21 C 12/2015

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem titul Bohumilem Veselým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 028 227,20 Kč a o protinávrhu žalované na zaplacení částky 1 229 268 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 028 227,20 Kč, se zamítá.

II. Protinávrh žalované, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 1 229 268 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 988 680 Kč od 8. 5. 2012 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 2. 2015 se žalobkyně na tehdy žalované právnická osoba právnická osoba, právnická osoba právnická osoba právnická osoba, domáhala původně zaplacení částky 395 472 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastnicemi byla dne 5. 2. 2010 uzavřena smlouva o dílo číslo číslo, na základě které provedla žalovaná jako zhotovitel pro žalobkyni jako objednatele modernizaci anonymizována dvě slova včetně dodávky a instalace technologie. Žalovaná se smlouvou zavázala dílo předat nejpozději do 30. září 2010, přičemž pro případ prodlení si účastnice v článku VI. smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení, když cena díla byla dohodnuta na částku 19 773 600 Kč.

2. Žalobkyně v důsledku prodlení byla oprávněna požadovat na žalované za každý den prodlení částku 9 886,80 Kč, a protože k odevzdání a převzetí díla došlo nejdříve dne 7. 3. 2011, domáhá se žalobkyně zaplacení smluvní pokuty za 40 dní z prodlení, a to za období od 27. ledna do 7. března 2019 v žalované částce.

3. Následně podáním ze dne 11. 3. 2015 žalobkyně změnila svou původní žalobu s tím, že požaduje kromě původní žalované částky i zaplacení další smluvní pokuty, neboť k odevzdání a převzetí díla došlo až dne 10. 5. 2011 a žalobkyně se proto domáhá smluvní pokuty za dalších 64 dnů v částce 632 755,20 Kč, a to za období od 8. března do 10. května 2011. Jde tedy dohromady o částku 1 028 227,20 Kč. Tuto částku žalobkyně v průběhu sporu již žádným způsobem nezměnila.

4. Na základě takto podané žaloby okresní soud vydal dne 29. 5. 2015 ve věci platební rozkaz, proti kterému si žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor a následně jej v podání ze dne 9. 7. 2015 podrobně zdůvodnila. Z obsahu tohoto zdůvodnění soud zjistil, že žalovaná za nespornou učinila, že 5. 2. 2010 byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o dílo, žalovaná však konstatuje, že není pravdou, že by termín díla byl sjednán do 30. 9. 2010, ale tento byl sjednán podle článku III. smlouvy do 30. 11. 2010. Žalovaná proto zásadně nesouhlasí s tím, že by porušila závazek dokončit objednané dílo včas. Na straně žalované tak nevzniklo prodlení a žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty.

5. Předmět díla byl vymezen přílohou číslo to rozpočtem, kdy veškerá plnění byla provedena ve sjednaném termínu. Pokud byla na staveništi po tomto datu prováděna ze strany žalované další práce, jednalo se již o plnění mimo rámec smlouvy o dílo.

6. Dále je z vyjádření zjišťováno, že žalovaná poukazuje na to, že na její straně nemohlo k prodlení dojít, a to z důvodu porušení povinnosti na straně žalobkyně, které měly za následek prodloužení termínu díla. Žalovaná odkázala na ujednání v bodě článku VI. odst. 5, podle kterého jestliže nebude faktura vystavená zhotovitelem uhrazena do 10 dnů po termínu splatnosti, je zhotovitel oprávněn přerušit provádění díla po dobu prodlení objednatele s úhradou takové faktury a současně dochází k prodloužení termínu dokončení díla. Konkrétně jde o to, že - faktura číslo na částku 3 600 000 Kč splatná dne 9. 7. 2010 byla ze strany žalobkyně plně uhrazena teprve dne 25. 8. 2010, - faktura číslo na částku 2 400 000 Kč splatná dne 28. 7. 2010 byla ze strany žalobkyně plně uhrazena teprve dne 25. 2. 2011, - faktura číslo na částku 3 813 967 Kč splatná dne 16. 9. 2010 byla ze strany žalobkyně plně uhrazena teprve dne 25. 2. 2011, - faktura číslo na částku 3 600 000 Kč splatná dne 17. 9. 2010 byla ze strany žalobkyně plně uhrazena teprve dne 25. 2. 2011, - faktura číslo na částku 5 186 033 Kč splatná dne 23. 9. 2010 byla ze strany žalobkyně plně uhrazena teprve dne 25. 2. 2011.

7. Žalovaná pak dále namítla, že považuje za promlčenou pohledávku v části týkající se vyčíslení smluvní pokuty za období od 27. 1. 2011 do 1. 2. 2012, kdy žaloba byla podána u soudu a řízení zahájeno dne 2. 2. 2015 a je promlčena částka 59 320,80 Kč a dále považuje za promlčenou vyčíslení smluvní pokuty za období od 8. 3. do 10. 3. 2011, kdy byla podána žaloba 11. 3. 2015 a je promlčena částka 29 660,40 Kč.

8. První jednání ve věci bylo provedeno dne 2. 9. 2015, přičemž již na tomto prvním jednání došlo k základnímu rozporu mezi účastnicemi, a to o termínu dokončení celého díla podle smlouvy a rovněž o tom, jaký dopad má ustanovení ve smlouvě o prodlení žalobkyně se splacením jednotlivých faktur na celkový termín provádění díla.

9. Žalobkyně ke své žalobě připojila smlouvu o dílo datovanou 5. 2. 2010, stejnou smlouvu o dílo pak připojila žalovaná ke svému odůvodnění odporu datovanou stejného dne, přičemž rozdíly ve smlouvách, které jsou i podstatné pro celkový závěr soudu v celé věci, budou popsány v odůvodnění tohoto rozsudku níže.

10. Žalovaná při prvním jednání pak dále setrvala na tom, že na díle byly prováděny vícepráce, šlo o dobudování jímky, osazení čerpadla, opravy střechy, jak je popsáno ve znaleckém posudku, který si nechala zpracovat. Žalovaná pak dále sdělila, že soud by se měl zabývat otázkou prodlení v placení faktur žalobkyně a dopady tohoto na neprospěch žalobkyně podle smlouvy o dílo.

