6 C 181/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem JUDr. Bohumilem Veselým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 164 303 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 131 442,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 131 442,40 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky o 32 860,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 3. 2020 do zaplacení vyšší a dále zaplacení úroku z prodlení z částky 164 303 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 20. 2. 2020 do 20. 3. 2020, v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 57 066,70 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 9. 2020 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 164 303 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně má se [právnická osoba], uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] na vozidlo [typ vozidla ] [typ vozidla ] [typ vozidla ] [registrační značka], které provozuje podle leasingové smlouvy provozovatel [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [obec a číslo]. Dne 4. 3. 2018 došlo k pádu sněhu z domu [adresa] v [obec] a poškození vozidla. Tato nemovitost je ve vlastnictví žalované, v souladu s pojistnou smlouvou byla pojistná událost nahlášena i evidována pod [číslo]. V rámci jejího šetření bylo vypracováno stanovisko likvidátor, který zhodnotil poškození vozidla. Vozidlo bylo opraveno v autorizovaném servisu [právnická osoba], tento autoservis následně vystavil fakturu [číslo]. Žalobce uznal nárok poškozeného na náhradu škody v částce 164 303 Kč, a to po odečtení spoluúčasti a tuto v souladu s pokynem poškozeného vyplatil přímo na účet autoservisu.

2. Odpovědnost žalované za způsobenou škodu žalobkyně dovozuje z ustanovení § 2937 odst. 2 o. z., kdy vlastník nemovité věci nese odpovědnost za pád sněhu ze střechy, který je v tomto případě považován za věc movitou. Žalobkyně doložila, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti, v příčinné souvislosti s pádem sněhu ze střechy došlo ke vzniku škody na majetku ve vlastnictví poškozeného. S ohledem na odpovědnost žalované za způsobenou škodu došlo k naplnění podmínek vzniku regresního nároku žalobkyně podle ustanovení § 2820 odst. 1 o. z., na základě něhož má žalobkyně vůči žalované nárok na náhradu toho, co z titulu smluvního pojištění plnila.

3. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě částky ve výši 164 303 Kč dopisem z 5. 3. 2020, na tento dopis nebylo reagováno. Nebylo reagováno ani na výzvu k úhradě dlužné částky podle § 142a o. s. ř. zástupkyní žalobkyně.

4. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor s tím, že jej zdůvodní v následné 30denní lhůtě, což se stalo vyjádřením ze dne 24. 9. 2020. Z vyjádření žalované soud zjistil, že žalovaná uplatněný požadavek neuznává ani zčásti, podle názoru žalované z dokladů a informací vyplývá, že v předmětné věci nebyly naplněny podmínky vzniku regresního nároku žalobkyně ve smyslu § 2820 odst. 1, respektive 2937 odst. 2 o. z. Žalovaná v tomto směru namítá, že řidič motorového vozidla [typ vozidla ] [typ vozidla ] mohl a měl poškození vozidla předejít. To proto, že vozidlo zaparkoval a několik hodin nechal stát na zcela nevhodném místě, v bezprostřední blízkosti domu [adresa] v obci [obec], na jehož střeše se nacházelo větší množství právě tajícího sněhu. Z dokumentace vyplývá, že sníh na střeše nemohl řidič před zaparkování vozidla přehlédnout. Rovněž je naprosto nemožné, aby v daný okamžik nevnímal aktuální klimatické podmínky a z nich vyplývající nebezpečí pádu sněhu. Z jedné fotografie je zcela zřejmé, kde bylo rozhraní mezi suchou částí střechy a sněhem pokrytou částí střechy před jeho pádem a řidič zaparkoval vozidlo přímo pod tajícím sněhem. Žalovaná je přesvědčená, že řidič výše popsané nebezpečí podcenil, neboť mohl snadno přeparkovat na jiné bezpečnější místo. Věc je nutno posoudit s přihlédnutím k ustanovení § 2900 o. z., a žalovaná má za to, že jde o doc typický příklad v tomto směru.

5. Následná jednání ve věci byla konána 7. 12. 2020, 3. 2. 2021, 24. 3. 2021 a dne 7. 4. 2021 došlo k vyhlášení rozsudku.

6. Úvodem prvního jednání žalobkyně upřesnila označení žalované jako [právnická osoba] – [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Po zahájení řízení pak ze strany zástupce žalobkyně bylo upřesněno, že u škody byla odečtena spoluúčast pojistné smlouvy 5 %, pokud jde o předloženou fakturu na 217 740 Kč, tato byla počítána včetně DPH, bez DPH jde o základní částku 179 959 Kč s tím, že nebylo uznáno plnění ve výši 7 000 Kč jako spoluúčast.

7. V tomto směru ve vztahu k výši žalované částky soud konstatuje, že zástupce žalované při jednání dne 24. 3. 2021 uvedl, že cena opravy není ze strany žalované rozporována.

8. Při prvním jednání pak oba zástupci účastníků k výzvě soudu sdělili, že ke škodě na vozidle došlo pádem sněhu ze střechy objektu, který vlastní ČR.

