5 C 306/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Janou Pravdovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 921 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 969 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 969 Kč od 13. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje co do částky 14 231,52 Kč.

III. Žaloba se zamítá co do částky 16 720,48 Kč, částky 3 801,70 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, částky 6 092,31 Kč na kapitalizovaném úroku,úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 17 563,43 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení,úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 563,43 Kč od 17. 11. 2017 do 12. 1. 2025a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 594,43 Kč od 13. 1. 2025 do zaplacení.

IV. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 31 921 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , a žalovaný uzavřeli 7. 1. 2015 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se v souvislosti s uzavřením smlouvy zavázal zaplatit poplatek ve výši 16 721 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků 2 554 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky 3 801 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 10 366 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit 60týdenních splátkách po 613 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 2. 3. 2016. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z 16. 11. 2017, k tomuto datu činila pohledávka 31 921 Kč, sestávala se z dlužné jistiny 17 563,43 Kč, dlužné části poplatku 14 357,57 Kč. Podáním ze dne 2. 1. 2025 vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 14 231,52 Kč, kdy v rámci probíhajícího oddlužení v insolvenčním řízení byla zaplacena tato částka za období od 17. 1. 2019 do 27. 12. 2022. Úpadek žalovaného byl zjištěn rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 6. 2018, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, anonymizováno, ,, anonymizováno, kterým současně bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 1. 2024, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, anonymizováno, , bylo oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Soud učinil následující skutková zjištění. Dne 7. 1. 2015 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti částku 20 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit současně s poplatkem ve výši 16 721 Kč, který se sestává z úroku 2 554 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3 801 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 10 366 Kč v celkem 60týdenních splátkách po 613 Kč, poplatek celkem 36 721 Kč. Ve smlouvě není zaškrtnut parametr S2 nebo S3 zápůjčky, který vypovídá o výši úrokové sazby, v případě S2 zápůjčky 14,33 % ročně a v případě S3 zápůjčky 10,41 % ročně. Dle zákaznické karty (na č. l. 38 spisu) žalovaný dosahoval příjmů 11 000 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činily 8 959 Kč, žalovaný potvrdil, že k dispozici i předložil výplatní pásky a SIPO, včetně pracovní smlouvy. , právnická osoba, , a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek dne 16. 7. 2017. Pohledávka za žalovaným je uvedena pod bodem 131 a 70 v příloze 1. smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem z 16. 11. 2017, následně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

4. Žalobkyně vzala zpět žalobu co do částky 14 231,52 Kč, neboť žalovaný tuto částku v období od 17. 1. 2019 do 27.12. 2022 uhradil v souvislosti s insolvenčním řízením. Žalovanému bylo povoleno oddlužení rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, anonymizováno, , které bylo zrušeno rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 1. 2024, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, anonymizováno, . Soud postupoval v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 3 a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť řízení bylo zpětvzato dříve, než ve věci proběhlo jednání.

5. Právně byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázala tyto finanční prostředky vrátit a předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem 36 721 Kč.

9. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalovaného zkoumal souladnost smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru byla uzavřena na formuláři žalobkyně a soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně obsahově shodný formulář smlouvy používá při poskytování zápůjček opakovaně. Žalovaný jako spotřebitel tak fakticky neměl reálnou možnost její obsah ovlivnit. Zmíněný způsob uzavření spotřebitelské smlouvy zákonu neodporuje ani tehdy, kdy je jedním z účastníků smlouvy spotřebitel. Přiměřenost a mravnost ujednání v takové smlouvě fakticky jednostranně určených silnější smluvní stranou by ovšem měla být zkoumána pečlivěji, než je-li obsah smlouvy výsledkem skutečného vyjednávání stran. Ujednání smlouvy je nutno posuzovat v jejich vzájemných souvislostech a se zřetelem na skutečný (nikoliv jen formálně deklarovaný) obsah práv účastníků, která jsou jimi založena. (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022).