11. Žalobkyně závěrem prvního jednání sdělila, že se bude muset vyjasnit, která smlouva byla vlastně uzavřená. Žalovaná k tomu sdělila bez ohledu na to, zda mělo dojít k dokončení díla 30. 9. nebo 30. 11., byla žalobkyně v prodlení s placením ceny díla, pak v tomto prodlení nemohla být žalovaná.

12. Podáním ze dne 15. 9. 2015 se žalovaná k věci podrobně vyjádřila a současně vznesla protinávrh ve vztahu k žalobkyni na zaplacení částky 1 229 268 Kč s úrokem z prodlení.

13. Z obsahu tohoto vyjádření soud zjistil, že podle žalované veškerá dokumentace týkající se akce modernizace anonymizována dvě slova byla spolufinancována z prostředků anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, kde v sídle v obec je jeden výtisk smlouvy uzavřené o dílo a žalovaná je přesvědčena, že je to jím předložená smlouva o dílo. Žalovaná není schopna vyjádřit se k odchylkám mezi smlouvou předloženou žalobkyní a jí a nechce v tomto směru spekulovat.

14. Co se týče termínu dokončení díla, žalovaná se domnívá, že z obsahu dohody o zajištění poskytnuté záruky, která byla uzavřena dne 25. 2. 2011, je zřejmé, že nejpozději k datu uzavření uvedené smlouvy o poskytnutí tam popsané finanční záruky ze strany žalovaného žalobkyni v částce 988 680 Kč bylo smluvené dílo považováno za předané a převzaté s vadami a nedodělky, které nebrání užívání díla. Žalovaná také tohoto dne odeslala žalobkyni dohodnutou částku na její účet, když předtím obdržel plný doplatek ceny díla.

15. Je pravdou, že soupis vad a nedodělků byl nakonec dokončen později, to s ohledem na stav a vývoj jednotlivých částí bezprostředně po jejich dokončení. S ohledem na trvalé prodlení žalobkyně s úhradou vystavených faktur žalovaná využila svého práva a omezila intenzitu provádění díla tak, že nebyly intenzivně prováděny technologické práce, když provádění díla se omezilo na základní stavební práce uzavřené podle smlouvy o dílo, přesto základní práce byly dokončeny k 26. 11. 2010. Po tomto datu byly prováděny pouze vícepráce.

16. Co se týče ostatních nároků žalované, tato se domnívá, že nejpozději dnem 2. 5. 2012 byly dokončeny veškeré drobné vady a nedodělky uvedené v předávacím protokolu ze dne 10. 5. 2011 a žalované tak vznikl nárok na úhradu částky 988 680 Kč podle uzavřené dohody 25. 2. 2011.

17. Dále se žalovaná domnívá, že jí vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s úhradou jejich splatných závazků vůči žalovanému ve smyslu článku VI. smlouvy o dílo ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně se nacházela v prodlení s úhradou splatných závazků tímto způsobem: - faktura číslo na částku 3 600 000 Kč, splatná dne 9. 7. 2010, byla uhrazena žalobkyní co do částky 3 000 000 Kč dne 14. 7. 2010 a co do částky 600 000 Kč až dne 25. 8. 2010, - faktura číslo na částku 2 400 000 Kč, splatná dne 28. 7. 2010, byla uhrazena žalobkyní co do částky 2 000 000 Kč dne 27. 8. 2010 a co do částky 400 000 Kč až dne 25. 2. 2011, - faktura číslo na částku 3 813 967 Kč, splatná dne 16. 9. 2010, byla uhrazena žalobkyní co do částky 650 000 Kč dne 3. 9. 2010 a co do částky 3 303 3069 Kč až dne 23. 9. 2010 a co do částky 160 661 Kč až dne 25. 2. 2011, - faktura číslo na částku 3 600 000 Kč, splatná dne 17. 9. 2010, byla uhrazena žalobkyní co do částky 3 000 000 Kč dne 23. 9. 2010 a co do částky 600 000 Kč až dne 25. 2. 2011, - faktura číslo na částku 5 186 033 Kč, splatná dne 23. 9. 2010, byla uhrazena žalobkyní co do částky 4 321 694 Kč dne 23. 9. 2010 a co do částky 864 339 Kč až dne 25. 2. 2011.

18. Žalovaná tedy podává protinávrh, aby jí žalobkyně zaplatila částku 1 229 268 Kč s úrokem z prodlení z částky 988 680 Kč od 8. 5. 2012 do zaplacení.

19. Další jednání ve věci bylo konáno dne 7. 12. 2015 a na základě shodného návrhu obou účastníků bylo usnesením z tohoto dne řízení přerušeno.

20. Usnesením č. j. 21 C 12/2015-198 ze dne 6. 12. 2016 pak bylo rozhodnuto o pokračování v řízení.

21. Další jednání ve věci bylo konáno 5. 6. 2017, bylo odročeno na neurčito s tím, že účastníci mezi sebou hodlali jednat o mimosoudním vyřešení věci.

22. Při jednání konaném 12. 3. 2018 pak oba účastníci navrhli, aby ve věci nebylo zatím jednáno s tím, že soudu označí důkazy, a to znalecké posudky k prokázání sporných tvrzení a označí důkazy, na které by měli znalci v průběhu sporu odpovědět.

23. Další jednání ve věci bylo konáno 6. 8. 2018, při tomto bylo zjištěno, že mezi účastníky nebylo nadále úspěšné mimosoudní jednání. Z vyjádření zástupce žalované pak bylo zjištěno, že smlouvu, kterou založili do spisu, je smlouva, kterou obdrželi od paní žalobkyně, případně od pana příjmení, který akci zařizoval, nebyl důvod přezkoumávat pravost či nepravost podpisu této smlouvy. Smlouva, kterou předložili, je důležitá, není však tak fatální, že by to mělo znamenat, že smlouva, kterou předložila žalobkyně, by měla opačný vliv na výsledek sporu. V průběhu stavby byl pořizován stavební deník a neexistuje zápis, že by po 30. 9. 2010 byl žalovaný v prodlení tak, že by to žalobkyně namítala. Zároveň podle smlouvy a termínech, které byly uvedeny z hlediska čerpání dotace anonymizováno, se toto dělo v souladu se anonymizováno a ten termín byl do 30. 11. 2010.

