1 C 305/2024
č. j. 1 C 305/2024-58
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2662 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 122
Plný text
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 226,67 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 426,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 426,67 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 29. 10. 2021 do 14. 11. 2022 ve výši 1 052,79 Kč, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 13 426,67 Kč od 18. 8. 2021 do 15. 11. 2021 a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 13 426,67 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 800 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 13 426,67 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 725,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 15 226,67 Kč s příslušenstvím sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 426,67 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 052 Kč, a dále částky 1 800 Kč představující poplatky za 3 zaslané upomínky po 600 Kč. Jde o nevypořádané nároky ze smlouvy o bankovních službách, v jejímž rámci bylo sjednáno vedení běžného účtu a poskytnutí kontokorentního úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., a žalovaným dne 17. 7. 2012.
2. Žalovaný, ačkoli mu byly žaloba i předvolání k jednání řádně doručeny do vlastních rukou, se k jednání bez omluvy nedostavil a k věci se nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
4. Dne 17. 7. 2012 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., se žalovaným smlouvu bankovních produktech a službách. Součástí smlouvy byly i Dispozice k uvedené smlouvě, podepsané rovněž oběma účastníky. Dále byly součástí smlouvy i produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník poplatků. Na tomto základě žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet a poskytla mu možnost čerpat z běžného účtu úvěr až do výše úvěrového rámce 16 000 Kč. Čerpané finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit i s úroky a rovněž měl povinnost nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. V důsledku neplnění závazků vyplývajících ze smlouvy využila právní předchůdkyně žalobkyně své oprávnění ze smlouvy a dne 19. 8. 2021 ukončila úvěrovou smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení smlouvy činila dlužná jistina částku 13 426,67 Kč.
5. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno zejména z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 13. 5. 2025 a žádosti o úvěr ze dne 21. 8. 2013, kde žalovaný uvedl výši příjmu a výdajů).
6. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a spol. , právnická osoba, ., ze dne 16. 11. 2022 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, pohledávka z předmětného úvěru za žalovaným přešla na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výňatku ze seznamu pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 12. 2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a dokladu o odeslání). Žalovaný ani přes výzvu ze strany žalobkyně dlužnou částku neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 27. 9. 2024 a podacího lístku).
7. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.
8. S ohledem na shora uvedený skutkový stav a listinné důkazy, které je prokazují, soud žalobě jako důvodné v částečném rozsahu vyhověl. Soud žalobě nevyhověl co do zaplacení poplatků ve výši 1 800 Kč, neboť žalobkyně přes výzvu soudu ze dne 25. 4. 2025 neprokázala odeslání tří účtovaných upomínek (ze dne 31. 5. 2021, 28. 6. 2021 a 27. 7. 2021) žalovanému. Žalobkyně sice při jednání požádala o poskytnutí dodatečné lhůty k doplnění důkazů, avšak soud s ohledem na ekonomii řízení této žádosti nevyhověl, jelikož žalovanou již jednou k označení důkazů k důvodnosti účtovaných poplatků vyzval.
9. Soud dále žalobě nevyhověl ani pokud jde o nárok na zaplacení o 13,49 % vyššího úroku z částky 13 426,67 Kč za období od 18. 8. 2021 do zaplacení, neboť žalobkyně zaplacení tohoto úroku požaduje v rozporu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jež stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalovaný se do prodlení dostal dne 18. 8. 2021 a počínaje 16. 11. 2021 tak má žalobkyně nárok na úrok toliko ve výši 8,5 % ročně.
10. Přechodné ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru zavedené v Čl. II zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, totiž stanoví, že dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle přesvědčení soudu je třeba za prodlení ve smyslu citovaného přechodného ustanovení považovat nikoli jakékoliv dílčí prodlení žalovaného, nýbrž pouze plnění odůvodňující zesplatnění úvěru.
11. Právně byla věc posouzena podle ustanovení § 2662 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky).
12. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 88 % (přiznáno 13 426,67 Kč z nárokovaných 15 226,67 Kč) a neúspěch v rozsahu 12 %, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 76 % z celkových nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále pak ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024. Náhrada nákladů pak sestává i z odměny zástupce za účast na jednání soudu dne 17. 6. 2025 a to ve výši 1 740 Kč dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, k čemuž náleží taktéž i tzv. režijní paušál ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K výsledné částce je dále zapotřebí připočíst i DPH ve výši 21 %. Plná náhrada nákladů tak činí 4 901,90 Kč, 76 % činí 3 725,44 Kč. Odměnu za doplnění žaloby ze dne 13. 5. 2025 soud nepřiznal, jelikož veškeré v ní tvrzené skutečnosti měly být již obsaženy v rámci samotné žaloby formulářového typu, avšak žalobkyně je doplňovala až k výzvě soudu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami.
14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.