9. Při prvním jednání pak po provedení listinných důkazů, které jsou uvedeny níže, byl ze strany soudu zástupce žalované poučen podle § 118a odst. 1, odst. 3 o povinnosti doplnit svá tvrzení a označených důkazů, to i ve smyslu ustanovení § 2937 o. z., z hlediska zproštění povinnosti nahrazení újmy.

10. Z doplňujícího vyjádření žalované po poučení ze strany soudu bylo zjištěno, že stavba [adresa] v [obec] byla původně pojata jako terénní stanice strážního obvodu [oblast] s bytovou jednotkou, roku 2008 v ní měla stráž přírody kancelář a inspekční pokoje. Po reorganizaci byly v objektu vytvořeny dvě bytové jednotky, které žalovaná pronajímala, jednu užíval pan [příjmení] a jednotku ve druhém nadzemním podlaží pan [příjmení] mladší. Budova tedy sloužila k uspokojení bytových potřeb nájemců, dne 3. 4. 2018 v době pádu sněhu byl kromě dvou pracovníků podlahářské firmy na místě ještě pan [příjmení] mladší, později pan [jméno] [příjmení] starší, jeho otec.

11. Jde o šikmou sedlovou střechu, krytina je sedlový šindel, vzdálenost krokve od země je cca 2,5 m, celková výška hřebene od země je 9,5 m, sklon střechy je přibližně 40 stupňů.

12. Pokud byla v budově stráž přírody, kancelář a inspekční pokoje, řešila žalovaná pouze situaci, kdy napadlo větší množství sněhu a tvořily se, zejména nad garáží tzv. převěje, a to tak, že se tyto shazovaly na zem. Stalo se to několikrát, přiměřené množství sněhu takové zásahy nevyžadovalo. Jinak místo je veřejně přístupné, ale není označené jako parkovací místo, nachází se na dvoře, na kterém lze legálně zaparkovat vozidlo i jinde. Nájemce [jméno] [příjmení] sdělil, že tam v tu chvíli byla i vozidla jinde. Neupřesnil kde, a čí to byla vozidla. Podle informace z meteorologické stanice na [obec], a to nejen z 3. 4. 2018, ale i z předchozího období je zřejmé, že 2. a ještě více 3. 4. se výrazně oteplilo za situace, kdy v oblasti ležela cca 30cm sněhová pokrývka. Průměrná denní teplota 3. 4. byla 9 stupňů Celsia, maximální teplota dokonce 14 stupňů. 2. 4. byla průměrná teplota denní 2,3 stupně Celsia, maximální pak 7 stupňů Celsia, předchozí dny bylo někde kolem bodu mrazu. Podle žalované tak sníh začal odtávat 2. 4. a 3. 4. 2018 již musel tát rychle a naprosto viditelně. Odtávání sněhu podle žalované viditelné být mohlo, to nikoliv přímo od stěny domu, ale vzhledem k tomu, že osádka vozidla musela auto obcházet, vykládat z něj věci, tak musela procházet v místě, odkud bylo do úžlabí, z něhož se sníh posléze uvolnil, vidět velmi dobře. Vozidlo mělo přijet mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou, odjet mezi šestnáctou a sedmnáctou hodinou, uvedený den podle fotografií stálo vozidlo těsně u domu na severozápadní straně.

13. Živnostník [jméno] [příjmení] zajišťoval dne 3. 4. 2018 na základě objednávky žalované pokládku linolea v bytě užívané [příjmení] mladším. S ohledem na velikost území, na kterém má žalovaná nemovitý majetek, je postupováno tak, že přijede pracovník zhotovitele, kterého žalovaná vybere, aby zjistil rozměry a další nezbytné informace. Následně si nájemce vybere krytinu a zhotovitel připraví rozpočet a zašle jej žalované k odsouhlasení. 3. 4. byla u [příjmení] pokládána krytina, takže řidič nebyl na místě poprvé. Podrobné informace o tom, kdo vozidlo řídil, jak tam pracoval, žalovaná nemá, měly tam být osoby dvě. Žalovaná neví, zda se řidič někoho ptal, kde může přesně zastavit nebo zastavil podle své úvahy, nemá informace o tom, kdo pád sněhu zjistil a žalovaná si nepamatuje, že by na daném místě v minulosti, kdy sníh padal, sklouzl ve větším množství ze střechy. Nemá ani informace o tom, zda některá na místě přítomná osoba řidiče na nevhodnost parkování upozornila.