24. Při daném jednání byl pak současně čten protinávrh žalované.

25. Dále pak měli ve věci účastníci důkazní návrhy zejména pak na provedení svědeckého výslechu žalobkyně a dále výslechu manžela žalobkyně pana příjmení.

26. Následně pak žalovaná ve věci navrhla provést svědecké výpovědi jméno příjmení a jméno příjmení, což byli pracovníci žalované.

27. Při jednání konaném dne 15. 10. 2018 bylo ze svědecké výpovědi svědka titul. příjmení zjištěno, že ten pracoval v roce 2009 2011 u žalované ve funkci obchodního zástupce, s žalobkyní o uzavírání smlouvy nejednal, dostal ji už hotovou. On kontaktoval realizační firmu, což byly právnická osoba, pak se dohlíželo na to, jak oni eventuálně tu akci realizují. Na termín dokončení díla si nepamatuje. Jeho dojem z akce byl takový, že anonymizováno byla v rekonstrukci, byla v havarijním stavu a ty práce, které měli realizovat, byly řádově pocitově výš, než by byly ty požadavky. Komunikoval ústně s panem příjmení, který vyslovoval vždycky požadavky, co by chtěl. Ty se pak odstraňovaly, neboť se dělaly další dohodnuté termíny. Časový termín trvání akce byl podle něj jaro až podzim. Projekt byl neúplný, jak bylo dílo placeno, neví. To, zda viděl smlouvu o dílo, tvrdit nemůže. Při předávání díla byly nějaké drobné nedodělky, které nebránily provozu díla. Zda podepisoval protokol o předání stavby, si nevybavuje. Účastnili se kontrolních dnů, reagovali na připomínky, aby to bylo funkční.

28. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že ten je a i v roce 2010 a 2011 byl ve funkci obchodního ředitele, měl přehled o tom, co se domlouvalo. Smlouvu podepisoval pan příjmení a přehled má i on. Po této se začaly provádět práce, tam vznikaly problémy. On si vše nepamatuje. Navíc pan příjmení začal požadovat vícepráce a nesouhlasil s tím, jak byly některé práce provedeny. Detaily si nepamatuje, je to 5 let, akce byla za cenu kolem 16 000 000 Kč a byl tam, myslí, dotační titul. Termínově to bylo splněno až na ty konce. Akce trvala podle něj celý rok, začínalo se na jaře, končilo na podzim, v tom směru se dávaly podklady anonymizováno. Tam měla být smlouva a mělo být všechno podle toho, jak se získávaly dotace. Smlouvu měl na starosti pan příjmení. Oni mu připravovali rozpočet, termíny. On osobně jednal vždy s panem příjmení, žalobkyně tam nebyla, nevysvětlil jim, proč. S paní příjmení nejednal. Stavbu prováděla žalovaná, někde pracovali subdodavatelé.

29. Po skončení financování tam nebyl proplacen nějaký milion, detaily neví. Zda paní příjmení platila opožděně, taky neví. Nějaké vícepráce tam byly, řešilo se to až na konci. Dělali nějaké opravy, které se panu příjmení nelíbily. U předání díla osobně nebyl.

30. Ve vztahu ke smlouvám si myslí, že by měla být platná ta smlouva, která je založena v anonymizováno, tam se dávají veškeré podklady. 31. právnická osoba se na začátku zúčastnil výběrového řízení a termíny si nepamatuje. Měly by být v zápisech termíny z hlediska skončení. S paní příjmení se nikdy nesetkal.

32. Další jednání ve věci bylo konáno 13. 2. 2019, kdy byl vyslechnut svědek jméno příjmení, aktuálně bývalý manžel žalobkyně. Z výpovědi soud zjistil, že žalovaná dělala rekonstrukci kravína změnu užívání, on dělal všechny věci, protože manželka tomu stavebně nerozuměla, dohlížel na stavbu. Za žalovanou tam byl hlavní pan příjmení, dále pak pan příjmení. Od počátku byly problémy, a to z hlediska činnosti subdodavatele právnická osoba právnická osoba. Stavba se dokončila předáním, když předávací protokol je z 10. 5. 2011 a byl vystaven 27. 5. 2011, vlastní předání proběhlo toho 10.

5. Financování bylo prostřednictvím finančního ústavu, on podrobnosti nezná. Faktury vystavoval právnická osoba, byly tam zálohové faktury. Při předávacím jednání se udělal zápis, kde se psaly závady. Ví, že tam bylo, že jsou vady, které nebrání užívání. Stavba se skládala ze dvou budov, jedna byla spojovací sekce, druhá budova. Budova, kde byl dobytek, byla hotová už v roce 2010. Druhá se dodělávala právě do toho května nebo dubna 2011. V předávacím protokolu byla nějaká ustanovení o odstranění vad nedodělků. Jde o předávací protokol z 18. 7. 2011. Stavební deník se na stavbě dělal. Kdy se prováděla kolaudace, neví. On měl od manželky ústní zplnomocnění. Listiny za manželku nepodepisoval, asi jen za sebe. Smlouvu připravovala žalovaná, výtisků bylo několik. Zpracovávalo se to pro dotace. Dávalo se to na anonymizováno, tam se musel dát originál. Na smlouvě od anonymizováno je podpis bývalé manželky.

33. Když se před podáním žaloby bavili s manželkou, tak ví, že tam bylo nějaké období, co bylo promlčeno, to projednávali s titul. příjmení. Soupis vad a nedodělků je uveden na č. l. 154-155, předal soudu předávací protokol ze dne 18. 7. o odstranění vad a nedodělků.

34. Ví, že byla nějaká dohoda o zajištění poskytnuté záruky. Bylo to proto, že kravín nebyl dokončen a oni měli v úvěru dokončení devátý měsíc 2010, tak jim banka dala čerpání na dobu do února nebo na pět měsíců. Protože to firma nestačila udělat, potřebovali, aby jim to vyfakturovali dopředu, aby mohli úvěr dočerpat, to se stalo. Stavba se zkolaudovala jako dům pouze na základě žádosti, u kolaudace byl, dělal to vedoucí odboru stát. instituce. Odborný dozor dělal titul. příjmení z obec. Na stavbě působili subdodavatelé žalované. Řešilo se s nimi i otázky zpoždění stavby.

