5 C 35/2023

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Janou Benešovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 88 799 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 364 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 11 364 Kč od 21. 9. 2021 do 15. 10. 2021, z částky 9 864 Kč od 16. 10. 2021 do 15. 11. 2021, z částky 9 364 Kč od 16. 11. 2021 do 14. 1. 2022, z částky 7 364 Kč od 15. 1. 2022 do 21. 3. 2022, z částky 6 864 Kč od 22. 3. 2022 do 14. 4. 2022, z částky 4 364 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 364 Kč od 21. 9. 2021 do 15. 10. 2021, z částky 9 864 Kč od 16. 10. 2021 do 15. 11. 2021, z částky 9 364 Kč od 16. 11. 2021 do 14. 1. 2022, z částky 7 364 Kč od 15. 1. 2022 do 21. 3. 2022, z částky 6 864 Kč od 22. 3. 2022 do 14. 4. 2022, z částky 4 364 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

II. Řízení se zastavuje, co do částky 12 219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 219 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení, částky ve výši 3 545,40 Kč a co do úroku ve výši 62,03 % ročně z částky 60 459,13 Kč od 21.9. 2021 do 12. 10. 2021.

III. Žaloba se zamítá, co do částky 50 296 Kč, částky 18 374,62 Kč, úroku ve výši 0,03 % ročně z částky 60 459,13 Kč od 21. 9. 2021 do 12. 10. 2021, úroku ve výši 0,45 % ročně z částky 60 459,13 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 49 095,13 Kč od 21. 9. 2021 do 15. 10. 2021, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 50 595,13 Kč od 16. 10. 2021 do 15. 11. 2021, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 51 095,13 Kč od 16. 11. 2021 do 14. 1. 2022, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 53 095,13 Kč od 15. 1. 2022 do 21. 3. 2022, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 53 595,13 Kč od 22. 3. 2022 do 14. 4. 2022, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 56 095,13 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 9. 2021 dosáhne částky 227 052 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 296 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 270,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně navrhla, aby bylo vydáno rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 88 799 Kč s příslušenstvím, z toho částku 21 920,02 Kč na smluvní pokutě. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 19. 2. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalobkyní žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 70,11 % ročně v 42měsíčních splátkách po 4 505 Kč splatných ke každému 14. dni počínaje měsícem březnem 2020. Byla ověřena úvěruschopnost žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný požádal o odklad splátek z důvodu pracovní neschopnosti. Po dobu odkladu splátek od 14. 4. 2020 do 13. 5. 2020 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Do data zesplatnění žalovaný uhradil částku 4 505 Kč dne 13. 3. 2020, 4 505 Kč dne 12. 5. 2020, 4 505 Kč dne 12. 6. 2020, 4 505 Kč dne 30. 7. 2020, 4 505 Kč dne 12. 8. 2020, 4 510 Kč dne 11. 9. 2020, 4 505 Kč dne 15. 10. 2020, 4 500 Kč dne 13. 12. 2020, 4 505 Kč dne 18. 12. 2020, 9 010 Kč dne 19. 2. 2021, 4 505 Kč dne 25. 3. 2021, 4 505 Kč dne 28. 4. 2021, 4 505 Kč dne 26. 5. 2021, 4 505 Kč dne 26. 7. 2021. Do zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 996 Kč. Za prodlení u splátek 11, 16, 17 a 18, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty ve výši 4 × 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2 smlouvy, v celkové výši 1 000 Kč (200 Kč za každou splátku u splátek 9, 11, 16, 17 a 18, to je 5 × 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlou v souladu s bodem 6.3 smlouvy automaticky k zesplatnění úvěru ke dni 19. 9. 2021. Dle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 70 883,44 Kč. Žalovaný ji byl povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaný nesplnil svou povinnost tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, proto žalobkyni vzniklo dle bodu 6.5 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 21. 9. 2021 do zaplacení. Dle bodu 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok běží i po zesplatnění, kdy nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru až do doby úplného uhrazení. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku 1 500 Kč dne 15. 10. 2021, částku 500 Kč dne 15. 11. 2021, částku 2 000 Kč dne 14. 1. 2022, částku 500 Kč dne 21. 3. 2022, částku 2 500 Kč dne 14. 4. 2022. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení částky 63 883,44 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina 70 883,44 Kč a odpovídala původní jistině 60 459,13 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění ve výši 10 424,31 Kč), dále smluvní pokuty v celkové výši 1 996 Kč, náhrady nákladů vzniklých prodlením žalovaného ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 21 920,02 Kč a dále úroku za poskytnutí úvěru a úroku z prodlení.

