8 C 152/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou údaje o zástupci 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa , země o zaplacení 34 760 Kč s příslušenstvím

I. Prvý žalovaný a druhý žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 34 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 760 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Prvý žalovaný a druhý žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 60 724,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 5. 2020 domáhala na prvém žalovaném zaplacení částky 34 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že dne 9. 10. 2018 v 07:15 hodin došlo na místní komunikaci v uzavřené části [územní celek] v ulici [ulice] před domem [adresa] k dopravní nehodě. Nezjištěný řidič [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví prvého žalovaného se neřídil pravidly silničního provozu, nevěnoval se plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu, v důsledku čehož s vozidlem narazil do zaparkovaného osobního vozidla tov. zn. [značka automobilu], [registrační značka], provozovaného společností [právnická osoba], které v místě zaparkoval [jméno] [příjmení]. Nezjištěný řidič vozidla [značka automobilu] po dopravní nehodě z místa odjel a nehodu neoznámil, ke zranění osob nedošlo. Protože vozidlo[značka automobilu] bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno podle zákona č. 168/1999 Sb. a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události [číslo] dne 11. 12. 2018 poškozené společnosti [právnická osoba] prostřednictvím společnosti [právnická osoba] částku 34 760 Kč za škodu na vozidle [značka automobilu] a za půjčení náhradního vozidla. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. má žalobkyně jako pojišťovna proti pojištěnému, tedy žalovanému, právo na náhradu toho, co za něj vyplatila, protože pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Žalobkyně požaduje náhradu toho, co za žalovaného vyplatila, protože pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody. (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.) Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. má žalobkyně právo na náhradu toho, co vyplatila za pojištěného (žalovaného), pokud pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 tohoto zákona, tj. povinnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele, kdy v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona. Žalobkyně se odkázala na ustanovení § 2927 o. z., dle kterého je stanovena objektivní odpovědnost žalovaného jako provozovatele vozidla tak, že„ kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou“. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 34 760 Kč jako náhradu vyplaceného pojistného plnění. Prvý žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzván předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2020, prvý žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala písemně žalovaného k úhradě žalované částky dne 17. 4. 2019, žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žalobě žalobkyně jako důvodné v celém rozsahu vyhověl, žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 34 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 28. 3. 2020 do zaplacení, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. K odvolání prvého žalovaného [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že soud prvého stupně opomenul důkazní návrhy na výslechy žalovaných, jež byly navrženy prvým žalovaným, skutkovou verzi žalovaných, zejména o použití vozidla druhým žalovaným bez vědomí prvého žalovaného hodnotil tak, aniž by k ní oba žalovaného jako účastníky vyslechl.

3. Okresní soud doplnil dokazování o výslech prvého žalovaného. Soudu se nepodařilo zajistit účast u jednání druhého žalovaného, který se na soudu známých adresách nezdržuje, písemnosti se soudu opakovaně vrátily jako nedoručené, druhý žalovaný nebyl tedy soudem vyslechnut.

4. Prvý žalovaný vypověděl, že druhý žalovaný někdy v roce 2018, když u něho byl na návštěvě, přespal u něj, mu vzal klíče od automobilu. On zjistil, že před domem auto nebylo, tak druhému žalovanému volal, kde je, co je s autem. On sděloval, že odjel s automobilem na [země]. To bylo někdy odpoledne nebo druhý den. Poté co asi po měsíci přijel, se mu přiznal, že se stala nehoda a že on vše zařídí, postará se o to. Prvý žalovaný věděl, že pojistka je psaná na něho. Uvěřil mu, dále po tom nepátral. Někdy v roce 2020 mu do práce byla doručena písemnost soudu, ze které se dozvěděl, že má platit škodu a soudní výlohy. Od žalobkyně žádnou výzvu nedostal, nekontaktovala jej ani policie při vyšetřování dopravní nehody. Tehdy měl trvalý pobyt [obec a číslo], což je adresa obecního úřadu. Poštu mu zde vybírala matka nebo sestry. On bydlel ve [obec], kam mu pošta nechodila. Druhý žalovaný od něj chtěl koupit automobil, proto i na něho byla napsaná pojistka, ale protože mu nedal peníze, nedošlo k přepisu. Druhý žalovaný si od něho automobil půjčoval, a to i třeba dvakrát v týdnu, vždy ale s dotázáním. Když zjistil, že automobil není před domem, volal automaticky druhému žalovanému, ten jej napadl jako první, on se mu přiznal, že odjel na Slovensko.