35. Další jednání ve věci bylo konáno dne 10. 4. 2019, v jehož průběhu byl vyslechnut svědek titul. jméno příjmení, z jeho výpovědi bylo zjištěno, že on byl na stavbě, ve funkci tam nepůsobil. Působil na stavbě jako dozor pro právnická osoba právnická osoba při výstavbě bioplynové stanice. Přitom ho požádal pan příjmení a byla u toho i žalobkyně, zda by se nepodíval na dokončenou stavbu kravína v sousedství. Bylo to někdy v roce 2010, 2011. Pak to několikrát s příjmení prošel i za přítomnosti žalované. Byl tam i někdo jako zástupce právnická osoba právnická osoba. On doporučil příjmení, aby stavbu nepřevzali, práce byly udělané amatérsky. Doporučoval, aby si nechali udělat certifikáty od vydláždění krmných žlabů. Pak tam byly ještě nějaké jímky, kde byly udělány amatérské nátěry. Bylo tam něco kolem čerpadel z těch jímek. Byl tam nějaký problém se zatékáním mezi dvěma loděmi do kravína. Říkal jim to v době, kdy se začala stavět bioplynová stanice, kvůli čemuž tam jezdil. Zda v té době byla stavba předána nebo ne, ještě neví. Bylo to na jaře. Projekt neviděl, neviděl ani smlouvu, neví nic o fakturaci. Dále se pak svědek vyjadřoval k předloženým fotografiím, ví dále, že se na místě dohadoval zástupce žalované a anonymizováno mezi sebou. Projekt díla neviděl. V závěru tohoto jednání byla účastníkům dána lhůta k doplnění vyjádření ve věci, toto vyjádření do spisu předložila žalobkyně dne 7. 5. 2019.

36. Usnesením soudu č. j. 21 C 12/2015-351 ze dne 9. 8. 2019 bylo řízení přerušeno, a to s ohledem na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 7. 2019, kdy byl zjištěn úpadek ze strany žalované. Dalším usnesením soudu č. j. 21 C 12/2015-353 ze dne 14. 5. 2020 soud rozhodl, že vyrozumívá účastníky o tom, že řízení je přerušeno podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., protože na žalovanou byl prohlášen konkurz.

37. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích insolvenční spisová značka ze dne datum pak bylo rozhodnuto, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 21 C 12/2015 bude pokračováno. Uvedené usnesení nabylo právní moci 24. 7. 2020. S ohledem na uvedené rozhodnutí soud jako s účastníkem řízení na straně žalované začal jednat s titul. jméno příjmení, insolvenční správkyní dlužníka – původní žalované. S touto pak bylo provedeno poslední jednání konané dne 21. 1. 2021.

38. Soud v odůvodnění tohoto rozsudku považoval za nutné, aby zde byla zachycena časová posloupnost jednotlivých jednání, to i s ohledem na celkovou délku sporu, když tato byla ovlivněna mimosoudním jednáním mezi účastníky, přerušeným jednáním a dále i přerušeným jednáním z důvodu insolvenčního řízení vedeného proti původní žalované.

39. V předmětné věci se podáním ze dne 7. 5. 2019 žalobkyně komplexně vyjádřila poprvé od doby podání protinávrhu žalované, když v předchozím vyjádření bylo pouze sděleno, že tento návrh neuznává. Ve vztahu k požadavku na zaplacení částky 988 680 Kč představující sumu zádržného, žalobkyně sdělila, že z tvrzení žalované je nesporné, že 25. února 2011 nebylo dílo dokončeno či dokonce předáno s vadami a neexistoval odkazovací předávací protokol s výčtem dat. Tento mohl vzniknout až 10. května 2011 a dříve vzniknout nemohl. Je tedy patrno, že již v únoru 2011 žalovaná věděla, že stavba je odbytá, neodborně provedená a pokoušela se zbavit odpovědnosti tím, že poslala žalobkyni na účet zádržné s tím, že doufala, že se žalobkyně v tomto smyslu uspokojí a nebude ničeho dalšího požadovat. 40. 10. května 2011 bylo dílo předáno s vadami a nedodělky nebránícímu užívání, avšak zásadně snižujícími jeho kvalitu. Jediným dokumentem, který vypovídá o odstranění vad a nedodělků, je zápis z 18. 7. 2011, kde se hovoří, že tyto vady byly odstraněny. V tomto smyslu měla tedy žalovaná vyzvat žalobkyni k vrácení zádržného, což neučinila. Věděla, v jaké kvalitě stavbu provedla. I kdyby však tvrzení žalované v tomto smyslu bylo pravdivé, pak nárok žalované se promlčel ve čtyřleté promlčecí době dne 23. července 2015, žaloba pak byla podána až v září 2015, tedy opožděně. Žalobkyně tedy vznesla námitku promlčení a není třeba vést dokazování k tomu, zda byly vady ze dne 25. 2. 2011 odstraněny. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani odborný posudek z prosince 2014, protože ten se vůbec v okamžiku odstranění vad z předávacího protokolu z 10. 5. 2011 nevyjadřuje.

41. Žalovaná dále požaduje po žalobkyni úhradu smluvní pokuty v částce 240 588 Kč. Žalobkyně k tomu sděluje, že nárok nepovažuje za oprávněný s ohledem na ustanovení § 564 a 439 odst. 4 obchodního zákoníku ve znění k 31. 12. 2013 v tom smyslu, že objednatel má právo zadržet část ceny díla odpovídající jeho nároku na slevu z ceny díla v případě, že zjevné dílo je prováděno vadně, a to až do doby odstranění vad. To v daném případě také bylo. O tom svědčí výpovědi svědků příjmení a titul. příjmení. Žalobkyně, pokud platila opožděně, činila po právu, přičemž veškeré platby doplatila k datu 25. 2. 2011. Žalobkyně v tomto směru vznáší i námitku promlčení, neboť je zjevné, že poslední platba proběhla dne 25. 2. 2011 a zastavil se tedy běh jakýchkoliv případných smluvních pokut za provedení a čtyřletá promlčecí doba uběhla nejpozději 24. února 2015 a vzájemný návrh byl tedy podán až v září 2015. Nárok je tedy promlčen v celém rozsahu ve výši 1 229 268 Kč.