2. Žalovaný se z nařízeného jednání omluvil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Žalovaný se ve věci se vyjádřil tak, že navrhl, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 279 Kč a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2021 do zaplacení, částku 1 200 Kč a úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně. Ve svém vyjádření uvedl, že sjednaný úrok 70,11 % ročně je v rozporu s dobrými mravy, proto navrhl, aby bylo odděleno toto ujednání od zbytku smlouvy, která bude následně považována za platnou. Ve vztahu k smluvní pokutě uvedl, že žalobkyně požaduje přiznání částky 200 Kč u splátek 11, 16, 17 a 18, coby nákladů s prodlením žalovaného, nedokládá však jak k té výši přišla a zároveň u těchto splátek požaduje přiznání smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, přičemž dle § 2050 o. z. platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Požaduje-li tak žalobkyně smluvní pokutu, nemůže již požadovat náhradu vzniklých nákladů. Smluvní pokutu ve výši 499 Kč, která činila 11,1 % ze splátky, žalovaný považuje za rozpornou s dobrými mravy. Za akceptovatelnou smluvní pokutu považoval pouze za smluvní pokutu ve výši nákladů, to je částku 200 Kč + 100 Kč, to je maximálně 300 Kč. S ohledem na nemravnost úroku navrhuje užití referenčního úroku [právnická osoba] ve výši 16 % jako úroku obvyklého.

4. Žalobkyně ve vztahu k návrhu žalovaného nenavrhovala vydání částečného rozsudku pro uznání. Soud, proto nerozhodoval částečným rozsudkem pro uznání.

5. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla 19. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit 42 měsíčními splátkami po 4 505 Kč splatnými ke každému 14. dni v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Sjednána byla zápůjční úroková sazba ve výši 70,11 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila 189 210 Kč. Dle bodu 6.1 smlouvy se žalovaný zavázal, zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku či její část, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za kalendářní rok. Smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé jednotlivé splátky. Dle bodu 6.3 smlouvy v případě, že se klient ocitne s úhradou, kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění a k tomu dni se stává splatná celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů řízení. Dle bodu 6.5 smlouvy pokud klient nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do zaplacení. (Návrh na uzavření smlouvy č. l. 34-35 spisu, oznámení o schválení úvěru č. l. 36 spisu, splátkový kalendář č. l. 37 spisu, upravený splátkový kalendář č. l. 5 spisu, dodejka od oznámení o schválení úvěru č. l. 6 spisu).

6. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, kdy byl proveden výpis záznamu z registru SOLUS (na č. l. 15 spisu), žalovaný předložil 2krát výpis o příchozí úhradě mzdy od [právnická osoba], kdy 12. 12. 2019 mu byla vyplacena mzda 44 379 Kč a 10. 1. 2020 mzda 46 060 Kč (č. l. 21-23 spisu). Žalovaný uvedl, že jeho pravidelný měsíční příjem činí 45 000 Kč ze zaměstnání, pracuje na dobu neurčitou, je rozvedený, jeho celkové výdaje činí 4 410 Kč (hodnocení klienta č. l. 24 spisu). Žalovaný žalobkyni předložil pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na č. l. 39-43 spisu.

7. Částka 70 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne 19. 2. 2020, jak plyne z dokladu o vyplacení úvěru (č. l. 17 spisu).

8. Z listiny karta klienta (č. l. 32 spisu) vyplývá, že žalovaný zaplatil 15 × 4 505 Kč, dále dne 21. 3. 2020 zaplatil částku 500 Kč, dne 14. 1. 2022 částku 2 000 Kč, dne 15. 11. 2021 částku 500 Kč, dne 15. 10. 2021 částku 1 500 Kč a dne 14. 4. 2022 částku 2 500 Kč. Žalovaný nehradil řádně, se 17. splátkou splatnou 14. 7. 2021 se dostal do prodlení o 274 dnů, tato splátka byla doplacena v plném rozsahu až 14. 4. 2022.

9. Žalovaný byl upozorňován na možnost zesplatnění celého úvěru pro prodlení se splátkami výzvou z 15. 2. 2021, 16. 8. 2021, 15. 7. 2021 a 14. 9. 2021 (výzva na č. l. 25, 29-31 spisu).

10. Z výpisu z databáze ARAD na č. l. 95 spisu bylo zjištěno, že k únoru 2020 činil úrok úvěru na spotřebu 8,05 % ročně.

11. Z oznámení z 19. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 73 879 Kč, z čehož činila jistina 60 459,13 Kč, úrok 10 424,31 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 1 996 Kč, náhrady nákladů řízení v souvislosti s prodlením 1 000 Kč.

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jejího ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Dle § 1802 o. z. platí, že mají-li být plněny úroky a není-li ujednána výše úroků, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč a ten se jej zavázal vrátit částkou 189 210 Kč v 42 měsíčních splátkách po 4 505 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,11 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se 17. splátkou, proto došlo dle § 6.3 smlouvy k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 19. 9. 2021. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, neboť téměř 9krát převyšuje obvyklou úrokovou sazbu, která vyplývá ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD, z které vyplývá obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy (únor 2020), průměrně ve výši 8,05 % ročně. Úrok ve výši 70,11 % je z důvodu nepřiměřenosti nemravný a v důsledku toho je ujednání o něm absolutně neplatné dle § 588 o. z. K neplatnosti smluvního ujednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, ačkoliv neplatnost namítal sám žalovaný. Ohledně přiměřenosti úroku ve smlouvě o úvěru soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 Co 330/2018-121.

19. Dle názoru vyjádřeném v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 C 440/2021-98, platí, že bylo-li neplatné ujednání o výši úroku, musela být v takovém případě neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného, jež je postihována smluvními pokutami nebo poplatky spojený s výzvami k jednotlivým splátkám.

20. Pokud jde o návrh žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a souvisejících náhrad nákladů spojených s prodlením žalovaného, pak žalobkyni toto právo nenáleží, neboť výše jednotlivých splátek, za jejichž neuhrazení žalobkyně požaduje přiznání smluvní pokuty a náhrady nákladů řízení spojených s prodlením, byla nepřiměřená s ohledem na to, že tyto splátky v sobě zahrnovaly úroky ve výši rozporné s dobrými mravy. Smluvní pokuty zajišťovaly povinnosti stanovené ve splátkovém kalendáři, který je rovněž neplatným ujednáním, neboť v rámci splátek jsou zahrnuty nemravně vysoké úroky. Žalobkyni tak svědčí pouze právo na vrácení jistiny s obvyklým úrokem, který byl poskytován bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy, po odečtení částky, která byla žalovaným zaplacena. Soud vyšel při stanovení úroku ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD, podle kterých činila v únoru 2020 průměrná výše úroku z úvěru na spotřebu 8,05 % ročně.

21. Žalobkyně vzala zpět žalobu, co do částky 12 219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 21. 9. 2021 do zaplacení a částky 3 545,40 Kč na smluvní pokutě a co do úroku ve výši 62,03 % ročně z částky 60 459,13 Kč od 21. 9. 2021 do 12. 10. 2021. S ohledem na to, že zpětvzetí bylo učiněno před jednáním, soud ve výroku II. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.

