9 C 79/2011

Plný text

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neúčinnost právních úkonů

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], kterou [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], bytem [adresa], darovala spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné ideální poloviny na budově [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] budově bez č.p./č.e. postavené na pozemku p. [číslo] budově bez č.p./č.e. postavené na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] které se nacházejí v k.ú. a obci [obec] a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa- sever na listu vlastnictví xanon [číslo] žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], bytem [adresa], není vůči žalobkyni právně účinná.

II. Určuje se, že kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], kterou [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], bytem [adresa], převedla spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné ideální poloviny na budově [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] budově bez č.p./č.e. postavené na pozemku p. [číslo] budově bez č.p./č.e. postavené na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] které se nacházejí v k.ú. a obci [obec] a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa- sever na listu vlastnictví xanon [číslo] na žalovaného [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], bytem [adresa], není vůči žalobkyni právně účinná.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 38 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena z prostředků Okresního soudu [okres] část nespotřebované zálohy na znalecký posudek v částce 3 029 Kč.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], naroozenou dne [datum], jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným, na základě které [jméno] [příjmení] darovala žalovanému ideální polovinu nemovitostí: budovy [adresa] postavené na pozemku st.p. [číslo] budovy bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] budovy bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku st. p. [číslo] pozemku st. p. [číslo] pozemku p. [číslo] které se nacházejí v k.ú. a obci [obec] a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa-sever na [list vlastnictví] je vůči žalobkyni právně neúčinná a dále se domáhal určení, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], [datum narození] jako prodávající a [celé jméno žalovaného], [datum narození] jako kupujícím, na základě kterého převedla [jméno] [příjmení] žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ideální poloviny na nemovitostech: budovy [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] budovy bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] budovy bez čp/če postavené na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] které se nacházejí v k.ú. a obci [obec] a jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa- sever na [list vlastnictví], je vůči žalobci právně neúčinná. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně má za [jméno] [příjmení] jakožto právní nástupkyní po [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], pohledávku vzniklou na základě smlouvy o úvěru reg. [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a panem [jméno] [příjmení], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum]. Na základě smlouvy o úvěru poskytla [právnická osoba] [jméno] [příjmení] dlouhodobý úvěr ve výši 3 900 000 Kč. Pohledávka z tohoto závazkového právního vztahu za [jméno] [příjmení] včetně příslušenství a všech práv s ní spojených byla postoupena ze strany [právnická osoba] v likvidaci na postupníka – právní předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba] LIMITED, reg. n. [číslo], sídlem [adresa], KITI, P.C. [číslo], [anonymizována dvě slova] republika. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a je vykonatelný, byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 900 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20 % z částky 2 620 040 Kč od [datum] do [datum], tj. 67 475 Kč a s 20% úrokem z prodlení z částky 2 900 040 Kč od [datum] do [datum], tj. 132 584,80 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni. Dne [datum] byla mezi dlužníkem ([jméno] [anonymizováno]) jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným uzavřena darovací smlouva, na základě které dlužník daroval obdarovanému ideální polovinu shora uvedených nemovitostí s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi dlužníkem ([jméno] [anonymizováno]) jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, na základě které dlužník převedl spoluvlastnický podíl na shora uvedených nemovitých věcech o velikosti ideální poloviny s právními účinky vkladu ke dni [datum] na žalovaného. Žalobkyně zároveň uvedla, že dle jejích informací dlužník nemá jiný majetek, z něhož by bylo možné pohledávku uspokojit. V závěrečném návrhu žalobkyně s ohledem na skutečnost, že žalovaný nemovité věci, které byly předmětem odporovaných smluv, prodal, navrhovala, aby soud aplikoval ustanovení § 42a odst. 4 obč. zák. a přiznal žalobkyni ekvivalent kupní ceny, kterou žalovaný v souvislosti s prodejem nemovitostí obdržel.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že podanou žalobu pokládá za šikanózní, a to zejména s ohledem na nepravdivé informace, které uvádí žalobkyně ohledně toho, že dlužník nemá jiný majetek, z něhož by bylo možné pohledávku uspokojit. Je pravdou, že mezi dlužnicí a žalovaným došlo k uzavření žalobkyní tvrzených smluv (darovací a kupní) ohledně převodu nemovitých věcí. Žádný z těchto právních úkonů nebyl ze strany dlužnice činěn v úmyslu zkrátit uspokojení věřitele, v tomto žalovaný plně důvěřuje dlužnici. Žalobkyni je velmi dobře známo, že dlužník má další majetek, který je navíc zatížen zástavním právem ve prospěch žalobkyně (pozn. právní předchůdkyně žalobkyně). Jedná se o nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce] pro katastrální území a xanon [číslo], LV č. [rok], konkrétně pozemek parc. [číslo] o výměře 204 m2 a rozestavěná budova autolakovny na pozemku parc. [číslo] jejichž obvyklá cena činí 3 788 300 Kč. Navíc smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] mezi dlužnicí a žalovaným bylo zřízeno ve prospěch zatížené nemovitosti věcné břemeno cesty, průchodu a průjezdu, vedení, opravy a údržby inženýrských sítí, čímž došlo ke zhodnocení nemovitostí, přičemž sama žalobkyně dala souhlas s prodejem zatížené nemovitosti, a to písemně dne [datum] na dobu do [datum]. K převodu předmětných nemovitostí (uvedených ve výroku tohoto rozsudku) pak došlo velmi krátce, řádově několik měsíců, nejpozději po skončení dědického řízení po panu [příjmení], přičemž v rámci dědického řízení byla stanovena hodnota rozestavěné stavby (autolakovny) částkou 3 788 300 Kč s čímž mohl být žalovaný srozuměn. V daném případě pohledávka, která měla být následně zkrácena darovací a kupní smlouvou z roku 2010, byla zajištěna zástavním právem právě na tom předmětném objektu autolakovny, nikoli na nemovitostech, které k objektu autolakovny přiléhají nebo s ní sousedí. Z dědického usnesení mohl být žalovaný srozuměn s tím, že úmyslem dlužnice nemůže být zkrácení pohledávky za situace, kdy hodnota majetku, který je zajištěn zástavou na autolakovně, dosahuje výše nesplacené pohledávky bez ohledu na to, že byl přesvědčen, že ta pohledávka byla ještě za života pana [příjmení] vypořádána, nicméně i kdyby nebyla, tak žalovaný nemohl mít představu o tom, že by uzavřením darovací a kupní smlouvy mohlo dojít ke zkrácení pohledávky žalobkyně, jelikož znalecky stanovená cena v rámci dědického řízení ve výši té pohledávky včetně příslušenství převyšovala. Uzavřením darovací smlouvy mezi dlužnicí a žalovaným měl být plněn morální závazek spočívající v tom, že zemřelý pan [příjmení] si za svého života přál, aby nemovitosti získal darem jeho vnuk (žalovaný) a vedle toho v době uzavření darovací smlouvy tím byla vypořádána nejen morální, ale i faktická pohledávka, spočívající v investicích provedených do rekonstrukce a zhodnocení objektu rodinného domu, který provedli rodiče žalovaného v době, kdy nemovitosti užívali a kdy byla jejím vlastníkem paní [příjmení] s panem [příjmení]. To byl důvod pro uzavření darovací smlouvy ohledně ideální poloviny nemovitostí. Pohledávka žalobkyně, která nebyla přihlášena do dědického řízení, čili z dědického rozhodnutí s ní nemohl být žalovaný srozuměn, byla zajištěna právě pouze zástavním právem k autolakovně, ačkoli nic nebránilo žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci v době uzavření úvěrové smlouvy, aby si svůj závazek zajistila i na zbývajících nemovitostech sousedících, přiléhajících, zvláště pokud v průběhu řízení žalobkyně tvrdila, že hodnota předmětu zástavního práva je do značné míry ovlivněna hodnotou celku. Nemovitosti byly v době uzavření darovací i kupní smlouvy bez jakýchkoliv omezení a žalovaný nebyl srozuměn s existencí pohledávky žalované, která se stala vykonatelnou až v červenci 2011, tedy téměř rok po převodu nemovitostí. Odporovatelnost týkající se kupní smlouvy o převodu nemovitostí je vyloučena již z toho důvodu, že převodce, paní [příjmení], za ideální polovinu nemovitostí obdržela adekvátní protiplnění v podobě kupní ceny ve výši 1 300 000 Kč, kterou žalovaný čerpal prostřednictvím úvěru a který následně splácel. K návrhu žalobkyně ohledně aplikace ustanovení § 42a odst. 4 obč. zák. žalovaný uvedl, že sice potvrzuje, že k převodu vlastnického práva došlo, dle jeho názoru je však návrh žalobkyně nepřípustný s ohledem na fázi řízení, kdy je dávno po koncentraci řízení, jedná se tak o nepřípustné rozšíření návrhu.

