1 C 297/2024
č. j. 1 C 297/2024-20
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 36 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem ve výši 8,54 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 9. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 500 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení ve výši, ve které tento úrok přesahuje zákonný úrok z prodlení přiznaný výrokem I. tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 363,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 36 500 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 22. 9. 2023.
2. Žalovaný, ačkoli mu byly žaloba i předvolání k jednání řádně doručeny do vlastních rukou, se k jednání bez omluvy nedostavil a k věci se nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
4. Dne 22. 9. 2023 uzavřeli účastníci smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč (viz potvrzení , právnická osoba, . ze dne 19. 3. 2025 a potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 9. 2023). Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně za období od čerpání úvěru do poslední splátky. Splatnost poslední splátky připadala na 30. 11. 2023. V případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky byla v čl. 8.1 smlouvy ujednána jednorázová sankce ve výši 500 Kč. Žalovaný na úvěr ničeho nesplatil a dostal se do prodlení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 28. 4. 2024. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný úvěr nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.
5. Z veřejného výpisu z ARAD – systému časových řad, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se podává, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v měsíci září 2023 činila 8,54 %.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku).
8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).
11. Soud při aplikaci shora citovaných ustanovení občanského zákoníku na tento případ dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouva o úvěru je proto ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a § 576 občanského zákoníku v této části absolutně neplatná. Ujednání, aby žalobkyně úvěrující žalovaného částkou 20 000 Kč obdržela jen na úrocích za 70 dnů částku 14 000 Kč, je zjevně nepřiměřené, neodpovídající běžnému úvěrovému vztahu, a to i přes to, že žalobkyně je nebankovní institucí. Ani v případě nebankovní instituce totiž není možné připustit, že sjednání úroku v uvedené výši ještě odpovídá dobrým mravům. V této souvislosti se připomíná, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v době poskytnutí úvěru činila pouze 8,54 %.
12. Pokud se jedná o právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, pak žalobkyni toto právo nenáleží, jelikož výše jednotlivých dílčích splátek (za jejichž neuhrazení by měla žalobkyně na smluvní pokutu nárok) s ohledem na celkovou nepřiměřenou částku, která měla být z titulu předmětné smlouvy žalovaným žalobkyni splacena, byla také nepřiměřená, odporující dobrým mravům, a tedy neplatná. Žalobkyni tedy svědčí pouze právo na vrácení jistiny úvěru ponížené o žalovaným uhrazené splátky a zaplacení přiměřených úroků, tedy obvyklých úroků požadovaných za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka, nikoliv nárok na smluvní pokutu v důsledku nedodržení splátek, jež byly zároveň splátkami nepřiměřeně vysokého úroku. Bylo-li neplatné ustanovení o výši úroků (byť oddělené od úvěrové smlouvy), musela být v takovém případě neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného trestané smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám (viz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 Co 440/2021-98).
13. Na základě shora uvedených důkazů soud uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil dlužnou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně mu úvěr poskytla a žalovaný jej ani přes výzvu řádně nesplatil. Současně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit přiměřené úroky (obvyklé úroky požadované bankami za úvěry poskytované v době uzavření smlouvy) z dlužné částky úvěru, tak jak byl postupně umořován.
14. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.
15. Jelikož je neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři – ujednání o jednotlivých splátkách (viz odst. 13), znamená to, že nedošlo ke sjednání doby splatnosti úvěru, a žalovaný byl proto podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku poskytnuté peněžní prostředky povinen vrátit do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Za takovou žádost je v daném případě třeba považovat až předžalobní výzvu, která byla žalovanému doručena dne 18. 5. 2024 (žalovaný zmařil její doručení). Žalovaný tedy byl povinen úvěr vrátit do 18. 6. 2024 a od 19. 6. 2024 je v prodlení.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 55 % (přiznáno 20 000 Kč z nárokovaných 36 500 Kč) a neúspěch v rozsahu 45 %, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 10 % z celkových nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 460 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 378 Kč. Plná náhrada nákladů by tak činila 3 638 Kč a 10 % z ní představuje 363,80 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami (viz např. žaloba projednávaná pod sp. zn. 9 C 103/2024).
17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.