5. Soud opakuje následující zjištění shodně, jak je uvedeno v původním rozhodnutí:

6. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, který byl zrušen k odporu prvého žalovaného. Odpor byl odůvodněn tím, že nárok žalobkyně je neoprávněný, jestliže dopravní nehodu způsobil [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa] ve [země], který byl dne 9. 10. 2018 na návštěvě u žalovaného v bytě, posléze bez vědomí a souhlasu žalovaného odcizil jeho klíče od motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a odjel z bytu žalovaného. Následně způsobil s tímto vozidlem dopravní nehodu, když narazil do motorového vozidla [značka automobilu] a z místa dopravní nehody odjel. O této události se žalovaný dozvěděl až s velkým časovým odstupem, a proto nemohl nahlásit bez zbytečného odkladu žalobkyni tuto pojistnou událost. Prvý žalovaný nemohl nijak ovlivnit, že viník dopravní nehody z místa nehody ujel a neoznámil hned, co se stalo. V dané věci je nutno vyjít z ustanovení § 47 odst. 4 písm. a) a c) zákona o silničním provozu, jenž povinnost neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi a setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody ukládá jen účastníkům nehody. Prvý žalovaný se nezúčastnil dopravní nehody, nemůže být pasivně legitimován k plnění nároku z titulu ustanovení § 10 zák. č. 168/1999 Sb., jsou dány důvody pro vyloučení aplikace ustanovení § 10 tohoto zákona.

7. K odporu se žalobkyně vyjádřila tak, že prvý žalovaný o dopravní nehodě musel vědět nejpozději v listopadu 2018. Žalobkyně vyzývala žalovaného, aby splnil své povinnosti dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ten však se žalobkyní ani jeho právním zástupcem nekomunikoval, i přestože o dopravní nehodě a svých zákonných povinnostech byl informován. V relaci [stát. instituce] o dopravní nehodě je žalovaný označen jako vlastník vozidla, pokud i [jméno] [příjmení] prohlašuje, že s vozidlem odjel bez vědomí žalovaného, dle žalobkyně žalovaný není zbaven odpovědnosti jako provozovatel vozidla podle § 2927 o. z.

8. Při jednání dne 21. 10. 2020 žalobkyně navrhla, aby do řízení přistoupil na straně žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], [země], jestliže odpovědnost žalovaného jako provozovatele a [jméno] [příjmení], který způsobil dopravní nehodu, je solidární. O tom, kdo způsobil dopravní nehodu, se žalobkyně dozvěděla teprve až z odporu žalovaného.

9. Usnesením ze dne[datum], č. j. [číslo jednací], soud podle § 92 odst. 1 o. s. ř. připustil, aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník řízení přistoupil [jméno] [příjmení], narozený 5. 5. 1995 (kterého soud označuje jako druhého žalovaného).