3. Při jednání dne [datum] zástupce žalobkyně předložil soudu potvrzení o pokračování společnosti ze dne [datum], respektive [datum] s tím, že veškeré dokumenty týkající se přechodu práv a povinností z původní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] S.A. na [právnická osoba], která nyní má nově sídlo 103 [příjmení] [příjmení] tong, [příjmení], [jméno] [příjmení] [jméno]. Z těchto listin bylo zjištěno, že se jedná o stejnou právnickou osobu, neboť došlo pouze ke změně formy společnosti, nikoli k převodu majetku na jinou společnost. [právnická osoba] udělila dne [datum] plnou moc advokátovi tituly před jménem [jméno] [příjmení].

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO], jako klientem, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které banka poskytla klientovi finanční prostředky ve výši 3 900 000 Kč na investice a klient se zavázal vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky ve výši o 2 % vyšší, než činí základní úroková sazba banky, která v den uzavření smlouvy byla 13 % p.a. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] bylo mezi stranami úvěrové smlouvy nově dohodnuto, resp. došlo ke změně původní smlouvy v tom ohledu, že banka poskytne klientovi peněžní prostředky ve výši 3 900 000 Kč na investice určené k financování nákupu nemovitostí, výstavbu haly lakovny a nákupu technologie pro provozování živnosti. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla dohodnuta změna původní úvěrové smlouvy v tom směru, že banka je povinna poskytnou klientovi peněžní prostředky postupně, bezhotovostně, převodem z úvěrového účtu. Prostředky ve výši 317 000 Kč určené na provozní výdaje měly být převedeny na běžný účet klienta dne [datum]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] se [příjmení] [příjmení] jako klient banky zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve 20. čtvrtletních splátkách pod ztrátou výhody splátek, počínaje od [datum], kdy první dvě splátky byly sjednány ve výši 160 000 Kč, následující čtyři splátky ve výši 175 000 Kč, následující čtyři splátky ve výši 185 000 Kč, následující čtyři splátky ve výši 195 000 Kč, následující čtyři splátky ve výši 210 000 Kč a poslední dvě splátky ve výši 260 000 Kč (poslední splátka dne [datum]). Dodatkem [číslo] ze dne [datum] pak došlo ke změně dohodnutých splátek počínaje od března 1997 čtyři čtvrtletní splátky po 190 000 Kč, od března 1998 – čtyři čtvrtletní splátky po 200 000 Kč, od března 1999 čtyři splátky po 215 000 Kč, od března 2000 čtyři splátky po 230 000 Kč a za březen a červen 2001 dvě splátky po 280 000Kč. Původní věřitel [právnická osoba] v likvidaci smlouvou ze dne [datum] postoupila pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy ve znění jejích dodatků za [jméno] [příjmení] na právní předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], P.C. [číslo], [anonymizována dvě slova] republika, reg. č. HE [číslo].

