6 C 115/2021

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem Mgr. Davidem Neradem ve věci žalobců:

1. Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A 2. Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovitostem a o určení hranice pozemků I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že jsou podílovými spoluvlastníky každý s podílem o velikosti ½ pozemku parcelní č. st. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 695 m2, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, a pozemku parcelní č. , číslo, , zahrada, o výměře 1 041m2, vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , číslo, , tak jak jsou tyto pozemky vymezeny v geometrickém plánu č. , číslo, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se zamítá.II. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní č. , číslo, , zahrada, o výměře 47 m2, v katastrálním území , adresa, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, , o výměře 1 041 m2, k tomuto rozsudku nedílně přiloženým geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , číslo, vyhotoveným , jméno FO, , a dále se určuje, že žalovaní jsou spoluvlastníky, každý s podílem o velikosti ½, pozemku parcelní č. , číslo, , zahrada, o výměře 994 m2, v katastrálním území , adresa, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, , o výměře 1 041 m2, k tomuto rozsudku nedílně přiloženým geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , číslo, vyhotoveným , jméno FO, .III. Vzájemná žaloba se v části, kterou se žalovaný domáhá určení, že vlastnická hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, v katastrálním území , adresa, vede po linii vnějšího okraje zdiva domu žalobců číslo popisné , číslo, který je součástí pozemku parcelní č. st. , číslo, , zamítá.IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 92 611,35 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.V. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 1 661 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Prachaticích.

1. Žalobci se domáhají určení, že jsou spoluvlastníky každý s podílem o velikosti jedné poloviny pozemku parcelní č. st , číslo, pozemku a parcelní č. , číslo, v katastrálním území a obci , adresa, , jak jsou tyto pozemky vymezeny v geometrickém plánu č. , číslo, . Uvedené pozemky byly vydány žalobci , Jméno žalobce A, v rámci restituce, přičemž po jejich vydání si žalobce v roce 1994 nechal tyto pozemky zaměřit měřičským náčrtem č. zakázky , číslo, ze dne 30. 9. 1994 s vytyčením průběhu vlastnické hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, tak, že do země byly zatlučeny železné trubky, které , Jméno žalobce A, zabetonoval. Současně byl dne 30. 9. 1994 , tituly před jménem, , jméno FO, sepsán protokol o vytyčení hranice pozemků s poznámkou, že vytyčená hranice byla v přírodě označena zabetonovanými železnými trubkami s tím, že obsahem protokolu bylo i prohlášení: ,,Zúčastněné strany potvrzují, že byly seznámeny s průběhem a označením vytyčené vlastnické hranice pozemků“. Jako zúčastněná strana přitom vystupovala za žalovaného jeho matka , jméno FO, , která se identifikovala s adresou , Anonymizováno, jako soused a svým vlastnoručním podpisem potvrdila, že nemá připomínek k vytyčené hranici pozemků. Průběh hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, rovněž potvrdil soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který převzal výsledky měření , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobci dále konstatují, že žalovaný nemohl vydržet vlastnické právo k části pozemků, jelikož pozemky až do 23. 11. 1993 tvořily státní (socialistické) vlastnictví a žalovaný až do 1. 1. 1992, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., která právo osobního užívání transformovala na právo vlastnické, nemohl být oprávněným držitelem vlastnického práva. Vydržecí doba by proto teoreticky mohla začít běžet až od 1. 1. 1992. V tomto směru je však dle žalobců zásadní, že v roce 1994 došlo k zaměření pozemků vydaných žalobcům, přičemž matka žalovaného v jeho zastoupení potvrdila seznámení s průběhem a označením vytyčené vlastnické hranice pozemků. Tímto projevem je dle žalobců vyloučena dobrá víra žalovaného, že by mu část pozemku mohla patřit, pokud vůbec kdy existovala. Žalovaný dle žalobců rovněž netvrdil ani neprokázal, že by mu svědčil putativní titul jako další ze zákonných předpokladů pro vydržení. Žalovaný přitom o zaměření pozemků musel vědět. Další skutečností vylučující možnost řádného vydržení části pozemku je zápis pořízený katastrálním úřadem , adresa, dne 19. 4. 2016, v jehož rámci žalovaný potvrdil, že probíhá soudní spor ohledně průběhu hranice pozemků parcelní č. , číslo, a parcelní č. st , číslo, . Žalobci následně předložili geometrický plán pro průběh hranice určené soudem č. , číslo, zachycující průběh hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, (č. l. 131).