14. Z následné repliky ze strany žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je přesvědčena, že vzhledem k okolnostem dané věci není procesní obrana žalované odůvodněna. Je poukazováno na to, že nemovitost, před kterou došlo ke škodní události, se nachází v horské oblasti [obec], o skutečnosti v podobě zvýšeného množství sněhu v zimním období a jeho pomalejšího odtávání v období jara si byla žalovaná jako odborník na horskou problematiku zcela jistě nepochybně vědoma. Vychází to i z informace, že řešila problémy s tzv. převějemi. Nepřímo pak přiznává, že jakmile započala s nájmem nemovitosti, od těchto prevenčních úkonů ustoupila. Žalovaná má k dispozici nejen zázemí meteorologické stanice, ale i povědomost o vrstvě sněhové pokrývky a dalších okolnostech a disponuje i odborným personálem, který byl schopen obhospodařovat za vlastníka pronajaté nemovitosti, provádět na nich údržbu včetně případného odstraňování nebezpečí v podobě tajícího sněhu. Žalobkyně má za to, že zajištění prevence před nepříznivými vlivy počasí včetně řešení odtávajícího sněhu bylo povinností žalované v rámci běžné správy jejího nemovitého majetku. Žalovaná přitom zcela rezignovala na jarní údržbu nemovitosti a sníh ze střechy neodstranila. Nelze proto přisvědčit jejímu tvrzení, že nezanedbala náležitý dohled nad nemovitostí podle ustanovení § 2937 o. z. Podle konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je prevenční povinností též provedení opatření zamezujících či snižujících možnost sesuvu sněhu a jeho pádu ze střechy domu na veřejně přístupná místa, např. opravou střechy, odstraněním sněhu ze střechy nebo alespoň upozornění na možnost takového nebezpečí v daném místě.

15. Pokud žalovaná odkazuje na meteorologické údaje a vyvozuje závěr, že i laické veřejnosti, kterou zcela jistě byla osoba, na jejímž majetku vznikla škoda, muselo být jasné, že sníh odtává a hrozí jeho sesuv ze střechy, tak opomíjí, proč v tomto případě sama aktivně nezasáhla a nesplnila svou prevenční povinnost v podobě odstranění tajícího sněhu ze střechy či alespoň rizikový prostor náležitě neoznačila příslušným upozorněním.

16. Osoba, na jejímž majetku vznikla škoda, je řemeslník, věnující se pokládání podlah a nelze na takovou osobu klást přehnané požadavky, pokud jde o domýšlení si vlivu aktuálního počasí na okolnosti kolem ní. Tvrzení o tom, že řemeslník nebyl na místě poprvé, je zatím ničím nepodložená teorie. Z fotografií je zřejmé, že automobil byl natočen tak, aby z něj bylo možné vykládat věci a vnášet je přímo do nemovitosti. Vlastník poškozeného automobilu si tak zcela jistě nebyl vědom hrozícího nebezpečí od sněhu, neboť tato osoba plnila povinnosti dříve uzavřené smlouvy o dílo a bylo jejím prvořadým cílem toto provést. Vlastní automobil se pohyboval v místě sesuvu sněhu a činil tak pouze jen výhradě proto, aby zajistil materiál k provedení díla, dalším okolnostem nebyl povinen věnovat svou pozornost. Nic nebránilo žalované, aby uvedeného řemeslníka sama upozornila na hrozící nebezpečí sesuvu sněhu ze střechy, což nebylo učiněno.

17. K důkaznímu návrhu žalované byly provedeny svědecké výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

18. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ta pracuje jako referentka investičního oddělení u žalované, o pádu sněhu na auto na [obec] neví nic. Ona zde na [adresa] objednávala výměnu lina na žádost kolegyně paní [příjmení], referentky pro bytové oddělení, neboť lino bylo za životností a bylo rozhodnuto, aby se vyměnilo. Kdo tam v té době bydlel, neví. Kdy dělala objednávku, neví. Dělá se to tak, že se tam pošle firma na místo, aby udělali nabídku, zaměřili to, pak jim pošlou cenovou nabídku a na základě toho se uzavře smlouva nebo se pošle objednávka, v daném případě to byla objednávka. Firma, která to zabezpečovala, byl pan [příjmení]. Firma poslala nabídku, ona vyhotovila objednávku a bylo to schváleno nadřízenými a objednávku posílali emailem. Na základě toho oni práci udělali, firma tam byla předtím, když to zaměřovali, každý objekt je jiný. Objednávka byla na m2 a určitou práci. Ona konkrétně neví, jak to dále časově probíhalo.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zaměstnanci tam přijeli v poledne, možná před polednem, pokračovali v renovaci podlahy, kterou tam dělali, když tam byli asi 2krát předtím. Během dne, když šel kolem čtvrté hodiny jeden ze zaměstnanců do auta ven, si všiml, že jim spadl na auto sníh, zavolali policii, ta přijela, zdokumentovala a tím to skončilo.

20. On v objektu jeden byt přebíral posledního dne v únoru, domluvili se, co se tam opraví, jednou z toho byla i podlahová krytina. Před událostí 3. dubna tam byli z té firmy asi 2krát, byli to stejní pracovníci. Ten den, když se to stalo, pokládali linoleum. Když přijeli 2krát předtím, on přítomen byl, auto měli postavené na dvoře jinde, než v den, kdy to spadlo. Když tam byli 2krát, tak si přesně nepamatuje, ale myslí si, že tam sníh byl proto, že to odtávalo. Auto bylo stejné, jako se kterým přijeli. Rozměry podlahy, kde to pokládali, bylo okolo 20 m2, celkem tam byli 3krát. On s nimi nemluvil o tom, jaké byly sněhové podmínky. On sám auto parkoval na dvoře. V bytě celou dobu nebydlel, spíše tam uklízel, stěhoval se, až když to bylo hotové po té pokládce.