5. Rozsudkem zdejšího soudu čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byla dlužnici, jako procesní nástupkyni [jméno] [příjmení] (viz usnesení o procesním nástupnictví č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s potvrzujícím usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), uložena povinnost zaplatit 2 900 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 67 475 Kč, úrokem z prodlení ve výši 132 584,80 Kč a náklady řízení vzniklé státu ve výši 4 600 Kč. Podáním ze dne [datum] se dlužnice jako žalovaná v řízení sp. zn. spisová značka domáhala povolení obnovy řízení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení o povolení obnovy řízení zastaveno pro zpětvzetí. Je tak zřejmé, že žalobkyně má vůči dlužnici vykonatelný exekuční titul.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dne [datum] týkajícího se nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota bylo zjištěno, že manželé [příjmení] a [jméno] [příjmení] měli ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, stavbu [adresa] na pozemku parc. [číslo] stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] rozestavěná stavba na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa- sever pro k.ú. a xanon [číslo]. Na uvedených nemovitostech s právními účinky ke dni [datum] vázlo zástavní právo smluvní ve prospěch právního předchůdce žalobkyně.

7. Dne [datum] uzavřeli žalovaný a dlužnice [jméno] [příjmení] darovací smlouvu, dlužnice jako dárce, žalovaný jako obdarovaný, ohledně ½ následujících nemovitostí: pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba s [adresa] rodinný dům, pozemku p. [číslo] vše zapsáno na LV [rok], v kat. úz. a obci [obec], u [stát. instituce]. Kupní smlouvou ze dne [datum] dlužnice jako prodávající, prodala žalovanému, jako kupujícímu za cenu 1 300 000 Kč, zbývající ½ nemovitostí: pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba s [adresa] rodinný dům, pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], v kat. úz. a obci [obec], u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj.

8. Pro účely poskytnutí úvěru [právnická osoba] na úhradu kupní ceny nemovitostí dle shora uvedené kupní smlouvy si nechal žalovaný zpracovat odhad obvyklé ceny nemovitostí tituly před jménem [jméno] [příjmení], kdy obvyklá cena pozemků parc. [číslo] stavby [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] byla takto stanovena ke dni [datum] částkou 2 950 000 Kč. Na základě zástavní smlouvy k nemovitosti ze dne [datum] bylo mezi smluvními stranami [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a zástavci [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a [jméno] [příjmení] (dlužnice) sjednáno zřízení zástavního práva na shora uvedených nemovitostech k zajištění pohledávky banky z titulu hypotečního úvěru reg. č. hodnota [číslo].

9. Na základě smlouvy o složení finanční částky do depozitní úschovy sepsané dne [datum] advokátkou tituly před jménem [jméno] [příjmení] jako schovatelem žalovaný se jako složitel zavázal, že částka 1 300 000 Kč, kterou poskytne [právnická osoba] žalovanému jako úvěr, bude zaslána na účet jmenované advokátky do úschovy s tím, že tato uvedenou částku jakožto kupní cenu podle kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] vyplatí dle požadavku vedlejšího účastníka smlouvy o úschově, kterým je [jméno] [příjmení], a to do 10 dnů od doručení písemného požadavku vedlejšího účastníka. Z výpisu z transakční historie [právnická osoba] je zřejmé, že částka 1 300 000 Kč byla dne [datum] vyplacena do advokátní úschovy. Dne [datum] dala dlužnice příkaz k vyplacení částky 1 300 000 Kč tak, že částka 300 000 Kč bude vyplacena v hotovosti k jejím rukám a částka 1 000 000 Kč na účet věřitele [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Z potvrzení vystaveného dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel [jméno] [příjmení] potvrdil požadavek, aby částka ve výši 1 000 000 Kč byla uhrazena na účet vedený u [právnická osoba] na úhradu pohledávky věřitele z titulu půjčky ze dne [datum] ve výši 1 300 000 Kč. Z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] je zřejmé, že částka 300 000 Kč v hotovosti byla vyplacena dlužnici jako část kupní ceny.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dne [datum] a ze dne [datum] týkajících se nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] k tomuto datu ve výlučném vlastnictví pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, stavbu [adresa] na pozemku parc. [číslo] stavbu bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] stavbu bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [anonymizováno] a xanon [číslo]. Nabývacími tituly jsou smlouva darovací ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a smlouva kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Na uvedených nemovitostech vázlo zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 1 300 000 Kč s příslušenstvím ve prospěch [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum].

