1 C 168/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 16 903 Kč s příslušenstvím

I. Soud neschvaluje smír účastnic uzavřený v následujícím znění:Žalovaná se zavazuje zaplatit žalobci částku 24 403 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 790,10 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 109,88 Kč, úrok ve výši 21,69 % ročně z částky 16 122,95 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 122,95 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení odměnu za právní zastoupení ve výši 11 616 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do každého 15. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto usnesení nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 16 122,95 Kč, částky 780,05 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 242,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 331,07 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 16 122,95 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 16 122,95 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí žaloby domáhá zaplacení částky 16 122,95 Kč, částky 780,05 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 242,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 331,07 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 16 122,95 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 16 122,95 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení jako nevypořádaných nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou dne 26. 7. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Dne 26. 7. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, sjednaná úroková sazba činila 88 %. Žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr zaplatit celkem sumu 33 963 Kč, kdy tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 24 177 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 776 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní ze dne 29. 1. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek pohledávky za žalovanou přešly na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výňatku ze seznamu postoupených pohledávek).

6. Žalovaná na svůj dluh do postoupení pohledávky (29. 1. 2024) na žalobkyni zaplatila celkem částku 40 900 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná žalobkyni zaplatila částku 1 000 Kč. Po podání žaloby žalovaná zaplatila sumu 7 500 Kč a celkem tedy uhradila 49 400 Kč.

7. Z veřejného výpisu z ARAD – systému časových řad České národní banky se podává, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v měsíci červenci 2021 činila 7,53 %.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku).

10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).

13. Soud při aplikaci shora citovaných ustanovení občanského zákoníku na tento případ dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouva o úvěru je proto ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a § 576 občanského zákoníku v této části absolutně neplatná. Ujednání, aby právní předchůdkyně žalobkyně úvěrující žalovanou částkou 30 000 Kč obdržela jen na úrocích za 78 týdnů částku 25 677 Kč (celkem pak dokonce 33 963 Kč), je zjevně nepřiměřené, neodpovídající běžnému úvěrovému vztahu, a to i přes to, že žalobkyně je nebankovní institucí. Ani v případě nebankovní instituce totiž není možné připustit, že sjednání úroku v uvedené výši ještě odpovídá dobrým mravům. V této souvislosti se připomíná, že v případě spotřebitelských úvěrů byla v červenci 2021 průměrná úroková sazba toliko 7,53 %, tedy významně nižší než v projednávaném případě.

14. Soud v této souvislosti konstatuje, že za úrok v daném případě považuje nejen částku 24 177 Kč, která tak byla výslovně sjednána, nýbrž i úplatu za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, neboť žalobkyně nesdělila žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že nejde o platby, které typicky vznikají jakékoli úvěrující instituci, a které by měly být odlišné od peněžité odměny za půjčení peněz, kterou úrok je.

15. Žalobkyni by tedy svědčilo pouze právo na vrácení jistiny úvěru ponížené o žalovanou uhrazené splátky a zaplacení přiměřených úroků, tedy obvyklých úroků požadovaných za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 Co 440/2021-98), neboť bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr poskytla. Protože však žalovaná uhradila žalobkyni částku 49 400 Kč, zaplatila více, než byla povinna, a žaloba proto není důvodná.

16. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že schválení smíru by v daném případě, kdy v něm není reflektováno částečné plnění žalované na dlužnou částku po podání žaloby a rovněž s přihlédnutím k tomu, že ve věci se jedná o spotřebitelský úvěr, přičemž smlouva o úvěru je zjevně částečně neplatná, odporovalo právním předpisům (konkrétně ustanovením na ochranu spotřebitele – § 76 a následující zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a § 1810 a následujících občanského zákoníku), a proto jej neschválil.

17. Žádné z účastnic soud podle ustanovení § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož procesně úspěšná žalovaná se tohoto práva výslovně vzdala.