2 C 209/2017

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr Vladislavou Halodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o vydání věci

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým žalované bude uložena povinnost vydat mu čtyřstopé motocyklové vozidlo [značka automobilu], typu [anonymizováno], černé barvy, [registrační značka], [VIN kód] včetně příslušenství (2 ks hliníkových nájezdů) ve stavu, v jakém bylo žalovanému předáno, in eventum uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 245 950 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 100 810,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou z 3. 11. 2017 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude [jméno] [příjmení] (dále jen "žalovaný") uložena povinnost vydat mu čtyřstopé motocyklové vozidlo [značka automobilu], typu [anonymizováno], černé barvy, [registrační značka] [VIN kód] (dále jen„ čtyřkolka“) včetně příslušenství (2 ks hliníkových nájezdů) ve stavu, v jakém bylo žalovanému předáno, in eventum povinnost k zaplacení 245 950 Kč. Nárok odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem čtyřkolky na základě kupní smlouvy z 29. 7. 2015 za kupní cenu 245 950 Kč dle faktury [číslo] 2015 z 29. 7. 2015. V září 2015 na základě ústní dohody vypůjčil žalovanému čtyřkolku a 2 ks nájezdů k dočasnému užívání na jeden měsíc s tím, že pak dojde k dohodě o jejím odkoupení nebo k jejímu vrácení. Kupní smlouvu neuzavřeli, nepochybně by byla uzavírána písemně, aby mohla být provedena změna v registru vozidel. Následně žalovaného vyzýval k uzavření kupní smlouvy nebo k vrácení čtyřkolky telefonicky, nebral mu telefon, několikrát ho i navštívil v místě bydliště, žalovaný se zapíral, 20 9. 2017 mu byla zaslána výzva k vrácení čtyřkolky nebo zaplacení kupní ceny, na kterou nereagoval. Jako vlastník se domáhá vrácení čtyřkolky a pro případ, že by to nebylo možné, zaplacení její ceny odpovídající částce, za kterou byla zakoupena, tedy 245 950 Kč, neboť byla žalovanému předána jako nová.

2. Žalovaný namítl, že se žalobce s ním a jeho rodinou znal delší dobu a v srpnu 2015 mu nabídl, že mu sežene čtyřkolku. Čtyřkolku zajistil a předal v jejich domě ve [obec], kde mu byla předána kupní cena 245 950 Kč, stanovená podle žalobcem mu předložené faktury [jméno] [příjmení], a částka na pojištění, celkem 250 000 Kč. Žalobce mu dále předal zelenou kartu, originál malého technického průkazu a kopii velkého technického průkazu. Žalobce podepsal prohlášení o přijetí 250 000 Kč, nevšimli si, že jim ten doklad chybí. Kupní smlouva byla uzavírána za přítomnosti jeho manželky a dcery, které tlumočily, předání peněz byla přítomna známá z [země ] a jeho mladší děti. V rozhodném období disponoval dostatkem financí, mj. z prodeje nemovitostí v [země ]. Po předání a zaplacení čtyřkolky byl žalobce vyzýván k převodu čtyřkolky na něho, čemuž se ale vyhýbal, manželka mu neustále volala, nebral telefon. Žalobce jim zprostředkovával prodej nemovitostí v [obec] u [obec], s tím byli nespokojeni, chtěl proplatit neobjednané práce. Podání žaloby je důsledkem trestního podání, které na žalobce podala manželka žalovaného.

3. Žalovaný v průběhu řízení zemřel. Usnesením z 26. 6. 2019 bylo rozhodnuto, že v řízení bude jako s žalovaným pokračováno s manželkou žalovaného [jméno] [příjmení] (dále jen "manželka žalovaného") jmenovanou správcem celé pozůstalosti po žalovaném.

4. Nebylo sporným, že žalobce v červenci 2015 od [jméno] [příjmení] zakoupil dvě čtyřkolky, z nichž předal žalovanému čtyřkolku, jejíhož vydání se domáhá a jejíž kupní cenu 245 950 Kč žalobci vyúčtoval [jméno] [příjmení] fakturou z 29. 7. 2015 (faktura [číslo] 2015). Nesporným bylo i to, že přes pozdější výzvu zástupce žalobce z 20. 9. 2017 žalovaný žalobci čtyřkolku nevydal a nevydala mu ji ani manželka žalovaného přes výzvu zaslanou jejímu zástupci v srpnu 2019 (výzva z 20. 9. 2017 a podací arch, e-mail z 20. 9. 2017, výzva z 3. 8. 2019, e-mail zástupce manželky žalovaného z 8.8.2019)

5. Sporným bylo, z jakého důvodu došlo k předání čtyřkolky. Zda proto, že ji žalobce žalovanému prodal, či proto, že mu ji jen předal na měsíc k vyzkoušení s tím, že bude-li mu vyhovovat, následně si ji od něho koupí. Pro rozhodnutí ve věci bylo nutno učinit skutkové závěry, na základě kterých by bylo možno uzavřít, zda došlo k uzavření žalovaným tvrzené kupní smlouvy se žalobcem o koupi čtyřkolky.