11. Pokud se týká nemovitostí na listu vlastnictví č. [rok], podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (č.l. 20 spisu) výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a rozestavěné stavby na tomto pozemku byla k tomuto datu [jméno] [příjmení] na základě usnesení soudu o dědictví [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. právnická osoba, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí z [datum] ve spojení se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], bylo mezi žalovaným jako povinným z věcného břemene a dlužnicí jako oprávněnou z věcného břemene ve prospěch rozestavěné stavby postavené na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví dlužnice zřízeno věcné břemeno cesty, průchodu a průjezdu, vedení, opravy a údržby inženýrských sítí, které zatěžuje pozemek parc. [číslo] ostatní plocha. Věcné břemeno bylo zřízeno bezplatně na dobu neurčitou.

12. Ze sdělení právní předchůdkyně žalobkyně jakožto zástavního věřitele ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástavní věřitel souhlasil s prodejem nemovitostí ve vlastnictví dlužnice [jméno] [příjmení], a to rozestavěné budovy bez č.p. postavené na pozemku st. parc. [číslo] pozemku st. parc. [číslo] to za podmínek, že návrh kupní smlouvy bude před jejím podpisem zaslán zástavnímu věřiteli k revizi a následný výnos z prodeje nemovitostí bude poukázán na bankovní účet zástavního věřitele, který bude specifikován v předmětné kupní smlouvě. Tento souhlas byl dán na dobu určitou pouze do [datum].

13. Z fotografií a nákresu rozmístění jednotlivých staveb (viz č.l. 32) je zřejmé, že nemovitosti tvoří dohromady ucelený areál. 14. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla pak u zdejšího soudu vedena exekuce pod sp. zn. [spisová značka], soudním exekutorem tituly před jménem [jméno] [příjmení] pro právnická osoba 000 Kč. Oprávněnou byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dnes [anonymizováno] Daze Associated S.právnická osoba usnesení soudního exekutora č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že ohledně nemovitostí zapsaných na [anonymizováno] č. [rok] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pro k.ú. a xanon [číslo] byla vydána dražební vyhláška o konání dražby dne [datum] s výslednou cenou dražených nemovitostí 4 200 000 Kč a nejnižším podáním ve výši 2 800 000 Kč.

15. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] k uspokojení pohledávky oprávněné [název původní účastnice], dnes [anonymizována tři slova] S.A. na zaplacení částky právnická osoba 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla exekuce zcela zastavena z důvodu vymožení celé vymáhané částky včetně příslušenství a nákladů exekučního řízení v rámci řízení sp. zn. [spisová značka].

16. Manžel dlužnice [příjmení] [příjmení], [datum narození], zemřel [datum]. Žalobkyně jako pozůstalá manželka nabyla podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], veškerý majetek náležející do dědictví. Z aktiv mj. rozestavěnou budovu dílny – lakovny na pozemku p. [číslo] v kat. úz. [obec] (v obvyklé ceně 3 788 300 Kč podle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného tituly před jménem [jméno] [příjmení]), strojové vybavení dílny (v hodnotě 69 616 Kč), pohledávku [jméno] [příjmení] z titulu půjčky vůči zůstaviteli ve výši 1 300 000 Kč. Žalobkyně se též stala výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] včetně rodinného domu [adresa], pozemku st.p. [číslo] s budovou bez č.p./č.e. (bývalá zemědělská budova - dílna), pozemku st.p. [číslo] s budovou bez č.p./č.e. (bývalá zemědělská budova - sklad) a pozemku p. [číslo] vše v akt. úz. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj (v obvyklé ceně 3 251 500 Kč podle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], který vypracoval tituly před jménem [jméno] [příjmení]). Obvyklá cena majetku ke dni zůstavitelova úmrtí činila 3 108 341,82 Kč, výše dluhů 8 242 Kč, čistá hodnota dědictví 3 100 099,80 Kč. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl zamítnut návrh [jméno] [příjmení] na obnovu dědického řízení. [název soudu] jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] usnesení soudu prvního stupně potvrdil, byť věc posoudil jinak než soud prvního stupně, kdy konstatoval, že nově tvrzené skutečnosti nemohou pro dlužnici přivodit příznivější rozhodnutí, a proto obnova nebyla připuštěna, mimo jiné také bylo konstatováno, že později vypracované znalecké posudky se vůbec nezabývaly obvyklou cenou nemovitostí ke dni úmrtí zůstavitele a nemají tak žádnou vypovídací hodnotu ke skutečnosti, zda ocenění nemovitostí v posudcích znalce [příjmení] je správné nebo ne.

17. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální poloviny k nemovitostem- pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa], pozemku p. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplynula následující zjištění. Manžel žalobkyně, [příjmení] [příjmení] podnikal v oboru autolakýrnictví, asi v r. 1995 vybudoval na pozemku p. [číslo] v kat. úz. [obec], autolakovnu. V souvislosti s tímto podnikáním mu vznikl dluh vůči [anonymizováno], který později odkoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dnes [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] S.A. Celková pohledávka činila 2 900 040 Kč s příslušenstvím (o čemž bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], ve znění rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], viz výše). Žalovaný byl vnuk [jméno] [příjmení] a zároveň pracoval jako jeho zaměstnanec v provozu autolakovny. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil.

18. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] soud schválil oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty nemovitým majetkem: parcela [číslo] o výměře 204 m2 - zastavěná plocha a nádvoří – součástí pozemku je rozestavěná stavba, vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí]. V rámci odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. [insolvenční spisová značka], kterým byl zamítnut návrh věřitele (žalobkyně v této věci) na zrušení schváleného oddlužení soud konstatoval k námitce dlužnice, že nemovitosti byly zpeněženy v průběhu insolvenčního řízení pouze za částku 530 000 Kč, ačkoli nemovitosti měly hodnotu vyšší, je třeba uvést, že předmětem zpeněžení byly nemovitosti uvedené v soupisu majetkové podstaty. Po předchozím jednání dlužnice (převod okolních nemovitostí na vnuka), byly do majetkové podstaty sepsány pouze nemovitosti, které byly po převodu na vnuka dlužnice obklopeny cizími pozemky a tím mohlo dojít ke snížení jejich ceny a eventuálně nižšímu zájmu mezi kupujícími. Je možné, že pokud by tyto pozemky převedeny na třetí osobu nebyly, bylo by možné dosáhnout vyššího výnosu. Dlužnice nedosáhla plnění ani 30 % nezajištěným věřitelům. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka] bylo uvedené zamítavé rozhodnutí insolvenčního soudu jako správné potvrzeno. V rozhodnutí [insolvenční spisová značka] [číslo] Krajský soudu v Plzni konstatoval, že nebyly kumulativně splněny všechny podmínky k tomu, aby mohlo být vyhověno návrhu dlužnice na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Ustanovení § 415 insolvenčního zákona předpokládá, tedy, že částka, kterou věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkurzem. Pokud se týká zpeněžení majetkové podstaty, není důvod se domnívat, že v konkurzu by byl nemovitý majetek dlužnice zpeněžen za vyšší částku než tomu bylo v oddlužení. V projednávané věci bylo dosaženo zpeněžením majetkové podstaty částky ve výši 530 000 Kč, z toho zůstatek pro věřitele 354 702,96 Kč, což představuje uspokojení věřitelů ve výši 11,44 % a přiznanou odměnu insolvenčního správce 154 747 Kč a hotové výdaje inslolvenčního správce 2 691 Kč. Byl-li by na majetek dlužnice prohlášen konkurz, náležela by do její majetkové podstaty veškerá postižitelná částka dlužníkova příjmu (§ 207 odst. 2 insolvenčního zákona). Jediným prokazatelným příjmem dlužnice byl důchod. Přiznaný starobní a vdovský důchod by umožňoval provádět srážky v měnící se výši v souvislosti s postupně se zvyšujícím důchodovým příjmem. Insolvenční soud závěrem konstatoval, že pokud by byl na majetek dlužnice prohlášen konkurz, byla by získána vyšší finanční částka.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že její manžel si bral úvěr na autolakovnu. Poté, co zemřel v roce 2008, zanechal jí dluhy. Z tohoto důvodu se rozhodla část nemovitostí převést na svého vnuka. Potřebovala splatit dluh po manželovi vůči [jméno] [příjmení], který manželovi půjčil a ještě další dluhy, které splácela finančnímu úřadu. Objekt autolakovny nepřevedla z důvodu, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce chtěli po ní peníze. Nicméně dodala, že žalobkyni nezaplatila žádnou částku. Pobírá starobní důchod, v minulosti na sebe podala insolvenční návrh, v rámci insolvenčního řízení ji zastupovala právní zástupkyně, která zastupovala i žalovaného v tomto řízení. Pokud jde o bydlení v předmětných nemovitostech, v části objektu, který patří vnukovi, si zbudovali bydlení rodiče žalovaného, svědkyně bydlí v přízemí se synem [jméno]. Stavba vyžadovala kompletní rekonstrukci, kterou hradili rodiče žalovaného.

20. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je synem [jméno] [příjmení], žalovaný je jeho synovec. [příjmení] [příjmení] byl jeho nevlastní otec. Ten si v minulosti bral úvěr na lakovnu, o kterém je svědek přesvědčen, že byl zaplacen, neboť má za to, že pan [příjmení] zaplatil vše, co měl zaplatit, byl to poctivý člověk. Z řečí, které vedl za života pan [příjmení], si dovodil, že ke vzniku dluhu mělo dojít nějakým podvodem, údajně měl něco podepsat, ale nepodepsal, podrobnosti svědek nezná. Dále svědek uvedl, že vůbec neví, jak došlo k tomu, že jeho matka dluží peníze, nezná ani přesně důvody, proč matka žalovanému darovala a zčásti prodala část nemovitostí, dovozuje však, že je to z důvodu věku paní [příjmení]. Objekt, v němž rodina bydlí, vyžaduje neustále nějaké rekonstrukce.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že úvěr si pan [příjmení], což byl nevlastní otec svědkyně, bral pouze na autolakovnu. V nemovitostech, které vlastní syn svědkyně (žalovaný) rodina bydlela ještě předtím, než si pan [příjmení] bral úvěr na lakovnu. Objekt, ve kterém bydlí, rekonstruovali ze svých prostředků, přesnou částku nezná. Svědkyně věděla o tom, že proti panu [příjmení] byl veden soudní spor, neví, zda pan [příjmení] se o něčem svěřil synovi (žalovanému).

