1 C 19/2023
č. j. 1 C 19/2023-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Prachaticích rozhodl, že žalobkyně není vlastnicí silničního motorového vozidla, jehož vlastnické právo bylo převedeno na žalovaného. Soud se opřel o § 80 občanského soudního řádu, který umožňuje určení právního stavu, pokud je na něm naléhavý právní zájem. Žalobkyně měla právní zájem na určení, protože bez něj nemůže získat dokumenty pro změnu údajů v evidenci vozidel. Soud přikázal žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 8 776 Kč.
Plný text
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení, že žalobkyně není vlastníkem vozidla
I. Určuje se, že žalobkyně není vlastnicí silničního motorového vozidla anonymizováno s registrační značka a identifikačním číslem vozidla anonymizováno.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 776 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhá určení, že není vlastnicí ve výroku identifikovaného značka automobilu (dále též jen„ automobil“ nebo„ vozidlo“). Žalobkyně konstatovala, že dne 15. 10. 2020 se žalovaným uzavřela kupní smlouvu o prodeji automobilu (dále jen„ smlouva“), přičemž žalovaný od ní vozidlo převzal. Žalovaný, jenž se na základě článku VI. smlouvy zavázal na svůj náklad zajistit nahlášení změn v evidenci motorových vozidel, tuto svou povinnost nesplnil. Žalobkyni byl následně doručen příkaz stát. instituce ze dne 4. 1. 2023, č. j. spisová značka, jímž jí byla uložena pokuta 7 000 Kč za dva přestupky zjištěné hlídkou Police ČR dne 25. 12. 2022 (při silniční kontrole předmětného vozidla, které toho času řídil pan jméno příjmení) a sice, že pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zaniklo ke dni 15. 10. 2020 a též, že vozidlo nemá platnou technickou prohlídku (platná do 23. 5. 2021). Protože žalobkyně již nemůže zajistit přepis vozidla v evidenci motorových vozidel a nelze zjistit, kdo je skutečným vlastníkem tohoto vozidla, a žalobkyně se obává dalších možných pokut, má za to, že nemá jinou možnost, než se domáhat rozhodnutí soudu, že není vlastnicí předmětného vozidla. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Věc je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Z kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2022 soud zjistil, že téhož dne došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovaného, který při podpisu smlouvy složil v hotovosti kupní cenu, avšak následně změnu vlastnictví vozidla nenahlásil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, přestože se k tomu v kupní smlouvě zavázal a žalobkyní byl k takovému jednání zmocněn. Podle ustanovení § 80 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Na určení, že není vlastníkem vozidla, má žalovaná naléhavý právní zájem, neboť bez něj nelze v situaci, kdy žalovaná nedisponuje dokumenty vyžadovanými ustanoveními § 8 a 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sen. zn. 32 Odo 10/2006). Že je určovací rozsudek soudu dostatečným podkladem pro vymazání osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel, pak potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sen. zn. 7 As 254/2016-33. Protože bylo prokázáno, že žalobkyně, jež automobil prodala žalovanému, již není jeho vlastníkem a současně má na určení této skutečnosti naléhavý právní zájem, soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, odměny zástupce za dva úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) podle ustanovení § 7 bodu 5 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhrada advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze dvou tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH z částky 5 600 Kč ve výši 1 176 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Prachaticích.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.