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a v řízení nadto uplatňuje vzájemný návrh, kterým se domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parcelní č. , číslo, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, přiloženým geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , číslo, , a dále určení, že žalobci jsou spoluvlastníky (každý s podílem jedné poloviny) pozemku parcelní č. , číslo, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, výše označeným geometrickým plánem. Žalovaný se dále domáhá rovněž určení, že vlastnická hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, vede po linii vnějšího okraje zdiva domu žalobce č. p. , číslo, který je součástí pozemku parcelní č. st. , číslo, . Žalovaný tvrdí, že své nemovitosti nabyl v roce 1974 kupní smlouvou od svých rodičů, kteří je získali z poloviny v roce 1951 a z druhé poloviny v roce 1967. Tyto nemovitosti jsou po celou dobu na straně žalovaného užívány beze změny rozsahu jeho držby v dobré víře v rozsahu vymezeného zdmi sousedních objektů a postavenými ploty, kdy k jediné změně rozsahu užívání došlo až postavením nového plotu po roce 2018. Tato změna spočívala v posunutí rozhrady pozemků při vybudování nového plotu zhruba o 30 cm dovnitř zahrady žalovaného. Při digitalizaci mapového podkladu v katastrálním území , adresa, v roce 2018 byla do evidence katastru nemovitostí zanesena coby vlastnická hranice linie vyznačená na geometrickém plánu červenou barvou, jež odpovídá poloze původního plotu, tedy fakticky rozsahu užívání žalovaného, a tedy i rozsahu dotčenému vydržením. Žalovaný zdůrazňuje, že do té doby s ploty nijak nemanipuloval. Co se týče obrany žalobců proti námitce vydržení žalovaného, konstatuje žalovaný, že se zaměření pozemku v roce 1994 neúčastnil a ani o něm nebyl vyrozuměn. Žalovaný se ve věci rovněž dovolává mimořádného vydržení části pozemku parcelní č. , číslo, , jelikož jej po dobu delší 20 let fakticky držel a užíval v celém rozsahu vymezeném okolo stojícími stavbami a původním plotem své zahrady. Co se týče hranic pozemků parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, žalovaný v rámci své obrany namítá, že byly od nepaměti dány prostorem vymezeným vnějším obvodovým zdivem z obou stran přiléhajících domů sousedů, a žalobce proto nemůže být vlastníkem jakékoliv části zemského povrchu nacházejícího se mimo dům žalobce bezprostředně směrem k pozemku žalovaného. V tomto směru je dle žalovaného podstatné, že domy byly vystavěny dříve, než bylo provedeno jakékoliv mapování. Dům žalobců je takto poprvé zmíněn roku 1688 a dům žalovaného roku 1712. Zdi obou domů společně se zdí sousedního domu č. p. , číslo, tak již od osmnáctého století tvoří přirozené vymezení pozemku žalovaného ve smyslu jeho hospodářského dvora dnes užívaného coby zahrada. První geometrické zaměření pozemků v Čechách se realizovalo v letech 1826 až 1843 v rámci tvorby tzv. stabilního katastru a parcely přináležející k domům tak mohly být vytyčeny poprvé až více než o 100 let později. Stabilní katastr přitom užíval tzv. sáhové měřítko 1:2880, což přeneseno do terénu v daném místě je při délce příslušné zdi domu žalobců zcela v rámci odchylky připouštějící závěr, že skutečný prostor dvora žalovaného je totožný zakreslením v mapě. Pokud by došlo k promítnutí úsečky kolmo na hranici tvrzenou žalobci směrem k jejich domu v místě nejhlubšího prohnutí domu žalobců např. o 1 m, byla by taková úsečka na mapovém podkladu dlouhá jen 0,3 milimetru, přičemž vzdálenost 0,3 milimetru byla samozřejmě zcela mimo možnost technologií dostupných pro zakreslení v první polovině 19. století. Žalovaný rovněž v případě části pozemku parcelní č. , číslo, z opatrnosti namítl vydržení, jelikož on i jeho právní předchůdci od roku 1712 dvůr až ke zdi domu žalobců vždy v dobré víře užívali jako svůj vlastní. Žalovaný rovněž zdůraznil, že závěr o hranici jdoucí po zdi domu žalobce č. p. , číslo, vyplynul i ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 3. 2017, jehož součástí je i geometrický plán č. , číslo, . Žalovaný v zájmu předcházení budoucích sporů rovněž navrhl, aby soud rozhodl o určení vlastnické hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, v katastrálním území , adresa, tak, že vlastnická hranice jde po linii zdiva domu žalobce č. p. , číslo, , který je součástí pozemku parcelní č. st. , číslo, . Žalovaný má totiž za to, že takové určení hranice je namístě, odpovídá poslední pokojné držbě i kritériím slušného uvážení a vzhledem ke kontroverzním tvrzením účastníků existuje i právní zájem na takovém určení.

3. Projednávaná věc představuje čtvrtý ze série sousedských sporů vedených mezi týmiž účastníky, přičemž předmětem prvního z těchto sporů projednávaného pod sp. zn. , spisová značka, byla žaloba , Jméno žalobce A, a , jméno FO, , kterou se domáhali uložení povinnosti žalovanému zdržet se stínění oken obývacího pokoje a ložnice v domě č. p. , číslo, stěnou postavenou na pozemku parcelní č. , číslo, vzdálenou zhruba 1 m od obvodové zdi domu č. p. , číslo, . O podané žalobě bylo rozhodnuto tak, že byla zamítnuta.

4. Předmětem dalšího sporu mezi účastníky byla žaloba současných žalobců a pana , Jméno žalobce A, mladšího, kterou se domáhali uložení povinnosti žalovanému oplotit svou parcelu na hranici mezi parcelami, a to na meznících bodů č. , číslo, , , číslo, a , číslo, vyměřených v roce 1994, a dále odstranit část objektů zasahujících na pozemek žalobců. Žaloba byla v části, ve které se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému oplotit svůj pozemek zamítnuta a ve zbylém rozsahu bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby.

5. V rámci třetí žaloby podané vůči žalovanému se žalobci domáhali povinnosti žalovanému odstranit plot vybudovaný na části pozemku ve spoluvlastnictví žalobců parcelní č. , číslo, . Rovněž tato žaloba byla pravomocně zamítnuta, jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný vystavěl plot na svém pozemku.

6. Sousedský spor účastníků je ostatně vyhrocen až do té míry, že oba žalobci byli rozsudkem ze dne 25. 4. 2024, č. j. , spisová značka, , pravomocně odsouzeni za přečin nebezpečného pronásledování žalovaného a jeho ženy spočívající v tom, že v období nejméně od roku 2018 do září roku 2023 v souvislosti s dlouhodobými spory o průběh hranice sousedních pozemků ve společném úmyslu znepříjemnit žalovanému a jeho manželce užívání zahrady těmto dlouhodobě a soustavně vulgárně nadávali, hrubě je uráželi, vyhrožovali jim ublížením na zdraví i usmrcením, sledovali je přes vysoký betonový plot, k němuž si za tím účelem nainstalovali kamenný stupínek, nezjištěnou látkou poškozovali rostliny na jejich zahradě, včetně těch určených k přímé konzumaci, a dopouštěli se dalších schválností.

7. Po provedeném dokazování zjistil soud a následující skutkový stav.

8. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemků parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , a to každý z nich se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné poloviny, a dále i to, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní č. st. , číslo, a pozemku parcelní č. , číslo, v katastrálním území , adresa, .