10. Pokud jde o úrok z poskytnuté zápůčky, tento je ve smlouvě vyjádřen uvedením konkrétní částky ve výši 2 554 Kč, kdy formulář není dostatečně vyplněn, neboť není zaškrtnuta kolonka označující výši úroku. Ostatní plnění, k nimž se žalovaný zavázal jako součást „celkových nákladů“ jsou ve smlouvy označeny jako „poplatky“ (a to konkrétně odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 801 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 10 366 Kč). Zdejší soud má v tomto ohledu za to, že úrokem ve skutečnosti není pouze zmíněná částka 2 554 Kč, nýbrž i tyto další „poplatky“ o celkové výši 16 721 Kč. Úrok představuje v případě smlouvy o zápůjčce nejen odměnu za poskytnutí úvěrových prostředků dlužníku, nýbrž je jeho smyslem i pokrytí výdajů, které s poskytnutím úvěru úvěrujícímu vznikly. Je nerozhodné, zda je vyjádřen pevnou částkou, nebo zda je určen jiným způsobem, typicky procentní sazbou z jistiny a časovým obdobím, k němuž se sazba vztahuje. Účastníci smlouvy o úplatné zápůjčce si mohou jako projev své smluvní volnosti sjednat i další plnění (služby), která zapůjčitel v souvislosti se zápůjčkou poskytne a za která se spotřebitel zaváže zaplatit nad rámec úroku další odměnu. Z obsahu smlouvy však neplyne, že by se předchůdce žalobkyně reálně zavázal k jakémukoliv jinému plnění než jen k vlastnímu poskytnutí prostředků (poplatek je nazýván odměnou za administrativní zpracování). Nejedná se tak reálně o platbu za služby. Je nepochybné, že má-li být zápůjčka splácena, musí být vykonána i určitá administrativní činnost (v podobě poskytnutí, či vyhodnocení). Byla-li poskytnuta, je zjevné, že musí být splácena a úkony s tím spojené jsou nezbytné pro samotné poskytnutí zápůjčky, nic navíc jimi půjčitel nezískává (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 2. 2022, č. j. 64 Co 294/2021-103).

11. Ohledně služby „hotovostní inkaso“ se nabízí otázka, zda zpoplatněná činnost skutečně mohla vést ke zvýšení dlužníkova pohodlí při splácení, nebo zda naopak každotýdenní návštěvy věřitelových pracovníků nebyly spíše prostředkem určité formy omezení s potenciálem vést dlužníka k jeho psychickému a sociálnímu diskomfortu. Nadto v případě hotovostního vyplacení zápůjčky neměl spotřebitel možnost tuto „službu“ vyloučit a tedy ani možnost se pro ni samostatně rozhodnout. V tomto ohledu je tak zřejmé, že žalobkyně ujednáním o těchto poplatcích za administrativní činnost ohledně zápůjčky i ujednáním o poplatku za hotovostní inkaso zkresluje svou skutečnou odměnu za poskytnutí zápůjčky, kterou by měl představovat úrok.

12. Jako úrok tak zdejší soud posoudil nejen částku 2 554 Kč označenou jako úrok ve smlouvě, nýbrž i ostatní poplatky v celkové výši 16 721 Kč, protože účastníci smluvního vztahu dali ve smlouvě zřetelně najevo svoji vůli považovat úrok i s poplatky za nedělitelný celek tím, že se celková výše úroků a poplatků se stala východiskem pro výpočet splátky i celkové dlužné částky (k tomu shodně například rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 7. 2023, č. j. 25 Co 108/2023-40).

13. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená, a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Vzhledem k tomu, že celková výše úroku činí 16 721 Kč a dosahuje tedy 83,60 %, poskytnuté částky soud vyhodnotil toto ujednání jako nemravné. V souhrnu byl smlouvou založen natolik nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jenž odůvodňuje absolutní neplatnost pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. Vzhledem k jednoznačné propojenosti úroků s ostatními poplatky a k propojenosti těchto nákladů s kompletní smluvní úpravou vzájemných práv a povinností nebylo možno považovat ujednání o úroku za oddělitelnou část smlouvy, a proto soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou jako celek.

14. Jestliže soud vyhodnotil smlouvu jako absolutně neplatnou a bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, kdy žalovaný uhradil dle tvrzení žalobce (4 800 Kč - dle tvrzení žalobkyně na poplatek 2 363,43 Kč a na jistinu 2 436,57 Kč a 14 231,52 Kč) celkem tak, má žalobkyně, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena, právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši 969 Kč, což představuje výši zbývající část poskytnuté a nesplacené jistiny. Žalovaný v řízení netvrdila ani neprokazoval, že by tuto zbývající část žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradil či že by jeho povinnost zanikla jiným způsobem. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná a v této části jí proto vyhověl, přičemž ve zbývající části žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

15. Žalobkyně má současné nárok i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vrácení dlužné částky dříve, než k tomu došlo prostřednictvím doručení žaloby, kterou soud v souladu s konstantní judikaturou v dané věci vnímá jako výzvu k plnění, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalované (k doručení žaloby došlo 12. 1. 2025).

16. Převážně procesně úspěšnému žalovanému soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož ze spisu se nepodává, že by mu nějaké náklady vznikly.