9 C 85/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 772,78 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 772,78 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 119 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 000 Kč s tím, že žalovaný nevrátil žalobci poskytnuté přijímací zařízení a nehradil řádně a včas za pronájem zařízení anonymizováno 7 slov), které mu bylo poskytnuto za účelem užívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací na základě uzavřené smlouvy číslo ze dne datum. Dále se žalobce domáhal proti žalovanému částky 772,78 Kč, která se skládá z poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku za poskytované služby ve výši 500 Kč a dále z ceny za pronájem přijímacího zařízení dle smlouvy číslo ze dne datum a další poplatky spojené se správou, údržbou a instalací zařízení naúčtovaných dle ceníku. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez jednání, soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byla mezi účastníky dne datum uzavřena smlouva číslo o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba Za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na podkladě uzavřené smlouvy bylo žalovanému poskytnuto přijímací zařízení anonymizováno 7 slov). Žalovaný se kromě ceny za poskytované služby dle ceníku žalobce zavázal hradit 70 Kč měsíčně za pronájem přijímacího zařízení. Z důvodu, že žalovaný řádně a včas nehradil cenu za služby, žalobce dopisem ze dne datum odstoupil od smlouvy a žalovaného vyzval k vrácení zapůjčeného zařízení nejpozději do datum. V případě, že by se tak nestalo, byl žalovaný upozorněn na povinnost zaplatit smluvní pokutu dle platného ceníku ve výši 2 000 Kč. Z ceníku žalobce je zřejmé, že pro případ nevrácení zapůjčeného zařízení v pořádku a včas, je stanovena výše smluvní pokuty 2 000 Kč za každé zařízení. Žalobce žalovanému za období od prosince 2019 do března 2020 účtoval za pronájem zařízení 70 Kč měsíčně, z toho v prosinci 2019 dle vyúčtování číslo částku 70 Kč a 56 Kč; v měsíci dubnu 2020 dle vyúčtování číslo pak žalobce žalovanému vrátil na nájemném částku 63,22 Kč a v souladu s všeobecnými smluvními podmínkami vyúčtoval poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč Celkem tak žalobce vyúčtoval žalovanému 772,78 Kč. K úhradě dlužných částek a vrácení zařízení byl žalovaný opakovaně vyzýván, avšak do současnosti žalovaný zařízení anonymizováno 7 slov) nevrátil a v dvouměsíční lhůtě podle ustanovení § 64 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nepodal reklamaci proti vyúčtování. Žalobce prokázal, že žalovanému zaslal předžalobní výzvu dne datum. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dle něhož je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Dále pak ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), pokud jde o smluvní pokutu, a § 2217 o.z. ve vztahu k nájmu zařízení. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že nárok žalobce je důvodný s tím, že žalovaný porušil svoji smluvní povinnost po ukončení smlouvy vrátit příslušné zařízení žalobci a neplnil řádně své povinnosti z výše uvedené smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou vyúčtování a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, dlužného nájemného, poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku v uplatněné výši. Žalobě tak bylo zcela vyhověno. Protože byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu a v celkové částce 5 119 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a náklady za právní zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 3 000 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, a dále z náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 819 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.