9. Z Pamětí , Anonymizováno, (založených na č. l. 89 ve spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že první známá zmínka o domu č. p. , číslo, pochází z roku 1712 a první zmínka o domu č. p. , číslo, pochází z roku 1688.

10. Z notářského zápisu č. j. , číslo, , soud zjistil, že dne 6. září 1967 byla uzavřena kupní smlouva mezi , jméno FO, a manželi , jméno FO, a , jméno FO, , na jejímž základě byl manželům , jméno FO, prodán spoluvlastnický podíl velikosti jedné poloviny na pozemku parcelní č. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, .

11. Z notářského zápisu ze dne 19. 12. 1974 soud zjistil, že dům č. p. , číslo, ve , adresa, pozemek parcelní č. st. , číslo, a pozemek parcelní č. , číslo, byly prodány a odevzdány manželi , jméno FO, a , jméno FO, žalovanému (viz č. l. 91 spisu , spisová značka, ).

12. Z restitučního spisu sp. zn. PÚ – , spisová značka, soud mimo jiné zjistil, že rozhodnutím ze dne 24. 11. 1993 Okresní pozemkový úřad Okresního úřadu , adresa, schválil podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o půdě dohodu ze dne 24. 9. 1993 uzavřenou mezi obcí , adresa, a paní , jméno FO, a žalobcem , Jméno žalobce A, , na jejímž základě byly žalobci , Jméno žalobce A, a , jméno FO, vydány pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a dům č. p. , číslo, (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 12. 1993).

13. Z přípisu Okresního úřadu , adresa, ze dne 7. 1. 1994 se podává, že Pozemkový úřad u geodetické kanceláře objednal vytyčení pozemku parcelní č. , číslo, v katastrálním území , adresa, s tím, že k zaměření měl být přizván pan , Jméno žalobce A, .

14. Z měřičského náčrtu na vytyčení hranic pozemků zaměřeného dne 30. 9. 1994 a vyhotoveného dne 15. 10. 1994 , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a , číslo, byla vymezena spojnicí mezi body 46, 48 a 49. Ohledně vlastního průběhu vytyčování hranice soud z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil, že svědkyně si na konkrétní okolnosti zaměřování hranice již s ohledem na časový odstup nevzpomíná, nicméně obecnou praxí v té době bylo, že se od pozemkového úřadu zjistily adresy či telefony dotčených lidí, kterým se zatelefonovalo či se jim poslal dopis, že se bude vyměřovat (šlo o obyčejnou poštu, nikoliv doporučené dopisy). Pokud byl zjištěn telefonický kontakt, nebyly dotčené osoby písemně vyrozumívány vůbec. Nebyl-li přítomen vlastník pozemku, mohlo vyměřování proběhnout i za účasti jiného člena rodiny či zástupce, avšak plná moc od nich vyžadována nebyla. Co se týče umístění plotu na pozemcích, pak svědkyně , jméno FO, vypověděla, že čárkovaná čára na měřičském náčrtu zobrazuje umístění plotu.

15. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne 30. 9. 1994 vyplývá, že se jej zúčastnili , jméno FO, označený jako soused na pozemku parcelní č. , číslo, , , jméno FO, označená jako soused na pozemku parcelní č. , číslo, , dále , Jméno žalobce A, a , jméno FO, (teta , jméno FO, – vlastníka pozemku parcelní č. , číslo, ), přičemž žádná ze zúčastněných stran nevznesla k vytyčené hranici pozemků žádné připomínky.

16. Přípisem , právnická osoba, ze dne 10. 4. 2024 bylo soudu sděleno, že Státnímu pozemkovému úřadu se nepodařilo zajistit žádné doklady, ze kterých by bylo patrné, z jakého důvodu paní , jméno FO, vystupovala jako vlastnice sousedního pozemku při jeho zaměření v roce 1994. Soud dále učinil telefonický dotaz na , tituly před jménem, , jméno FO, z geodetické kanceláře, který sdělil, že již nedisponuje archivem, ve kterém by se mohly nacházet dokumenty týkající se vyměřování hranic pozemků v roce 1994 s tím, že firma byla již před 11 lety zlikvidována s tím, že dokumenty týkající se vyměřování byly předány katastrálnímu úřadu. , tituly před jménem, , jméno FO, dále sdělil, že doručenkami od osob předvolaných k vyměřování často ani nedisponoval, jelikož se předvolávalo telefonicky či obyčejnou poštou. Archivovány obvykle nebyly ani plné moci (viz úřední záznam ze dne 11. 4. 2024 na č. l. 260 spisu).

17. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl starostou , Anonymizováno, v době restitučního vrácení nemovitostí žalobcům vypověděl, že obec uzavřela smlouvu o vydání předmětných pozemků v tehdejších hranicích vedených v katastru nemovitostí. Takto byly pozemky i užívány. Před vydáním pozemku neproběhlo žádné geodetické zaměření, přičemž bylo věcí žalobců, aby si jej následně zajistili sami, což byla běžná praxe. Žalovanému bylo sděleno, že sousední pozemek bude vydán v restituci, avšak hranice mezi pozemky s ním žádným způsobem řešena nebyla. Svědkovi rovněž není nic známo o tom, že by žalovaný měl užívat část pozemku žalobců. Pozemky, které byly následně vydány žalobcům, před rokem 1993 užívala obec, přičemž svědek dále vypověděl, že rozsah užívání a hranice mezi pozemky byla seznatelná s tím, že se domnívá, že se na místě nacházely zbytky zdi. Následně po vyjádření žalovaného svědek připustil, že by nemuselo jít o zeď nýbrž o plot. Svědek dále uvedl, že mu není známo nic o tom, že by existoval nějaký spor o hranice mezi pozemky žalovaného a žalobců či jejich právních předchůdců. Pokud jde o faktický stav užívání pozemků, pak svědek vypověděl, že mu byl znám, jelikož se jako starosta obce mezi lety 1990 a 1994 na daných pozemcích občas vyskytoval v rámci péče o uvedené pozemky. Ke způsobu užívání pozemků ze strany obce svědek uvedl, že v budovách se nacházely byty a na pozemku dětské hřiště. Svědek dále doplnil, že se se žalovaným nikdy nebavil o průběhu hranic mezi pozemky.

18. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vypracovaného pro účely řízení ve věci , spisová značka, 6. 3. 2017 pod pořadovým č. 27/2017 soud zjistil, že znalec při určení hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, vyšel ze zaměření provedeného , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 1994, přičemž původní body 49, 46 a 48 označil jako 32, 36 a 2. Dále pak označil původní bod 48 jako bod 6 na zdi budovy č. p. , číslo, Co se týče hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, , jde přirozená hranice po zdech staveb, a to i přes to, že tehdejší katastrální mapa s ohledem na měřítko 2880:1 obsahovala rovnou čáru. Znalec však vyšel z toho, že nejprve byla postavena stavba a mapa tvoří obraz této skutečnosti.

19. Ve znaleckém posudku č. , číslo, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, dne 20. 11. 2004 je konstatováno, že stav mapy pozemkového katastru a mapy katastru nemovitostí je v místě styku průběhu hranic pozemků parcelní č. st. , číslo, a , číslo, a parcelní č. , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, dán v terénu mezníky bodů č. , číslo, , , číslo, a , číslo, měření z roku 1994, jež byly v terénu jednoznačně identifikovány. Bohužel průběh zdi stavby stavení na pozemku parcelní č. , číslo, není přímý, jelikož se stavba vnořuje do pozemku parcelní č. st. , číslo, až o 1,20 m. Protože posudek neobsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následku vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, byl v řízení proveden pouze jako listinný důkaz.

20. Ze zápisu o zjištění průběhu a označení hranic ze dne 19. 4. 2016 se podává, že do tohoto záznamu byl zanesen údaj o tom, že hranice s pozemky parcelní č. , číslo, a st. , číslo, je sporná – probíhá soudní spor, přičemž dokument obsahuje podpis žalovaného.

21. Z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 22. 4. 2024 vyplývá, že jmenovaná se jako předseda komise účastnila zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu v katastrálním území , adresa, , o čemž byl mimo jiné pořízen změnový protokol č. , číslo, ze dne 18. 6. 2018, přičemž výsledkem bylo zjištění vlastnické hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, vedené po linii starého drátěného plotu z částečně vyvrácených betonových sloupků. Takto byla hranice zanesena v roce 2018 do digitální mapy. Tato hranice byla následně změněna na základě rozhodnutí o opravě chyby v katastru zpět na původní spornou hranici.

22. Z potvrzení katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, ze dne 2. 5. 2024 se podává, že nově navrhovaná hranice mezi nově vznikajícími pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, dle geometrického plánu č. , číslo, je totožná se zákresem průběhu hranice pozemků parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, dle ZPH , číslo, a MN , číslo, v katastrálním území , adresa, . Katastrální úřad současně sděluje, že body 829-1, 829-2, 829-3 a 829-4 v geometrickém plánu č. , číslo, katastrálního území , adresa, stabilizované plastovými mezníky odpovídají svými souřadnicemi bodům 636-316, 636-317, 636-318 a 636-319 zaměřenými v měřičském náčrtu č. , číslo, vyhotoveném v období od října 2017 do dubna 2018.

23. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , číslo, (č. l. 279 spisu) soud zjistil, že nově navržená hranice mezi nově vznikajícími pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, vede po bodech označených jako 1, 2, 3 a 4.

24. Ze změnového protokolu č. , číslo, sepsaného dne 18. 6. 2018 k výsledku zjišťování hranic pro náčrt zjišťování průběhu hranic ZPMZ č. , hodnota, pro LV , číslo, ve , adresa, vyplývá, že dne 18. 6. 2018 bylo provedeno nové šetření mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. , číslo, , přičemž byla odstraněna sporná hranice na základě rozsudku Okresního soudu v Prachaticích č. j. , spisová značka, (č. l. 103).

25. Ze zápisníku podrobného měření č. , číslo, vyhotoveného od října 2017 do dubna 2018 (č. l. 316 spisu) soud zjistil, že hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, je zde vedena po vytyčených bodech č. 316, 317, 318 a 319.

26. Z dopisu Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, ze dne 20. 10. 2022 (č. l. 280) se podává, že účastníci byli vyrozuměni o provedení opravy chybných údajů v katastru nemovitostí, přičemž bylo konstatováno, že v intravilánu katastrálního území , adresa, byla dne 14. 8. 2018 vyhlášena platnost digitální katastrální mapy, přičemž v pomocném grafickém konceptu č. , číslo, , který vznikal v terénu a v náčrtku zjišťování hranic 636, byla hranice mezi předmětnými parcelami vyznačena jako sporná. V měřičském náčrtu 636 byla však tato hranice vycházející z trojmezí pozemkových parcel č. , číslo, , , číslo, a , číslo, označena jako hranice vlastnická. Podle tohoto měřičského náčrtu hranice probíhala po stávajícím drátěném plotě po bodech 636–319, 636–318, 636–317 a 636–316 na jihozápadní roh vedlejší stavby stojící na pozemku parcelní č. , číslo, označený bodem 636–93. Hranice dále probíhala po jižní straně citované vedlejší stavby až k trojmezí pozemkové parcely č. , číslo, a stavebních parcel č. , číslo, a byla označena bodem 636–323. Pozemkové parcely č. , číslo, a , číslo, i stavební parcely č. , číslo, a , číslo, byly zakresleny již v mapě pozemkového katastru. V rámci mapování se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě. Pokud lomové body vlastnické hranice jsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na jejím průběhu shodnou, označí se červenou barvou. Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, zakreslí se do náčrtu ZPH její průběh mapovou značkou sporné hranice. K tomu také došlo v ZPH , číslo, , avšak v měřičském náčrtu , číslo, již byla chybně zakreslena vlastnická hranice probíhající po plotě. Dle grafické části náležející ke změnovému protokolu č. 1 ZPMZ , číslo, katastrální území , adresa, se původní stav, ve kterém byla vyznačena sporná hranice, změnil na nový stav, kdy hranici mezi pozemkovými parcelami tvoří plot a sloupky plotu, hranici mezi stavebními parcelami č. , číslo, a , číslo, tvoří průběh zdi stavební parcely č. , číslo, až na rozhraní budov č. p. , číslo, a č. p. , číslo, Tento změnový protokol byl však vyhotoven pouze pro LV , číslo, , ale pro sousední LV , číslo, nikoliv. I když se změnový protokol odkazoval na rozsudek č. j. , spisová značka, , ke změně popisované hranice ze sporné na vlastnickou nemělo dojít, jelikož v rozsudku nebyla řešena vlastnická hranice.