22. A konečně z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že svědek je otec žalovaného. Svědek uvedl, že nezná důvody, jak se paní [příjmení] dostala k dluhům, ani mu není známo, proč část nemovitostí převáděla na žalovaného. O dluzích pana [příjmení] věděl pouze matně, v rodině se o tom nebavili. právnická osoba stála cca 500- 600 tisíc.

23. Účastníci učinili nesporným, že dne [datum] došlo k převodu nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území adresa, pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba bez čísla popisného, čísla evidenčního, pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], část obce adresa a pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro xanon [číslo] a [katastrální uzemí] úřadu pro [příjmení] kraj, [stát. instituce], kdy prodávajícím byl žalovaný [celé jméno žalovaného] a kupující [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], že došlo na základě této kupní smlouvy ke vkladu práva do katastru nemovitostí, a to dne [datum]. právnická osoba bylo mezi účastníky nesporné, že kupní cena nemovitostí byla v kupní smlouvě ze dne [datum] sjednána na částku 2 560 000 Kč. 24. právnická osoba s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od datum, ve znění pozdějších předpisů, soud aplikoval na danou věc s ohledem na období, ve kterém došlo k uzavření odporovaných právních úkonů (září a prosinec 2010) ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen„ obč. zák.“).

25. Podle ustanovení § 42a odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4 obč. zák. se věřitel může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch. Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

26. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení neúčinnosti právních úkonů je v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními existence vykonatelné pohledávky na straně žalobkyně vůči dlužníku k okamžiku rozhodování soudu s tím, že k okamžiku právního úkonu, který zkracuje práva věřitele, musí tento právní úkon existovat. Druhým předpokladem je, že se jednalo o právní úkon dlužníka učiněný v posledních třech letech vůči osobě blízké, kterým bylo zkráceno uspokojení věřitelů dlužníka, s výjimkou případu, kdy druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

27. V posuzované věci šlo dále o posouzení, zda zde neexistoval k okamžiku účinnosti darovací smlouvy a kupní smlouvy uzavřených mezi žalovaným a dlužnicí, jiný majetek dlužnice, z něhož by bylo možné pohledávku žalobkyně uspokojit. Pokud by tomu tak nebylo, pak by zde existovala příčinná souvislost mezi darováním a prodejem nemovitostí žalovanému a umenšením majetku dlužnice tak, že pohledávka věřitele (žalobkyně) nebude, byť zčásti, uspokojena. V případě, že došlo k darování nemovitosti na osobu blízkou (jímž je dle § 116 obč. zák. také příbuzný v řadě přímé), má žalovaná strana důkazní břemeno o tom, že ani při náležité pečlivosti nemohla poznat dlužníkův úmysl zkrátit věřitele.

28. Soud provedl účastníky navržené důkazy s výjimkou těch, které byly zamítnuty při jednání dne [datum], a to návrh žalovaného na provedení důkazu výpisem z účtu advokáta ve prospěch pana [příjmení], neboť tento důkaz byl navržen až po koncentraci řízení v této věci, a dále pak byl zamítnut návrh žalovaného na provedení důkazu fotografiemi nemovitostí z doby před rekonstrukcí a po rekonstrukci, listinami osvědčujícími provedení prací a investici do nemovitosti, projektovou dokumentací, technickou zprávou, kupní smlouvou ze dne [datum], znaleckým posudkem k ohodnocení výše zhodnocení nemovitostí provedené ze strany manželů [příjmení] ve vztahu k nemovitostem ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a výslechem žalovaného, neboť tyto důkazy nejsou dle názoru soudu relevantní z hlediska zjištění skutkového stavu potřebného pro rozhodnutí v této věci s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení, která soud na danou věc aplikoval, jejich provádění se soudu jevilo jako nadbytečné. Dále nebyl s ohledem na koncentraci řízení proveden žalovaným opožděně navržený důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení].

29. Na podkladě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že právními úkony, a to darovací smlouvou ze dne [datum] a kupní smlouvou ze dne [datum], které byly uzavřeny mezi dlužnicí paní [jméno] [příjmení] a žalovaným, byla zkrácena možnost žalobkyně domoci se úhrady vykonatelné pohledávky ve výši 2 900 040 Kč s příslušenstvím, kterou vůči dlužnici má na základě vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], oba v právní moci dnem [datum]. Žalovaný se žalobě bránil mimo jiné tím, že dlužnice má ještě další nemovitý majetek, takže nemohlo dojít ke zkrácení věřitele, nicméně provedeným dokazováním bylo zjištěno, že tvrzený majetek dlužnice svou hodnotou nedosahuje takové výše, aby mohla být uspokojena pohledávka žalobkyně v plné výši. Ustálená judikatura v tomto ohledu dovodila, že není třeba důkaz, že by exekuce nevedla k cíli, stačí, že by dle stavu v době podání žaloby nevedla k úplnému uspokojení věřitele (viz Vážný [číslo]).

30. Pakliže žalovaný tvrdil, že dlužnice [jméno] [příjmení] přistoupila k převodu nemovitostí na žalovaného motivována uspokojením dluhu pana [jméno] [příjmení] z titulu půjčky, je třeba zmínit, že dlužnice přitom nemusela mít vůli přímo zkrátit věřitele, tj. žalobkyni, ale musela si být vědoma toho, že ke zkrácení žalobkyně tímto jejím jednáním dojde. Dlužníkův úmysl totiž nemusí směřovat přímo ke zkrácení věřitele, stačí úmysl nepřímý, tj. když si dlužník vytkl sice za konečný cíl něco jiného, než zkrácení věřitele, ale při tom si byl vědom, že zkracuje své věřitele ([příjmení] [číslo]).