21. Sníh na dvoře se pluhoval, on sám ze střechy nic neshrnoval. Svědek pak na aplikaci [webová adresa] ukázal při jednání to, že pracovníci firmy [právnická osoba] přijeli, z pohledu hlavní silnice šlo o příjezd vpravo a předmětné nemovitosti, což je dvůr. Auto bylo postaveno do míst, kde na mapě stojí černé auto, jak bylo označeno. Do bytu, který on užívá, je vchod bokem, vzadu jsou pak garáže. Sníh spadl z úžlabí. Pohledově fotky, které jsou uvedeny v jeho vyjádření, fotil. Auto na vyfocených fotografiích stálo na původním místě, nemyslí si, že by došlo při pádu sněhu k jeho posunu. On sám parkoval auto na místě, kde je na fotografii zelená plocha. V době, kdy tam byli pracovníci, tak tam parkovala dvě auta plus to jejich. Postupně přijel ještě otec. Když tam pracovníci byli, nepamatuje si, jaké bylo počasí. Sníh spadl z úžlabí. Od doby, co tam bydlí, se nestalo, že by musel sníh někdo shrnovat.

22. Nepamatuje se, zda svítilo sluníčko, pád sněhu trošku slyšel. Pracovníci šli hned ven. On to oznamoval na policii, přijela hlídka z Obvodního oddělení [obec], která si to fotila, kreslila. Něco jim podepisoval. Policie hovořila i s těm pracovníky, na místo před pádem sněhu přijel jeho otec [jméno] [příjmení]. Po ohledání policie auto bylo pojízdné, o vyjádření, které je založeno ve spisu, byl požádán jednou zaměstnankyní žalované. S panem [příjmení] později nemluvil. Oni z auta vynesli celou roli do bytu, pak už ven nechodili pro lino, ale pouze pro nářadí. Sníh podle fotografie byl přímo v tom úžlabí, které je vedeno mezi dvěma střechami a sjelo to. Tou dobou tam poměrně parkovaly dvě auta, nyní tak tři až čtyři. Turisti tam neparkují. Padání ze střechy se stává, nepadne to najednou, vždycky spadne část. Aby tam padala ta vrstva, tak musí být tak 10-15 cm sněhu na střeše. Když pracovníci vystoupili z auta a odcházeli, tak podle něj ten sníh vidět mohli. On v nájemní smlouvě nemá povinnost údržby bytovky. Po celou dobu, co tam byl, se nesetkal s tím, že by tam někdo z pracovníků žalované to udržoval nebo obhospodařoval, nebylo tam nikde označeno, že se tam nesmí parkovat nebo vyznačeno, že tam padá sníh. Oni parkovali na místě proto, aby se jim snáz vynášelo lino, jak sami říkali. Jedná se o prostor, kde se i běžně parkovalo.

23. V předmětné věci soud dále podle § 120 odst. 2 o. s. ř. vyslechl svědka [jméno] [příjmení], řidiče [typ vozidla ]. Z jeho výpovědi soud zjistil, že do předmětného místa jeli pokládat podlahu a stěrkovat. Když přijeli před dům, zaparkovali před vstupem, nosili tam materiál. Bylo to do patra k zákazníkovi. Při nošení kolega zjistil, že ze střechy spadl sníh a spadl těsně kolem toho auta nebo částečně na auto. Po konzultaci s majitelem auta panem [příjmení] volali policii, aby to bylo zdokumentováno. Auto bylo schopné odjet, pak už si to řešil majitel firmy sám. K dotazům pak svědek následně sdělil, že ten den byli na místě poprvé, úkol jim zadal pan [příjmení], on není jeho zaměstnanec, pouze mu vypomáhá. Je podlahářem, má živnost na podlahy. Místnost zaměřil pan [příjmení], kdo u něj objednávku udělal, to neví. Trval na tom, že na místě byl poprvé ten den. Pan [příjmení] měl sepsaný montážní list, oni jeli na místo určení, ten den se tam ale lino nepokládalo, prováděla se pouze tzv. úprava stěrkováním před položením lina. To spočívá v tom, že se rozmíchá stěrkovací hmota před položením lina s vodou, upravuje se to, aby to bylo hladké, podlaha se dává do určité roviny, aby to bylo následně připraveno k položení vlastního lina. K tomu potřebovali stěrku, penetraci a nářadí na míchání stěrky. Stěrka jsou pytle 25 kg, kolik jich tam nanesli, si nepamatuje. Dále jsou to kýble na míchání stěrky, míchadlo, akryláty, folie na dlažbu, pokud by to bylo špinavé, hadry na dlažbu.