27. Následně vydaným rozhodnutím Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, ze dne 18. 1. 2023, č. j. OR – , spisová značka, (č. l. 282), nebylo vyhověno nesouhlasu žalovaného s provedením opravy údajů katastru nemovitostí oznámeným sdělením Katastrálního úřadu ze dne 20. 10. 2022, č. j. OR – , spisová značka, , přičemž bylo rozhodnuto, že průběh vlastnické hranice mezi stavební parcelou č. , číslo, , pozemkovou parcelou č. , číslo, a mezi stavební parcelou č. , číslo, a pozemkovou parcelou č. , číslo, v katastrálním území , adresa, bude i nadále určen spojnicemi podrobných bodů č. 636-99, 817–1, 817-2, 817–3, 817–4, 636–90, 817–5 a 636–81 a v katastrální mapě vyznačen jako hranice sporná.

28. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Zeměměřického a Katastrálního inspektorátu v , adresa, ze dne 30. 3. 2023, č. j. , spisová značka, (č. l. 285), kterým bylo rovněž zamítnuto odvolání žalovaného, přičemž za správný byl označen závěr o tom, že ke změně zápisu sporné hranice na hranici vlastnickou nemohlo dojít bez řádného podkladu, kterým by mohlo být například rozhodnutí soudu o určení vlastnictví k části pozemku, určení hranice soudem, popřípadě protokolárně doložený souhlas sousedů. Z rozhodnutí se dále podávají pro tuto věc podstatné následující skutečnosti. Rozhraní původního pozemku parcelní č. , číslo, a , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, bylo do katastrální mapy zakresleno již v roce 1837 v rámci původního katastrálního mapování, které bylo zavedeno v roce 1860 jako stabilní katastr. Měření bylo prováděno metodou měřičského stolu, v mnoha případech bylo povoleno i krokování. Po vyhotovení mapy byly následně počítány výměry, nejprve podle instrukce z roku 1824 tužkovým rozdělením parcel na jednoduché obrazce a plocha se počítala z odsunutých délek, nikoliv z délek měřených. Výměra každé parcely byla zatížena mimo jiné chybou měření, chybou zákresu do mapy a následně chybou odsunu měr z mapy. Hranice jednotlivých pozemků (parcel) byly zakresleny do jisté míry schématicky, neboť mapa byla vyhotovována v sáhovém měřítku 1: 2880. Katastrální evidence v té době sloužila spravedlivějšímu výběru daní, zejména s ohledem na předchozí evidence. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyly vyměřovány daně z (obytných) budov, tyto byly zakresleny mnohdy bez saudek, různých výstupků atp. Hranice pozemků byly v terénu znatelné, nebyly zpochybňovány. Takový mapový operát nemohl poskytovat dostatečnou přesnost zákresu využitelnou pro stanovování hranice v terénu. Budovy zpravidla nemohly svým průběhem zasahovat na pozemek jiného vlastníka, byly součástí pozemku. Z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností lze dovodit, že nebylo v historii měněno rozhraní budov v terénu, avšak hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, byla tvořena plotem, jehož poloha nebyla ztotožněna se zákresem v mapě. K tomu nedošlo ani v rámci vytyčovací dokumentace z roku 1994, v jehož rámci nebyl s evidovanou hranicí ztotožněn plot nacházející se v blízkosti vytyčené hranice.

29. Z protokolu o jednání konaném dne 12. 10. 2016 ve věci sp. zn. , spisová značka, vedené ve věci stejných účastníků soud zjistil, že manželka žalovaného , jméno FO, vypověděla, že předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalovaného žije od roku 1990, přičemž v té době byl vlastníkem sousední nemovitosti národní výbor a na zahradě se nacházelo dětské hřiště. Na místě bylo již v té době oplocení, které zde stálo rovněž v roce 2016, kdy proběhl výslech. Svědkyně dále uvedla, že žalobce , Jméno žalobce A, si před 20 lety nechal v zahradě něco zaměřit, o čemž ani nevěděli, jelikož geodety na pozemek žalovaného tehdy pustila jeho matka.

30. V rámci jednání dne 12. 10. 2016 byl vyslechnut i , jméno FO, , který dle protokolu vypověděl, že byl předsedou národního výboru od roku 1983 do konce roku 1990, přičemž o uvedených nemovitostech má vědomost od roku 1974, jelikož sem doprovázel svoji dceru, která zde chodila do školky. Co se týče stavby na pozemku žalobce, tak ta byla zhruba od roku 1978 využívána jako knihovna a klubovna jednotlivých spolků Národní fronty, jelikož školka byla postavena jinde. V roce 1988 bylo národním výborem a radou rozhodnuto o tom, že v zadní části budovy budou vytvořeny dva byty pro učitele. V té době došlo rovněž k vytvoření oken směrem do pozemku žalovaného, který to tehdy odsouhlasil. Se zdmi budov se určitě nehýbalo. Co se týče oplocení, tak to se dle svědka neměnilo, a to po celou dobu, co si svědek pamatuje od roku 1974.

