2 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o žalobě z rušené držby

I.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zdržet se provádění jakýchkoli stavebních úprav na všech stavbách, jež jsou součástí pozemku p. č. st. [číslo], a kterým bude dále žalovanému uložena povinnost zdržet se stavby dešťové kanalizace včetně akumulačních nádrží a vsakovacího objektu na pozemku p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] dále stavby zpevněné plochy na uzavřeném dvoře usedlosti pro přístup a parkování o ploše 135 m2 na pozemku p. č. st. [číslo], vše k. ú. [územní celek], [územní celek], v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 9 323 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce podal 30. 6. 2022 žalobu z rušené držby, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se provádění jakýchkoliv stavebních úprav na všech stavbách, jež jsou součástí pozemku p. č. st. [číslo] a dále uložení povinnosti zdržet se stavby dešťová kanalizace včetně akumulačních nádrží a vsakovacího objektu na pozemku p. č. st. [číslo], p. č. st. [číslo] a p. [číslo] stavby zpevněné plochy na uzavřeném dvoře usedlosti pro přístup a parkování o ploše 135 m² na pozemku p. č. st. [číslo], vše v k. ú. [územní celek]. Nárok odůvodnil tím, že je vlastníkem stp. [číslo] jejíž součástí je stavba [číslo popisné], kterou užívá k bydlení mimo zimní období. Žalovaná je vlastníkem sousední nemovitosti - usedlosti [číslo popisné] tvořené čtyřmi objekty označenými písmeny A, B, C, D v technické zprávě k projektové dokumentaci [spisová značka] zpracované [titul] [příjmení]. Obytný objekt A má těsně přiléhající zeď se žalobcovou stavbou. Žalovaná jako stavebník ve stavebním řízení vedeném [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování (dále i jen „stavební úřad“) žádala od 29. 4. 2019 o vydání stavebního povolení na stavební úpravy usedlosti [adresa]. Následně podala další žádost o stavební povolení 17. 7. 2019 Stavební úřad 21. 3. 2022 pod čj. [spisová značka] [spisová značka] vydal rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci, když proti němu bylo podáno odvolání. Ve stavebním řízení uplatnil řadu námitek, zejména proto, že stavební záměr neodpovídal zcela jednoznačně ani jedné žádosti o stavební povolení, stavební úřad nepostupoval dle stavebního zákona, projektová dokumentace nesplňovala řadu náležitostí, žalovaná by v případě realizace stavby významně zasahovala do jeho vlastnických práv. Dne 2. 6. 2022 zjistil, že na objektu B byly zahájeny aktuálně probíhající stavební práce prováděné bez pravomocného rozhodnutí či opatření vyžadovaného stavebním zákonem. K 28. 6. 2022 proběhla výměna pravděpodobně celé (popřípadě podstatné části) střešní konstrukce včetně krytiny objektu B a nejpozději od 20. 6. 2022 je zahájena přestavba objektu A. Nejedná se o stavby, terénní úpravy, zařízení ani udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení dle § 103 stavebního zákona, ani o jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce, u kterých postačí ohlášení dle § 104 stavebního zákona. Žalovaná stavební práce provádí v rozporu s právním řádem. Toto zjištění okamžitě telefonicky sdělil stavebnímu úřadu, ten nijak nekonal, bez reakce zůstal i jeho podnět z 8. 6. 2022 k prošetření záležitosti. Dne 22. 6. 2022 podal opakovaný podnět a výzvu k odstranění nečinnosti. Nemá jinou možnost, než se u soudu domáhat svých práv, neboť stavební práce pokračují, stavební úřad je nečinný a jemu hrozí újma, kdy je ohrožen držbě své nemovitosti ve smyslu § 1004 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a navíc se důvodně obává následků uvedených v § 1013 o. z. (například imisí nebezpečných radioaktivních látek). Je ohrožen v držbě své nemovitosti nakládáním s vysoce nebezpečným odpadem - střešní krytinou z osinkocementových šablon obsahujících karcinogenní arzen v rozporu s platnou legislativou. Dle technické zprávy k projektové dokumentaci bylo radonovým průzkumem stanoveno vysoké riziko. V držbě své nemovitosti je dále ohrožen tím, že žalovaná bez příslušného povolení činí stavební úpravy na objektu A majícím těsně přiléhající zeď s jeho nemovitostí. Není mu známo, že by učinila opatření, aby nedošlo k nežádoucím dopadům na jeho stavbu, například v podobě hluku či otřesů, případně k narušení její statiky. Dále je působením vody vysoká pravděpodobnost následků uvedených v § 1013 o. z. Žalovaná přes výzvu stavebního úřadu nedoložila hydrogeologický posudek ohledně možného ovlivnění studny na jeho pozemku, doložila pouze vyjádření geologa, z něhož nelze zjistit, zda dojde k ovlivnění jeho nemovitosti působením vody a jak. Žalovaná se nezajistila cestou práva, jak předpokládá § 1004 o. z. Nevyčkala na pravomocné rozhodnutí ve stavebním řízení, kde dosud zůstávají nevypořádány jeho námitky. Jsou tak splněny hmotně právní podmínky pro vyhovění žalobě podle § 1004 odst. 1 o. z. Je naplněna podmínka důvodné obavy z možné škody na jím držené nemovitosti v důsledku provádění stavby, případně důvodné obavy z budoucího ohrožení imisemi způsobenými (aktuálně způsobovanými) samotnou stavbou, resp. jejími parametry a umístěním (například zastínění z důvodů navýšení dosavadních staveb, podmáčení v důsledku změny odtokových poměrů, obtěžování prachem, narušení statiky z důvodů stavby zpevněné plochy či zásahů do konstrukcí střech jednotlivých objektů) nebo způsobenými provozem stavby (např. hluk, prach, zápach), navíc nebylo-li ve stavebním řízení dosud pravomocně posouzeno, podle jaké projektové dokumentace se stavební řízení vede, zda je souladná s územním plánem, s požadavky dotčených správních orgánů, s obecnými požadavky na využití území a technickými požadavky na stavby a se zájmem jeho jako držitele sousední nemovitosti. Žalovaná již způsobila škodu vstupem jejích pracovníků bez povolení na jeho střechu, čímž došlo přinejmenším k poškození střešní krytiny a fasády. Zastínila jeho okna, aby zamezila pohledu na probíhající stavební práce, a upírá tak jeho nemovitosti světlo. Na své nemovitosti natáhla plachtu k zamezení pohledu na její část, kde je s vysokou pravděpodobností umístěn odpad ze střechy. Ztěžuje mu přístup do nemovitosti neoprávněným záborem komunikace a lešením, přístupová cesta je přechodně upravena světelnou signalizací. Na svoji nemovitost umístila kamery monitorující jeho nemovitosti, čímž dochází k neproporcionálnímu řešení ochrany jejího majetku a zásahu do jeho soukromí.