42. Pokud jde o aktivní nárok žalobkyně, tak ta konstatuje, že trvá na tom, že termín provedení díla byl do 30. 9. 2010. Odmítá, že pozdní platby faktur z její strany zakládaly právo žalované na posunutí termínu dokončení předmětu díla až na květen 2011. Žalobkyně ve věci pak rozvedla platbu pěti faktur ze strany žalované a dovodila, že v tomto smyslu by prodlení teoreticky mohlo způsobit posunutí termínu díla dokončení celkem o 168 dní. Žalobkyně trvá na tom, že termín díla byl do 30. září 2010, přičemž takto konstituované prodloužení termínu dokončení díla by jej posunulo na den 19. 3. 2011. Tento termín žalovaná nedodržela a i při nejméně příznivém výkladu by měla žalobkyně nárok na úhradu částky smluvní pokuty ve výši 504 226,80 Kč odpovídající sazbě 9 886,80 Kč za celkem 51 dnů prodlení.

43. Žalobkyně však konstatuje, že žádné prodlení nenastalo, neboť stavba byla podle svědeckých výpovědí a dokumentace provedena nekvalitně, amatérsky ošizená, tvrzení žalované, že byly objednány nějaké vícepráce, z ničeho nevyplývají a nebyl k tomu předložen ani nějaký písemný dodatek. Tvrzení žalované, že by si snad žalobkyně objednala zcela novou jímku, byla vyvrácena jako nepravdivá. Pokud pak se uváží hodnota zádržného na 5 % z ceny díla, jak bylo stanoveno i smlouvou, tak zadržení částek 400 000 Kč na základě druhé faktury, kdy žalobkyně již věděla o diletantismu při provádění díla, částky 160 661 Kč na základě třetí faktury a 600 Kč na základě čtvrté faktuře, je jednoznačně v intencích nákladů na odstranění těchto vad.

44. Na uvedené tvrzení žalobkyně bylo reagováno ze strany již nové žalované vyjádřením ze dne 15. 11. 2020. Soud v tomto směru z vyjádření žalované zjistil, že je zřejmé, že práva a povinnosti stran musí být posouzeny podle smlouvy o dílo založené ve spisu, jejíž originál byl soudu dodán z archivu anonymizována čtyři slova, kterému jej předala sama žalobkyně. Žalobkyně se pozastavuje nad spekulacemi žalobkyně v jejím vyjádření o nějakém falšování při předělávání smlouvy. Skutkový děj se odehrál významně odlišným způsobem, než který by vyplýval z podání žalobkyně.

45. Žalovaná zdůraznila, že až do jara 2011 žalobkyně dlužníkovi nevyčítala žádné nedostatky při provádění díla, natož aby vůči němu uplatňovala jakékoliv sankce buď z uzavřené smlouvy o dílo, nebo z obchodního zákoníku. Nelze proto aplikovat ustanovení § 439, případně 564 obchodního zákoníku. Až do jara 2011 žalobkyně žádné vady na dlužníkovi neuplatňovala, byla liknavá s úhradou provedených prací, nicméně všechny vystavené faktury byly žalobkyní uhrazeny a tudíž byly uznány i nároky dlužníka na úhradu takto účtovaných částí díla. Tvrzení žalobkyně, že v průběhu provádění díla s tímto vyslovovala nespokojenost a zadržovala z tohoto důvodu platby, je tvrzení zcela účelové. Nijak neodráží fakticitu jejího tehdejšího chování vůči dlužníkovi. Je proto zřejmé, že po dobu prodlení žalobkyně s úhradou účtovaných částí ceny díla přesahující 1 000 000 Kč, docházelo ve smyslu článku III. bodu 2 smlouvy o dílo k prodloužení doby provádění díla. Žalobkyně byla v prodlení s úhradou účtované ceny díla převyšující 1 000 000 Kč v době od 10. 7. 2010 do 14. 7. 2010, dále pak od 29. 7. 2010 do 27. 8. 2010 a následně od 16. 9. 2010 do 25. 2. 2011. Došlo tak v prodloužení termínu dokončení díla celkem o 162 dní, takže termín dokončení díla se fakticky posunul do 11. 5. 2011.

46. Z doložené dokumentace je zřejmé, že dílo, byť obsahovalo vady a nedodělky, bylo žalobkyní ke dni 25. 2. 2011 převzato s tím, že dlužník se zavázal zjištěné vady a nedodělky uvedené v soupisu, který je u soudu založen až s datem 10. 5. 2011, odstranit. To nemění nic na tom, že dílo bylo 25. 2. 2011 převzato a následně cena díla doplacena. Na základě dohody ze dne 25. 2. 2011 pak byla dlužníkem žalobkyni poukázána částka odpovídající sjednanému zádržnému, která měla být uhrazena po odstranění vad a nedodělků. K odstraňování uvedených závad docházelo průběžně, žalobkyně sice potvrdila odstranění vady již v červenci 2011, nicméně je zřejmé, že se jednalo jen o vady a nedodělky, jejíž odstranění nebylo mezi stranami sporné. Protože o tom vznikl spor, bylo provedeno šetření za přítomnosti znalce 29. 8. 2013, kdy došlo k definitivnímu odstranění zbylých sporných vad díla. Až od uvedeného data tedy objektivně začala běžet promlčecí doba pro uplatnění nároku na doplacení zádržného ve smyslu uzavřené dohody ze dne 25. 2. 2011, byť žalovaná připouští, že mohla začít běžet již od 2. 5. 2012, kdy dlužník sám uvedl, že považuje všechny vady a nedodělky za odstraněné. Jinak co se týče nároku dlužníka na sjednanou smluvní pokutu, tak se žalovaná domnívá, že ve smyslu článku VI. bod 4 smlouvy o dílo nastala splatnost uplynutím 10 dnů ode dne jejího uplatnění dlužníkem vůči žalobkyni, což se stalo v rámci předžalobní komunikace, takže promlčecí doba začala běžet nejdříve v průběhu roku 2014, nikoli během roku 2010 a 2011, jak tvrdí žalobkyně. Navíc se ze strany žalované namítá promlčení práva žalobkyně vznést námitku promlčení ohledně nároků dlužníka.