31. Při stejném jednání byl vyslechnut rovněž svědek , jméno FO, , který vypověděl, že za dobu 40 let, po které to zde zná, nedošlo k žádné změně, s ničím se nehýbalo.

32. Svědek , jméno FO, na stejném jednání vypověděl, že k výstavbě plotu došlo v období, kdy se zde nacházela mateřská škola.

33. K provedení důkazu protokolem o jednání ve věci sp. zn. , spisová značka, soud doplňuje, že pravdivost obsahu zaznamenaných výpovědí nebyla účastníky zpochybněna a soud z něj proto činí vlastní skutkové závěry.

34. Z pravomocného rozsudku ze dne 11. 10. 2017, , spisová značka, soud zjistil, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobců, kterou se domáhali uložení povinnosti žalovanému oplotit svou parcelu na hranici mezi parcelami danou v terénu mezníky bodů č. , číslo, , , číslo, a , číslo, . Současně bylo zastaveno řízení o žalobě, kterou se žalobci domáhali odstranit části objektů umístěných na pozemku žalovaného přesahující na pozemek žalobců. Soud vyšel z toho, že žalovaný splnil veškeré podmínky vydržení.

35. Z úředního záznamu ze dne 20. 12. 2023 z trestního spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že manželka žalovaného na policii vypověděla, že ohledně plotu se nevědělo, komu patří.

36. Z náčrtu – soutisku hranic a plotů (č. l. 105) je patrné umístění stávajícího plotu ve vztahu k hranici pozemku vytyčené , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 1994 a , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2017 a ve vztahu k hranici pozemku dle stavu platnému ke dni 8. 7. 2022.

37. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek se účastnil stavby současného plotu mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, . Svědek vypověděl, že v době stavby nového plotu se na místě stále nacházel plot původní, přičemž žalovaný udělil instrukci, aby nový plot byl umístěn o 25 – 30 cm vedle plotu původního směrem do jeho pozemku parcelní č. , číslo, . Svědek dále uvedl, že sám navrhl, aby plot nebyl postaven v místě původního plotu, jelikož se zde nacházely větve a kořeny, a proto byl plot posunut více směrem do pozemku žalovaného, jelikož jde o standardní postup. Svědek rovněž vypověděl, že žalobce , Jméno žalobce B, jim pomáhal likvidovat původní plot.

38. Ze znaleckého posudku ze dne 19. 1. 2022, č. , číslo, , soud zjistil, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, určil, že stávající betonový plot mezi pozemky žalobců a žalovaného se nachází v plném rozsahu na pozemku parcelní č. , číslo, , přičemž však vycházel z digitální katastrální mapy platné od 14. 8. 2018 na základě ZPMZ , číslo39. Ze shodných prohlášení účastníků soud zjistil, že původní plot, který se nacházel mezi pozemky parcelní č. , číslo, a , číslo, končil u rohu domu žalobce a neumožňoval průchod mezi pozemky (viz protokol o jednání konaném dne 11. 11. 2024).

40. Existence původního plotu je doložena i videozáznamem ze dne 19. 9. 2019, ze kterého je patrné, že podél plotu na straně žalovaného byla vysázena souvislá řada dřevin jej podpírajících. Žalobce , Jméno žalobce B, při jednání dne 16. 4. 2024 potvrdil, že videozáznam zobrazuje stav uvedených nemovitostí v roce 2019.

41. Fotografie na č. l. 223–226 byly pořízeny při stavbě nového plotu a je z nich patrné, že před plotem ve směru k pozemku žalobců se nachází souvislá řada pařezů od čerstvě pokácených dřevin (co se týče umístění jednotlivých pozemků na fotografiích, pak účastníci učinili nesporným, že na fotografii na č. l. 221 se na levé straně fotografie nachází pozemek žalovaného a na straně pravé pozemek žalobce; pokud jde o fotografii na č. l. 222, učinili účastníci nesporným, že pozemek žalobců se na této fotografii nachází na druhé straně plotu; ohledně fotografie na č. l. 223, je nesporné, že na její levé straně se nachází pozemek žalobců).

42. Podle ustanovení § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ), ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

43. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 ObčZ).

44. Ustanovení § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanoví, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

45. Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 občanského zákoníku).

46. Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 občanského zákoníku).