24. Na místě byl poprvé v životě, když tam přijeli, čekal je pán, pro kterého měli dělat. Volali mu předem, že jedou. Auto zastavili před vstupními dveřmi, jedná se o dveře do bytu, aby měli co nejkratší vzdálenost, zadní částí auta stáli ke dveřím tohoto bytu. Na počasí se nepamatuje. Neví, zda pršelo, bylo teplo či sluníčko. Přijeli odpoledne, přesný čas neví. K dotazu, zda si všiml nějakého sněhu na střeše, tak toho si nevšiml. Zda si prohlédl střechu, neví. Nevybavuje si, že by pán, ke kterému přijeli, jim řekl, že by měli stát někde jinde. Časové rozpětí mezi okamžikem zastavení a pádem sněhu přesně neví, odhaduje tak na půlhodinu, hodinu. Všechno ještě nevynesli, kolega chodil průběžně, ale vlastní stěrkování už začali dělat, on byl nahoře. Nějaký rachot kolem pádu sněhu neslyšel, pracoval s míchadlem, tak tam byl hluk. S tím, že tam padl sníh, přišel kolega, když šel do auta pro nějaké věci. Sníh byl opřený o auto, poškození auta bylo viditelné na straně řidiče, čili na levé straně. Sníh spadl ze střechy z úžlabí. Do sněhu nesahal, ale viděl, že tam byly kusy ledu. Sníh neuklízeli, byl na zadní části auta. Když se dostal na místo řidiče, vyjel. Policie byla volána ještě předtím, než oni odjeli. Policie přijela na místo v době, jak to bylo, když sníh spadl. Předtím nakládali ve [obec], pak jeli přes [obec] na [obec]. Zda viděl nějaký sníh na louce či polích, si nepamatuje. Podklad, který měli udělat, udělali, neboť ještě chvíli trvalo, než přijela policie a po tu dobu oni pracovali.

25. Pokud byla svědkovi předestřena výpověď [jméno] [příjmení] v části o tom, že tam byli i předtím, tak on tam byl celkem 2krát, ale předtím ne, než byla ta událost s pádem sněhu. Byl tam ještě potom, když pokládali linoleum. Na tom, že tam byl poprvé, trvá. Z firmy tam mohl být někdo jiný, a to majitel. Uvedená podobná nehoda s pádem sněhu se mu nikdy nestala. Nevybavuje si, že by když vyjížděli na místo, bylo tam něco, co by označovalo, že tam může dojít k pádu sněhu.

26. Předložené fotografie odpovídají situaci na místě. On, když přijel na místo popředu, tak tam přijel po cestě, zatočil, pak jel dopředu. Z toho, jak ten sníh spadl z úžlabí, tak dovozuje, že tam sníh byl. Když vylezl z auta, tak se na sníh na střeše nedíval.

27. Soud dále ve věci provedl listinné důkazy předložené ze strany účastníků. V tomto směru je nutno konstatovat, že uvedené listinné důkazy prokazují skutkový děj v jeho základu, tj. pád sněhu z úžlabí střechy objektu ve vlastnictví žalované na vozidlo, případně u vozidla poškozeného, o čemž ale mezi účastníky pochybností nebylo. V tomto směru jde o hlášení pojistné události [číslo] u žalobkyně s tím, že pojistná událost byla nahlášena 19. 4. 2018 s tím, že k místu nehody došlo 3. 4. 2018, přítomna byla i policie. Zápis o poškození vozidla dokladuje, co bylo na vozidle poškozeno, jakou bude nutno udělat práci a tomuto zápisu následně odpovídá i faktura, a to [právnická osoba], [ulice a číslo], vystavená odběrateli [jméno] [příjmení], [obec a číslo], za opravu vozidla, kdy uvedená oprava stála celkem 217 740 Kč včetně DPH a bez DPH 170 950,41 Kč. Jak již shora uvedeno, po odečtení 5% spoluúčasti je pak celková škoda 164 303 Kč.

28. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je stavební objekt [adresa] v obci [obec], v [obec], je ve vlastnictví [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] přísluší hospodařit s tímto majetkem.

29. Z předložených písemností týkajících se výzvy k zaplacení dlužné částky je pro rozhodnutí soudu důležitá listina označená jako uplatnění práva na náhradu újmy zaslaná žalobkyní žalované s datem dne 5. 3. 2020, kdy požadavek k zaplacení částky 164 303 Kč je časově směrován do 15 dnů od doručení žádosti. Následně pak již zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s datem splatnosti do 22. 5. 2020.

30. Žalovaná doložila ve věci uzavření smlouvy o nájmu bytu s [jméno] [příjmení] mladším s tím, že smlouva byla uzavřena dne 26. 2. 2018 s datem od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2019 a následně pak v dodatku s prodloužením do 31. 12. 2027, kdy nájemce na základě smlouvy byl oprávněn užívat byt o velikosti 2+1 v objektu bydlení [adresa]. Další byt v tomto objektu pak byl pronajat podle smlouvy o nájmu [jméno] [příjmení] v době, kdy došlo k inkriminované události. Z listiny označené jako stanice [obec] denní data pak soud zjistil, že 4. dubna 2018 byla minimální teplota 2,2 stupně Celsia, průměrná denní teplota 9 stupňů a maximální denní teplota 14 stupňů. Den předtím to bylo 2, -2,1, 2,3 a 7 stupňů. Dále pak v předmětné oblasti v nadmořské výšce 1117 m napadl sníh 1. dubna, a to 6 cm a celková výška sněhové pokrývky byla 24 cm, 2. dubna byla celková výška 30 cm a 3. dubna 25 cm.