47. Z listin, které byly provedeny v průběhu všech jednání a které mají dopad na celkové rozhodnutí soudu, zjistil soud následující.

48. Jak z obsahu celého spisu vyplývá a je mezi účastníky nepochybné, smluvní vztah mezi nimi upravovala smlouva o dílo uzavřená podle § 536 a následujícího obchodního zákoníku ve znění do 31. 12. 2013. Žalobkyně v souvislosti s podáním žaloby předložila soudu smlouvu o dílo, na které je podpis žalobkyně bez razítka. V bodě III. článek 2 je konkrétně uvedeno:„ V případě, že dojde k přerušení prací vinou objednatele, posune se termín dokončení o dobu prodlení a jeden týden“. Jinak doba plnění podle článku III. bod 1 je uvedena tak, že dokončení a předání stavby je do 30. 9. 2010. V článku VI. bod 6 týkající se platebních podmínek je pak upraveno, že zhotovitel se zavazuje objednateli zaplatit za každý den prodlení s dokončením díla v termínu dle článku III. upravenému v případě ve smyslu této smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení, pokud důvod takového prodlení vznikne vinou zhotovitele. (O toto ustanovení se opírá nárok žalobkyně.)

49. Žalovaný v souvislosti se svým úvodním vyjádřením předložil do spisu rovněž smlouvu o dílo datovanou stejného dne, kde podpis žalobkyně na smlouvě je na straně pravé č. l. 5 smlouvy, a to včetně razítka. Na rozdíl od shora citované smlouvy předložené žalobkyní je doba plnění uvedena do termínu 30. 11. 2020 se stejným termínem zahájení prací do 12. 4. 2010 a se stejnou cenou díla včetně DPH 19 773 600 Kč. V bodě III. bod 2 je však konkrétně uvedeno: „ V případě, že dojde k přerušení prací vinou objednatele, posunuje se termín dokončení o dobu prodlení a jeden týden. Stejně tak se termín dokončení díla posune o dobu prodlení objednatele s úhradou jeho splatných závazků vůči zhotoviteli vyšší než 1 000 000 Kč“ Tento článek je tedy na první pohled rozporný s článkem, který předložila žalobkyně. Jinak bod VI. bod 4 je stejný.

50. Soud v tomto směru vyžádal kompletní materiál anonymizována čtyři slova, kde bylo zjištěno, že v tomto materiálu je založen originál smlouvy o dílo předložený žalobkyní, přičemž žalobkyně je na smlouvě opět podepsaná vpravo s tím, že na rozdíl od smlouvy předložené žalovanou je její podpis pod razítkem. Jinak z hlediska termínu dokončení díla a článku bod III./2 je tato smlouva stejná jako smlouva předložená původní žalovanou.

51. Všechny tři smlouvy jsou pak totožné v bodě VI. článek 6 týkající se povinnosti žalované platit smluvní pokutu při prodlení s dokončením díla ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení a jsou rovněž stejné v bodě VI. článek 4 o tom, že v případě prodlení objednatele s plněním jeho peněžitého závazku vůči zhotoviteli uhradí objednatel zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z neuhrazené částky za každý kalendářní den prodlení. (O toto ustanovení opírá žalovaná nárok na zaplacení smluvní pokuty v případě opožděně placených faktur.)

52. K rozporům předloženým ve smlouvě v článcích shora citovaných se žalobkyně v průběhu sporu nebyla v podstatě schopna žádným způsobem vyjádřit. K vlastní otázce uzavření smlouvy nesdělila žádné podrobnosti, nebyla schopna popsat, proč jsou jednotlivé články odlišné. Soud proto z hlediska objektivity posouzení věci vyšel následně z toho, jaká smlouva byla, a to právě ze strany žalobkyně a nikoho jiného, předložena příslušnému orgánu, tj. anonymizována čtyři slova v souvislosti s poskytnutím dotace. Tato smlouva je totožná se smlouvou, jaká byla předložena ze strany žalované. Soud proto z této smlouvy vychází jako základ pro další posouzení věci z hlediska prodlení žalobkyně se splacením jednotlivých faktur a dále i tak, že jako termín dokončení díla soud považuje termín 30. 11. 2010.

53. Žalovaná do spisu založila faktury o tom, jak bylo ze strany žalobkyně plněno, jde celkem o pět faktur, které jsou uvedeny shora i z hlediska jejich výše a z hlediska termínu zaplacení, přičemž v tomto směru mezi účastníky není rozpor o tom, kdy uvedené faktury byly konkrétně žalobkyní placeny. Platby tak mimo jiné potvrzují i výpisy z účtu.

54. Dne 25. 2. 2011 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o zajištění poskytnuté záruky, kdy v článku I. strany ujednaly, že shodně prohlašují, že na základě smlouvy o dílo číslo číslo uzavřené mezi investorem a dodavatelem došlo k provedení díla modernizace anonymizována dvě slova, dílo bylo předáno s vadami a nedodělky nebránící užívání díla, které jsou uvedeny v příloze předávacího protokolu, který je přílohou této dohody. Podle článku VI. odst. 3 smlouvy byla definována pozastávka ve výši 988 680 Kč, a to k zajištění odstranění takto protokolárně zjištěných vad. V článku II. smlouvy účastníci dohodli, že po skončení díla a uhrazení jeho celkové ceny podle smlouvy o dílo popsané v předchozím článku této dohody deponuje dodavatel na účet investora celkovou částku 988 680 Kč. Podle článku III. dohody investor se zavázal uvedenou částku uhradit zpět na účet dodavatele do pěti dnů po odstranění vad a nedodělků dle článku I. této dohody.

55. Z předávacího protokolu označeného jako odstranění závad a nedodělků datovaného dne 18. 7. 2011 bylo zjištěno, že tento předávací protokol je podepsán titul. příjmení za žalovanou a to jako předávajícím a přijímací žalobkyní s tím, že je zde uvedeno, že na akci modernizace stájí anonymizováno bylo uvedeného dne konstatováno, že byly odstraněny závady a nedodělky, které byly součástí předávajícího protokolu, a to příloha č. 1 ze dne 10. 5. 2011. Současně k tomuto je přiložen opět shora uvedenými osobami zápis označený jako reklamace 1/ 2011 a datovaný dnem 10. 8. 2011 s tím, že účastníci si odsouhlasili odstranění vad a nedodělků do 30 dnů od data předání stavby, tj. do 10. 6. 2011.