31. Pokud jde o prokázání skutečnosti, že dlužníkovi právní úkony zkracují uspokojení věřitelovy pohledávky pravomocně přiznané na základě rozhodnutí soudu ve výši 2 900 040 Kč s příslušenstvím, toto bylo prokázáno znaleckým posudkem [celé jméno znalce], který určil obvyklou hodnotu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] ke dni [datum] na částku 4 500 000 Kč a obvyklou hodnotu nemovitostí zapsaných na LV [anonymizováno] [rok] k roku [rok] na částku 1 800 000 Kč. Je to výše jiná, než jaká byla určena znalcem [příjmení] v rámci dědického řízení po manželovi dlužnice, v této souvislosti se dlužnice domáhala obnovy dědického řízení, když namítala, že závěry znalce [příjmení] nejsou správné, což vyplynulo až ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. S žalobou na obnovu řízení však nebyla úspěšná, neboť odvolací soud konstatoval, že tyto nově tvrzené skutečnosti nemohou pro dlužnici přivodit příznivější rozhodnutí, a proto obnova nebyla připuštěna, mimo jiné také bylo konstatováno, že později vypracované znalecké posudky se vůbec nezabývaly obvyklou cenou nemovitostí ke dni úmrtí zůstavitele a nemají tak žádnou vypovídací hodnotu ke skutečnosti, zda ocenění nemovitostí v posudcích znalce [příjmení] je správné nebo ne.

32. Pakliže dlužnice jednak sama uvádí, že žalobkyni nic nezaplatila, neboť žije pouze ze starobního důchodu, a dále bylo prokázáno, že u dlužnice byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení, návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, byl zamítnut, neboť nebyla splněna podmínka, že částka, kterou věřitelé přihlášení do insolvenčního řízení na uspokojení svých pohledávek obdrží, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkurzem. Vzhledem k tomu, že v rámci insolvenčního řízení byla zpeněžena majetková podstata ve výši 530 000 Kč, kdy došlo k prodeji autolakovny za tuto kupní cenu, je tak zřejmé, že jiný majetek, z něhož by se žalobkyně mohla uspokojit, dlužnice nemá, nehledě k tomu, že znalcem v tomto řízení odhadnutá hodnota lakovny a pozemku, na kterém stojí, jakožto jediného hodnotnějšího majetku ve vlastnictví žalované (kromě nemovitostí, které byly předmětem odporovatelných úkonů), z něhož se mohla žalobkyně uspokojit, a která byla i tak nižší než pohledávka za dlužnicí ve výši 2 900 040 Kč, aktuálně nemá dlužnice ani tento majetek, ani jeho ekvivalent v podobě finanční částky obdržené za prodej nemovitostí, neboť výtěžek z prodeje byl rozdělen mezi věřitele v rámci insolvenčního řízení, kteří byli uspokojeni co do 11,44 %, a proto nelze než uzavřít, že podmínka zkrácení věřitelovi vymahatelné pohledávky je dána, neboť dlužník nevlastní majetek, který by postačoval k uspokojení věřitele.

33. V projednávané věci je žalovaný vnukem dlužnice a darovací smlouva ze dne [datum] a kupní smlouva ze dne [datum] představují právní jednání, ke kterému došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou. Žalovaný by se proto mohl ubránit odpůrčí žalobě pouze za situace, že by se mu podařilo prokázat, že o úmyslu dlužníka (své babičky) zkrátit odporovaným právním úkonem žalobkyni nemohl ani při náležité pečlivosti vědět.

34. Žalovaný v době uzavírání darovací smlouvy dne [datum] a kupní smlouvy dne [datum] sice nemusel vědět, že těmito právními úkony dochází ke zkrácení žalobkyně, ale jakožto blízká osoba dlužníka měl břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tom směru, že nevěděl, případně nemohl vědět v době učinění odporovatelných právních úkonů při vynaložení náležité pečlivosti a nemohl rozpoznat úmysl dlužníka, o tom byl žalovaný při jednání soudu dne [datum] poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. K tomu, zda žalovaný mohl či nemohl vědět o úmyslu dlužníka (paní [jméno] [příjmení]) zkrátit odporovanými právními úkony žalobce jako věřitele, byly provedeny výslechy navržených svědků, tj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Těmito důkazy se však žalovanému nepodařilo prokázat, že o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděl a ani při náležité pečlivosti vědět nemohl. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, např. [spisová značka] či sbírkové rozhodnutí [spisová značka], vynaložení náležité pečlivosti předpokládá zejména, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu byl v době odporovaného právního úkonu, z jejich výsledků poznala. Nestačí proto pouhé prokázání toho, že dlužníkovi blízká žalovaná osoba o úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem nevěděla nebo ani nemusela vědět. Vyslechnutí svědci se však neshodli ani v tom, co bylo vlastně důvodem převodu nemovitostí z dlužnice na žalovaného zčásti darováním a zčásti kupní smlouvou, svědci [příjmení] a [celé jméno žalovaného] uvedli, že neznají důvody, proč k tomu došlo, což mimo jiné vyvrací tvrzení žalovaného o tom, že žalovaný s těmito svědky konzultoval existenci dohody o započtení pohledávky oproti darování poloviny nemovitostí. Pokud jde o řízení ve věci [spisová značka], které v době uzavírání odporovaných právních úkonů sice nebylo pravomocně ukončeno, ale již dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla pohledávka žalobkyni přiznána ve výši 2 900 040 Kč s příslušenstvím, žalovaný nepochybně s tímto rozhodnutím musel být srozuměn, spolehl se však zcela nedůvodně na sdělení svého dědečka pana [jméno] [příjmení], vůči kterému bylo řízení vedeno, a dalších členů rodiny, že dluh je po panu [příjmení] vymáhán neoprávněně, a že dluh byl uhrazen v předchozí exekuci. To, že řízení nebylo v té době ukončeno pravomocně z důvodu podaného odvolání, nemohlo žalovaného zbavit minimálně pochybností o tom, jak odvolací řízení dopadne, musel počítat s variantou, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdí. V tom soud spatřuje nedostatečnou pečlivost žalovaného, kterou lze po rozumně uvažujícím člověku vyžadovat. Soud proto musel přisvědčit v tomto řízení žalobkyni, že byly naplněny všechny zákonné podmínky, které jsou uvedeny v § 42a odst.1, odst. 2 obč. zák., a proto žalobě vyhověl.

