1 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 246 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: částku 6 316 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 316 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení a částku 1 200 Kč, částku 10 053 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 053 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení a částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky o 1 877 Kč vyšší se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 2. 8. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 18 246 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze dvou pojistných smluv uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou pod [číslo] (dlužná částka 6 316 Kč) a [číslo] (dlužná částka 11 930 Kč). Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně se z účasti omluvila, žalovaná nikoliv. Ve věci proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodnuto bez přítomnosti účastníků, přičemž soud vyšel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: a) Žalovaná uzavřela s žalobkyní (pod obchodní firmou [právnická osoba]) dne 31. 7. 2008 pojistnou smlouvu (pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí) s počátkem pojištění ode dne 1. 8. 2008, na základě které se žalovaná zavázala hradit pojišťovně roční pojistné ve výši 10 053 Kč. Dopisem ze dne 5. 7. 2020 oznámila žalobkyně žalované, že pojistné nově činí 11 930 Kč. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 1. 8. 2020 řádně a včas a dostala se tak do prodlení. Z důvodu nehrazení pojistného žalovanou ani přes zaslanou upomínku ze dne 29. 9. 2020 pojistná smlouva ke dni 20. 11. 2020 zanikla podle ustanovení § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákona o pojistné smlouvě). b) Dále žalovaná uzavřela s žalobkyní (pod obchodní firmou [právnická osoba]) dne 5. 3. 2011 pojistnou smlouvu (pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí) s počátkem pojištění ode dne 6. 3. 2011, na základě které se žalovaná zavázala hradit pojišťovně roční pojistné ve výši 6 316 Kč. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 6. 3. 2020 řádně a včas a dostala se tak do prodlení. Z důvodu nehrazení pojistného žalovanou ani přes zaslanou upomínku ze dne 4. 5. 2020 pojistná smlouva ke dni 25. 6. 2020 zanikla podle ustanovení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákona o pojistné smlouvě). Usnesením ze dne 18. 5. 2022, č. j. 1 C 64/2022-16, soud s ohledem na nedoložení ujednání o možnosti jednostranného zvýšení pojistného vyzval žalobkyni ke sdělení a prokázání, na základě jakého ustanovení či ujednání bylo roční pojistné u smlouvy ad a) zvýšeno. Dle sdělení žalobkyně ke změně výše došlo s ohledem na článek 6 pojistných podmínek [anonymizováno] umožňující zvýšit pojistné, pokud dojde během trvání pojištění ke zvýšení Indexu cen stavebních děl. Žalobkyně pak považuje za notorietu, že od roku 2008, kdy byla smlouva uzavřena, došlo k navýšení cen stavebního materiálu i hodnoty nemovitostí, ze kterých je částka pojistného vypočtena (viz sdělení ze dne 24. 5. 2022). Z tabulek zobrazujících indexy cen stavebních děl dostupných na webových stránkách [anonymizovánao] [webová adresa] soud zjistil, že index cen stavebních děl ve třetím čtvrtletí roku 2008, kdy došlo k uzavření smlouvy, činil 104,5, přičemž ve třetím čtvrtletí roku 2020, kdy žalobkyně jednostranně zvýšila pojistné, byl index cen stavebních děl 103,5 (ve druhém čtvrtletí téhož roku 103,9, v prvním čtvrtletí 104,4). Žalovaná dlužné částky nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní upomínku (viz dopis ze dne 20. 10. 2021 a poštovní podací arch z 21. 10. 2021). Protože v projednávané věci se jedná o nároky vzniklé ze smluv uzavřených před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se podle jeho ustanovení § 3028 odst. 3 právní poměry účastníků právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013. Právně byla proto věc posouzena podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákona o pojistné smlouvě). Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné (§ 2 zákona o pojistné smlouvě). Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pojistnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno (3 písm. c) zákona o pojistné smlouvě). Nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit (§ 20 zákona o pojistné smlouvě). Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak (13 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě). Na základě popsaných skutečností vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobkyní 2 pojistné smlouvy s tím, že byla povinna hradit pojistné ve sjednané výši, což však v uvedeném období neučinila. Žalobkyně má podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za pojistnou dobu (tedy dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Výše pojistného však v případě smlouvy ad a) činí, jak bylo uvedeno výše, toliko 10 053 Kč, neboť index cen stavebních děl se k datu 5. 7. 2020 (ani v předcházejícím čtvrtletí) oproti době uzavření smlouvy nezvýšil a žalobkyně proto podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě ani podle smlouvy nebyla oprávněna zvýšit pojistné. Soud proto žalobu v částce 1 877 Kč zamítl a ve zbytku jí s ohledem na shora uvedený skutkový stav a listinné důkazy, které jej prokazují, jako důvodné vyhověl. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky činí 1 200 Kč podle ustanovení § 2a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která byla neúspěšná pouze v zanedbatelném rozsahu, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.