2. Žalovaná uvedla, že 25. 4. 2022 zaslala stavebnímu úřadu oznámení o stavebním záměru„ Oprava střechy a výměna střešní krytiny“ na objektech A a B. Předmětem záměru je jen výměna střešní krytiny a zabezpečení krovu, v jehož rámci došlo k výměně některých dílčích trámů a zesílení a podepření některých stávajících trámů. Jedná se o nezbytné udržovací práce nespadající pod předmět povolení dle rozhodnutí stavebního úřadu z 21. 3. 2022 o povolení a umístění stavby, s tímto stavebním řízením nemá oprava střechy žádnou souvislost, neboť se provádí pouze nezbytné opravy a udržovací práce. Stavební úřad sdělením z 25. 5. 2022, potvrdil, že se jedná o udržovací práce dle § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona nevyžadující žádné opatření ze strany stavebního úřadu v souladu s územním plánem obce, což potvrdil i ve sdělení z 1. 7. 2022 podloženém kontrolními prohlídkami na místě. Posouzení, zda určitá činnost podléhá povolení dle stavebního zákona, spadá do působnosti stavebních úřadů. Žalobce se žalobou domáhá přezkumu postupu stavebního úřadu, který soudům v občanskoprávním řízení nepřísluší. Nekonkretizuje, jak má být rušen ve své držbě, uvádí pouze nejasná nekonkrétní tvrzení. Střešní krytina z osinkocementových šablon je odvážena společností s dostatečnou odborností a způsobilostí k nakládání s nebezpečnými odpady. Krajská hygienická stanice k žalobcově podnětu provedla 21. 6. 2022 kontrolu a jediným bylo pouhé neoznačení vytyčeného kontrolovaného pásma cedulkami „Kontrolované pásmo; nebezpečí výskytu azbestových vláken; zákaz vstupu nepovoleným osobám“. S azbestem jako nebezpečným odpadem je tedy nakládáno (s výjimkou absence označení prostoru cedulkami) v souladu s právními předpisy, toto nakládání tak bylo posouzeno příslušným správním orgánem. Žalované není známo, že by předmětná střešní krytina měla obsahovat nebezpečnou koncentraci karcinogenního arzenu, jak uvedl žalobce, a není jasné, jakou spojitost s opravou střechy má mít radonový průzkum, oprava střechy nemůže mít vliv na koncentraci radonu v domě [číslo popisné]. [číslo popisné] a objekt A nemají těsně přiléhající zeď. Při realizace opravy střechy nedochází k otřesům, který by mohly pronikat do žalobcova domu. Hluk při provádění opravy střechy nepřekračuje zákonné hlukové limity. Větší hluk a otřesy vznikají při běžném provozu pozemní komunikace jižně od domu [číslo popisné], na které si však žalobce nestěžuje. Realizací opravy střechy nemůže být žalobce rušen v držbě svých pozemků, neboť na jejich držbu nemá žádný vliv. Dům [číslo popisné] tvoří krytý dvůr, který nemohou její objekty zastínit či významně ovlivnit vnikáním imisí jako je prach či hluk. Stavba dešťové kanalizace dosud není realizována. Požadování zdržení se její stavby postrádá jakoukoli důvodnost. Není ani jasné, jak by mohl být žalobce dotčen v držbě svých pozemků. Žalobce opakuje námitky uplatňované v rámci stavebního řízení, kterými se soud nemůže zabývat. Plánované zpevněné plochy nejsou stavbou, k jejich realizaci není nutné územní rozhodnutí ani stavební povolení. Žalobce ani netvrdí, zda došlo k její realizaci a jak by mohla ohrožovat jeho držbu pozemku. Pracovníci firmy realizující opravu střechy nikdy nevstoupili na střechu domu [číslo popisné], není ani žádný důvod, aby na ni vstupovali. U střešní krytiny na domě [číslo popisné] s ohledem na její stáří nelze vyloučit její popraskání vlivem povětrnostních podmínek a vstup na střechu by byl jasně viditelný. Prasklina na fasádě domu [číslo popisné] byla přítomna již 26. 10. 2020 a 12. 11. 2020, jak vyplývá z fotografií pořízených v těchto dnech. Je vyloučeno, aby byla způsobena pohybem osoby na střeše stavby. Zakryté okno je malý větrací otvor do nebytové části domu, lze těžko uvažovat o větším průchodu světla. Plachta za ním je umístěna více než rok a nesouvisí s realizací oprav střechy. K zakrytí došlo poté, co tudy žalobce natáčel a fotil jednatele žalované a jeho manželku, kvůli tomuto častému obtěžování byl jednatel žalované nucen volat Policii ČR. Pozemní komunikace před vjezdem na žalobcův pozemek není ve vlastnictví obce, ale [stát. instituce], s nímž byla uzavřena smlouva o zvláštním užívání nemovitostí 22. 6. 2022, úprava provozu na pozemní komunikaci byla povolena opatřením [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství 9. 6. 2002. Záborem žalobce vůbec není omezen v přístupu na pozemky. Lešení je postaveno před st [parcelní číslo] a nezasahuje před jeho pozemek. Světelná signalizace je umístěna tak, aby fronta vozidel, která by před ní musela zastavit, nezasahovala před vjezd do domu [číslo popisné]. Žalobce využívá k příjezdu k domu výhradně světelnou signalizací nedotčený zadní přístup. Umístění kamer nesouvisí s realizací opravy střechy, k jejich umístění došlo proto, že žalobce neoprávněně vstupoval na parc. [číslo] a [číslo]. Žalovaná uvedla, že se nemohla více zajistit cestou práva, než učinila, když opravu střechy realizuje v souladu s právními předpisy, tato činnost nevyžaduje povolení dle stavebního zákona, zahájení její realizace bylo navíc předem stavebnímu úřadu oznámeno, nakládání s odpady v rámci opravy střechy provádí k tomu oprávněná společnost a zábor přilehlé pozemní komunikace byl řádně povolen.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové a právní závěry.