10. Druhý žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že dopravní nehodu dne 9. 10. 2018 způsobil s [značka automobilu], jak je uvedeno v žalobě. Tento automobil chtěl od prvého žalovaného koupit, byli o tom ústně před dopravní nehodou dohodnuti, proto také měl i uzavřenou pojistnou smlouvu k automobilu. Ke koupi nakonec nedošlo. On byl na návštěvě u prvého žalovaného, když prvý žalovaný ještě spal, vzal si klíče od automobilu a odjel. On tehdy potřeboval odjet na [země], takže si vzal klíč, který byl u prvého žalovaného v pokoji. Šel za ním, aby mu o vozidlo řekl, ale on spal a viděl, že tam klíčky ležely, tak si je vzal a odjel. Po dopravní nehodě zpanikařil a odjel. Chtěl to řešit, ale k tomu se přidaly osobní problémy a dopravní nehodu pak již neřešil. Prvého žalovaného vyrozuměl asi až za měsíc, kdy mu řekl, že měl nehodu. Přiznal se mu k dopravní nehodě, prvý žalovaný o ní nevěděl. Nebavili se o tom, kdo škodu zaplatí. Druhý žalovaný měl za to, že to bude hrazeno z pojistky, kterou měl uzavřenou. Automobilem odjel na Slovensko a vrátil se právě za jeden měsíc, bylo to něco přes měsíc. Prvý žalovaný jej kontaktoval ještě ten den, kde je, on mu sděloval, že musel odjet. Byť je v pojistné smlouvě, kterou měl uzavřenou se žalobkyní, uvedeno, že je i vlastník osobního automobilu, vlastníkem nebyl, protože ke koupi nedošlo. V technickém průkazu motorového vozidla byl stále uveden původní vlastník, tedy prvý žalovaný až do jeho okamžiku vyřazení z evidence.

11. Prvý žalovaný uvedl, že v okamžiku dopravní nehody byl vlastník osobního automobilu on. Toto shodně vyplývá i z technického průkazu – osvědčení o registraci vozidla č.[číslo], dle kterého byl vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], počínaje dnem 22. 9. 2015 zapsán prvý žalovaný s bydlištěm [ulice a číslo], [obec].

12. Prvý žalovaný ke svému odporu k platebnímu rozkazu přiložil čestné prohlášení druhého žalovaného ze dne 6. 8. 2020, ve kterém druhý žalovaný prohlašuje, že dne 9. 10. 2018 byl na návštěvě u známého ve [obec], od kterého si časně ráno v době, kdy spal, vzal klíče od jeho vozu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], se kterým bez jeho vědomí odjel a následně způsobil škodnou událost na vozidle [značka automobilu] a z místa odjel za rodiči na [země] O způsobené škodě mu dal na vědomí s prodlevou více než jednoho měsíce.

13. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 9. 10. 2018 v 07:15 hodin došlo na místní komunikaci v uzavřené části [územní celek], ulice [ulice] před domem [adresa] k dopravní nehodě, a to srážce [značka automobilu], [registrační značka], který řídil nezjištěný řidič, se zaparkovaným osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], které v místě zaparkoval [značka automobilu]. Z detailu relace o dopravní nehodě, která byla šetřena [stát. instituce] pod sp. zn. [číslo] 2018, byl důvodně podezřelý řidič [značka automobilu], který v místě dopravy se nechoval ohleduplně, neřídil se pravidly silničního provozu, nevěnoval se plně řízení vozidla, nesledoval situaci v provozu, následkem čehož došlo k bočnímu střetu [značka automobilu] se zaparkovaným [značka automobilu]. Nezjištěný řidič po dopravní nehodě z místa odjel a tuto neoznámil. Při dopravní nehodě nedošlo ke zranění osob. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na [značka automobilu] odhadem pro statistické účely [stát. instituce] ve výši 30 000 Kč. Při dopravní nehodě došlo k odření laku na levém předním blatníku, k odření laku levých předních dveří, k odření laku levých zadních dveří, k promáčknutí levých zadních dveří, zdeformování levého zadního blatníku, k odřenému laku na levém zadním blatníku, k poškození levého zadního blatníku a promáčknutí levého zadního blatníku. Držitel poškozeného vozidla byla společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa].