47. Na základě popsaného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení učinil soud následující právní závěry.

48. Žaloba žalobců není důvodná, jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaný ke dni 1. 1. 1992 splnil podmínky pro vydržení části pozemku parcelní č. , číslo, , která se nacházela na jeho straně původního plotu, který byl postaven mezi pozemky parcelní č. , číslo, a , číslo, v době, kdy se pozemek nacházel ve vlastnictví Československého státu. Domnělým právním titulem je kupní smlouva ze dne 19. 12. 1974, kterou žalovaný nabyl své nemovitosti. Pokud jde o uplynutí vydržecí doby, soud v tomto směru odkazuje na výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a taktéž na protokol o jednání ze dne 12. 10. 2016 ve věci sp. zn. , spisová značka, a zde zaznamenané výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, svědčící jednoznačně o tom, že pozemky byly užívány stejným způsobem v rozsahu vymezeném původním plotem přinejmenším od sedmdesátých let. Ostatně tento způsob užívání není zpochybňován ani ze strany žalobců. Pokud jde o dobrou víru na straně žalovaného, má soud její existenci za prokázanou s ohledem na to, že pozemky byly po celou dobu užívány v hranicích jasně vymezených plotem, který byl zbudován nikoli žalovaným, ale tehdejším vlastníkem pozemku parcelní č. , číslo, – státem. Se zřetelem ke všem okolnostem tedy není žádný důvod domnívat se, že žalovaný nebyl v dobré víře, že mu pozemek v rozsahu oplocení patří, již od roku 1974, kdy se ujal jeho držby. Byl tedy jeho oprávněným držitelem. Ostatně dobrá víra žalovaného je žalobci zpochybňována poprvé až k momentu, kdy měl být žalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci restituce pozemků žalobců informován, že neoprávněně užívá pozemek žalobců. Takové tvrzení jednak nebylo prokázáno, jelikož , tituly před jménem, , jméno FO, naopak vypověděl, že nemá žádnou vědomost o tom, že by tak žalovaný činil (obec v rámci restituce nezajišťovala geodetické zaměření pozemků), a tím pádem jej na takovou skutečnost ani nemohl upozorňovat. Především však k restituci pozemků žalobců došlo až v roce 1993, a tedy až po uplynutí vydržecí doby. Bez významu je tedy i tvrzená možnost ztráty dobré víry v důsledku zaměření pozemků v roce 1994, ke které nadto ani nedošlo, jelikož nebylo žádným způsobem prokázáno, že by žalobce byl k zaměřování pozemků pozván či o něm vyrozuměn. Z dokazování naopak vyplynulo, že předvolávání se dělo zcela neformálním způsobem a žalovaný se zaměřování nezúčastnil, jelikož přítomna byla toliko jeho matka, u které není zřejmé, zda k tomu byla žalovaným pověřena, či zda se na místě v danou dobu pouze náhodou nacházela, jelikož zde také bydlela. I pokud by tedy nebylo možno započíst vydržecí dobu uplynulou před rokem 1992 (což však, jak bude uvedeno níže, lze), nedošlo by ke ztrátě dobré víry na straně žalovaného ani v důsledku zaměření pozemků v roce 1994. Dokladem o pozbytí dobré víry o tom, že pozemek v oplocených hranicích žalovaný vlastní, by tak mohl být až zápis o zjištění průběhu a označení hranic ze dne 19. 4. 2016 navazující na soudní spor ve věci , spisová značka, zahájený v roce 2015, avšak ten, i pokud by soud nepřihlédl k výsledku tohoto sporu (zamítnutí žaloby žalobců a konstatování, že došlo k vydržení), byl vyhotoven až po uplynutí vydržecí doby. Stejně tak ze sdělení manželky žalovaného, že se nevědělo, komu patří plot, učiněné na Polici ČR v roce 2023, tedy v době, kdy již dva roky probíhá tento soudní spor, nelze i s ohledem na neurčitost tohoto tvrzení vyvozovat žádné pro žalovaného nepříznivé závěry.

49. Co se týče argumentu žalobců, že žalovaný nemohl vydržet pozemek ve státním vlastnictví, platil tento argument pouze do nabytí účinnosti novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 509/1991 Sb., tedy do 1. 1. 1992. Jakmile uvedené omezení odpadlo, uplatnily se právní důsledky oprávněné držby, které zákon až doposud vylučoval [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 1. 1999, sp. zn. 22 Cdo 506/98, kde Nejvyšší soud vysvětlil, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, která byla doposud ve státním vlastnictví (nejde-li o věc uvedenou v § 134 odst. 2 ObčZ), má-li ji po 1. lednu 1992 nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba započíst i držbu, vykonávanou před 1. lednem 1992. Opačný názor nelze ze zákona dovodit. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že žalovaný, který se v dobré víře ujal držby pozemku v rozsahu daném jeho tehdejším oplocením v roce 1974, přičemž rozsah jeho užívání nedoznal změny, ke dni 1. 1. 1992 splnil podmínky kladené ustanovením § 134 ObčZ, a stal se v tomto rozsahu jeho vlastníkem.

50. Ze stejných důvodů soud naopak vyhověl vzájemné žalobě žalovaného, kterou se domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parcelní č. , číslo, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, , a dále určení, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parcelní č. , číslo, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, , jelikož žalovaným předložený geometrický plán pro rozdělení pozemku č. , číslo, plně respektuje výše uvedené závěry tím, že hranici mezi nově vznikajícími pozemky vede v místě původního plotu, v jehož hranicích došlo k vydržení (k tomu srov. zejména odst. 21 až 28 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaný má na určení vlastnictví naléhavý právní zájem již jen z toho důvodu, že hranice pozemků je v katastru nemovitostí vedena jako sporná. Současně lze proto nad rámec předmětu tohoto sporu konstatovat, že žalovaný vystavěl stávající plot na svém pozemku, avšak tento závěr je dovozen z důvodu vydržení části pozemku a s ohledem na výslech svědka , jméno FO, , pořízený videozáznam a fotodokumentaci a nikoli na základě z digitální katastrální mapy platné od 14. 8. 2018.

51. Ve vztahu k hranici mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a , číslo, je žaloba nedůvodná, jelikož hranice mezi těmito pozemky je tvořena zdí domu č. p. , číslo, Soud v tomto směru vychází ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , rozhodnutí Zeměměřického a Katastrálního inspektorátu v , adresa, ze dne 30. 3. 2023, č. j. , spisová značka, ze kterých je zcela jasně patrné, že byť zeď domu č. p. , číslo, nemá rovný průběh a hranice byla při tvorbě stabilního katastru zakreslena rovnou čarou, lze s ohledem na délku příslušné zdi, tehdejší možnosti mapování a sáhové měřítko 1:2880 uzavřít, že skutečný prostor dvora mezi domy č. p. , číslo, a , číslo, je totožný se zakreslením v mapě, jelikož uvedené prohnutí by v daném měřítku vůbec nebylo možné zaměřit ani seznat. O tom, že žádná část dvora ohraničeného ze severní a jižní strany domy č. p. , číslo, a , číslo, a z východu domem č. p. , číslo, se nenachází na pozemku parcelní č. , číslo, svědčí i skutečnost, že na něj z nemovitosti žalobců nevede žádný přístup a k vybudování oken vedoucích z domu č. p. , číslo, na dvůr došlo až v osmdesátých letech (viz výslech , jméno FO, ). Ostatně možnost jakéhokoliv hospodářského využití části pozemku nacházejícího se v prohnutí zdi by bylo prakticky vyloučeno. Naopak jako nanejvýš logický se jeví závěr, že hranici pozemků tvoří zeď domu č. p. , číslo, . Z těchto důvodů soud nevyšel ze závěru znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž konstatoval, že „bohužel průběh zdi stavby stavení na pozemku parcelní č. , číslo, není přímý viz podrobný plán se zaměřenými body č. , číslo, a , číslo, , kdy se stavba tohoto stavení č. p. , číslo, vnořuje do parcely st. p. , číslo, až o 1,20 m“., kterýžto závěr nadto připouští i interpretaci, že znalec touto formulací ve skutečnosti měl na mysli pouze deklaraci faktu, že zeď domu na rozdíl od zakreslení v mapě nemá rovný průběh, jak se ostatně při dotazu na možný rozpor znaleckých posudků vyjádřil znalec , tituly před jménem, , adresa, .