4. Žalobce je vlastníkem stp. [číslo] jejíž součástí je stavba [číslo popisné], a žalovaná vlastníkem st [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], v k. ú. [územní celek] (výpisy z katastru nemovitostí pro k. ú. [územní celek] LV [číslo] a [číslo]). S žalobcovou stavbou [číslo popisné] sousedí stavby žalované označené v projektové dokumentaci jako A – obytná budova, C – stodola a D – otevřená kolna. Stavba označená jako B – chlévy s žalobcovou stavbou nesousedí. (projektová dokumentace [titul] [příjmení] [číslo] [rok], foto staveb – čl. 148, orotofotomapa)

5. Dne 29. 4. 2019 a 17. 7. 2019 podala žalovaná žádost o vydání stavebního povolení na stavební úpravy usedlosti [číslo popisné] (žádosti o vydání stavebního povolení z 29. 4. 2019 a z 17. 7. 2019)

6. Stavební řízení bylo několikrát přerušeno, především k odstraňování nedostatků žádosti, doplňování podkladů, projektové dokumentace. (oznámení o pokračování stavebního řízení z 31. 7. 2019, usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení z 16. 9. a 17. 12. 2019, z 26. 3. a 12. 11. 2020 a z 8. 9. 2021, usnesení stavebního úřadu o pokračování v řízení z 16. 6. 2021, výzvy stavebního úřadu z 26. 3. 2020, z 8. 9. 2021) Dne 3. 5. 2021 předložila stavebnímu úřadu změněnou projektovou dokumentaci. (úřední záznam z 3. 5. 2021) Dle závazného stanoviska stavebního úřadu z 14. 6. 2021 je záměr na stavební úpravy usedlosti [číslo popisné] přípustný. (žádost o závazné stanovisko z 4. 6. 2021, závazné stanovisko z 14. 6. 2021) Stavební úřad spojil územní a stavební řízení a zahájil společné řízení ohledně stavebních úprav usedlosti [číslo popisné] (záznam z 4. 2. 2022, oznámení z 4. 2. 2022 o spojení řízení)

7. Dne 21. 3. 2022 stavební úřad rozhodl o umístění stavby - stavební úpravy usedlosti [číslo popisné] na st [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo], a to dvou stavebních objektů stavby – 1) dešťová kanalizace včetně akumulačních nádrží a vsakovacího objektu na stp. [číslo] stp. [číslo] p. č. [číslo] a [číslo] a 2) zpevněné plochy na uzavřeném dvoře usedlosti pro přístup a parkování o ploše 135 m² na stp. [číslo]. Zároveň vydal stavební povolení na stavbu - stavební úpravy usedlosti [číslo popisné] na st [parcelní číslo], p. [číslo], [číslo] a [číslo] s tím, že stavebními úpravami bude dotčena budova A (vzniknou dva samostatné byty sloužící pro ubytování) a budova B (skladové prostory a hostinský pokoj pro rodinu); dále výše uvedené dešťové kanalizace a zpevněné plochy (dále i jen„ Stavební povolení“). (uvedené rozhodnutí)

8. Proti Stavebnímu povolení podal žalobce odvolání, v němž zopakoval námitky, které vznesl v průběhu řízení, s nimiž se stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí vypořádával. Jedná se především o námitky: k průběhu řízení – nezastavení řízení, nesprávný postup při přerušení řízení, nedostatky usnesení o spojení řízení, nesprávné vymezení předmětu řízení; nedostatky dokumentace a žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby z 30. 11. 2021 – nesprávné podání, chybějící podklady, nejasnosti, jaké stavby se týká, nedostatky plné moci; upřednostňování zájmu žalované před ostatními účastníky řízení; nedostatky ve vedení spisu; nejasnosti, o které projektové dokumentaci je řízení vedeno; námitky k návrhu stavby jako stavební úpravy – změna půdorysného ohraničení stavby, výškové zvětšení stavby (navýšení hřebene o 145mm), změna vlivu stavby na využití území – změna v užívání; zásah do žalobcova vlastnického práva – část stavby na jeho pozemku; nedostatky projektové dokumentace - nejasnosti, ohledně které ze dvou projektových dokumentací je řízení vedeno, formální a obsahové nedostatky obou projektových dokumentací, nevyplývá z nich zajištění žalobcových nemovitostí, ač mají probíhat bourací a stavební práce na objektu v místech přímo přiléhajícím k jeho nemovitostem, neřešení ovlivnění stavu žalobcovy studny umístěním retenčních nádrží, rozpory ve výkresové dokumentaci, nesprávný rozsah a obsah vzhledem k rozsahu stavby, nedostatečné řešení odvodu dešťové vody; vady závazných stanovisek dotčených orgánů – KHS, HZS, vodoprávního úřadu, orgánu odpadového hospodářství, odboru stavby a územního plánování; chybějící stanovisko odboru dopravy; nedoložení hydrogeologického posudku – nedostatky vyjádření [titul] [příjmení]; chybějící souhlas obce s umístěním stavby dešťové kanalizace. V odvolání vznesl žalobce některé další námitky, především: formální nedostatky výroků rozhodnutí, neumožnění seznámení se s podklady k rozhodnutí, ohrožení žalobcovy stavby stavbou zídky, nedostatky statické zprávy, absence uvedení konkrétního způsobu nakládání s eternitem v průběhu bouracích prací. (žalobcovy námitky z 2. 8. 2019, doplnění námitek z 16. 8. 2019, námitky z 28. 6. 2021 a z 25. 2. 2022, Stavební povolení, odvolání z 19. 4. 2022)

9. Nebylo sporným, že před rozhodnutím o žalobcově odvolání žalovaná začala provádět stavební práce na střechách objektů A a B. Zatímco žalobce ale tvrdil, že tyto práce provádí neoprávněně, neboť Stavební povolení nenabylo právní moci, žalovaná namítala, že se jedná o pouhé udržovací práce nevyžadující žádné opatření stavebního úřadu, jejichž provádění nemá se stavebním řízením, v němž bylo vydáno Stavební povolení, žádnou souvislost.