6. Proti sobě stála protichůdná tvrzení účastníků a stejně tak vždy svědecké výpovědi účastníky navržených svědků. Zatímco žalobce a jím navržení svědci vypověděli v tom smyslu, že k prodeji čtyřkolky nedošlo, že ji měl žalovaný pouze vypůjčenu, žalovaný a jím navržení svědci vypověděli, že došlo ke koupi čtyřkolky žalovaným. Bylo zjevné, že jedni, nebo druzí nemohou vypovídat pravdu, neboť jejich výpovědi se vzájemně vylučovaly.

7. Listinné důkazy ve vztahu k věrohodnosti účastnických a svědeckých výpovědích neposkytly jednoznačné vodítko, ve svém souhrnu však více nasvědčují pravdivosti tvrzení žalovaného.

8. Z kopie technického průkazu čtyřkolky bylo zjištěno, že byl vystaven 5. 8. 2015, 7. 8. 2015 bylo vydáno osvědčení o registraci vozidla a jako jeho vlastník je evidován od 7. 8. 2015 žalobce.

9. Skutečnost, že žalobce má k dispozici originál technického průkazu, neznamená, že nemohlo dojít k uzavření kupní smlouvy. Naopak by to i korespondovalo s tvrzením žalovaného, že ho žalobce měl za účelem zajištění přepisu vozidla na něho v centrálním registru vozidel. Jevilo by se přirozeným, že za situace, kdy žalovaný vůbec neovládá český jazyk a jeho manželka pouze částečně, se dohodli, že žalobce zařídí přepis vozidla i jeho pojištění. To, zda tak byl či nebyl skutečně žalobce ihned připraven učinit, možný závěr o uzavření kupní smlouvy nevylučuje. Je pravdou, že k přepisu vozidla nebyla k dispozici písemná kupní smlouva. Přislíbil-li žalobce převod zajistit, je logické, že žalovaný s manželkou vycházeli z toho, že ví, co je k přepisu zapotřebí. Pokud přepis nezajistil, nevyzval žalovaného k sepisu písemné kupní smlouvy, nevylučuje to, že došlo k dohodě o prodeji čtyřkolky.

10. Ani skutečnost, že pojistnou smlouvu o pojištění čtyřkolky uzavřel 31. 7. 2015 žalobce, neprokazuje, zda došlo k předání čtyřkolky jen k vyzkoušení, nebo zda ji žalobce žalovanému prodal. Je totiž logické, že pojistnou smlouvu ihned po koupi čtyřkolky žalobcem na konci července 2015 uzavřel žalobce. Pojistné ve výši 7 093 Kč (dle žalobce za pojistné období od 1. 8. 2015 do 31. 7. 2016) uhradil žalobce ze svého účtu až 3. 9. 2015, byť datum počátku pojištění je 31. 7. 2015, tedy s více než měsíčním odstupem (pojistná smlouva [číslo] s [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba], výpis z účtu žalobce u [právnická osoba] č. účtu [číslo] z 3. 9. 2015) To by nasvědčovalo tomu, že s úhradou vyčkával, až obdrží prostředky na zaplacení pojistného od žalovaného, kterému čtyřkolku předal právě v září 2015. Úhrada prvního pojistného v částce přes 7 000 Kč není v rozporu s výpovědí žalovaného, že žalobci na pojištění bylo předáno 8 000 Kč. Skutečnost, že následně ještě 7. 2. 2017 žalobce uhradil na tutéž pojistnou smlouvu 2 855 Kč, (výpis z účtu žalobce u [právnická osoba] č. účtu [číslo] z 7. 2. 2017), což je dle žalobce zbytek pojistného do konce roku 2016, neprokazuje, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy. Tato platba může být výsledkem toliko toho, že žalobce za situace, kdy nedošlo k přepisu čtyřkolky na žalovaného, mohl nabýt přesvědčení, že by měl pojistné hradit. Navíc dle zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti nezaniká dnem změny vlastníka vozidla, ale až dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Tedy i za situace, kdy by sice došlo k uzavření kupní smlouvy, ale žalobce by nesplnil svůj závazek zajistit přepis vozidla, nebylo by překvapivým, pokud ani neoznámil změnu vlastnictví vozidla příslušné pojišťovně a nesplnil dohodu se žalovaným uzavřít pojistnou smlouvu ohledně pojištění čtyřkolky na žalovaného jako jejího vlastníka a provozovatele, ale že prostředky předané mu na pojistné užil na zaplacení pojistného dle pojistné smlouvy uzavřené jím už 31. 7. 2015.