31. Podle listin předložených žalovaným pak na dopis žalobkyně ze dne 5. 3. 2020 žalovaná reagovala 26. 3. 2020 s tím, že automobil byl zaparkován na nebezpečném místě déle než na dobu nezbytně nutnou a proto je odmítáno, aby uvedená částka 164 303 Kč byla žalované zaplacena. Stejné stanovisko pak žalovaná zaujala i ve sděleních ze dne 21. 5. 2020 a 19. 6. 2020. Žalobkyně i žalovaná ve věci předložily fotografie pořízené panem [příjmení] mladším, ze kterých je patrno, jaká byla poloha vozidla poškozeného v době pádu sněhu. Z fotografií dále vyplývá, že sníh spadl z úžlabí střechy, podstatná část sněhu spadla vlevo od vozidla poškozeného a dále na levý bok vozidla poškozeného, kde výška sněhu je minimálně do 2/3 tohoto vozidla.

32. Další fotografie ve věci pak byly provedeny [stát. instituce] [obec], kdy jde celkem o 11 fotografií opět prokazujících pád sněhu z úžlabí střechy, na kterých je znovu dobře viditelná výška celkové sněhové spadlé hmoty a dále i poškození levého boku předmětného automobilu. Z úředního záznamu policie pak dále vyplývá, že událost oznámil 3. 4. 2018 v 17:36 hodin [jméno] [příjmení] mladší. Po příjezdu hlídky bylo zjištěno, že vozidlo [příjmení] [jméno] stojí zadní částí ke vjezdu a u levé části je veliká hromada sněhu sahající do cca 2/3 výšky vozidla a těsně přiléhající k jeho boku a na střeše pak bylo patrné mokré místo, odkud sníh ze střechy spadl a sjel. Řidič [jméno] [příjmení] sdělil, že vozidlem zaparkoval kolem 16:15 hodin, šel s kolegou pokládat podlahy do domu, v 17:20 hodin slyšel zvenku ránu a zjistil spadlý sníh.

33. Místo, kde vozidlo stálo, pak svědci [příjmení] a [příjmení] zakreslili do pohledové fotografie objektu z internetových stránek [webová adresa] (č. l. 46 a č. l. 90 spisu).

34. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba], a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětem úvěru na částku 495 Kč bylo poskytnutí finančních prostředků na koupi následně poškozeného vozidla, úvěrová smlouva byla uzavřena 29. 3. 2017. Pojištění vozidla bylo sjednáno přímo ve smlouvě o úvěru pod bodem I. v odstavci pojištění vozidla v kolonce typ havarijního pojištění. Pojišťovnou pak skutečně byla žalobkyně, spoluúčast ve výši 5 % minimálně 5 000 Kč.

35. Na základě ve věci provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k následujícím závěrům.

36. O základu skutkových zjištění nemá soud pochybností, když z důkazů jednoznačně vyplývá, že po předchozí nabídce žalované a cenové nabídce firmy [jméno] [příjmení] se sídlem [obec a číslo] bylo v domě [adresa] v [obec] přistoupeno k výměně lina v bytě nájemce [příjmení]. Uvedený objekt je přitom ve vlastnictví [země] a spravuje jej žalovaná. Výměnu formálně prováděl majitel firmy [jméno] [příjmení], dne 3. 4. 2018 pak vlastní práce prováděli pan [příjmení], který byl řidičem vozidla, se kterým se na místo dostavil a dále pan [jméno] [příjmení]. Pro tuto jízdu měli svěřené vozidlo [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], když uvedené vozidlo pořídila [právnická osoba], a vozidlo bylo havarijně pojištěno u žalobkyně.

37. Rozpor mezi svědkem [příjmení] a [příjmení] byl o tom, co konkrétně bylo dne 3. 4. 2018 prováděno, když svědek [příjmení] uvedl, že prováděli pouze přípravné práce týkající se podkladu, tj. stěrkování, svědek [příjmení] hovořil již o přímé výměně linolea. Oba svědci se shodli na tom, že na místě byla [právnická osoba] opakovaně. Soud má za to, že uvedený rozpor není pro podstatu věci rozhodující, když vychází z toho, že lepší přehled o provedených pracích měl pan [příjmení], tj., že dne 3. 4. 2021 byly prováděny ještě přípravné práce. Uvedený svědek jednoznačně přitom uvedl, že na daném místě byl v tomto směru poprvé.