10. Zápisem škodné události č. ŠU 2021 bylo prokázáno, že střecha objektu A byla v roce 2021 poškozena při dopravní nehodě návěsem vozidla.

11. Jako nadbytečné nebyly provedeny důkazy místním šetřením, když pro rozhodnutí ve věci měl soud dostatečné podklady již na základě tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, ani projektovou dokumentací vypracovanou [jméno] [příjmení], kterou měla být prokázána povaha zastíněných oken. Skutečnost, zda objekt A těsně přiléhá k žalobcově domu, či zda je mezi zdmi odstup v řádu několika desítek centimetrů, nebyla pro závěry soudu rozhodnou, proto v tomto směru nebylo zapotřebí činit bližší dokazování.

12. Dle § 1004 odst. 1 o. z., je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

13. Dle § 1013 o. z. je vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

14. Soud se nejprve musel vypořádat s tím, zda žaloba byla podána ve lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z., dle kterého soud musí zamítnout žalobu podanou po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy mohl své právo uplatnit poprvé.

15. Žalovaná uvedla, že oprava střechy byla zahájena již 8. 5. 2022, přičemž 10. 5. 2022 byla viditelně odstraněna podstatná část střešní krytiny a část plného pobití střechy, žalobce v domě [číslo popisné] trvale bydlí a v době zahájení opravy střechy byl přítomen, musel tak o opravě střechy vědět dříve než od 2. 6. 2022, a žaloba tedy byla podána až po uplynutí šestitýdenní lhůty.

16. Žalobce namítl, že argumentace žalované se týká objektivní, nikoli subjektivní lhůty, která započala běžet až 2. 6. 2022, kdy se po svém návratu ze zahraničí dozvěděl o protiprávní činnosti žalované.

17. Je pravdou, že šestitýdenní lhůta zakotvená v § 1008 odst. 1 o. z. je lhůtou subjektivní a počíná běžet okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší. Okamžik, kdy se o něm dozvěděl, ale nemůže vycházet pouze z žalobcova tvrzení, kdy si provádění stavby poprvé všiml.

18. Fotografií, na níž je vidět, že jsou již prováděny stavební práce na střeše objektu B (fotografie čl. 152), pořízenou 10. 5. 2022, jak bylo doloženo ze zaznamenaných údajů o datu jejího pořízení a žalobce to ani nerozporoval, bylo prokázáno, že stavební práce na objektu B započaly nejpozději 10. 5. 2022. V té době žalobce ještě nepobýval v cizině, kde se zdržoval až od 27. 5. do 2. 6. 2022 (účty z ubytovacích zařízení, potvrzení o zádušní mši). Ohledně užívání stavby [adresa] žalobce při jednání upřesnil, že tam pobývá pouze o víkendech, přes týden je z pracovních důvodů v [obec]. I pokud by ale v nemovitosti [číslo popisné] pobýval pouze o víkendech, byl by tam již čtyři dny po zahájení prací o víkendu 14. -. 15. 5. 2022 a pak před odjezdem do ciziny ještě následující víkend 20. - 21. 5. 2022.

19. Těžko si lze představit, že by si nevšiml prací na opravě střechy na sousední nemovitosti, byť na objektu B přímo nesousedícím s jeho nemovitostí, již o prvém víkendu po jejich zahájení. Pak by ale mohl být bez dalšího učiněn závěr o opožděnosti podání žaloby podané až 30. 6. 2022, tedy po uplynutí prekluzivní šesti týdenní lhůty stanovené v § 1008 odst. 1 o. z.

20. Soud se však, i s ohledem na námitku, že ohledně později započatých prací na budově A lhůta započala běžet později, blíže vypořádal s žalobou uplatněným nárokem a nepřistoupil bez dalšího k jejímu zamítnutí pro její opožděné podání. Za situace, kdy, jak vyplývá ze závěrů níže, nebyla žaloba shledána důvodnou a bylo namístě ji zcela zamítnout, nemělo na výsledek sporu vliv, zda by k jejímu zamítnutí mohlo dojít, ať již zcela či jen částečně, již jen na základě závěru o jejím opožděném podání. Ohledně toho, kdy přesně začala běžet šestitýdenní lhůta k podání žaloby, případně kdy ohledně jaká části nároku, tak nebylo zapotřebí činit další dokazování a na jeho základě v tomto směru činit přesné skutkové a právní závěry.

21. Přesto v části závěr o jednoznačné opožděnosti žaloby učiněn být musel.

22. K zastínění, ať již jde o zastínění oken či větracího otvoru, jak je označováno žalovanou, došlo částečně již v roce 2021 a dokončeno bylo v únoru či březnu 2022, jak vyplývá z tvrzení žalobce uvedených při soudním jednání. Ten zároveň uvedl, že k instalaci kamer došlo v době, kdy došlo k zastínění oken. Pak již jen na základě žalobcova tvrzení nelze než uzavřít, že žaloba podaná až na konci června 2022 byla, pokud jde o tvrzenou obavu z těchto dvou imisí, podána po uplynutí šestitýdenní lhůty dle § 1008 o. z.

23. Tvrzení žalobce, že k zastínění a instalaci kamer došlo v souvislosti s prováděním stavby, ale že byly pro účely jejího provádění provedeny již dříve, a lhůta k podání žaloby tak může začít běžet až od započetí provádění stavby, je nutno jako zjevně účelové a nelogické odmítnout.