56. Ze spisu stát. instituce, a to spisu, který se týkal stavebního řízení vedeného v souvislosti s modernizací stájí anonymizováno, soud zjistil, že v tomto spisu je datována listina 27. 5. 2011 podepsaná účastníky označená jako Seznam dokladů pro předání stavby příloha č. 2, přičemž součástí je příloha č. 1 Seznam nedodělků datovaná dnem 10. 5. 2011 s tím, že účastníci si odsouhlasili odstranění vad a nedodělků do 30 dnů. V seznamu nedodělků jsou uvedeny nedodělky ve stájích a sociálním zázemí. Zápis datovaný 10. 5. 2011 je označen jako zápis o odevzdání a převzetí stavby. 57. stát. instituce vydal dne 11. 7. 2011 rozhodnutí č. j. spisová značka, a to o změnu užívání stavby anonymizována dvě slova s tím, že se uvedená změna povoluje. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 8. 2011. Dne 21. 6. 2011 byla přitom provedena závěrečná kontrolní prohlídka nařízená městským úřadem, a to na základě oznámení o užívání ze dne 21. 6. 2011 podané žalobkyní.

58. Ze strany žalované byl k důkazu předložen stavební deník vedený na stavbě žalobkyně. První část deníku je od 2. 6. 2010 do 13. 8. 2010, z této části vyplývá, že dne 2. 6. došlo k předání staveniště a následně zde bylo pracováno včetně sobot, nedělí, svátků v červenci každý den.

59. Druhá část deníku je vedena od 14. 8. 2010 do 12. 10. 2010. V deníku je vždy uváděno, co se dělalo a navíc je zde ke dni 13. 9. v poznámkách uvedena poznámka k rozvodu vody, že není znám vnitřní rozvod vody, ke dni 22. 9. je uvedena poznámka, že investor požaduje kady síť o rozměrech 100/100/6, ke dni 5. 10. je vedena poznámka k betonáži krmných stolů, že tyto nelze betonovat v místech vodovodního vedení, kde není dosud provedena tlaková zkouška. Tato zkouška je potvrzena dne 6. 10. a je zde i v poznámce potvrzení vícepráce potvrzené telefonicky a to s tím, že na vícepráce bude proveden dodatek ke smlouvě o dílo.

60. U dne 8. 10. je uvedeno, že stále nejsou předány podklady a specifikace na vícepráce, které nelze ocenit ani realizovat. Ke dni 11. 10. jsou opět poznámky k vícepracem, kdy nejsou předány podklady pro tyto vícepráce s tím, že zástupce investora titul. jméno doposud neudělal ani zápis do stavebního deníku pro upřesnění víceprací.

61. Třetí část stavebního deníku je datována od 13. 10. 2010 do 26. 11. 2010, 23. 10. 2010 je zde zápis investora, podpis je uveden příjmení, jsou zde výhrady k tomu, že není veden stavební deník, výhrady k penetraci jímky, výhrady k tomu, kdy byl zpracováván materiál, dále že bylo zjištěno popraskání opravovaných betonů na stěnách jímek, nedodržení doporučeného pracovního postupu při pokládání dlažby do krmných chodeb, nedodržení stáří podlahového betonu, nedbalé vyčištění podroštových prostor. Ke dni 9. 11. je zaznamenána poznámka, a to výzva, že zhotovitel vyzývá objednatele k předání díla a převzetí díla na den 15. 11. 2010 s tím, že to zapsal příjmení, ke dni 15. 11. je uvedeno, že bylo zahájeno předávací řízení, ke dni 26. 11. je uvedeno, že akce byla skončena.

62. Na základě ve věci provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k následujícím závěrům.

63. Soud v tomto směru úvodem konstatuje, že celý spor je od začátku zvláštní, netypický, ze strany žalobkyně je vyvolán až po čtyř letech po skončení vzájemného smluvního vztahu, následně pak původní žalovaná podává vzájemný návrh na zaplacení ještě větší částky, než která je proti ní požadována. Nejde přitom o zaplacení přímých dlužných částek, ale částek, které oba účastníci odvíjí od smluvních pokut uzavřených podle původní smlouvy a pak o zálohovou částku poskytnutou žalovanou žalobkyní v průběhu provádění díla, což je svým způsobem rovněž zvláštní přístup.

64. Soudu je pak předkládána ze strany žalobkyně jiná smlouva, než která byla předložena anonymizována čtyři slova, smlouva předložená žalobkyní výrazně zhoršuje postavení žalované ve sporu z hlediska jejího časového prodlení se splácením vystavených faktur a v termínu dokončení díla. Podle názoru soudu dílo nebylo předáno v termínu, ale bylo předáno až v konečné fázi v měsíci květnu 2011, když stavební spis i prokazuje činnost až do té doby. Vícepráce ze strany žalované tvrzené nebyly nikde oceněny, specifikovány, nikdy pak nebylo ani tvrzeno, že by nebyly zaplaceny. Naopak v protinávrhu je uvedeno, že celé dílo bylo zaplaceno v měsíci únoru 2011.

65. Žalobkyně se pak k protinávrhu řádně vyjadřuje až se zpožděním více než 3,5 roku, neboť po dobu sporu účastníci opakovaně mezi sebou jednali bez výsledku. Žalobkyně mohla vznést námitku promlčení už hned po podání protinávrhu, to však také neučinila.

66. Žalobkyně svou žalobu na zaplacení požadované částky opírá o ustanovení bodu VI. bod 6 smlouvy o dílo, kde podle tohoto ustanovení měla žalovaná platit za každý den prodlení s dokončením díla po termínu smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Konečný návrh žalobkyně je pak za dobu od 27. 1. 2011 do 10. 5. 2011. Termín dokončení díla pak žalovaná směřuje do dne 30. 9. 2011.

