1 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. hodnota o velikost 3+1 a výměře 82,40 m2 nacházející se v adresa do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se jako nájemce bytu specifikovaného ve výrokové části tohoto rozsudku domáhá vyklizení bytu ze strany žalované, se kterou žil několik let v partnerském vztahu, který již delší dobu nefunguje a byl ukončen. Žalobce v minulosti umožnil žalované spoluužívat výše uvedený byt, avšak svůj souhlas s užíváním bytu odvolal, na což však žalovaná nereagovala a předmětný byt i nadále užívá i přes předžalobní výzvu ze dne 14. 5. 2026, kterou bylo požadováno vyklizení bytu do 6. 2. 2026. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí, jelikož při konkrétních okolnostech tohoto případu představuje uplatněný nárok výkon práva odporující dobrým mravům ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a současně zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku. Pokud by soud žalobě vyhověl, navrhuje žalovaná stanovit přiměřeně delší lhůtu k vyklizení nejméně v trvání 12 měsíců od právní moci rozsudku.

3. Žalovaná zdůraznila, že se žalobcem žila ve společné domácnosti celkem 23 let a předmětný byt společně užívali přibližně 10 let a celou dobu představoval domov nejen pro ně, ale i pro jejich 2 dcery. Byt byl městem přidělen na základě žádosti, kterou žalovaná osobně vyplnila, podala a následně komunikovala s městem, přestože byla formálně vedena na jméno žalobce. Žalovaná byla již od počátku uvedena pouze jako spolubydlící osoba, avšak na získání bytu se aktivně podílela a byt byl od počátku zamýšlen jako rodinné bydlení (k tomu žalovaná při jednání doplnila, že byt by ani jinak nebyl žalobci přidělen).

4. Žalovaná má v bytě své osobní věci, vybavení domácnosti, rodinné zázemí a veškeré své sociální vazby. Na vybavení a částečnou rekonstrukci bytu si vzala bankovní úvěr ve výši více než 500 000 Kč, který dosud splácí. Při jednání žalovaná konkrétně specifikovala, že předmětný úvěr byl použit na pořízení pračky, myčky, kompletního vybavení ložnice, dětského pokoje a obýváku. Byly takto zakoupeny postele, skříně, stoly, matrace, koberce, záclony a závěsy. V ložnici byla položena plovoucí podlaha a v kuchyni a chodbě bylo instalováno lino. Částečně byl úvěr využit na úhradu chodu domácnosti a částka 15 000 Kč byla využita k pořízení vozidla Nissan Qashqai. Tyto investice činila v dobré víře, že byt bude i nadále sloužit jako dlouhodobé rodinné bydlení. Žalovaná se tedy po dobu společného soužití významně podílela na financování domácnosti a na zajištění potřeb společných dcer účastníků. V době, kdy žalobce pracoval v Německu a pobýval tam převážnou část pracovního týdne, zajišťovala chod domácnosti převážně sama. Také žalovaná v té době pracovala v Německu, avšak jako pendler se denně vracela domů. Vedle běžných výdajů domácnosti dlouhodobě zajišťovala především náklady na potraviny, potřeby dcer a běžný provoz domácnosti. Žalobce se na financování společné domácnosti dlouhodobě nepodílel rovným dílem.

5. Žalobce nadto v posledních 4 letech opakovaně opouštěl společnou domácnost a vícekrát sděloval žalované, že si má byt převést na sebe a že z bytu odejde, což v žalované vzbudilo důvodné očekávání, že její bydlení v bytě není žalobcem zpochybňováno, a proto svou bytovou situaci dlouho neřešila jako naléhavou. I přesto se již v roce 2023 aktivně snažila zajistit si vlastní bydlení. Žalobce se však následně do společné domácnosti opět vrátil. Žalovaná dále poukazuje na to, že k definitivnímu rozpadu vztahu došlo v době, kdy čelila dlouhodobým zdravotním problémům a současně se vyrovnávala s úmrtím svého otce. Odchod žalobce s ohledem na dřívější praxi zpočátku nevnímala jako definitivní ukončení vztahu.

6. Žalovaná dále poukazuje na to, že žalobce zhruba ve stejné době kromě projednávané žaloby zahájil rovněž spor týkající se požadavku na vydání automobilu, který byl pořízen za společné prostředky a slouží převážně pro potřeby dcer účastníků. Dále došlo ze strany otce žalobce k podání návrhu na zrušení trvalého pobytu žalované, přičemž žalovaná vnímá uvedené kroky s ohledem na jejich časovou souvislost jako koordinované a činěné v době její dlouhodobé pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání a výrazného sociálního i finančního oslabení. Tyto kroky rovněž navazovaly na odmítnutí žalované uhradit osobní dluh žalobce ve výši 70 000 Kč, což vztahy účastníků nadále vyhrotilo. Uvedené kroky nelze dle žalované posuzovat izolovaně, neboť ve svém souhrnu vykazují znaky výkonu práva odporujícího dobrým mravům a současně znaky zjevného zneužití práva.