24. Posesorní žalobou se nelze domáhat ochrany v případě, kdy provádění stavby je již ukončeno, neboť ustanovení § 1004 o. z. poskytuje ochranu právě jen proti ohrožení prováděním stavby, nikoli ochranu proti ohrožení způsobeného již stavbu dokončenou.

25. Žaloba proto nemůže být úspěšná ohledně tvrzených nebezpečných imisí, nebezpečného materiálu obsahujícího azbest na objektu A a na objektu B. Původní střešní krytina z obou objektů již totiž byla odstraněna, jak bylo prokázáno fotografiemi tvořícími součást žalobcem předloženého vyjádření znalce [jméno] [příjmení] z 20. 7. 2022, z nichž je zjevné, že ani na jednom z objektů se již původní střešní krytina nenachází. Vážními lístky pak má soud za prokázané, že odstraněná střešní krytina byla odvezena na skládku.

26. Navíc lze uzavřít, že ani v průběhu odstraňování střešní krytiny k nebezpečným imisím nedocházelo. Pokud krajská hygienická stanice provedla k žalobcově podnětu kontrolu nakládání s nebezpečným materiálem při provádění daných stavebních prací a zjištěné nedostatky byly toliko projednány v blokovém řízení, svědčí to o nízké závažnosti zjištěného nedostatku, což by odpovídalo tvrzení žalované ohledně chybějící cedule s upozorněním na výskyt azbestových vláken a zákaz vstupu, nikoli o závažných pochybeních, jež by mohla představovat imisi dle § 1013 o.z. (sdělení KHS JČ kraje z 28. 6. 2022)

27. V § 1004 o. z. stanovená nemožnost domáhat se zákazu provádění stavby v případě neuplatnění námitek k žádosti o povolení takové stavby ve správním řízení, jehož byl držitel účastníkem, ač tak učinit mohl, směřuje k tomu, aby žaloba z rušené držby nebyla podávána nejen, nebyly-li ve stavebním řízení vzneseny příslušné námitky, ale ani v případě, kdy stavební řízení dosud probíhá a námitky v něm jsou projednávány, neboť v řízení o žalobě dle § 1004 o. z. nemůže být suplováno rozhodování o námitkách správním orgánem. Možnosti domáhat se ochrany žalobou z rušené držby lze ale připustit, přistoupil-li stavebník k provádění stavby před skončením stavebního řízení, v němž dosud nebyly vznesené námitky vyřešeny.

28. V dané věci se stavební úřad jako orgán příslušný k posouzení, zda stavební práce probíhají v souladu se zákonem, ve svém stanovisku z 1. 7. 2022 vypořádal s žalobcovou námitkou, že jsou neoprávněně prováděny práce bez stavebního povolení, a sdělil, že jsou prováděny udržovací práce, které podle § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona nevyžadující žádné opatření ze strany stavebního úřadu a jsou v souladu s územním plánem obce. Nebyl tak shledán důvod pro zahájení řízení o nařízení odstranění stavby. Přitom toto sdělení učinil stavební úřad na základě kontrol objektu [číslo popisné] provedených 4. 6. a 22. 6. 2022. Již 25. 5. 2022 přitom sdělil žalované na základě jejího oznámení o stavebním záměru „Oprava střechy a výměna střešní krytiny“, že výměna střešní krytiny včetně laťování a pojistné hydroizolace bez zásahu do nosných konstrukcí (bez zásahu do nosné konstrukce krovu) jsou podle § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona udržovací práce nevyžadující žádné opatření ze strany stavebního úřadu a jsou v souladu s územním plánem obce. (uvedená sdělení stavebního úřadu z 1. 7. 2022 a 25. 5. 2022)

29. Soudu v daném řízení nepřísluší přezkoumávat závěr stavebního úřadu, že uvedený stavební záměr nevyžaduje žádné opatření ze strany stavebního úřadu, ani že prováděné práce jsou udržovacími pracemi dle § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Pak tedy je nutno uzavřít, že ohledně prováděných prací není zapotřebí vyčkávat pravomocného Stavebního povolení a že se nejedná o stavební práce, které by probíhaly neoprávněně bez povolení před skončením příslušného stavebního řízení, které by se jich týkalo.

30. Žalobci lze přisvědčit, že na rozdíl od ostatních držebních žalob dle § 1003 a § 1007 o. z., které jsou dány až v případě zásahu do držby, je žaloba dle § 1004 o. z. žalobou preventivní, kterou lze uplatnit již tehdy, je-li v důsledku provádění stavby držba ohrožena nebo může-li se držitel důvodně obávat následků uvedených v § 1013 o. z.

31. Přestože se ale jedná o preventivní žalobu, musí žalobce tvrdit skutečnosti, z kterých bude vyplývat, že prováděním stavby může být držba ohrožena nebo že existuje důvodná obava z emisí dle § 1013 o. z. Ochranu podle § 1004 o. z. nelze poskytovat jakémukoli hypotetickému ohrožení prováděním jakékoli zamýšlené stavby.

32. Není-li vůbec provádění stavby započato, ani není zjištěno, že stavba má být bezprostředně zahájena a že její provádění povede k ohrožení držby nemovitosti a/či k důvodné obavě před imisemi dle § 1013 o. z., nelze připustit možnost podávání posesorní žaloby dle § 1004 o. z., neboť pak by mohla být taková žaloba podávána mimo jiné kdykoli v průběhu jakéhokoli zahájeného stavebního řízení, aniž by stavebník postupoval neoprávněně a započal se stavbou před příslušným rozhodnutím ve stavebním řízení, aniž by jakkoli zamýšlel nerespektovat rozhodnutí stavebního úřadu.

33. To, že hrozba provádění stavby musí být reálná a již existující je zjevné i z toho, že jinak by vůbec nebylo možno určit počátek běhu lhůty k podání žaloby. Ta počíná běžet od okamžiku vědomosti držitele o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší. Takové právo či ohrožení nebo rušení tedy musí vzniknout, něco konkrétního je musí vyvolat. Pokud by tomu tak nebylo a stačil by pouhý obecný záměr stavbu provádět, pak by již první vědomost držitele o takovém záměru znamenala počátek běhu lhůty k podání žaloby z rušené držby. Je zjevné, že takový výklad nelze připustit.