14. Výše způsobené škody je jednak prokazována žalobkyní předloženou fotodokumentací. Dle daňového dokladu [anonymizováno] [číslo] ze dne 19. 10. 2018 firma [právnická osoba] v [obec] účtovala firmě [právnická osoba] za dodané náhradní díly částku 3 469,28 Kč se splatností 2. 11. 2018. Dle kalkulace opravy č. [anonymizováno] ze dne 10. 12. 2018 k poškozenému vozidlu [příjmení] [příjmení], [registrační značka], vystaveného [právnická osoba] žalobkyni částka na náhradních dílech 1 255,93 Kč, za provedenou práci 10 691 Kč, na vedlejších nákladech (ochranný nátěr spodku) a konzervace dutin 1 107 Kč a lakování 13 472,43 Kč, celkem tedy bez DPH 26 526,31 Kč spolu s 21 % DPH ve výši 5 570,54 Kč, pak náklady na opravu činí 32 096,90 Kč. Firma [právnická osoba] daňovým dokladem [číslo] účtuje firmě [právnická osoba] ve [obec] za opravu vozidla[značka automobilu][jméno], [registrační značka], dne 30. 11. 2018 celkem částku 42 059 Kč se splatností dne 14. 12. 2018. Dle smlouvy o zapůjčení náhradního automobilu pronajímatel [právnická osoba] zapůjčil nájemci [právnická osoba] s.ro. ve [obec] náhradní vozidlo dne 31. 10. 2018 do 9. 11. 2018, kdy za účelem zabezpečení chodu firmy, kdy na nájemném bylo účtováno 10 890 Kč.

15. Žalobkyně doložila, že k pojistné události [číslo] pojistná smlouva [číslo] vyplatila dne 11. 12. 2018 společnosti [právnická osoba] na účet [číslo] částku 34 760 Kč.

16. Dle potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 15. 10. 2018 [stát. instituce] – [anonymizováno] [územní celek], Územního [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] inspektorátu [číslo jednací] 2018 [číslo], evidenční číslo [anonymizováno] [číslo] 2018, byla šetřena dopravní nehoda, ke které došlo 9. 10. 2018 v 07:15 hodin v místě [obec] – místní komunikace u domu [adresa] v ulici [ulice] ve [obec]. Nebyl zjištěn řidič osobního automobilu [registrační značka], kterým byla způsobena dopravní nehoda na osobním automobilu [registrační značka].

17. Z pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] č. pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako pojistitel a druhý žalovaný jako pojistník dne 11. 7. 2017. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán k 11. 7. 2017 od 11:05 hodin. Ve smlouvě je uvedeno, že provozovatelem a vlastníkem/pojištěným je shodný s pojistníkem, tedy druhým žalovaným.

18. Dne 25. 1. 2019 druhý žalovaný jako pojistník písemně požádal žalobkyni o ukončení pojistné smlouvy [číslo] z důvodu vyřazení vozidla z evidence s tím, že pojistná smlouva je ukončena uplynutím dne 25. 1. 2019.

19. Dopisem ze dne 10. 12. 2018 žalobkyně oznamuje prvému žalovanému, že bylo ukončeno šetření pojistné události [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] se vznikem pojistné události ke dni 9. 10. 2008 a pojištěnému vozidlu [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Celková výše pojistného plnění byla na základě šetření stanovena na 34 760 Kč s tím, že pojistné plnění bylo vyplaceno za škodu na vozidle [příjmení] [příjmení], [registrační značka].

20. Dopisem ze dne 10. 12. 2018 žalobkyně oznámila poškozené společnosti [právnická osoba] ve [obec], že bylo ukončeno šetření pojistné události [číslo] s tím, že byla stanovena výše pojistného plnění na částku 34 760 Kč, která bude poukázána na účet poškozené.

21. Prvý žalovaný byl vyzván výzvou ze dne 17. 4. 2019 k náhradě vyplaceného pojistného plnění ve výši 34 760 Kč k pojistné události [číslo] tedy dopravní nehody ze dne 9. 10. 2018, která vznikla neznámým řidičem vozidla [registrační značka], jehož je prvý žalovaný provozovatelem, kdy při nehodě bylo poškozeno vozidlo společnosti [právnická osoba], [registrační značka]. Prvý žalovaný je vyzván k úhradě poškozeného plnění ve lhůtě do 17. 5. 2019.