11. Žalobce vypověděl, že si není jistý, že by žalovanému předával originál faktury. Nepopřel ale, že mu předal její kopii, jak tvrdil žalovaný. K jejímu předání by ale nebyl důvodu, pokud by žalobce žalovanému přenechával čtyřkolku pouze k vyzkoušení.

12. Co má soud listinnými důkazy za prokázané je, že žalovaný měl dostatek prostředků na koupi čtyřkolky, bez ohledu na to, zda se jednalo o jeho výlučné prostředky nebo prostředky jeho manželky či jejich společné prostředky. Manželka žalovaného uzavřela 17. 4. 2012 kupní smlouvu o prodeji svých nemovitostí v Rusku za kupní cenu 20,5 milionu rublů. (kupní smlouva ze 17. 4. 2012). Dne 12. 3. 2014 bylo z jejího účtu v Rusku poukázáno na její účet [číslo] u [právnická osoba] 200 000 USD a 220 000 EUR (potvrzení o platbách z 12. 3. 2014) V roce 2014 vybrala z tohoto účtu v pobočce banky na [anonymizováno] náměstí v [obec a číslo]

4. částku 100 000 EUR a ve dnech 2. 4. a 3. 4. po 24 000 USD (pokladní doklady o výběrech z účtu z 1. 4., 2. 4. a 3. 4. 2014) Z účtu [číslo] byla připsána na účet [číslo] dne 21. 1. 2015 platba 102 200 USD. Dále bylo na tento účet připsáno 25. 3. 2015 98 712,97 USD, dne 24. 2. 2015 z něho bylo vybráno 101 000 USD a dne 31. 3. 2015 103 879 USD (souhrnný výpis pohybu na účtu [číslo] za období 1. 1. – 31. 12. 2015)

13. K námitce žalobce, že nebylo prokázána reálná finanční situace žalovaného v červenci 2015 a že minimálně v roce 2015 zakupoval za několik milionů nemovitost ve [obec], lze poukázat na to, že k tomuto prodeji mělo dle tvrzení žalobce dojít již na přelomu let 2014 2015, a především bylo prokázáno, že žalovaný s manželkou měli velké množství finančních prostředků z prodeje nemovitostí v Rusku. Navíc na koupi čtyřkolky postačovaly výběry peněz z účtu, jak byly prokázány výše a o nichž se nijak nepodává, že by z nich snad měla být hrazena kupní cena za v té době již koupenou nemovitost ve [obec].

14. Pokud jde o vzájemně rozporné účastnické a svědecké výpovědi, musel je soud pečlivě hodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a na základě toho uzavřít, jaké z výpovědí považuje za věrohodné a pravdivé, a na základě kterých tedy činí skutkové závěry.

15. Vztah svědků k účastníkům řízení v tomto směru nemohl být kritériem. Nelze přisvědčit žalobci, že pouze to, že svědci [jméno], [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou rodinní příslušníci žalovaného, zakládá jejich nevěrohodnost. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] naopak mají úzký vztah k žalobci, když [jméno] [příjmení] je jeho bývalý zaměstnanec a [jméno] [příjmení] k němu má stále jako jeho zaměstnanec vztah závislosti vyplývající z trvajícího pracovního poměru.

16. Soud hodnotil jednotlivé výpovědi samostatně a následně ve vztahu k ostatním provedeným důkazům a nesporným tvrzením. A zde vyvstaly zásadní pochybnosti o pravdivosti výpovědi svědka [příjmení]. V rozporu s nespornou skutečností, že čtyřkolka byla žalobcem koupena a žalovanému předána v době, kdy žalovaný s rodinou bydlel v domě ve [obec], totiž vypověděl, že čtyřkolku viděl v garáži ve [obec] v době, kdy dům byl ještě žalobce v roce 2014 nebo 2015, a v domě tehdy nikdo nebydlel, byl prázdný. V době, kdy byl dům prázdný, svědek v garáži čtyřkolku vidět nemohl. Nemohl přitom zaměnit návštěvu v domě z doby před a po nastěhování se rodiny žalovaného a splést se z důvodu časového odstupu v tom, že čtyřkolku neviděl v garáži před jejich nastěhováním, ale až při pozdější návštěvě, kdy již v domě bydleli, neboť jednoznačně popřel, že by byl ve [obec] u žalovaného, a těžko lze uvěřit, že pokud by žalované navštívil, na návštěvu u nich by zapomněl. Pak ale je možný pouze jediný závěr, a sice, že záměrně vypověděl nepravdu, že viděl čtyřkolku v garáži u domu ve [obec]. Nelze si pak nepoložit otázku, proč tak učinil a jak mohl vědět, že někdy čtyřkolka v garáži ve [obec] byla. Zjevně nepravdivá část jeho výpovědi vyvolává oprávněné pochybnosti o pravdivosti celé jeho výpovědi. Pak nelze mít jeho výpovědí za prokázané ani to, že slyšel rozhovor žalovaného a jeho manželky se žalobcem na jaře nebo v létě v roce 2016 v [obec] o tom, zda si budou čtyřkolku nechávat, nebo ji vrátí, a že bylo řečeno, že až se prodá dům v [obec], že buď ji zaplatí, nebo ji vrátí.