34. Tvrzení o ohrožení působením vody na žalobcovu nemovitost v důsledku stavby dešťové kanalizace včetně akumulačních nádrží namítal žalobce ve stavebním řízení. Ochrany posesorní žalobou by se mohl domáhat pouze, pokud by stavba začala být realizována před tím, než budou námitky ve stavebním řízení vypořádány. Stavba však realizována dosud nezačala být. Žalobce uvedl, že mu není známo, zda již započala. Pak, tvrdila-li žalovaná, že dosud započata nebyla, a z ničeho nebylo možno dovodit, že by již započala, neměl soud důvod uzavřít jinak, než že provádění této stavby dosud nezapočalo. Totéž se týká i zpevněné plochy.

35. Nelze souhlasit se žalobcem, že je založena jeho důvodná obava, že žalovaná započne práce na stavbě dešťové kanalizace a zpevněné plochy, tím, že provádí všechny práce, o jejichž povolení žádala ve stavebním řízení, a že je bude provádět bez ohledu na to, zda a jak bude stavební řízení skončeno. Shora bylo uzavřeno, že k prováděným stavebním pracím není stavební povolení vyžadováno. Pak ale nelze uzavřít, že by z jejich provádění žalovanou bylo možno dovodit, že bude provádět všechny práce, o jejichž povolení žádala ve stavebním řízení a jež vyžadují stavební povolení.

36. Nejsou-li tedy práce na stavbě dešťové kanalizace ani zpevněné plochy prováděny a ani v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno uzavřít, že žalovaná má v úmyslu započít je aktuálně provádět, již jen proto nebylo možno shledat žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zákazu jejich provádění, důvodnou. Navíc, pokud jde o plánovanou dešťovou kanalizaci, podává se z žalobkyní předloženého vyjádření geologa [titul] [příjmení], že nebude mít nepříznivý vliv na vydatnost žalobcovy studny.

37. Žalobci nelze ani přisvědčit, že již samo zahájení realizace stavby bez povolení k jejímu provádění zakládá předpoklad úspěšnosti žaloby dle § 1004 o. z. Argumentoval-li v této souvislosti žalobce rozsudkem Krajského soudu v Praze z 8. 3. 2022, čj. 2 Co 44/2022-97, netýká se skutkově shodné věci a především soud jím v tomto řízení není vázán. Dle soudu držitel nemovitosti nemůže být úspěšný s žalobou dle § 1004 o. z. pokaždé, když je někde v sousedství zahájena stavba bez povolení. Vždy musí být zkoumány předpoklady zakotvené v § 1004 odst. 1 o. z., a tedy konkrétní ohrožení držby či důvodná obava z imisí dle § 1013 o. z. Lze si totiž představit řadu situací, kdy se provádění stavby bez povolení držitelů ostatních nemovitostí nijak blíže nedotkne.

38. Pokud jde o tvrzené poškození fasády žalobcovy nemovitosti tím, že pracovníci žalované vstoupili na jeho nemovitost, má ho soud za vyvrácené žalovanou předloženou fotografií této trhliny (fotografie čl. 146, 166, 167), z níž je patrno, že se na nemovitosti vyskytovala již v době, kdy na objektu A byla původní střešní krytina, tedy před započetím provádění předmětné stavby.

39. Z žalobcem předloženého potvrzení [jméno] [příjmení] z 20. 7. 2022 o provedení každoročních udržovacích prací vyplývá, že prasklin na fasádě bylo více a jednalo se o praskliny vlasové. Pokud by z tohoto potvrzení mělo vyplývat, že prasklina se na fasádě po provedeném vyspravení [jméno] [příjmení] opět objevila, neznamená to, že by se tam objevila proto, že na střechu žalobcovy nemovitosti došlo ke vstupu při provádění stavby žalovanou.

40. Ani z toho, že v průběhu instalace střešních latí některé částečně přesahovaly nad střechu žalobcovy nemovitosti, jak dokládal žalobce jejich fotografií, nevyplývá, že by při jejich instalaci došlo ke vstupu na střechu jeho nemovitosti. Je obecně známo, že střešní latě po instalaci přesahují okraje střechy a dochází k jejich seříznutí, při němž, stejně jako při jejich instalaci, rozhodně není zapotřebí vstupovat na střechu sousední nemovitosti.

41. Neprokázáno zůstalo, že by prováděním stavby žalovanou došlo k poškození střešní krytiny žalobcova domu. Ale i pokud by poškozena byla, z ničeho nevyplývá, že by ji poškodili pracovníci provádějící stavební práce na nemovitosti žalované, když tvrzení žalobce o jejich vstupu na střechu jeho nemovitosti zůstalo nejen tvrzením ničím nepodloženým, ale i nelogickým.

42. Pokud jde o zábor komunikace, bylo nesporné, že k němu došlo. Z fotografií a schématu dopravního značení byl zjištěn jeho rozsah. Světelná signalizace není umístěna před žalobcovou nemovitostí, příjezd k jeho nemovitosti je volný. Jediné žalobcovo omezení spočívá v tom, že při příjezdu ke své nemovitosti případně musí případně zastavit na červenou. Fotografií (čl. 155) bylo vyvráceno jeho tvrzení, že by žalovaná před jeho nemovitost postavila lešení. Před částí jeho nemovitosti, ovšem tak, že to nijak nebrání přístupu a příjezdu, je umístěna pouze nízká zábrana s dopravní značkou přikazující směr jízdy.