22. Před podáním žaloby byl prvý žalovaný vyzván k plnění výzvou zástupce žalobkyně ze dne 19. 3. 2020, která dle dodejky byla žalovanému doručována na adresu jeho trvalého pobytu [obec a číslo] prostřednictvím [anonymizováno]

23. Soud má za prokázané, kdy ohledně tvrzení ke vzniku škodné události, vzniklé výše škody a uhrazení této škody ze strany žalobkyně nebyly v řízení uplatněny jakékoliv námitky, že dne 9. 10. 2018 v 07:15 hodin na místní komunikaci ve [obec] v ulici [ulice] před domem [adresa] druhý žalovaný způsobil dopravní nehodu, kdy [značka automobilu], [registrační značka], který byl k tomuto okamžiku ve vlastnictví prvého žalovaného, způsobil dopravní nehodu, narazil do zaparkovaného [značka automobilu], [registrační značka], a způsobil na tomto automobilu škodu. Škoda byla ze strany žalobkyně řešena v rámci pojistné události [číslo] kdy [právnická osoba] bylo u žalobkyně účtováno za opravu vozidla [značka automobilu]a za zapůjčení náhradního vozidla poškozené společnosti [právnická osoba] shora uvedená částka, dne 11. 12. 2018 žalobkyně z titulu pojistného plnění vyplatila na škodě částku 34 760 Kč. Tuto škodu žalobkyně uplatnila u žalovaného [číslo] jako u pojištěného, tedy vlastníka osobního automobilu, kterým byla škoda způsobena a ke kterému bylo sjednáno pojištění z odpovědnosti pojistnou smlouvou [číslo] se žalobkyní. Žalobkyně uplatnila vůči žalovaným právo na úhradu vyplacené částky dle ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

24. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

25. Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. má dále pojistitel právo proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu, nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

26. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

27. Podle § 2927 odst. 1, věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

28. Dle ustanovení § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

29. Na závěru o odpovědnosti prvého žalovaného nebylo soudem ničeho změněno, ani po doplněném dokazování. Jde o odpovědnost prvého žalovaného jako pojištěného, tedy vlastníka a provozovatele vozidla, která je dána právě dle citovaných ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Soud nesouhlasí s námitkou prvého žalovaného v tom směru, že prvý žalovaný nebyl účastníkem dopravní nehody, tudíž neměl povinnost dle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo dopravní nehodu ohlásit. Dle soudu tato povinnost prvého žalovaného jako pojištěného je stanovena právě v ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Prvý žalovaný se dle svého tvrzení shodným s tvrzením druhého žalovaného zhruba jeden měsíc po dni, kdy došlo k dopravní nehodě, dozvěděl o tom, že osobním automobilem v jeho vlastnictví byla způsobena dopravní nehoda a kdo tuto dopravní nehodu způsobil. Již v tento okamžik byl prvý žalovaný jako pojištěný povinen tuto skutečnost oznámit žalobkyni jako pojistiteli. Tuto povinnost si však žalovaný nesplnil, žalobkyně se teprve až z odporu prvého žalovaného dozvěděla, kdo způsobil dopravní nehodu. Navíc to nebyl ani prvý žalovaný, kdo žalobkyni jako pojistiteli vznik škodné události oznámil, a lze tak souhlasit s tvrzením žalobkyně, že žalovaný v důsledku toho, že nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, ztížil možnost řádného šetření pojistitele. Soud neshledává ani žádný důležitý důvod, který by prvému žalovanému ke splnění této povinnosti bránil.