38. V základu věci se pak ale oba svědci shodli na tom, co je pro věc podstatné, a tj., kde stálo vozidlo zastavené řidičem [příjmení]. Oba v tomto směru při jednání u soudu vyznačili stejná místa postavení vozidla a toto postavení je pak navíc v souladu se svědeckými výpověďmi jednoznačně patrno i na předložených fotografiích, které opatřil svědek [příjmení] a následně pak předložila ve spisu i [stát. instituce].

39. Soud v tomto směru zjistil, že vozidlo bylo postaveno zadní částí u vchodu nemovitosti, kde bydlí [příjmení], bylo postaveno šikmo z pozice úžlabí střechy, nikoliv přímo pod tímto úžlabím, ale ve vzdálenosti, která metrově nebyla konkrétně zjištěna, ale šlo o vzdálenost, kdy vozidlo bylo následně zasaženo padajícím sněhem z úžlabí střechy, kdy část tohoto sněhu spadla i na střechu a podstatná část pak spadla a byla jím zasažena levá strana vozidla [příjmení].

40. Dále soud dospěl k závěru, že k pádu sněhu došlo nikoliv okamžitě po započetí prací ze strany řidiče a jeho spolupracovníka. Po příjezdu totiž musela být vynesena stěrková hmota, dále pak k tomu příslušné nářadí, bylo již započato i provádění díla a teprve v jeho průběhu došlo k pádu. Je nepochybné, že vůz tedy musel stát minimálně po dobu více než jedné hodiny pod uvedeným úžlabím.

41. Po spadnutí sněhu pak došlo ke vzniku škody na vozidle, která byla vyčíslena částkou 164 303 Kč.

42. Ve vztahu k této škodě tato nebyla žalovanou zpochybněna, soud z předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně vyšel a doklady o provedené opravě, vystavená faktura, odpočet spoluúčasti umožňují závěr, že vyčíslená škoda žalobkyní je škoda správná.

43. Základní rozpor mezi účastníky je v právním posouzení skutkového stavu. Žalobkyně od počátku sporu dovozuje odpovědnost žalované za škodu s odkazem na ustanovení § 2937 odst. 2 o. z., a to dále v návaznosti na ustanovení § 2820 odst. 1 o. z. Podle ní v plném rozsahu odpovídá žalovaná.

44. Žalovaná svou obranu uplatňuje s odkazem na ustanovení § 2900 o. z., o prevenční povinnosti každého s tím, že řidič vozidla měl a mohl předejít škodě, neboť vozidlo zaparkoval a několik hodin nechal stát na zcela nevhodném místě v bezprostřední blízkosti domu [adresa], na jehož střeše se nacházelo větší množství právě tajícího sněhu.

45. Podle § 2937 odst. 1 o. z., způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li určit vlastník nemovité věci.

46. Podle § 2820 odst. 1 o. z., vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňující náklady, proti jinému právu na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv spojených s okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné této osobě vyplatí.

47. Podle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého práva, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

48. Soud dospěl k závěru, že základní zavinění na vzniku škody a odpovědnost ve smyslu ustanovení § 237 o. z., má žalovaná. Ta má i podle jejího vyjádření řadu objektů v oblasti [oblast] a je tedy nepochybné, že musí znát dobře problematiku odklízení sněhu z nemovitostí na počátku jarního období, možnost pádu sněhu při tání ze střech nemovitostí. Jde o speciální horský problém, který musí být opakovaný, každoroční a tudíž i častý.

49. Žalovaná v tomto směru netvrdila a ani nedoložila ničeho, co by jí znemožnilo tento problém úspěšným způsobem řešit. Nedoložila nic o případné odpovědnosti těch, kdo nemovitosti užívají, tj. nájemců, z předložené nájemné smlouvy obou nájemců není v tomto směru nic o úklidu sněhu uvedeno. Samotné místo, kde došlo k sesunu sněhu z úžlabí střechy je přitom běžně volně přístupné, žádný ze svědků ani z účastníků netvrdil, že by u vjezdu do nemovitosti bylo nějaké oznámení o zákazu vjezdu osobám, které nemají k nemovitostem žádná práva. Postavit auto u vjezdu u těchto nemovitostí tak bylo umožněno v podstatě každému, zvlášť tedy řidiči, kteří zde přijížděl provádět své dílo podle předem sjednané objednávky. Ani na místě samém pak nebylo zjištěno či tvrzeno, že by zde bylo nějaké upozornění na možnost pádu sněhu. Žalovaná strana v tomto směru neprokázala žádné své liberační důvody pro to, aby nebyla povinna způsobenou škodu hradit, bylo naopak zjištěno, že zanedbala náležitý dohled, případně údržby své nemovité věci a i ona zanedbala i prevenční povinnost předcházení škodám ve smyslu ustanovení § 2900 o. z. Byla zde prevenční povinnost žalované jako vlastníka nemovitosti, která byla zanedbána, odpovědnost žalované za vznik škody tedy dán je.

