2 C 49/2022

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 716 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 716 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 716 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z 1. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 7 716 Kč s úrokem z prodlení z titulu nezaplaceného pojistného ve výši 7 716 Kč za období od 20. 6. 2020 do 22. 10. 2020 dle pojistné smlouvy číslo o pojištění odpovědnosti silničního dopravce uzavřené s právnická osoba. Žalovaná se zavázala platit roční pojistné 22 770 Kč. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z právnická osoba, IČO, na žalobkyni, přičemž dle § 105b odst. 1 věta prvá zák. č. 277/2009 Sb. dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. Žalovaná neuhradila pojistné splatné 20. 6. 2020, a to i přes výzvu z 27. 8. 2020 s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy při neuhrazení dlužného pojistného do 21. 10. 2022. Vzhledem k neuhrazení pojistného pojištění k 22. 10. 2020 zaniklo. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku i přes výzvy žalobkyně neuhradila.

2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 18. 3. 2022, č. j. EPR 283956/2021-10, nastala dle § 101 odst. 4 o. s. ř. fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání, přičemž žalobkyně předložila dostatek listinných důkazů umožňujících rozhodnout ve věci bez jednání, postupoval soud dle § 115a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Na jejich základě má za prokázané, že mezi právnická osoba jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla 18. 6. 2018 uzavřena pojistná smlouva o škodovém pojištění odpovědnosti silničního dopravce (č. nabídky číslo) s počátkem pojištění 20. 6. 2018 na dobu neurčitou s ročním pojistným 22 770 Kč. Žalovaná neuhradila pojistné splatné 20. 6. 2020, a to ani na základě upomínky z 27. 8. 2020 s výzvou k zaplacení dlužného pojistného v dodatečné lhůtě do 21. 10. 2020 s upozorněním na zánik pojištění v případě jeho nezaplacení. Dlužné pojistné neuhradila ani na základě výzev k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z právnická osoba na žalobkyni.

4. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.

5. Mezi žalovanou a právnická osoba byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy vznikla žalované jako pojistníkovi povinnost platit právnická osoba jako pojistiteli pojistné. Žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, když neuhradila pojistné splatné 20. 6. 2020. V důsledku převodu pojistného kmene z právnická osoba na žalobkyni přitom žalobkyně vstoupila do všech práv a povinností právnická osoba, a je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. Vzhledem k nezaplacení dohodnutého pojistného má žalobkyně vůči žalované neuhrazenou pohledávku z titulu dlužného pojistného, když, pokud je uplatněn nárok na jeho zaplacení za dobu od 20. 6. 2020 do doby tvrzeného zániku pojištění 22. 10. 2020, uzavřel soud, že nárok v uplatněné výši 7 716 Kč je dán.

6. Vzhledem k prodlení žalované se zaplacením pojistného vzniklo žalobkyni dle § 1970 o. z. právo požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaná již byla v prodlení s úhradou dluhu.

7. Soud tedy uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 7 716 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.

9. Vzhledem k tomu, že uplatněná pohledávka je pohledávkou ze vzájemného závazku podnikatelů, vznikl žalobkyni zároveň nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalované uložil povinnost k zaplacení i těchto nákladů ve výši 1 200 Kč. Proti tomuto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není odvolání přípustné. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze je na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekucí.