5 C 33/2026

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Janou Pravdovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 149,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 149,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 149,66 Kč od 25. 4. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 149,66 Kč od 13. 8. 2024 do 24. 4. 2026 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 13 149,66 Kč od 25. 4. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 13 149,66 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovaným na základě žádosti žalovaného ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., se žalovaným smlouvu o poskytnutí kontokorentního spotřebitelského úvěru až do výši 13 150 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit roční úrok ve výši 457,50 % ročně (celkem se zavázal splatit 61 583,74 Kč při celém vyčerpaném úvěrovém limitu), RPSN 4678,99 %. Dále se zavázal hradit úrok z prodlení a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a poplatky za upomínání.

6. Na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, přičemž žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 47 190 Kč, postupně:- dne 4. 8. 2023 částku 13 150 Kč,- dne 13. 9. 2023 částku 4 000 Kč,- dne 15. 9. 2023 částku 7 000 Kč,- dne 16. 9. 2023 částku 2 000 Kč,- dne 14. 10. 2023 částku 1 450 Kč,- dne 12. 12. 2023 částku 10 000 Kč,- dne 13. 12. 2023 částku 3 150 Kč,- dne 15. 2. 2024 částku 2 490 Kč,- dne 18. 3. 2024 částku 1 300 Kč,- dne 12. 4. 2024 částku 1 335 Kč,- dne 31. 5. 2024 částku 1 315 Kč,vždy na bankovní účet žalovaného vedený na jméno žalovaného u , právnická osoba, . (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, .).Žalovaný na výše uvedený úvěr uhradil celkem 34 040,34 Kč. Následně smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, byla pohledávka na zaplacení zbývající části jistiny ve výši 13 149,66 Kč převedena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dne 21. 11. 2025 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, a seznamu postupovaných pohledávek). Tuto část žalovaný žalobkyni neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 o. z.).

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalovaného zkoumal souladnosti smlouvy o poskytnutí úvěru s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022). Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2023, č. j. 25 Co 45/2023-94). K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.

13. Nejvyšší soud judikoval například v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, a to bez ohledu na pasivitu dlužníka. Obdobně rozhodl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3194/2018, kde je uvedeno, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele, není vyloučeno, že tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuce je na místě zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Soud je toho názoru, že tyto závěry judikatury ve vztahu k rozhodčímu řízení lze použít i na řízení nalézací, jestliže by přiznané plnění mohlo vést zastavení exekučního řízení bez dalšího.

14. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud vyhodnotil, že výše úroků sjednaná ve výši 457,50 % ročně z dlužné jistiny, tedy ve výši mnohonásobně přesahující běžné ujednání o úrocích, je nemravným ujednáním. Současně byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny, náhrady a účelně vynaložených nákladů. Ve smlouvě sjednané další povinnosti byly spolu s nemravným úrokem ujednány v natolik nevyváženém poměru věřitel x dlužník, že zakládají nevýhodný vztah vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, a z tohoto důvodu je nutné pokládat danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy (viz též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 207/2022-103). Prověření úvěruschopnosti předchozím věřitelem soud nezkoumal s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy.

15. Za dané situace je žalovaný povinen žalobkyni vrátit v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. částku 13 149,66 Kč (47 190 Kč poskytnuto – 34 040,34 Kč vráceno), proto bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno.

16. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala dřívější doručení výzvy k plnění, považuje soud doručení žaloby v souladu s konstantní judikaturou za výzvu k plnění, žaloba byla žalovanému doručena 24. 4. 2026, ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Od 25. 4. 2026 soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která neměla ve věci úspěch pouze v části příslušenství přiznal soud plnou náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 315 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává obdobný, pouze případně jen s drobnými odchylkami.

18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.