2 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 310,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 310,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 598,81 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 272,20 Kč, úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 7 310,02 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 310,02 Kč za od 14. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z 23. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 7 310,02 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že 21. 3. 2012 uzavřela s žalovanou smlouvu číslo, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet číslo kontokorentní úvěr, prostřednictvím kterého bylo žalované povoleno přečerpat svůj běžný účet až do výše úvěrového limitu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet, a to jistinu, úroky a poplatky dle smlouvy v měsíční anuitních splátkách stanovených dle obchodních podmínek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,9 % ročně. Žalovaná svoji povinnost nesplnila, poskytnutý úvěr řádně a včas neplatila. Žalobkyně proto využila svého práva a dlužnou částku doporučeným dopisem z 30. 11. 2017 prohlásila za splatnou. Žalovaná dluží na dlužné jistině 7 310,02 Kč jako rozdíl vyčerpaného úvěru 10 000 Kč a uhrazených splátek započtených na jistinu ve výši 2 689,98 Kč. Žalovaná dále dluží smluvní úrok z prodlení ve výši 2 598,81 Kč kapitalizovaný za období do 12. 3. 2020. Žalovaná dále kapitalizovala dlužný úrok z prodlení za dobu do 12. 3. 2020 na částku 1 272,20 Kč. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila i přes výzvu žalobkyně.

2. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalovaná žádostí z 21. 3. 2012 požádala žalobkyni o povolení přečerpání účtu č. bankovní účet, který žalobkyně vede pro žalovanou jako běžný účet. Žalobkyně žádost schválila a poskytla žalované úvěrový limit 10 000 Kč za dohodnutý úrok 16,9 % p. a., který následně byl navýšen na 17,9 % p. a. Žalobkyně oznámila žalované schválení kontokorentního úvěru 21. 3. 2012. Žalovaná úvěr čerpala, dostala se však do prodlení s jeho splácením. Žalobkyně proto úvěr k 29. 11. 2017 zesplatnila, což žalované oznámila oznámením z 30. 11. 2017. Dlužná jistina činila 7 310,02 Kč. Žalovaná na ni následně i přes výzvy žalobkyně nic neuhradila. Neuhradila nic ani na žalobkyní kapitalizovaný úrok ve výši 2 598,81 Kč kapitalizovaný za dobu do 12. 3. 2020.

3. Na základě těchto skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.

4. S ohledem na přechodná ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně § 3028, posuzoval soud právní poměr mezi účastnicemi vzniklý před 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“).

5. Mezi žalobkyní jako bankou a žalovanou jako majitelem účtu byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 a násl. obch. zák. s tím, že následně byla dohodnuta možnost přečerpání běžného účtu, přičemž práva a povinnosti při poskytnutí těchto peněžních prostředků se řídí smlouvou o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák. Dle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Dle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle § 503 odst. 1 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odst. 2 téhož ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky.

6. Žalovaná využila svého práva přečerpat běžný účet, čerpala tak dohodnutý úvěr. Následně však porušila svůj závazek k jeho splácení. Vzhledem k prodlení žalované se splácením úvěru žalobkyně oprávněně využila svého práva k zesplatnění úvěru. Žalovaná je jí tak povinna uhradit dlužnou jistinu ve výši 7 310,02 Kč.

7. V souvislosti s čerpáním úvěru vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni dohodnutý úrok z úvěru ve výši činící nejprve 16,9 % p. a. a od 1. 5. 2017 17,9 % p. a. Žalovaná je povinna hradit úrok z úvěru i za dobu po zesplatnění úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úvěru ve výši, na kterou jí vznikl nárok, a to jak pokud jde o kapitalizovanou část úroku ve výši 2 598,81 Kč za období do 12. 3. 2020, tak pokud jde o úrok za období od 14. 3. 2020 do zaplacení.

8. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejího peněžitého závazku jí zároveň vznikla povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to jak za kapitalizované období do 12. 3. 2020 v částce 1 272,20 Kč, tak za období od 14. 3. 2020 do zaplacení.

9. Soud tedy uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 7 310,02 Kč spolu s uplatněným úrokem a úrokem s prodlení, a žalobě proto jako důvodné vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnou za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle 14b odst. 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není odvolání přípustné. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze je na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekucí.