2 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 512,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 512,90 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá, co do uplatněného nároku na zaplacení částky 787,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 787,10 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení.

III. Řízení se částečně zastavuje, co do uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 300 Kč od 30. 5. 2018 do 31. 1. 2019.

IV. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se žalobou z 20. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit mu 1 300 Kč s úrokem z prodlení od 30. 5. 2018 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný byl [datum] pro svou opilost, která byla příčinou toho, že pod vlivem alkoholu nekontroloval své chování a tím bezprostředně ohrožoval sebe nebo jiné osoby, porušoval veřejný pořádek a vzbuzoval veřejné pohoršení, po vykonané lékařské kontrole převezen služebním vozidlem městské policie [obec] na Protialkoholní záchytnou stanici Zdravotnické záchranné služby [územní celek] do [obec], kde byl předán k dalším úkonům. Provedeným vyšetřením byla prokázána přítomnost alkoholu. Výše nákladů na převoz osoby do Protialkoholní záchytné stanice byla stanovena usnesením rady města žalobce č. 2024 /2013 z 25. 2. 2013 na základě kalkulace městské policie [obec]. Po dobu převozu osoby na záchytnou stanici je třeba zajistit výkon služby náhradními osobami (obsluha pultu centrální ochrany a linky tísňového volání, zajištění výjezdů), dochází tedy k povolání dalších strážníků městské policie do služby, kteří drží služební pohotovost a kterým vzniká nárok na úhradu práce přesčas. Proto je do nákladů na přepravu zahrnuta i mzdová složka strážníků zajišťujících přepravu. Cesta do [obec] a zpět, celkem 90 km, byla vykonána osobním automobilem [tov. značka], [reg. značka], za účasti dvou strážníků městské policie po dobu hodin (doprava, předání osoby včetně spolupráce s personálem záchytné stanice). Náklady na převoz žalovaného byly vyúčtovány fakturou [číslo] na 1 300 Kč splatnou 29. 5. 2018, žalovaný vyúčtovanou částku neuhradil i přes výzvu ze 14. 12. 2018 k její úhradě do 31. 1. 2019.

2. Na základě podání žalobce z 15. 3. 2022 soud usnesením ze 17. 3. 2022 připustil změnu žaloby, kterou se žalobce nově domáhal zaplacení úroku zákonného úroku z prodlení od 1. 2. 2019, kdy jeho výše činila 9,75 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalobce zároveň již nepožadoval původně uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení za dobu od 30. 5. 2018 do 31. 1. 2019, posoudil soud v této části jeho podání jako částečné zpětvzetí žaloby, a na jeho základě dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v uvedeném rozsahu částečně zastavil. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo před započetím jednání, nebylo proto k němu zapotřebí vyžadovat souhlasu žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalovaný byl [datum] poté, co pod vlivem alkoholu nekontroloval své chování, a tím bezprostředně ohrožoval sebe a jiné osoby, porušoval veřejný pořádek a vzbuzoval veřejné pohoršení, převezen (po vyjádření lékaře Zdravotnické záchranné služby [územní celek], že splňuje zdravotní podmínky dle § 17 odst. zák. č. 379/2005 Sb., pro umístění osoby do protialkoholní záchytné stanice) policisty městské policie žalovaného do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice [územní celek] v [obec]. Byla u něho dechovou zkouškou zjištěna přítomnost 1,61‰ alkoholu. K převozu bylo použito vozidlo žalovaného [reg. značka], náklady na jeho provoz byly vyčísleny na 512,87 Kč. Žalobce žalovanému fakturou [číslo] splatnou 29. 5. 2018 vyúčtoval za uvedený převoz 1 300 Kč dle usnesení rady města žalovaného č. [číslo], kterým byly náklady na převoz osoby do protialkoholní záchytné stanice stanoveny na 1 300 Kč. Žalovaný vyúčtovanou částku i přes upomínku žalobce ze 14. 12. 2018 neuhradil. Žalobce vyčíslil náhradu za dva zaměstnance městské policie v období ledna až března 2018 bez odvodů na 767,82 Kč, včetně odvodů na 1 027,34 Kč.

4. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.

5. Podle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí osoba, které byla poskytnuta záchytná služby, náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Podle § 20 odst. 1 písm. b) zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně před škodlivými účinky návykových látek, je orientační vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna podrobit se osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.

6. K přepravě žalovaného do záchytné stanice byly splněny zákonné předpoklady. Vzhledem k tomu, že u něho byla prokázána přítomnost alkoholu, vznikla mu dle § 89e zák. č. 373/2011 Sb. povinnost uhradit žalobkyni náklady na jeho dopravu do záchytné stanice, které touto jeho dopravou žalobkyni vznikly. Náklady na dopravu jsou pouze náklady spojené s provozem vozidla užitého k přepravě žalovaného, a činí tedy pouze 512,90 Kč. Soud proto shledal uplatněný nárok důvodným pouze co do této částky 512,90 Kč.

7. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu zároveň dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 315/2013 Sb. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, když žalovaný již byl v prodlení s úhradou dluhu.

8. S ohledem na shora uvedené, tedy soud žalobě vyhověl co do uplatněného nároku ve výši 512,90 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení.

9. Ve zbývající části, tedy co do uplatněného nároku na zaplacení částky 787,10 Kč s úrokem z prodlení, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšnějšímu žalovanému. Vzhledem k tomu, že mu v řízení ale žádné náklady, k jejichž náhradě by mohla být žalobci ukládána povinnost, nevznikly, rozhodl soud tak, že se žalovanému právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.