17. Svědkyně [příjmení] vypovídala o další schůzce žalobce s žalovaným a jeho manželkou, ke které mělo dojít na jaře 2017 v domě žalovaných ve [obec], kdy si žalobce odtud odvážel své zbylé věci a žalobce se měl při kávě ptát, zda si čtyřkolku nechají a zaplatí, nebo zda ji vrátí, a mělo to vypadat, že to oddalují, že říkali, že by ji zaplatili, ale neví kdy. Žalobce se měl rozzlobit, protože čtyřkolka již byla půjčená dlouho a chtěl rozhodnutí. Žalovaný s manželkou dle svědkyně říkali, že uvidí, vyzkouší a pak se rozhodnou. Nejeví se věrohodným tvrzení svědkyně o 3 až 4 návštěvách ve [obec] v roce 2017, když ani sám žalobce o několikerých návštěvách nehovořil, naopak dle jeho tvrzení se žalovaný před ním v místě svého bydliště měl zapírat a vztahy mezi účastníky v té době již zjevně nebyly dobré. Navíc se jeví velice nepravděpodobně, že by se při těchto návštěvách čtyřkolka neřešila (svědkyně vypověděla, že se při nich vždy neřešila), měl-li jí v té době dle svědkyně žalovaný již téměř dva roky pouze k vyzkoušení bez rozhodnutí, zda si ji ponechá a zaplatí, či zda ji vrátí.

18. Výpověď žalobce koresponduje s jeho tvrzeními, tedy že žalovaný si od něho v září 2015 vyžádal čtyřkolku k vypůjčení, že buď rozhodnou, že mu ji zaplatí a udělají převodní papíry, kupní smlouva atd., nebo že mu ji vrátí zpět. Soud neuvěřil jeho výpovědi, že neřešil, zda je žalovaný v nějaké finanční nouzi, že mu půjčil čtyřkolku a vycházel z toho, že mu ji buď vrátí, nebo si ji nechá a zaplatí ji. Těžko lze uvěřit, že by někomu, o jehož finanční situaci nemá žádný přehled, jen tak půjčil k vyzkoušení čtyřkolku za čtvrt milionu Kč a že by byl připraven bez jakékoli představy o jeho finanční situaci mu ji v případě jeho zájmu prodat. Navíc žalobce si odporuje, když zároveň vypověděl, že vycházel z toho, že cena za čtyřkolku bude zaplacena z prodeje domu v [obec], takže o finanční situaci žalovaného nějaký přehled měl.

19. Výpovědi manželky, dcery a syna žalovaného potvrzují tvrzení žalovaného a krom dílčích nepodstatných rozporů korespondují s jeho výpovědí i spolu navzájem.

20. Z výpovědi žalovaného je zjevné, že finance v rodině obstarávala jeho manželka, když vypověděl, že do banky nechodil, peníze nemá rád, neví, kde je manželka doma má. Pak je pochopitelné, že ohledně financí může jeho výpověď obsahovat nepřesnosti vyvolané nejenom časovým odstupem od událostí, ale i tím, že starost o finance přenechával na manželce, když například vypověděl, že peníze vybírali v červenci 2015, že peníze z účtu vybírali 2 týdny, protože limit na účtu je 20 000 Kč na týden, ale lze vybírat každý den. Jeho tvrzení, že přes finance je manželka, koresponduje i s vedením účtu na jméno manželky a tím, že výběry prováděla ona. V tomto světle lze také chápat žalovaného výpověď, že manželka za čtyřkolku zaplatila peníze. Vypověděl-li žalovaný, že od žalobce nedostal žádnou fakturu, daňový doklad, je zjevné, že tím mínil fakturu, kterou by vystavoval žalobce jemu. Sám totiž předložil fakturu [jméno] [příjmení] vystavenou žalobci.