7. Žalovaná dále uvedla, že obě dcery jsou již plnoleté, avšak s ohledem na to, že se připravují na budoucí povolání, jsou nezaopatřené. Starší dcera plánuje pokračovat ve vysokoškolském studiu a mladší dcera se na vysokou školu hlásí. Přestože žalobce tvrdí, že dcery mohou v bytě zůstat, neodpovídá to realitě, jelikož dcery jsou ekonomicky nesamostatné a společnou domácnost fakticky zajišťuje převážně žalovaná, a případné vyklizení bytu by tedy bezprostředně dopadlo i na situaci dcer.

8. Ohledně stanovení delší lhůty pro vyklizení bytu argumentuje žalovaná tím, že od července 2025 do února 2026 byla v pracovní neschopnosti. Německá zdravotní pojišťovna pracovní neschopnost ukončila svým rozhodnutím, proti kterému podala žalovaná odpor, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Zdravotní stav žalované přitom dle ošetřujících lékařů stále není plně stabilizován. Ke svým zdravotním obtížím žalovaná uvedla, že se jedná o potíže Anonymizováno. V průběhu pracovní neschopnosti skončil žalované pracovní poměr v Německu a od února 2026 je žalovaná evidována na Úřadu práce, avšak dosud nemá vyřízenou podporu v nezaměstnanosti, a to mimo jiné z důvodu čekání na formulář U1 z Německa.

9. Dále žalovaná doplnila, že součástí domácnosti jsou psi jejich dcer, přičemž se jedná o střední a velké plemeno.

10. Žalovaná závěrem zdůraznila, že dopisem ze dne datum řádně reagovala na předžalobní výzvu a uvedla, že je byt připravena vyklidit nejpozději do konce září 2026. Tento termín však vlivem okolností nyní nepovažuje za reálný s ohledem na přetrvávající zdravotní potíže, absenci stabilního příjmu a vzhledem k rozhodnutí mladší dcery pokračovat ve studiu na vysoké škole.

11. Soud zjistil následující skutkový stav.

12. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že mezi městem adresa a žalobcem byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v domě adresa na dobu 6 měsíců počínaje dnem datum Dále bylo ujednáno, že pronajímatel nájem bytu opakovaně prodlouží, jestliže nájemce nebude mít žádné nedoplatky a nebude-li hrubým způsobem porušovat své povinnosti.

13. Z dopisu města adresa ze dne datum soud zjistil, že ve smyslu článku 4 odst. 2 nájemní smlouvy došlo k automatickému obnovení nájemní smlouvy do 31. 8. 2026.

14. Z evidenčního listu nájemného platného od datum soud zjistil, že jako osoby bydlící v bytě byly uvedeni žalobce, žalovaná, jméno FO a jméno FO.

15. Z výpisu z evidenčního listu nájemného ze dne datum vyplývá, že s platností od 1. 1. 2026 jsou jako osoby bydlící v předmětném bytě hlášeni již pouze žalobce, jméno FO a jméno FO.

16. Z informace vystavené dne datum, že žalobce se dne datum dostavil do advokátní kanceláře Jméno advokáta, přičemž mimo jiné uvedl, že již několikrát vyzýval žalovanou k odstěhování z bytu a současně požádal o vyzvání žalované k vyklizení bytu, popřípadě k podání žaloby.

17. Z předžalobní výzvy a příslušného poštovního podacího archu se podává, že žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu a rovněž k odevzdání vozidla Nissan Qashqai registrační značky SPZ dopisem ze dne datum. (Z žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalobce se na žalované domáhá rovněž vydání vozidla Nissan Qashqai.)

18. Z dopisu ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu žalobce tak, že termín vyklizení bytu do 6. 2. 2026 není reálně splnitelný z finančních a zdravotních důvodů a kvůli studiu dcer a uvedla, že vystěhování může proběhnout po maturitě mladší dcery, tedy nejdříve na konci června nebo případně v září 2026. Z vrácené obálky soud zjistil, že zásilka nebyla vyzvednuta a byla navrácena zpět žalované.

19. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené právnická osoba se podává, že žalovaná byla uznána pracovně neschopnou od datum 20. Z dopisu pojišťovny právnická osoba vyplývá, že žalované přestala být poskytována nemocenská ke dni datum, čemuž se žalovaná bránila dopisem ze dne datum 21. Z potvrzení Úřadu práce ČR ze dne datum vyplývá, že žalovaná je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od datum přičemž o podpoře v nezaměstnanosti dosud nebylo rozhodováno. Podpora při rekvalifikaci nebyla poskytována.

22. Rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne datum, byla žalované od dne datum přiznána podpora v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu 5 měsíců ve výši 16 691 Kč měsíčně do 7. 4. 2026 a ve výši 13 353 Kč po zbývající dobu, přičemž však byla do podpůrčí doby započtena dřívější podpůrčí doba od 1. 3. 2025 do 15. 5. 2025.

23. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum vyplývá, že právnická osoba., poskytla žalované neúčelový úvěr až do výše 534 365 Kč.

24. Z výpisu z účtu žalované u právnická osoba., soud zjistil, že žalovaná zaslala společnosti E.ON v lednu 2022 částku 3 849 Kč, v únoru až dubnu 2022 vždy částku 3 200 Kč, v listopadu 2023 částku 4 260 Kč, v únoru 2024 částku 9 930 Kč a v březnu 2024 částku 5 690 Kč. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že žalovaná hradila na účet města adresa v období února 2023, března 2023, dubna 2023 a května 2023 vždy cca částku 10 000 Kč, dále pak v červnu 2022 částku 8 706 Kč a stejnou sumu rovněž v listopadu 2022.

25. Z e-mailu ze dne 21. 2. 2023 a 20. 4. 2023 vyplývá, že žalovaná v těchto datech poptávala nájem dvou bytů.

26. Z elektronické komunikace účastníků z let 2022 a 2023 vyplývá, že žalobce v té době souhlasil s užíváním bytu s žalovanou, přičemž výslovně uvedl, aby žalovaná s bytem naložila jak chce a že jí byt nechal. Z komunikace ze dne datum vyplývá, že žalobce žalované sdělil, že potřebuje doplatit kontokorent ve výši 70 000 Kč, na což žalovaná reagovala tak, že potřebnou částku nemá.

27. Z rozhodnutí datum, soud zjistil, že k návrhu jméno FO datum byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu žalované na adrese adresa.

28. Dcera žalobců jméno FO vypověděla, že v květnu odmaturovala a zamýšlí pokračovat ve studiu na vysoké škole. Není v tuto chvíli zaměstnána a bydlí u rodičů, přičemž s otcem nemá moc dobrý vztah; s matkou vychází velmi dobře. Svědkyně dále vypověděla, že nájemné v předmětném bytě hradí žalobce, který svědkyni platí dále ještě data. Co se týče všech dalších potřeb svědkyně, platí je jen žalovaná. Otec dal svědkyni peníze naposledy na Vánoce. Svědkyně rovněž vypověděla, že žalovaná nese rovněž náklady spojené s vlastnictvím psa svědkyně a doplnila, že žalobce nemá ani zájem se o psa starat. Svědkyně dále uvedla, že by po případném vystěhování žalované z předmětného bytu, nebyl byt pro svědkyni obyvatelný, protože veškerý nábytek patří žalované, přičemž žalobce sice svědkyni řekl, že v bytě může zůstat, avšak svědkyně si to s ohledem na jejich vztahy nepřeje. Sestra svědkyně (takto druhá dcera účastníků) se v současnosti zdržuje převážně v Praze, kde chce pokračovat ve studiu. Svědkyně dále vypověděla, že veškerá starost ohledně bytu připadala na žalovanou, což platí ohledně vybavování bytu i nutných oprav. Svědkyně dále uvedla, že žalobce v minulosti řekl, že v bytě mohou s matkou zůstat a byt se na žalovanou přepíše, avšak následně žalobce sdělil, že přepis není možný z důvodů, na které si již svědkyně nevzpomíná. K uvedenému došlo v době, kdy byla svědkyně v 1. nebo ve 2. ročníku střední školy. Svědkyně si dále není vědoma, že by žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu dříve než předžalobní výzvou.

29. Pro nadbytečnost soud neprováděl důkazy ohledně prokázání tvrzení, že úvěr u právnická osoba., hradí výhradně žalovaná, byť žalované původně uložil povinnost k jejich označení, jelikož z hlediska předmětu tohoto řízení není přesné zjištění rozsahu příspěvku žalované na vybavení a rekonstrukci bytu podstatné, přičemž skutečnost, že žalovaná se na vybavení společné domácnosti podílela ani není sporná. Pokud jde o otázku, zda nové podlahy byly pořízeny ze společných prostředků, jak tvrdí žalobce, nebo pouze z výlučných prostředků žalobkyně, nemá tato skutečnost na posouzení věci vliv.

30. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry.

31. Podle § 2211 občanského zákoníku ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.

32. Žaloba je důvodná, jelikož žalobci svědčí platný právní titul k užívání bytu v podobě nájemní smlouvy, přičemž podle § 2211 občanského zákoníku se jako nájemce může domáhat ochrany proti třetí osobě bránící výkonu jeho nájemního práva, přičemž odpovídajícím prostředkem ochrany je právě žaloba na vyklizení bytu. Současně je nepochybné, že žalobci je v důsledku užívání předmětného bytu žalovanou bez právního důvodu bráněno v nerušeném výkonu nájemního práva. V tomto směru je podstatné, že byť soud nemá na základě provedených důkazů pochybnosti o tom, že nájem předmětného městského bytu byl účastníky získán společně a od roku 2015 sloužil potřebám rodiny a minimálně po většinu uplynulé doby představoval společnou rodinnou domácnost žalobce, žalované i jejich dcer, přičemž žalobkyně se podstatně podílela na vybavování i chodu domácnosti a uspokojování potřeb rodiny, nelze přehlédnout, že žalované nájemní právo nevzniklo. Uvedené lze dovodit z § 2270 občanského zákoníku, jelikož citované ustanovení stanoví, že společný nájem vznikne uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob; popř. se společným nájemcem bytu stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. Ve vztahu k manželům pak občanský zákoník v § 745 spojuje vznik společného nájemního práva s uzavřením manželství, je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. Z uvedeného je zřejmé, že samotný záměr vést v bytě společnou domácnost a jeho faktická realizace, nevede ke vzniku společného nájmu. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli o to, že nájemní smlouva je právním vztahem mezi pronajímatelem a nájemcem a bez zákonného zmocnění není možné konstruovat vznik práva nájmu i pro další osoby. Stejně tak je potřeba pamatovat na to, že s právem nájmu jsou spojené i povinnosti, které naopak tíží pouze žalobce. Jednání žalobce, který po ukončení vztahu žádá, aby se jeho bývalá partnerka odstěhovala z bytu, ke kterému svědčí nájemní právo pouze žalobci, přičemž žalobce v současnosti i sám platí nájem, není zjevným zneužitím práva předvídaným v § 8 občanského zákoníku, byť žalobce tak činí v pro žalovanou nevhodné době (zdravotní stav žalované, absence stabilního příjmu atd.). Ze stejného důvodu nelze použití právního předpisu (aplikaci § 2211 občanského zákoníku) považovat za rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku. Uvedené skutečnosti je však možné zohlednit poskytnutím delší lhůty pro vyklizení.

33. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž soud shledal důvody pro prodloužení zákonné patnáctidenní lhůty pro vyklizení, které spatřuje ve skutečnosti, že nemovitost tvořila společné obydlí účastníků a jejich dvou dcer, byla účastníky získána společně (jak soud zjistil z výslechu manželky), byla žalovanou zvelebována, přičemž jak soud zjistil z výslechu mladší dcery účastníků, která hodlá pokračovat ve studiu na vysoké škole, bude si žalovaná muset najít nové obydlí nejen pro sebe, nýbrž i pro dceru a jejího psa s tím, že žalovaná má aktuálně zdravotní potíže a nedisponuje dlouhodobým zdrojem příjmů. Soud tedy lhůtu k vyklizení prodloužil na 3 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, která by měla žalované poskytnout dostatečný časový prostor k vyřešení bytové potřeby.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 a procesně úspěšnému žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení. Učinil tak proto, že žalovaná řádně reagovala na předžalobní výzvu a měla snahu celou věc řešit, především však nezavdala příčinu k podání žaloby, jelikož nelze přehlédnout, že předmětný byt tvořil po dobu cca 10 let společnou domácnost, kterou účastníci společně získali (žalobce má pouze to štěstí, že nájemní smlouva byla uzavřena na jeho jméno) a v níž vychovávali jejich dcery, žalovaná se na jejím chodu podstatně podílela a v současné době se z popsaných důvodů nachází ve svízelné životní situaci, přičemž pokud by soud její pozici ještě více ztěžoval založením dalšího finančního závazku v době, kdy žalovaná čelí nutnosti zajistit nové bydlení pro sebe a pro dceru, mohl by žalovanou uvrhnout do neřešitelné situace. Soud tedy shledal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které žalobci nemůže být náhrada nákladů přiznána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Prachaticích. Nebude-li podle tohoto rozsudku řádně a včas plněno, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.