22. Žalobkyni byla přiznána částka 4 364 Kč. Tato částka byla vypočtena tak, že k částce zapůjčené jistiny 70 000 Kč byl připočten úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 70 000 Kč od 19. 2. 2020 do 19. 9. 2021 (datum zesplatnění), kapitalizovaný částkou 8 938,81 Kč, to je 78 938,81 Kč. Od této částky byla odečtena částka 74 575 Kč, kterou žalovaný zaplatil žalobkyni, celkem tak žalobkyni dluží na jistině částku 4 364 Kč. K datu zesplatnění tj. k 19. 9. 2021 měl žalovaný zaplacenou částku 74 575 Kč – 7 000 Kč (částka uhrazená žalovaným od zesplatnění do podání žaloby), to je částku 67 575 Kč. Ke dni zesplatnění, to je k 19. 9. 2021, mu zbývalo zaplatit částku 11 364 Kč, která je vypočtena z částky 78 939 Kč (jistina 70 000 Kč + úrok za dobu do zesplatnění 8 938,81 Kč – částka 67 575 Kč, kterou žalovaný uhradil do zesplatnění). Z této částky pak byly žalobkyni přiznány úroky ve výši 8,05 % ročně i úroky z prodlení. Výše částky základu úroku a úroku z prodlení, byla následně ponižována v souvislosti s částečnými úhradami žalovaného. Žalovaný hradil po zesplatnění částku 1 500 Kč dne 15. 10. 2021 (11 364 Kč – 1 500 Kč = 9 864 Kč), částku 500 Kč dne 15. 11. 2021 (9 864 Kč – 500 Kč = 9 364 Kč), částku 2 000 Kč dne 14. 1. 2022 (9 364 Kč – 2 000 Kč = 7 364 Kč), částku 500 Kč dne 21. 3. 2022 (7 364 Kč – 500 Kč = 6 864 Kč), částku 2 500 Kč dne 14. 4. 2022 (6 864 Kč – 2 500 Kč = 4 364 Kč).

23. Protože se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním, má žalobkyně současně nárok i na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úvěr byl zesplatněn ke dni 19. 9. 2021, následně byl žalovaný v prodlení se zaplacením nově stanovené jistiny ve výši 11 364 Kč.

24. Žaloba byla zamítnuta, co do částky 50 296 Kč, která obsahuje úroky sjednané v nemravné výši, smluvní pokuty do zesplatnění a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného spolu s úroky z prodlení z této částky od 21. 9. 2021 do zaplacení. Dále byla žaloba zmítnuta o částku 18 374,62 Kč na smluvní pokutě po zesplatnění. V souvislosti se zpětvzetím žalobkyně, která vzala zpět žalobu, co do úroku ve výši 62,03 % ročně a nadále tak požadovala přiznání úroku ve výši 8,08 % ročně, přičemž jak bylo soudem zjištěno z databáze ARAD, obvyklý úrok činil 8,05 % ročně, soud zamítl část úroku ve výši 0,03 % ročně z částky 60 459,13 Kč od 21. 9. 2021 do 12. 10. 2021 a dále úrok ve výši 0,45 % ročně, který představuje rozdíl mezi úrokem 8,5 % ročně a úrokem dle databáze ARAD 8,05 % ročně z částky 60 459,13 Kč za navazující období od 13. 10. 2021 do zaplacení. Dále soud zamítl žalobu, co do úroku, který zbyl dle žaloby po zpětvzetí ze strany žalobkyně po odečtení úroku, který byl žalobkyni přiznán.

25. Dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plněním je spotřebitel v prodlení delší než 90 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den v kalendářním pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

26. Soud v daném případě vychází ze skutečnosti, že úrok, který byl soudem stanoven jako obvyklý, neboť ujednání o úrocích ze smlouvy bylo absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, činil 8,05 % a v takovém případě byl přiznán úrok v této výši i za období přesahující 90 dnů prodlení žalovaného dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, kdy byl úspěšný v 95,09 % byla přiznána náhrada nákladů řízení odpovídající poměru úspěchu a neúspěchu ve věci v rozsahu 90,18 % z celkové výše nákladů. Celková výše nákladů na straně žalovaného, který je nezastoupeným účastníkem, byla v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč, 90,18 % z těchto nákladů činí částku 270,50 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovená zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. V případě náhrady nákladů řízení byla stanovená lhůta pro žalobkyni rovněž zákonná třídenní.