1 C 206/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 68 538 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem ve výši 7,88 % ročněz částky 60 000 Kč od 18. 11. 2020 do 16. 12. 2020,z částky 54 500 Kč od 17. 12. 2020 do 15. 1. 2021,z částky 49 000 od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021,z částky 43 500 od 19. 2. 2021 do 16. 3. 2021,z částky 38 000 od 17. 3. 2021 do 18. 4. 2021,z částky 32 500 od 19. 4. 2021 do 21. 5. 2021,z částky 27 000 od 22. 5. 2021 do 20. 7. 2021,z částky 21 500 od 21. 7. 2021 do 16. 9. 2021,z částky 18 500 od 17. 9. 2021 do 2. 11. 2021,z částky 13 000 od 3. 11. 2021 do 21. 11. 2021,z částky 7 500 od 22. 11. 2021 do 3. 1. 2022,z částky 2 000 od 4. 1. 2022 do zaplacení,dále částku 13 026 Kč azákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 026 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 53 512 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 505,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 761,88 Kč, úroku ve výši 23,28 % ročně z částky 43 288,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 288,50 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení v rozsahu, v němž tento úrok převyšuje zákonný úrok z prodlení přiznaný výrokem I tohoto rozsudku.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 68 538 Kč s příslušenstvím představujících nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným dne 18. 11. 2020.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a na jednání se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř“), přičemž zjistil následující skutkový stav.

3. Dne 18. 11. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr ve 24 měsíčních splátkách po 5 406 Kč (poslední splátka měla činit 5 385 Kč). Celkem se tedy žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku 129 723 Kč. Úrok za dobu trvání smlouvy byl sjednán v celkové výši 52 101 Kč, částka za zpracování úvěru činila 1 500 Kč a žalovaný se rovněž zavázal zaplatit poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 13 026 Kč. Úrok za dobu trvání smlouvy byl sjednán ve výši 69 % ročně.

4. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem částku 58 000 Kč (viz tabulka umoření). Od 3. 1. 2022 neuhradil žalovaný ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

5. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno ze zákaznické karty obsahujících údaje o výši příjmů a výdajů žalovaného, formě bydlení, vyživovací povinnosti atd.).

6. Z veřejného výpisu z ARAD – systému časových řad České národní banky se podává, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v měsíci listopadu 2020 toliko 7,88 %.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , ze dne 21. 9. 2023 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek pohledávky za žalovaným přešly na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výňatku ze seznamu postoupených pohledávek).

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku).

10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).

13. Soud při aplikaci shora citovaných ustanovení občanského zákoníku na tento případ dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouva o úvěru je proto ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a § 576 občanského zákoníku v této části absolutně neplatná. Ujednání, aby žalobkyně úvěrující žalovaného částkou 60 000 Kč obdržela na úrocích za 24 měsíců částku 53 601 Kč (za úrok soud považuje nejen částku 52 101 Kč, která tak byla výslovně sjednána, nýbrž i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, neboť žalobkyně nesdělila žádné konkrétní důvody, které by tyto platby měly odlišovat od peněžité odměny za půjčení peněz, kterou úrok je), je zjevně nepřiměřené, neodpovídající běžnému úvěrovému vztahu, a to i přes to, že žalobkyně je nebankovní institucí. Ani v případě nebankovní instituce totiž soud nepovažuje sjednání úroku v uvedené výši za ještě odpovídající dobrým mravům. V této souvislosti se připomíná, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době poskytnutí úvěrů činila pouze 7,88 %.

14. Na základě shora uvedených důkazů soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil dlužnou jistinu úvěru ve výši 2 000 Kč spolu s poplatky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 13 026 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně mu úvěr poskytla (rovněž byly platně sjednány poplatky za komfortní a flexibilní splácení a pojištění) a žalovaný jej ani přes výzvu řádně nesplatil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný úvěr nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Současně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit přiměřené úroky (obvyklé úroky požadované bankami za úvěry poskytované v době uzavření smlouvy) z dlužné částky úvěru, tak jak byl postupně umořován (viz tabulky umoření). Ve zbytku soud žalobu zamítl.

15. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.

16. Jelikož je neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři – ujednání o jednotlivých splátkách (viz odst. 21), znamená to, že nedošlo ke sjednání doby splatnosti úvěru, a žalovaný byl proto podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku poskytnuté peněžní prostředky povinen vrátit do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Za takovou žádost je v daném případě třeba považovat až výzvu, která byla žalovanému doručena dne 8. 4. 2024 (žalovaný zmařil její doručení). Žalovaný byl tedy povinen úvěr vrátit do 8. 5. 2024 a od 9. 5. 2024 je v prodlení.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž žalobkyně nebyla v řízení převážně úspěšná. Bylo by tedy její povinností uhradit náklady straně žalované, která ovšem zůstala procesně neaktivní, a tudíž jí žádné doložitelné náklady nevznikly.

18. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.