla zamítnuta, soud proto uložil žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení sestávají z odměny zástupce žalovaného za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, sepis vyjádření ze dne datum, účast při jednání dne datum) po 3 100 Kč podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. p) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., 21 % DPH ze základu 10 200 Kč, tj. ve výši 2 142 Kč Celkem odměna zástupce činí částku 12 142 Kč. Soud uložil žalobkyni, aby nahradila náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě, tedy do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Soud při rozhodování o nákladech řízení nepoužil ustanovení § 150 o. s. ř., neboť neshledal, že by tu byly důvody hodné zvláštního zřetele, aby nepřiznal náhradu nákladů řízení žalovanému. Soud již v předcházející fázi řízení shledal, že jsou zde podmínky pro osvobození žalobkyně od soudního poplatku a pro toto řízení žalobkyni osvobodil. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, resp. použití § 150 o. s. ř. vzal soud v úvahu vedle sociálních a majetkových poměrů také, že žalobkyně podala žalobu v této věci v souvislosti s řízením vedeným v jiné věci. Žalobu v této věci podala žalobkyně dne datum. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 163/2022, kde se žalovaný jako žalobce domáhá vyklizení předmětných nemovitostí po žalobkyni jako žalované a žalobu podal dne datum podáním ze dne datum, žalobkyně jakožto žalovaná navrhla přerušení řízení právě s ohledem na vedení tohoto řízení. Soud tak má za to, že podání tohoto návrhu, byť s ohledem na shora uvedené odůvodnění bylo od počátku zcela zjevně neúspěšné, je pouze snahou o oddálení případného vyklizení z předmětných nemovitostí na základě rozhodnutí následně vydaného ve věci sp. zn. 9 C 163/2022. S ohledem na tyto okolnosti soud má za to, že nebylo možné přistoupit k použití § 150 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí, případně v rámci exekuce.