21. Pokud jde o výpověď manželky žalovaného, není pravdou, že by nejprve vypověděla, že směnila na českou měnu na [anonymizována dvě slova] v [obec] po 100 000 EUR a pak že 50 000 EUR, jak namítal žalobce, neboť opakovaně uvedla, že celou v bance vybranou částku 100 000 EUR jednorázově nesměnila, že měnila asi 50 000 EUR. Nebylo prokázáno tvrzení žalobce o vyloučení možnosti takovéto jednorázové směny, nebylo však zapotřebí ho v tomto směru poučovat, když nebylo podstatné, jakou nejvyšší částku svědkyně jednorázově směnila na české koruny. I pokud by ke směně došlo po menších částkách, nebo pokud by si například směnu předem objednávala, nemění to nic na tom, že částku vybrala z účtu, a měla ji tedy k dispozici a mohla ji kdykoli přeměnit na české koruny. Účet, z kterého bylo v březnu 2015 vybráno 100 000, není veden v EUR, ale v USD, ale bylo prokázáno, že o rok dříve vybírala z jiného účtu u téže banky 100 000 EUR. To ale nezpochybňuje věrohodnost výpovědi manželky žalovaného, když lze s odstupem času připustit, že si to nemusela zcela pamatovat a nejedná se o skutečnost záměrně lživou.

22. Věrohodnou byla rovněž výpověď svědka [jméno] [příjmení], syna žalovaného, který se nesnažil zkreslovat skutečnost, vypověděl pouze, co si skutečně pamatoval, když například vypověděl, že na stole v kuchyni viděl jen papíry, peníze neviděl. To neznamená, že peníze nebyly předány, ale pouze, že svědek jejich předání neviděl a že se nesnažil ve prospěch žalované strany vypovědět i o tom, co neviděl či si nepamatuje. Soud mu proto i uvěřil, pokud vypověděl, že mu žalovaný řekl, že čtyřkolku od žalobce koupil a že mu rovněž řekl, že byla zaplacená, a že byl žalovaný smutný, že po něm žalobce chtěl peníze a z toho, že řekl, že mu je žalovaný nedal.

23. Manželka žalovaného v postavení svědkyně popsala, jak došlo k dohodě na koupi čtyřkolky, k jejímu předání a k předání peněz. Jednání v kuchyni po předání čtyřkolky popsala obdobně jako svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalovaného, i žalovaný, všichni rovněž shodně vypověděli, že žalobce měl zajistit přeregistrování čtyřkolky na žalovaného a že převod čtyřkolky na žalovaného následně manželka žalovaného telefonicky urugovala. Všichni vypověděli, že žalobci bylo předáno v hotovosti 250 000 Kč, že mu peníze předávala manželka žalovaného, že se předávaly v kuchyni, kam je přinesla z jiné místnosti, a že žalobce u stolu, u kterého seděli, sepsal papír o převzetí peněz, svědkyně vypověděly, že na stole byly papíry od čtyřkolky. Skutečnost, že manželka žalovaného vypověděla, že se jednalo o tisícové a dvoutisícové bankovky a přepočítávaly se na baru a že žalobce dal peníze do tašky, a nezmínila, že by potvrzení o platbě brala ze stolu a dávala ho do složky, zatímco dcera žalovaného vypověděla, že se jednalo o bankovky 2 000 Kč a 5 000 Kč, že je matka přinesla ke stolu, žalobce si je přepočítal a že se daly do obálky, a potvrzení o převzetí peněz dal žalovaný matce, která ho dala nahoru do složky, kde měla papíry ohledně čtyřkolky, a žalovaný vypověděl, že v balíčku peněz byly tisícovky, dvoutisícovky a pětitisícovky a že se v kuchyni již nepřepočítávaly, nepředstavují výrazný rozpor, za jaký to označuje žalobce. Výpovědi žalovaného a jeho manželky se částečně rozcházejí v tom, kdy si žalobce odvezl technický průkaz čtyřkolky. Manželka vypověděla, že to bylo v den, kdy čtyřkolku přivezl, žalovaný vypověděl, že si žalobce pro technický průkaz přijel později, aby zařídil pojištění, které měli udělat, a že mu po předání technického průkazu předal kovovou [registrační značka] zeleného papíru, který měla čtyřkolka do té doby (o této výměně [registrační značka] i manželka žalovaného).

24. Výpovědi žalovaného, jeho manželky, dcery a syna spolu korespondují v podstatných bodech, a skutečnost, že se v podrobnostech částečně liší, lze přičíst značnému časovému odstupu výpovědí od popisovaných událostí i tomu, že si každý může pamatovat různé detaily události různě přesně, jejich věrohodnost to nezpochybňuje. Naopak by se nevěrohodnými jevily výpovědi zcela totožné do všech detailů.