50. Soud ale současně, a to především s odkazem na ustanovení § 2900 o. z., posuzoval i spoluvinu na straně žalované pochopitelně nikoliv z pohledu samotné žalované, ale v daném případě firmy [právnická osoba], která prováděla celé dílo výměny linolea. Soud v tomto směru konstatuje, že nutno ve věci přihlédnout k tomu, že firma provádějící dílo nepřijela do míst, které by měly být pro ni neznámé z hlediska povětrnostních poměrů, neboť pracovníci, kteří se dostavili, nebyli např. ze [oblast] [oblast] a podobně, ale byli to pracovníci místní, kteří rovněž museli znát i poměry v šumavské oblasti v době počátku dubna a při tání sněhu. Z fotografií, které byly provedeny, pak jednoznačně vyplývá, že uvedená masa sněhu na střeše před jejím pádem musela být zcela naprosto jasně viditelná, že šlo o skutečně velké množství sněhu, jak pak je viditelné i na fotografiích masy sněhu vedle poškozeného auta. I když cílem pracovníků firmy bylo provedení díla, při náležité opatrnosti nemělo být přehlédnuto to, kde vozidlo stojí a že zde stálo trvale celou dobu při provádění prací. Z výslechu vyplynulo, že od příjezdu do doby pádu nebylo s vozem manipulováno, sníh přitom musel být viditelný. Došlo tedy k podcenění i prevenční povinnosti ze strany žalované ve smyslu ustanovení § 2900 o. z. Uvedené porušení soud bere jako spoluzavinění na vzniku škody a toto spoluzavinění stanovil ve výši 20 %. Toto procentuální číslo bere soud ve vztahu k shora uvedeným skutečnostem o tom, kde vozidlo stálo, jak dlouho tam stálo, možnost viditelnost masy sněhu na střeše.

51. Souhrnně je tedy konstatováno, že základní odpovědnost za vznik škody nese žalovaná, 20% spoluvinu má pak žalobkyně a toto se promítlo dále do výroků pod bodem I., II. rozsudku.

52. Ve výroku pod bodem I. rozsudku soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 80 % původní žaloby, představuje to pak částku 131 442,40 Kč. Tuto částku uložil soud k zaplacení žalované, a to včetně úroku z prodlení. Žalobkyně v žalobě požadovala úrok z prodlení od 20. 2. 2020 do zaplacení. Z dokladů předložených žalobkyní a i žalovanou pak soud zjistil, že při první výzvě k zaplacení bylo požadováno zaplacení dlužné částky do 15 dnů od doručení výzvy, když tato byla datována dnem 5. 3. 2020. Do prodlení se tedy podle názoru soudu mohla žalovaná dostat nejdříve od 21. 3. 2020. V tomto směru soud rozhodl o úrocích z prodlení, přičemž výše úroku se opírá o ustanovení § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky byla žalované uložena do tří dnů od právní moci rozsudku.

53. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky o 32 860,60 Kč vyšší s úrokem z prodlení. V této části byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku pod bodem II. žaloby, a to dále pak i s úrokem z prodlení z celkové žalované částky 164 303 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 20. 2. do 20. 3. 2020 s ohledem na posouzení splatnosti podle výzvy žalobkyně, jak uvedeno shora.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku pod bodem III. a v tomto směru postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 80 %, neúspěšná z 20 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu pak povinnost k náhradě nákladů řízení přestavuje 60 % z účtovaných nákladů. Žalobkyně náklady řízení vyúčtovala na částku 95 111,18 Kč, když šlo o zaplacený soudní poplatek v částce 6 573 Kč a dále pak odměnu za právní zastoupení. Odměna je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., kde úkon právní služby představuje částku 7 700 Kč. Zástupce žalobkyně provedl celkem 8 úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu, zaslání předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, čas na ústním jednání dne 7. 12. 2020, repliku žalobkyně ze dne 22. 1. 2021, účast na jednání dne 3. 2. 2021, vyjádření žalobkyně 12. 2. 2021 a účast na ústním jednání 24. 3. 2021. Jde tak dohromady o částku 61 600 Kč.

55. K uvedené částce je připočítávána částka 2 400 Kč za 8 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 citované vyhlášky. Dále pak jde o cestovné na trase [obec] [obec] a zpět k jízdám na jednání soudu při základní spotřebě 4,40 Kč za 1 ujetý km, průměrné spotřebě 5,7 litru na 100 km osobního automobilu, když šlo o benzin 95 při vyhláškové ceně 27,80 Kč na 1 litr. Cestovní náklady za 1 jízdu představují částku 1 807,35 Kč, dohromady 5 422,05 Kč. Dále pak jde o náhradu za promeškaný čas na cestě, a to při každém jednání vždy 10 půlhodin po 100 Kč, dohromady pak jde o částku 3 000 Kč. Soud jako důvodné posoudil i ubytování zástupce žalobkyně ve výši 750 Kč před jednáním konaným dne 3. 2. 2021, když toto jednání bylo od 08:30 hodin.

56. Odměna za právní zastoupení je zvyšována o 21% DPH a souhrnně jde právě o částku 95 111,18 Kč 60% úspěšnost ve věci z hlediska nákladů řízení pak přestavuje částku 57 066,70 Kč, a tuto částku bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupkyně žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.