43. Přes sdělení [stát. instituce] 22. 6. 2022, na základě žalobcovy žádosti z 22. 6. 2022, že žalovanou nebylo podáno ohlášení či jiná žádost o povolení záboru a správním orgánem ohledně záboru nebylo nijak rozhodnuto, ani nebyla činěna žádná opatření, nelze přisvědčit žalobci, že se jedná o neoprávněný zábor, když přechodná úprava provozu na dané silnici formou umístění přenosných dopravních značek v termínu od 20. 6. 2022 do 5. 8. 2022 byla stanovena opatřením [stát. instituce], odporu dopravy a silničního hospodářství z 9. 6. 2022, čj. [anonymizováno] [číslo] (uvedený přípis [stát. instituce] z 22. 6. 2022 a opatření [stát. instituce] z 9. 6. 2022)

44. Žalobce předložil vyjádření [jméno] [příjmení], znalce mj. z oboru stavebnictví, stavby obytné, poruchy střech, z 20. 7. 2022 k současnému stavu stavebních prací na usedlosti [číslo popisné], s tím, že žaloba by neměla smysl, pokud by si soud sám neposoudil povahu prováděných prací. Soud sice může z vyjádření znalce zjistit, jaké práce jsou prováděny, posoudit, zda vyžadují stavební povolení, však přísluší stavebnímu úřadu, který provedl místní šetření 4. 6. a 26. 6. 2022, jeho stanovisko k tomu, zda je vyžadováno opatření ze strany stavebního úřadu, je z 1. 7. 2022. Není zřejmé, zda znalcem 19. 7. 2022 zachycený stav prováděných stavebních prací existoval již v době šetření stavebního úřadu 26. 6. 2022, resp. v jakém případném rozsahu existoval, a zda tedy stanovisko stavebního úřadu z 1. 7. 2022 již uvažovalo i s tímto stavem. Pokud by tomu tak nebylo a žalobce chtěl namítat, že jsou prováděny jiné práce, než k nimž se stavební úřad vyjadřoval, a že tyto vyžadují stavební povolení, měl by takovou námitku uplatnit u stavebního úřadu. Soud vychází ze stanoviska stavebního úřadu, že prováděné práce nevyžadují žádné opatření ze strany stavebního úřadu. Žalobce se v podstatě domáhal přezkumu závěru stavebního úřadu, když uváděl, že považovat výměnu velké části krovu a stržení pláště, respektive svislých konstrukcí, za udržovací práce, jak to učinil stavební úřad, se příčí smyslu stavebního zákona, a dále že žalovaná prováděním stavebních prací zasáhla do stability stavby a změnila její vzhled, a nemůže se tak jednat o udržovací práce, a že při provádění stavebních prací došlo k zásadnímu zásahu do nosných konstrukcí v objektech A a B, nemůže se jednat o stavební úpravy nevyžadující stavební povolení. Soudu v občanskoprávní řízení, jak již konstatováno, však takové přezkoumání závěrů stavebního úřadu nepřísluší. Navíc, namítá-li žalobce, že práce, jejichž provádění prokazuje vyjádřením znalce, stavební úřad nesprávně posoudil jako udržovací práce, podává se, že tedy stavební úřad posuzoval právě i tyto prováděné práce a shledal je udržovacími pracemi.

45. Dle vyjádření znalce má změna vzhledu stavby spočívat v tom, že na budově A jsou vikýřová střešní okna, jejich umístění, typ a zejména velikost neodpovídají původnímu stavu (změna fasády do ulice). Z fotografií, jež jsou součástí vyjádření, se jeví, že se stále jedná o dvě okna pouze o trochu větší než ta původní a o něco blíže u sebe. Pokud by tato změna měla být důvodem, proč je zapotřebí stavební povolení, pak by se jednalo právě o situaci, kdy provádění stavby, byť neoprávněně bez stavebního povolení, nijak neohrožuje žalobcovu držbu, a rozhodně v něm nemůže vyvolat důvodnou obavu z imisí dle § 1013 o. z. Posesorní žaloba dle § 1004 nemá sloužit sousedovi jako další prostor ke vznášení námitek proti realizaci sousedovy stavby, které byť sice mohou mít význam ve stavebním řízení, fakticky se nedotýkají jeho držby nemovitosti, ani nemohou způsobit imise ve smyslu § 1013 o. z. Soud právě za takovou námitku považuje uvedené námitky týkající se vikýřových oken směřující do ulice, nikoli k žalobcově nemovitosti, přičemž z fotografií je patrné, že z jeho nemovitosti zřejmě ani nejsou vidět. Obdobné pak platí i pro tvrzený zásah do nosných konstrukcí stavby.

46. Žalobce při jednání soudu nově uvedl další imisi dle § 1013 o. z., které se obává, a sice provádění nového nikam nesvedeného okapového vedení provedeného oproti předchozímu stavu nově na hranici jeho nemovitosti [číslo popisné], kterou může podmáčet.

47. Z fotografií ve vyjádření znalce bylo zjištěno, že skutečně je instalováno nové okapové vedení a že v době pořízení fotografie 19. 7. 2022 a dle tvrzení žalované ani v době jednání soudu 21. 7. 2022 nebyly u okapu instalovány svislé svody. Z fotografií je patrno, že obě vyústění určená k instalaci svislých svodů, jsou nad silnicí, jedno v blízkosti žalobcovy nemovitosti.

48. Nelze přisvědčit žalobci, že z toho, že se ohledně změny svodů ve stanovisku stavebního úřadu nic nedočetl, je doloženo, že jsou prováděny jiné práce, než k nimž se stavební úřad ve vyjádření z 25. 5. 2022 vyjadřoval. Námitku týkající se svodu by žalobce měl vznést u stavebního úřadu.

49. Žalobce se domáhal uložení povinnosti zdržet se provádění stavebních úprav. Pokud by došlo k zákazu provádění stavebních úprav zahrnující další neprovádění svislého svodu u instalovaného okapu, nezměnilo by to nic na situaci, že by voda ve dvou místech stékala z objektu A na silnici s tím, že z jednoho z nich by k tomu docházelo na silnici nedaleko žalobcovy nemovitosti. Zákaz provádění stavby by tak na tvrzené imise neměl žádný vliv.

50. Navíc soud nemá za to, že by se jednalo o imisi nepřiměřenou místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku.