25. Ne každé počínání účastníků bylo v dané věci možno zcela osvětlit, soud ale musel učinit skutkové závěry na základě provedeného dokazování, jež bylo provedeno v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Bylo-li zřejmé, že vedle sebe nemohou obstát spolu korespondující výpovědi žalobce a jím navržených svědků a zároveň s nimi v příkrém rozporu, ale spolu rovněž vzájemně korespondující výpovědi žalovaného a jím navržených svědků, uvěřil soud těm, z nichž žádná neobsahovala žádnou zjevnou nepravdu vyvolávající zásadní pochybnosti o celé její pravdivosti. Uvěřil tedy druhým jmenovaným, neboť takovou zjevnou nepravdu obsahovala výpověď svědka [příjmení]. Korespondovala-li výpověď svědkyně [příjmení] s jeho nevěrohodnou výpovědí, kterou je nutno považovat za nevěrohodnou celou, nutně to vzbuzuje pochybnosti o věrohodnosti výpovědi i této svědkyně, a i rovněž s ní korespondující výpovědí žalobce, která navíc i sama o sobě, stejně jako výpověď svědkyně [příjmení], vyvolala pochybnosti o své pravdivosti.

26. Navíc výpovědi žalovaného a jím navržených svědků prokazují tvrzení žalovaného, jehož větší pravdivosti, než pravdivosti tvrzení žalobce, nasvědčují i provedené listinné důkazy, jak uzavřeno shora.

27. I samotné tvrzení žalovaného o prodeji je přitom mnohem logičtější než tvrzení žalobce o pouhém předání čtyřkolky k vyzkoušení, když lze těžko uvěřit, že by žalobce předal žalovanému čtyřkolku za téměř čtvrt milionu Kč k vyzkoušení bezplatně na měsíc a následně by další rok a půl pouze žádal o vyjádření, zda čtyřkolku vrátí, nebo si ji nechá a zaplatí, tedy že by po jejím dlouhodobém bezplatném užívání byl srozuměn s tím, že dostane opotřebovanou čtyřkolku zpět bez jakékoli finanční kompenzace, rozhodne-li se nakonec žalovaný si ji nekoupit. Takové počínání by bylo zcela neracionální, z provedeného dokazování se nepodává žádný důvod, který by k němu žalobce vedl.

28. Logičtější se jeví tvrzení žalovaného, že byl dohodnut prodej čtyřkolky a žalobce žalovanému čtyřkolku předal ne k vyzkoušení, ale proto, že mu ji prodal. Jak žalobce vypověděl a vyplynulo to i z výpovědi manželky žalovaného, pomáhal jim žalobce zajišťovat prodej nemovitosti v [obec]. Žalobce vypověděl, že celý dům včetně zahrady i vyčistil a žádnou provizi v souvislosti s jeho prodejem neobdržel, z výpovědi manželky žalovaného vyplynulo, že nebyla uhrazena faktura asi na 200 000 Kč za práce v [obec] s tím, že žalobci k provádění prací nedali souhlas. Nabízí se tak, že nastalá situace neuhrazené faktury ve výši blížící se ceně čtyřkolky mohla vést žalobce k podání této žaloby.

29. Soud na základě listinných důkazů a výpovědí manželky, dcery a syna žalovaného ve spojení s výpovědí žalovaného uzavřel, že se žalobce se žalovaným dohodli, že žalovaný od žalobce koupí čtyřkolku, tuto mu přivezl domů do [obec], kde mu zároveň předal osvědčení o registraci vozidla, zelenou kartu i technický průkaz vozidla a že mu předal i originál technického průkazu, který si ale následně odvezl, a žalobci bylo předáno 250 000 Kč, o čemž bylo sepsáno potvrzení. Zda toto potvrzení žalobce záměrně odvezl, nebo zda se jen ztratilo, jednoznačně uzavřít nebylo možno. Pro právní závěry to však je nerozhodné. Na rozdíl od žalobce nepovažuje soud za nevěrohodné, že si žalovaný, resp. jeho manželka všimli zmizení potvrzení až s určitým odstupem po předání peněz. Naopak je logické, že jeho zmizení zjistili až v okamžiku, kdy se situace přestala vyvíjet tak, jak předpokládali, tedy že žalobce na žalovaného přepíše čtyřkolku a přiveze mu velký technický průkaz, a kdy teprve začali mít důvod jít se podívat do dokladů, které ke čtyřkolce měli, tedy právě i na potvrzení o zaplacení peněz.