52. I pokud by závěr popsaný v odst. 51 odůvodnění nebyl správný a hranice by historicky nevedla po zdi domu č. p. , číslo, , nýbrž dále směrem k domu č. p. , číslo, , nemohla by být žaloba shledána důvodnou, jelikož v takovém případě by žalovaný ke dni 1. 1. 1992 splnil podmínky vydržení této části pozemku podle ustanovením § 134 ObčZ, a stal se v tomto rozsahu jeho vlastníkem, jelikož se stejně jako v případě pozemku parcelní č. , číslo, ujal jeho oprávněné držby v roce 1974 na základě stejné kupní smlouvy, přičemž jej užíval až ke zdi domu č. p. , číslo, stejně jako jeho právní předchůdci.

53. Soud neprovedl žalobci navržený výslech svědkyně , jméno FO, , jelikož s ohledem na závěr o vydržení pozemku je zjišťování okolností zaměřování vlastnické hranice v roce 2023 nadbytečné.

54. Pro úplnost se doplňuje, že i pokud by snad nedošlo k řádnému vydržení, bylo by možné konstatovat, že žalovaný by k 1. 1. 2019 vydržel pozemek v jeho původních hranicích mimořádně, jelikož i při vědomosti o spornosti hranice by mu s přihlédnutím k okolnostem daného případu (oplocení pozemku národním výborem a především konstatování soudu o tom, že pozemek řádně vydržel, v rozsudku 11. 10. 2017, č. j. , spisová značka, ) mu nešlo přičítat nepoctivý úmysl.

55. Žalobě žalobců tedy nemohlo být vyhověno, neboť jejich tvrzení nejsou správná a domáhají se určení vlastnictví v takovém rozsahu, v jakém jim právo nesvědčí.

56. Rovněž nebylo možné vyhovět vzájemné žalobě žalovaného v rozsahu, v němž se žalovaný domáhá určení, že vlastnická hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, v katastrálním území , adresa, vede po linii vnějšího okraje zdiva domu žalobců číslo popisné 35, neboť je-li hranice mezi pozemky ve vlastnictví sousedů objektivně zjistitelná, nelze postupovat podle ustanovení § 1028 občanského zákoníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 842/2020) a hranici stanovit na základě konstitutivního rozhodnutí soudu, nýbrž je namístě žalovat na určení vlastnictví, jak žalovaný učinil ohledně pozemků parcelní č. , číslo, a , číslo, (a může tak v budoucnu učinit i ohledně pozemků parcelní č. st. , číslo, a , číslo, ). Žalovaný však i po provedeném dokazování v rámci závěrečného vyjádření požadoval, aby hranice mezi pozemky byla určena s ohledem na poslední pokojnou držbu a kritéria slušného uvážení.

57. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovanému, který měl ve věci úspěch (jeho neúspěch spočívá s ohledem na podstatu projednávaného sousedského sporu pouze v zanedbatelné části, přičemž faktický stav hranice pozemků je takový, jak tvrdí žalovaný), přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 000 Kč, z odměny zástupce za 14 úkonů právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne 8. 6. 2021, 8. 11. 2021, 3. 8. 2023, 20. 11. 2023, 5. 2. 2024, dále za podání učiněné v návaznosti na jednání konané dne 16. 4. 2024 rozdělené do čtyř samostatných přípisů (ze dne 22. 4. 2024, 17. 5. 2024, 27. 6. 2024 a 4. 7. 2024), závěrečné vyjádření ze dne 30. 10. 2024 a účast na čtyřech jednáních, z nichž dvě trvala déle než 2 hodiny] podle ustanovení § 7 bodu 5 ve spojení s ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), a ze 14 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu.

58. Cestovné zástupce žalovaného činí 8 070,54 Kč a sestává z následujících položek.

59. V souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 3. 2022 náhrada 1 802,70 Kč za 290 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla.

60. Za cestu realizovanou dne 11. 1. 2024 náhrada 2 089,28 Kč za 290 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla.

61. V souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 4. 2024 náhrada 2 089,28 Kč za 290 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla.

62. Za cestu realizovanou dne 30. 7. 2024 náhrada 2 089,28 Kč za 290 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla.

63. Zástupci žalovaného pak v souvislosti s cestou na jednání k soudu a zpět podle ustanovení § 14 advokátního tarifu náleží rovněž náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (40 započatých půlhodin po 100 Kč) ve výši 4 000 Kč.

64. Žalovanému soud přiznal i náhradu odpovídající 21 % DPH ve výši 12 530,81 Kč a právo na náhradu skutečně vynaložených nákladů ve výši 13 410 Kč (cena geometrického plánu 13 310 Kč a pořízení výpisu z katastru nemovitostí za 2 strany po 50 Kč, vznik dalších nákladů nebyl doložen).

65. Protože stát má podle ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, jsou neúspěšní žalobci povinni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 1 661 Kč (znalečné v souvislosti s výslechem znalce dle pravomocného usnesení ze dne 10. 6. 2024, č. j. , spisová značka, ).

66. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.