51. Stavební práce pro žalovanou provádí podnikatel [jméno] [příjmení]. Namítal-li žalobce, že není oprávněn takové práce provádět s ohledem rozsah jeho živnostenského oprávnění – zednictví a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků (prohlášení o uzavřeném smluvním vztahu z 12. 7. 2022, výpis ze živnostenského rejstříku ohledně [jméno] [příjmení], [IČO]), lze konstatovat, že prováděl předmětné práce již v době šetření stavebního úřadu, který zjevně neshledal, že by takové práce provádět nebyl oprávněn. Provádění prací [jméno] [příjmení] podnikajícím v oboru zednictví navíc nemůže samo o sobě představovat ohrožení držby žalobcovy nemovitosti, natož důvodnou obavu z následků dle § 1013 o. z.

52. Namítl-li žalobce v doplnění svých tvrzení, že jeho nemovitost přímo sousedící s objektem A není postavena na základové desce nebo základových pasech, ale její základy tvoří vrstvené kamenivo v mělké hloubce a při pokračování stavebních prací existuje důvodná obava, že dojde k narušení statiky jeho budovy, což by pro ni mohlo mít naprosto zásadní následky včetně jejího možného zřícení, z ničeho důvodnost takové obavy nevyplývá, jedná se pouze o obecné tvrzení, o námitku, která by měla být vznesena u stavebního úřadu. I v této souvislosti je namístě zopakovat závěr, že probíhající práce nevyžadují Stavební povolení a stavební úřad při kontrole jejich provádění neshledal důvody, pro které by nemohly být prováděny.

53. Pouze v obecné rovině zůstala zmínka o ohrožení imisemi radonu, kdy není vůbec zřejmé, jak by v důsledku provádění stavby žalovanou mohlo k ohrožení radonem dojít.

54. Imise, před nimiž je ustanovením § 1013 o. z. poskytována ochrana, jsou pouze imise vnikající na sousedův pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Pouze v případě obavy před takovými imisemi je poskytována ochrana posesorní žalobou dle § 1004 odst. 1 o. z.

55. Ohledně žádné z žalobcem tvrzených imisí nelze učinit závěr, že by vnikala či že by hrozilo, že bude vznikat na žalobcův pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům a že by podstatně omezovala obvyklé užívání jeho pozemku. Navíc, jak uzavřeno shora, většina z nich ani nebyla prokázána.

56. K žalobcově přesvědčení, že se může obávat následků uvedených v § 1013 o. z., které při stavebních pracích běžně vznikají a běžně je doprovázejí, lze konstatovat, že imise omezující vlastníka upravené v § 1013 o. z. nejsou imise běžně při stavebních pracích vznikající a běžně je doprovázející. Pokud by tomu tak totiž bylo, nemohly by být prováděny fakticky žádné stavební práce, neboť vždy by se mohl sousední vlastník domáhat ochrany před takovými imisemi, což by prakticky znemožnilo provádění stavebních prací, protože bez imisí při nich běžně vznikajících a běžně je doprovázejících je provádět nelze.

57. V této souvislosti si i odporuje žalobcovo shledávání důvodnosti žaloby již jen běžnými imisemi spojenými s prováděním stavebních prací na straně jedné a na straně druhé skutečnost, že takové imise, minimálně v případě těch způsobovaných stavebními pracemi na objektu B, vůbec nezaregistroval, tvrdí-li, že až do 2. 6. 2022 si probíhající stavby nevšiml.

58. Shora je uzavřeno, že žaloba nemůže být důvodnou v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se staveb dešťové kanalizace a zpevněné plochy.

59. Žalobu ale nebylo možno shledat důvodnou ani ve zbývající části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se provádění jakýchkoli stavebních úprav na všech stavbách, jež jsou součástí st [parcelní číslo]. V plném rozsahu nemohl být takto formulovaný žalobní nárok shledán důvodným nikdy. Nelze totiž uzavřít, že žalobce je ohrožen v držbě své nemovitosti či že se může důvodně obávat následků uvedených v § 1013 o. z. prováděním obecně jakýchkoli, tedy i naprosto drobných a dílčích stavebních úprav na některé ze staveb, jež jsou součástí st [parcelní číslo], navíc stavebních úprav, o jejichž provádění žalovaná vůbec třeba ani neuvažuje. Stavební úpravy, jejichž provádění je zakazováno, musí být konkretizovány. Soud v tomto směru zvažoval, zda se žalobce vůbec může žalobou domáhat zákazu provádění jakýchkoli stavebních prací, a uzavřel, že ano, že je na soudu, zda mu zcela vyhoví či zda mu vyhoví pouze zčásti a zakáže provádění pouze některých blíže konkretizovaných stavebních prací (nabízelo by se například zakázat stavební práce, jež mají být prováděny na základě Stavebního povolení) a ve zbývající části týkající se všech ostatních, krom těchto konkretizovaných stavebních prací, žalobu zamítne. Nebo samozřejmě může dojít k úplnému zamítnutí žaloby, shledá-li soud, že nejsou splněny zákonné předpoklady § 1004 o. z. pro zákaz provádění žádných stavebních prací.

60. A taková situace právě v daném případě nastala, když soud z důvodů shora podrobně specifikovaných neshledal, že by některou z žalovanou prováděných stavebních prací došlo k ohrožení žalobcovy držby nemovitosti či by se pro jejich provádění mohl důvodně obávat následků uvedených v § 1013 o. z., to vše při zohlednění toho, v jakém rozsahu se jimi soud mohl zabývat, jak rovněž blíže rozvedeno shora.

61. Vzhledem ke všem výše uvedeným důvodů proto soud uzavřel, že žaloba je zcela nedůvodná, a jako takovou ji v plném rozsahu zamítl.

62. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalované přiznal vůči ve věci neúspěšnému žaloby plnou náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena odměnou za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu – 2 úkony), náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a v souvislosti s účastí na soudním jednání náhradou za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a cestovným ve výši 1 523 Kč (jízda [značka automobilu], [registrační značka], z [obec] do [obec] a zpět, celkem 212 km, kombinovaná spotřeba 6,7 l benzinu Natural/100 km). Celkem tedy žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 9 323 Kč.