30. Pokud jde o výši kupní ceny, uzavřel soud, že byla stanovena, jak tvrdil žalovaný, ve výši 245 950 Kč dle faktury vystavené žalobci, když čtyřkolku kupoval on. Manželka žalovaného vypověděla, že kupní cena byla 247 000 Kč nebo 248 000 Kč, zbývající částka do 250 000 Kč bylo pojištění. Obdobně vypověděla dcera žalovaného, že čtyřkolka stála o něco méně než 250 000 Kč, když v 250 000 Kč byla i částka za pojištění. S odstupem času je pochopitelné, že si svědkyně nemusí přesně pamatovat výši kupní ceny, navíc jako podstatné vnímaly, že byla žalobci předávána částka 250 000 Kč, zahrnující celou kupní cenu a zbytek na pojištění. Sjednání kupní ceny ve výši, kterou za čtyřkolku zaplatil žalobce, přitom odpovídá tomu, že nebylo ani žalobcem ani žalovaným tvrzeno, že by žalobce měl z koupě čtyřkolky "provizi", ani žalobce sám netvrdil, že by se žalovanému měla prodávat za cenu vyšší, než za kterou ji sám koupil, pokud by se po jejím vyzkoušení rozhodl si ji koupit. A žalovanému žalobce předal kopii faktury prokazující cenu, za kterou on sám čtyřkolku koupil.

31. To, zda skutečně na pojištění bylo žalobci předáno 8000 Kč nebylo prokázáno, není to ale podstatné. Podává se, že při předání čtyřkolky a peněz mohla být částka na pojištění pouze orientační stanovená jako to, co nad kupní cenu zbývalo do dohodnuté částky, která bude předávána, tedy 250 000 Kč, a následně mohl žalobce žádat ještě o doplacení další částky na pojištění. Tyto skutečnosti však nebylo zapotřebí přesně zjišťovat a prokazovat.

32. Nebyl proveden důkaz manželkou žalovaného předloženými listinami, které měly obsahovat výpis její SMS korespondence s žalobcem, neboť žádný z účastníků jimi provedení důkazu nenavrhl a soud tento důkaz neprovedl podle § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce namítl, že s použitím přepisu údajných SMS zpráv nesouhlasí, neboť neodpovídá realitě. Jako nepřípustné s ohledem na jejich navržení až po nastalých účincích koncentrace řízení soud neprovedl důkazy žalovaným předloženou kopií fotografie poznávací značky a kopiemi velkého technického průkazu vozidla (tím byl proveden důkaz k návrhu žalobce), osvědčení o registraci vozidla a zelenou kartou, ani žalobcem navržený důkaz půdorysem domu ve [obec], když se nejednalo o důkazy, jimiž by mohla být zákonem předpokládaným způsobem zpochybněna věrohodnost provedených důkazů. Pokud žalobce navrhoval provést důkaz půdorysem domu k prokázání nepřesnosti tvrzení žalovaného ohledně viditelnosti stolu v kuchyni z obývacího pokoje, nejednalo se o tvrzení žalovaného, ale jeho výpověď, především pak, i pokud by jeho výpověď byla ohledně viditelnosti částečně nepřesná, nemělo by vliv na její věrohodnost, uvedenou nepřesnost účastnické výpovědi nelze odstraňovat prolomením koncentrace řízení, neboť nepředstavuje zpochybnění věrohodnosti důkazu přípustné ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Navíc z půdorysu může být těžko patrno, kde přesně dcera žalovaného seděla. Pokud jde o důkaz zelenou kartou, byl navržen až po koncentraci řízení a neslouží k prokázání výše kupní ceny, ohledně níž byl žalovaný po nastalých účincích koncentrace řízení poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., když z ní nelze zjistit ani výši zaplaceného pojistného. Jako nadbytečné nebyly provedeny ani navržené dodatečné výslechy dcery žalovaného a jeho manželky, té již v postavení účastníka řízení.

33. Podle § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) může být vlastníkem žalován ten, kdo věc neprávem zadržuje. Aktivní legitimaci k podání žaloby má vlastník věci, případně kvalifikovaný držitel nebo detenor. V daném případě se vydání čtyřkolky domáhá žalobce s tvrzením, že je jejím vlastníkem.

34. Žalobce se na základě kupní smlouvy uzavřené dle § 2079 o. z. mezi ním jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím stal vlastníkem čtyřkolky. Pro rozhodnutí ve věci byl podstatným závěr, zda následně kupní smlouvou převedl své vlastnické právo ke čtyřkolce.

35. Na základě skutkových závěrů shora soud uzavřel, že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím došlo v září 2015 k uzavření ústní kupní smlouvy o prodeji čtyřkolky dle § 2079 a násl. o. z., když žalobce nabídl žalovanému, že mu prodá čtyřkolku a žalovaný s koupí čtyřkolky od žalobce souhlasil a byla v souladu s § 2080 o.z. dostatečně určitě ujednána kupní cena dohodnutá na 245 950 Kč jako částka odpovídající kupní ceně, za kterou čtyřkolku koupil žalobce.