35. Žalobkyně při jednání dne [datum] vznesla návrh na změnu právní kvalifikace spočívající v aplikaci ustanovení § 42a odst. 4 obč. zák. v tom směru, že žalobkyni by měl být přiznán nárok na náhradu hodnoty odpovídající kupní ceně nemovitostí, za kterou žalovaný prodal nemovitosti, které byly předmětem odporovaných právních úkonů, neboť aktuálně s ohledem na prodej nemovitostí není dobře možné, aby žalobkyně požadovala uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným úkonem ušlo z dlužníkova majetku. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda v tomto smyslu bude nutno učinit návrh na změnu žaloby a o tomto následně rozhodnotu, přičemž dospěl k závěru, že nikoli, a to z toho důvodu, že přestože v řízení vyšly najevo nové skutečnosti spočívající v tom, že došlo k úplatnému převodu nemovitostí žalovaným na třetí osobu, což účastníci učinily zároveň nesporným, dle jazykového a teleologického výkladu ustanovení § 42a odst. 4 obč. zák. je třeba mít za to, že vliv tohoto ustanovení se promítne teprve až po právní moci rozhodnutí o určení neúčinnosti právních úkonů, které byly odporovány, v rámci vykonávacího řízení, kde se žalobkyně může na základě nově nastalých skutečností dle citovaného zákonného ustanovení domáhat vůči tomu, kdo měl z dalšího právního jednání týkajícího se předmětných nemovitostí prospěch, jinak řečeno, samotná okolnost, že došlo k prodeji nemovitostí žalovaným na třetí osobu nemá dle názoru soudu vliv na výrok rozsudku v této věci, kterým se pouze deklaruje, že odporované právní úkony jsou vůči žalobkyni právně neúčinné. Podle sbírkového rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. [spisová značka], kterým bylo vyhověno žalobě na určení, že právní úkon dlužníka je vůči věřiteli neúčinný (§ 42a obč. zák.), představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu) vydaného proti dlužníku domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co odporovaným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon činěn. K povaze žaloby podle ustanovení § 42a obč. zák. (tzv. odpůrčí žaloby) se Nejvyšší soud ČR vyslovil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle něhož platí, že smyslem odpůrčí žaloby je - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu) vydaného proti dlužníku domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co odporovaným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné (např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporovatelný právní úkon učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel - místo určení neúčinnosti právního úkonu - domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění. Odpůrčí žaloba tedy je právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v exekučním řízení, a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 38 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši právnická osoba Kč a odměny advokáta ve výši 18 600 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) za šest úkonů právní služby po 3 100 Kč, náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 1 800 Kč za šest úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. v žalobkyní požadované částce 600 Kč (tj. za 6 započatých půlhodin po 100 Kč při cestě na jednání soudu dne [datum]) a náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve výši 1 548 Kč za cestu k jednání při celkové ujeté vzdálenosti 193 km na trase [obec] – [obec] a zpět dle vyhl. č. 467/2022 Sb., při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 5,20 Kč a při ceně pohonných hmot za 1 litr nafty motorové ve výši 34,40 Kč, za použití osobního automobilu tov. zn. Audi, typ 4L s průměrnou spotřebou pohonné hmoty pro kombinovaný provoz 8,6 l [číslo] km dle předloženého technického průkazu. Součet odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného byl dále zvýšen o 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., tj. o částku 4 735 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dále do náhrady nákladů řízení bylo nutné zahrnout částku 8 971 Kč, která odpovídá přiznanému a uhrazenému znalečnému, které bylo hrazeno ze zálohy uhrazené žalobkyní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 37. adresa k plnění ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, neboť soud neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo na místě rozhodnout jinak.

38. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o vrácení části nespotřebované zálohy na vypracování znaleckého posudku v částce 3 029 Kč, neboť znalci [celé jméno znalce] bylo přiznáno a proplaceno znalečné v celkové výši 8 971 Kč, zatímco žalobkyně složila zálohu v částce 12 000 Kč. Po právní moci rozsudku proto bude žalobkyni vrácen rozdíl mezi zaplacenou zálohou a vyplaceným znalečným. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.