6 C 93/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem JUDr. Bohumilem Veselým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: žalobě žalobkyně o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba žalobkyně o vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v k. ú. [obec] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 705 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 5. 2020 a poté následně z její strany doplňovanou podáními ze dne 2. 6. 2020, 6. 8. 2020, 18. 9. 2020 a v konečné fázi podáním ustanoveného zástupce žalobkyně ze dne 3. 12. 2020, se tato domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v [katastrální uzemí].

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 2. 9. 2020 s žalobkyní nesouhlasila s tím, že žalobkyně podílová spoluvlastnice k předmětnému bytu není.

3. Jednání ve věci bylo konáno dne 3. 2. 2021 za účasti žalobkyně, ustanoveného zástupce žalobkyně a žalované.

4. Soud jako zcela prvotní ve věci zkoumal, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Soud v tomto směru z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dne 3. 2. 2021 zjistil, že výlučnou vlastnicí bytové jednotky [číslo] v k. ú. [obec], a to v budově [adresa], je žalovaná. Nabývací titul žalované je usnesení soudu o schválení dědického dohody, a to [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a dále pak usnesení soudního exekutora o udělení příklepu [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

5. Žalovaná ve svých podáních poukazovala na rozhodnutí ve věci [spisová značka]. V tomto směru soud provedl důkaz usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci 31. 5. 2011. Z tohoto usnesení bylo zjištěno, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to mimo jiné bytové jednotky [číslo] ve [obec], bylo zastaveno, rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen. Z obsahu odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že soud rozsudkem prvního stupně zrušil mimo jiné podílové spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v rámci odvolacího řízení vzala pak žalobkyně, kterou byla v nynější věci žalovaná, žalobu zpět, neboť na podíl žalované ve výši 1/6 k bytové jednotce byla nařízena řada exekucí. Krajský soud následně řízení, jak již shora uvedeno, zastavil.

6. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je důvodem zamítnutí žaloby, nikoliv zastavení řízení. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ustanovení § 104 o. s. ř.

7. Soud ve věci dospěl k závěru, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k podání žaloby. Žalobkyně se, jak již shora uvedeno, domáhá vypořádání podílového spoluvlastnictví. Podle názoru soudu pro možnost rozhodnutí o tomto vypořádání, musí být najisto postaveno, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem předmětné bytové jednotky, to znamená, že je nositelem hmotného práva, v daném případě vlastnického práva, o něž v řízení jde a že z tohoto vlastnického práva má svá práva nebo povinnosti. Což se v dané věci nestalo. Soud nemůže tuto otázku v tomto řízení posuzovat jako předběžnou a udělat si rozhodnutí, zda žalobkyně je či není podílovou spoluvlastnicí. Zde pro možnost rozhodnutí o žalobě o vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být totiž již najisto zjištěno, že žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí, jejíž právo je zapsáno v katastru nemovitostí. Tuto skutečnosti soud z aktuálně vyžádaného výpisu z katastru nemovitostí nezjistil, zjistil naopak, že výlučnou vlastnicí je žalovaná, jejíž vlastnické právo vzniklo na základě dědického rozhodnutí z roku 2007 a následně na základě příklepu soudního exekutora v exekučním řízení v roce 2014.

8. Žalobkyně se proto nemůže v tomto řízení domáhat vypořádání podílového spoluvlastnictví, aktivně legitimována není, a soud proto ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku žalobu žalobkyně zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud rozhodl ve výroku pod bodem II. a úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná nebyla ve věci právně zastoupena, soud proto o jejích nákladech rozhodl podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. Podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 citované vyhlášky činí v daném případě úkon paušální náhrady částku 300 Kč. Žalovaná ve věci podala své vyjádření a následně se účastnila jednání, učinila tedy 2 úkony, a proto má právo na zaplacení částky 600 Kč. Žalovaná pak dále při jednání uvedla, že požaduje zaplacení benzinu za cestu autem, když ze [obec] je to 29 km. Žalovaná předložila velký technický průkaz k vozidlu [značka automobilu] [registrační značka], ze kterého bylo zjištěno, že vozidlo má jako palivo benzin 95 při průměrné spotřebě 6,5 litru na 100 km. Při výpočtu podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a průměrné ceně benzinu 27,80 Kč za 1 litr pak cena za spotřebu benzinu představuje částku 105 Kč. K této ceně není počítána sazba základní náhrady za použití motorových vozidel podle § 1 písm. b) citované vyhlášky, neboť žalovaná požádala pouze o zaplacení ceny benzinu. Náklady řízení žalované tak dohromady představují částku 705 Kč a tuto částku je povinna žalobkyně žalované zaplatit, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud v tomto směru neuvažoval o použití § 150 o. s. ř. a náklady řízení žalované nepřiznat, neboť soud nezjistil, že by zde byly v tomto směru zjištěny důvody hodné zvláštního zřetele. Žalobkyně přes opakované výzvy ze strany soudu setrvala na žalobě, setrvala na žalobě i poté, co jí byl ustanoven zástupce a z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně opakovaně podává i další podání týkající se původního spoluvlastnického vztahu s žalovanou bez ohledu na to, že již od roku 2014 podle výpisu z katastru nemovitostí nemá žádné vlastnické právo k předmětu sporu. Proto bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení, a to bez ohledu na její sociální stav.