36. Podle § 2087 o. z. je povinností prodávajícího umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci v souladu se smlouvou. Nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by uzavřená kupní smlouva obsahovala ustanovení řešící okamžik nabytí vlastnického práva kupujícím. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Nejpozději v den předání čtyřkolky tak došlo k uzavření kupní smlouvy, když předtím již byla dohodnuta výše kupní ceny a při vědomí si jí žalovaný čtyřkolku od žalobce převzal, akceptoval tak koupi čtyřkolky za dohodnutou kupní cenu.

37. Soud má za prokázané, že došlo k zaplacení kupní ceny. Ovšem, i pokud by zaplacena nebyla, neznamenalo by její nezaplacení bez dalšího povinnost kupujícího čtyřkolku vydat.

38. Vzhledem k závěru, že žalobce není vlastníkem čtyřkolky, neboť své vlastnické právo k ní převedl kupní smlouvou na žalovaného (přičemž ani netvrdil, že by se poté stal jejím kvalifikovaným držitelem či detenorem oprávněným domáhat se jejího vydání), není žalobce oprávněn domáhat se vydání čtyřkolky. Žaloba o její vydání proto musela být jako nedůvodná zamítnuta.

39. Ze stejného důvodu pak nebylo možno vyhovět ani eventuálnímu petitu, kterým se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu náhradu, nebude-li možno čtyřkolku vydat. Za situace, kdy primárnímu petitu nebylo možno vyhovět proto, že žalobce vůbec není oprávněn domáhat se vydání čtyřkolky, musel být zamítnut i eventuelně uplatněný nárok na zaplacení částky 245 950 Kč.

40. K námitce žalobce, že z tvrzení žalovaného vyplývá zmatečně, kdo měl se žalobcem kupní smlouvu uzavřít, zda přímo žalovaný nebo jeho manželka, lze přisvědčit, že zástupce žalovaného se skutečně vyjádřil tak, že se domnívá, že kupní smlouvu uzavírala spíše manželka žalovaného a jeho dcera a žalovaný pouze platil kupní cenu. Ostatní tvrzení žalovaného jsou však již jednoznačná v tom, že kupní smlouvu měl uzavřít se žalobcem on. A prokázáno bylo, že kupní smlouvu chtěl uzavřít žalovaný, který chtěl čtyřkolku užívat, nikoli jeho manželka, a všichni to vnímali tak, že čtyřkolku kupuje žalovaný. Je přitom nerozhodné, zda peníze, z nichž měla být a byla kupní cena hrazena, byly výlučně žalovaného, či byly výlučně jeho manželky nebo byly jejich společnými při existenci majetkového společenství manželů. Ve všech případech se žalovaný jako kupující stal vlastníkem čtyřkolky, a to buď výlučným, či společně s manželkou v případě existence jejich majetkového společenství zakládajícího jejich společné vlastnictví čtyřkolky. Navíc, i pokud by čtyřkolku koupila výlučně manželka žalovaného, či snad dokonce jeho dcera, vždy by to znamenalo, že žalobce své vlastnické právo k ní pozbyl, a není tedy aktivně legitimován k podání žaloby o její vydání.

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za 8 úkonů právní služby po 9 300 Kč dle advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě z 6. 12. 2017 a doplnění tvrzení z 31. 5. 2018, účast na jednání soudu 10. 4. 2018, 30. 10. 2018, 14. 1. 2019, 29. 11. 2019 a 5. 5. 2020) a náhradou hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Dále je v souvislosti s účastí zástupce žalovaného při soudních jednáních tvořena náhradou za promeškaný čas za 24 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a cestovným ve výši 4 114,20 Kč (5 jízd [značka automobilu], [registrační značka], kombinovaná spotřeba 6,6 l motorové nafty /100 km, a to 4 jízdy z [obec] do [obec] a zpět - jedna jízda celkem 112 km - jízdy k soudním jednáním 10. 4. a 30. 1. 2018 po 668,30 Kč, 29. 11. 2019 707,60 Kč a 5. 5. 2020 705,40 Kč, a 1 jízda k soudnímu jednání 14. 1. 2019 z [obec] do [obec] a zpět - celkem 216 km - 1 364,60 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, byla náhrada nákladů řízení navýšena o DPH. Celkem tedy byla žalobci uložena povinnost zaplatit manželce žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 100 810,20 Kč. Manželce žalovaného nevzniklo právo na náhradu za další uplatněný úkon právní služby a náhradu hotových výdajů s ním spojených, a sice převzetí právního zastoupení manželky žalovaného po smrti žalovaného, tato náhrada jí proto nebyla přiznána.