67. Soud v tomto směru odkazuje na obsah odůvodnění tohoto rozsudku shora, kde dospěl k závěru, že za správnou smlouvu o dílo považuje smlouvu předloženou anonymizováno, což pak ale znamená, že dílo nemělo být dokončeno do 30. 9., ale do 30. 11. 2010. Žalovaná se ve sporu především bránila tím, že poukazovala na bod III., a to konkrétně bod 2 smlouvy o tom, že pokud se žalobkyně dostane do prodlení s úhradou splatných závazků vůči žalované ve výši přesahující částku 1 000 000 Kč, posunuje se termín dokončení díla o dobu tohoto prodlení.

68. K prodlení se splacením díla pak skutečně jednoznačně docházelo, soud v tomto směru z předložených faktur vystavených žalovanou a z dokladů o tom, kdy byly zaplaceny, dospěl k závěru, že obrana žalovaného je v tomto směru důvodná a že se tak termín 30. 11. 2010 prodloužil o další dny uváděné ze strany žalovaného.

69. Sama žalobkyně ve svém obsáhlém písemném vyjádření dne 2. 5. 2019 připustila, že pozdě zaplacené faktury mohly způsobit posunutí termínu dokončení díla o celkem 168 dní. Za předpokladu, že trvala na tom, že termín dokončení byl do 30. září 2010, tak toto prodloužení by jej mohlo posunout na den 19. března 2011. V tomto směru žalobkyně argumentovala tím, že i v tomto případě by měla nárok na zaplacení částky 504 226 Kč. Za předpokladu správnosti těchto časových údajů ale při termínu dokončení díla do 30. 11. 2010 jde pak následně o posun o dalších 61 dnů, tj. měsíce října a listopadu a pak je časový termín dokončení díla pro prodlení se splacením faktur žalobkyně až ke dni 20. 5. 2011, což je již za samotným termínem stanoveným žalobkyní v její základní žalobě.

70. Pokud tedy soud akceptoval obranu žalované o tom, že termín díla podle smlouvy byl 30. 11. 2010, následně došlo k prodloužení tohoto termínu v důsledku faktur, které jsou citovány shora a k jejichž zaplacení došlo až 25. 2. 2011, tak minimálně o další prodloužení tohoto termínu o 168 dní žalovaná nebyla po dobu trvání smluvního vztahu v prodlení a žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši, která byla požadována. Z tohoto důvodu soud ve výroku pod bodem I. rozsudku rozhodl o zamítnutí základního návrhu žalobkyně na zaplacení částky 1 028 227,20 Kč.

71. Ve vztahu k protinávrhu žalované na zaplacení částky 998 680 Kč a částky smluvní pokuty ve výši 240 588 Kč soud dospěl k následujícím závěrům.

72. Smluvní pokuta ve výši 240 588 Kč se opírá o článek VI. smlouvy v části týkající se smluvní pokuty za pozdě placené faktury ze strany žalobkyně. Další částka 988 680 Kč pak vychází z dohody uzavřené 25. 2. 2011.

73. Ve vztahu k těmto nárokům žalobkyně po protinávrhu podaném dne 15. 9. 2015 uplatnila námitku promlčení vznesenou dne 7. 5. 2019. Soud se touto námitkou promlčení jako prvotní ve věci zabýval.

74. Smlouva o dílo uzavřená mezi účastníky odkazuje na ustanovení § 536 a následujícího obchodního zákoníku, tedy zákona č. 513/1991 Sb., kde podle § 387 odst. 1, 2 právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem, promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Podle § 391 odst. 1 citovaného zákona u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 397 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky.

75. K dané věci byly veškeré dlužné faktury ze strany žalobkyně souhrnně zaplaceny ke dni 25. 2. 2011. K tomuto datu také žalovaná smluvní pokutu vyčíslila. K uplatnění částky vyplývající ze smluvních pokut tedy žalovaná mohla přistoupit obratem po zaplacení faktur žalobkyně, tedy dne 26. 2. 2011. V situaci, kdy žalovaná uplatnila protinávrh 15. 9. 2011, je tedy tento nárok promlčen. Podle § 388 odst. 1 citovaného zákona promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Žalobkyně v tomto směru promlčení namítla, toto právo jí do doby vznesené námitky v plném rozsahu trvalo a námitku soud posuzuje jako důvodnou.

76. Požadavek na zaplacení částky 988 680 Kč žalovaná opírá o dohodu o zajištění poskytnuté záruky uzavřené dne 25. 2. 2011. V tomto směru žalobkyně jako investor se zavázala uvedenou částku uhradit zpět na účet dodavatele, tj. žalované, do 5 dnů po odstranění vad a nedodělků podle článku I. této dohody. Ve vztahu k listinám blíže uváděným v bodu 55. a 56. v odůvodnění tohoto rozsudku soud odkazuje s tím, že má za to, že právě na základě obsahu těchto listin lze dovodit, že i v této části je nárok žalované promlčen, neboť svůj požadavek na zaplacení částky 988 680 Kč žalovaná uplatnila rovněž po uplynutí promlčecí čtyřleté doby. Žalované nic nebránilo v tom, aby obratem po podepsaných protokolech částku, která je uvedená v dohodě ze dne 25. 2. 2011 po žalobkyni požadovala, k tomu však z její strany nedošlo a nárok se tak promlčel.

77. Soud proto ve výroku pod bodem II. rozsudku protinávrh žalované v celém rozsahu zamítl.

78. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl ve výroku pod bodem III. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud přitom odkazuje na to, co je uvedeno shora v začátku zdůvodnění výroku rozsudku o charakteru sporu, znovu opakuje, že spor byl vyvolán až po čtyřech letech po skončení smluvního vztahu mezi účastníky, z hlediska výše žaloby a protinávrhu ze strany žalované by větší neúspěch ve sporu byl na straně žalované v poměru uplatněných nároků. Soud však opětovně odkazuje na celý vývoj sporu, nečinnost žalobkyně po protinávrhu z hlediska podrobného rozboru ve věci, podání námitky promlčení až v roce 2019, předložení smlouvy v rozporu s tím, jak byla předložena anonymizováno. To vše v konečném posouzení vede soud k tomu, že je podle něj správné, aby si každý z účastníků hradil náklady sporu ze svého. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích nejméně ve dvojím vyhotovení.