30. Druhý žalovaný sám uvedl, že [značka automobilu], [registrační značka], způsobil dne 9. 10. 2018 dopravní nehodu, tuto neohlásil, z místa dopravní nehody ujel. Druhý žalovaný jako řidič automobilu, který porušením právní povinnosti, kdy se neřídil pravidly silničního provozu, nevěnoval se plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu, způsobil svým jednáním škodu, za kterou odpovídá. Druhý žalovaný je odpovědný jako řidič vozidla za újmu, kterou způsobil při dopravní nehodě a zároveň se na něho vztahují shora uvedená ustanovení jako prvého žalované, jestliže soud souhlasí s vyjádřením žalobkyně ohledně výkladu pojmu„ pojištěný“. Soud také odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4173/2009 ze dne 31. 8. 2011, dle kterého„ Rozumí-li se totiž podle § 2 písm. f) pro účely tohoto zákona pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje, a podle § 6 odst. 1 se pojištění odpovědnosti za škodu vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, je třeba za pojištěné považovat nejen provozovatele vozidla, ale i osobu odlišnou od provozovatele, která vozidlo tohoto provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu tak odpovídá.“ 31. Prvý žalovaný jako provozovatel dopravního prostředku odpovídá za škodu, vyjma případů, že by dopravní prostředek byl použit bez jeho vědomí nebo proti jeho vůli. Prvý žalovaný shodně s druhým žalovaným v řízení tvrdili, že druhý žalovaný si vzal předmětné vozidlo bez vědomí prvého žalovaného, kdy druhý žalovaný, který byl na návštěvě u prvého žalovaného, si šel půjčit automobil, prvý žalovaný však spal, proto si bez jeho vědomí vzal klíče od automobilu sám a s automobilem odjel. Soud však tomuto tvrzení neuvěřil, a to ani po účastnické výpovědi prvého žalovaného, který zopakoval svá tvrzení, a to s ohledem na zjištěné skutečnosti. Druhý žalovaný odjel s automobilem na dobu více jak jednoho měsíce za rodiči na Slovensko, soud si nedovede představit, že si bez vědomí prvého žalované druhý žalovaný půjčil na takto dlouhou dobu od prvého žalovaného automobil. Mezi účastníky bylo jednáno i o koupi předmětného vozidla, kdy navíc v pojistné smlouvě, která byla provedena k důkazu, druhý žalovaný sám sebe prohlašuje již vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. K důkazu byla i dále provedena listina, na základě které bylo pojišťovně oznámeno, že předmětný automobil byl vyřazen z registru vozidel, toto bylo učiněno druhým žalovaným. Prvý žalovaný v řízení několikrát opakoval, že z pojistné smlouvy pro něho neplynuly jakékoliv povinnosti, protože on nebyl pojistníkem. Na základě pojistné smlouvy již z roku 2017 byla pojištěna odpovědnost z provozu vozidla ve vlastnictví prvého žalovaného, pokud by přece nedošlo k dohodě mezi žalovanými o koupi vozidla, jistě by si prvý žalovaný takové pojištění obstaral sám, aby on jako vlastník a provozovatel vozidla měl přehled i o placení, trvání pojištění, případného plnění z pojistné smlouvy, což v tomto případě neměl. I na základě tohoto zjištění, že druhý žalovaný disponoval s pojištěním automobilu, ve spojení s tím, co vypověděl prvý žalovaný o četnosti užívání automobilu druhým žalovaným (tento jej užíval i dvakrát do týdne), poté co zjistil, že automobil nestojí před domem, automaticky volal druhému žalovanému, soud nemůže uvěřit tvrzení, že druhý žalovaný užil automobil bez vědomí prvého žalovaného. Na tomto závěru nemění ničeho ani čestné prohlášení navrženého svědka [jméno] [příjmení], který prohlašuje, že byl přítomen telefonickému hovoru žalovaných, někdy v říjnu či listopadu 2018, kdy druhý žalovaný ujistil prvého žalovaného o tom, že záležitosti spojené s dopravní nehodou sám zařídí. Ač prvý žalovaný uvádí, že již druhý den zjistil, že automobil si vzal druhý žalovaný a po měsíci se i dozvěděl, že s tímto byla způsobena dopravní nehoda, soud si opět nedovede představit, že při šetření dopravní nehody ze strany [stát. instituce] nebyl prvý žalovaný jako vlastník předmětného vozidla policií osloven. Jak vyplývá ze sdělení Policie České republiky, řidič vozidla nebyl zjištěn. Prvý žalovaný tyto jemu známé skutečnosti v rámci šetření neoznámil.

32. Soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovaným společně a nerozdílně uložil povinnost zaplacení částky 34 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z., jestliže k výzvě žalobkyně nebyla dlužná částka uhrazena, žalovaní se dostali do prodlení s peněžitým plněním. Výše úroku z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu, které se sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 391 Kč, odměny advokáta za 12 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby, jednání dne 21. 10. 2020, vyjádření ze dne 23. 10. 2020, ze dne 16. 10. 2020 a ze dne 18. 2. 2021, jednání dne 12. 5. 2021, dne 19. 7. 2021, 17. 9. 2021, 23. 3. 2022 a 27. 5. 2022), to je celkem 30 000 Kč, náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za účast u jednání dne 29. 4. 2022, které bylo odročeno, za půl úkonu právní služby, to je 1 250 Kč, náhrady hotových výdajů za 13 úkonů právní služby po 300 Kč, to je 3 900 Kč, náhrady za promeškaný čas jízdou z [obec] do [obec] a zpět za 56 započatých půlhodin po 100 Kč, to je 5 600 Kč, cestovného právního zástupce žalobkyně k jednání dne 21. 10. 2020 osobním automobilem [registrační značka], kombinované spotřeby motorové nafty 3,8 l [číslo] km v ceně dle vyhlášky 31,80 Kč l, základní náhradě za užití vozidla 4,10 Kč km při ujetých celkem 256 km, to je cestovného 1 508,04 Kč, cestovného dne 12. 5. 2021 veřejnou hromadnou dopravou ve výši 159 Kč a 125 Kč, to je 254 Kč, cestovného dne 19. 7. 2021 ve výši 150 Kč a 150 Kč, to je 300 Kč, cestovného dne 17. 9. 2021 osobním automobilem [registrační značka], kombinované spotřeby motorové nafty 3,8 l [číslo] km v ceně dle vyhlášky 36,10 Kč l, základní náhradě za užití vozidla 4,70 Kč km při ujetých celkem 284 km, to je cestovného 1 744,90 Kč, cestovného dne 23. 3. 2022 osobním automobilem [registrační značka], kombinované spotřeby motorové nafty 3,8 l [číslo] km v ceně dle předloženého dokladu 45,70 Kč l, základní náhradě za užití vozidla 4,70 Kč 1 km při ujetých celkem 284 km, to je cestovného 1 853,95 Kč, cestovného dne 29. 4. 2022 osobním automobilem [registrační značka], kombinované spotřeby motorové nafty 3,8 l [číslo] km v ceně dle předloženého dokladu 46,50 Kč l, základní náhradě za užití vozidla 4,70 Kč km při ujetých celkem 284 km, to je cestovného 1 863,04 Kč, cestovného dne 27. 5. 2022 osobním automobilem [registrační značka], kombinované spotřeby motorové nafty 3,8 l [číslo] km v ceně dle předloženého dokladu 46, 50 Kč l, základní náhradě za užití vozidla 4,70 Kč km při ujetých celkem 284 km, to je cestovného 1 863,04 Kč, a dále cestovného ve výši 149 Kč za předem zakoupené jízdné dle předložené e-jízdenky k jednání nařízenému na den 8. 11. 2021, kdy telefonicky bylo zástupci žalobkyně sděleno, že toto jednání se odročuje až dne 8. 11. 2021, to je celkem jízdného ve výši 9 535,97 Kč (pokud žalobkyně účtovala jízdné o 30 Kč vyšší, tato částka jízdného nebyla soudu doložena). Zástupce žalobkyně doložil osvědčení, že je registrován jako plátce DPH, náleží mu tedy dále 21 % DPH ve výši 10 297,55 Kč Celkem bylo žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznáno 60 724,52 Kč.