8 C 164/2023

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 205 935,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 205 935,56 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 205 935,56 Kč od 24. 6. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 205 935,56 Kč od 24. 6. 2021 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 8 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 57 788,17 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to vše v měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 27. 12. 2022 navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplacení částky 205 935,56 Kč s úrokem 8,25 % ročně z této částky od 24. 6. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 6. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne 4. 9. 2020 smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 200 000 Kč. [anonymizováno] v době uzavření smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného a žalovanému úvěr poskytla, z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný se zavázal zaplatit ode dne čerpání úvěru úrok ve výši 11 % ročně, dále byl žalovaný povinen dle smlouvy platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Smluvní strany si dohodly, že úroky i ceny za úkony podle smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami, žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, respektive poskytoval částečné plnění. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna v případě prodlení požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu 23. 6. 2021. Ke dni zesplatnění byla jistina úvěru vyčíslena na 205 935,56 Kč. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], a společností [právnická osoba], dne 26. 8. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobce. Jmění společnosti [právnická osoba], přešlo na žalobce, který vstoupil do právního postavení zaniklé společnosti, což je možno ověřit z obchodního rejstříku. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 205 935,56 Kč na dlužné jistině, dále požaduje úrok z úvěru ve výši 8,25 % ročně ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 24. 6. 2021 do zaplacení dle § 122 odst. 4 a § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, to je od 24. 6. 2021 do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván žalobkyní o zaplacení dlužné částky v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř.

2. K výzvě soudu žalobce uvedl, že při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že se žalovaným nebylo v době uzavření smlouvy vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou, nebylo s ním vedeno jednání o ukončení pracovního poměru a jeho měsíční příjem činil 35 402 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu a výše nájemného činí 5 500 Kč měsíčně. Byly prověřeny pravidelné měsíční platby žalovaného, kdy jeho výdaje činily 3 381 Kč, žalovaný nesplácel žádný jiný úvěr ani u [právnická osoba], ani u jiných bank či leasingových společností. Žalovaný předložil potvrzení svého zaměstnavatele ze dne 4. 9. 2020, jeho měsíční příjem za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy činil 1 126,79 EUR, to je 29 787 Kč (přepočteno kurzem ČNB ve výši 26,435 Kč/EUR ke dni 4. 9. 2020). Bylo ověřeno z bankovního a nebankovního registru klientských informací v České republice (registr CCB), že žalovaný neměl v době poskytnutí úvěru úvěr v jiné bance ani ve [anonymizováno]. Splátka úvěru měla činit 5 218 Kč, splátkové zatížení žalovaného by tedy činilo pouze tuto částku a žalovaný měl dostatečný příjem k pokrytí splátek i životních výdajů.

3. Při jednání soudu dne 13. 10. 2023 žalobkyně setrvala na žalobě. Uvedla, že žalovaný se na žalobkyni obrátil se žádostí o povolení splátek, navrhl splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně, na což ale žalobkyně nepřistoupila. S ohledem na výši dlužné částky by pouze jistina byla splácena po dobu 42 měsíců, a to bez zohlednění úroku, úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalobkyně by souhlasila se splácením dlužné částky minimálně však ve splátkách 10 000 Kč měsíčně.

4. Žalovaný prohlásil, že činí nesporným skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě. Je pravdou, že s [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč vyplacením na jeho účet. On uhradil pouze prvé dvě splátky po 5 200 Kč, poté ničeho dalšího neuhradil. Jeho běžný účet byl obestaven pro exekutora a ten si z účtu strhával veškeré prostředky. On měl za to, že [ulice] [anonymizováno] si zajistí, aby přednostně byly strhávány splátky úvěru. Nevěděl, že má exekuci, věděl však, že má jiný dluh. Žalovaný navrhl, aby mu bylo povoleno splácení dlužné částky v měsíčních splátkách po 5 000 Kč měsíčně, respektive ve splátkách 5 218 Kč měsíčně tak, jak bylo ujednáno ve smlouvě, jestliže navrhované splátce 10 000 Kč měsíčně by nemohl dostát. Žalovaný je stále zaměstnán v Německu s příjmem 1 600 - 1 700 EUR měsíčně, na dietách je mu vyplácena částka 1 200 EUR měsíčně. Udávaný příjem 1 600 – 1 700 EUR je jeho příjem poté, co jsou mu z platu již strženy splátky na exekuci. V současnosti splácí dluh u [anonymizována tři slova], splátky jsou strhávány ve výši kolem 400 EUR měsíčně. Podnikal, tento dluh mu vznikl z podnikání na daních. S tímto je pak spojen další dluh na zdravotním pojištění, který činí kolem 5 000 EUR s příslušenstvím. U [anonymizována dvě slova] mu zbývá doplatit ještě 2 000 EUR, což je cirka asi 5 splátek a poté od nového roku mu budou strhávány splátky na dluh na zdravotním pojištění. V České republice má dluh u [anonymizováno] [příjmení] asi ve výši asi 180 000 Kč s příslušenstvím a dále předmětný dluh. Žalovaný žije ve společné domácnosti s přítelkyní, za bydlení hradí celkem 5 000 Kč měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost.

5. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 4. 9. 2020 žalovaný uvedl, že je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou. Jeho příjem činí 35 402 Kč, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, žije sám v nájemním bytu ve vlastnictví jiné osoby, za bydlení hradí 5 500 Kč. Ostatní pravidelné výdaje jsou 3 381 Kč měsíčně. Žalovaný nemá žádné další splátky u nebankovních společností. Žalovaný k žádosti předložil potvrzení svého zaměstnavatele ze dne 4. 9. 2020 [anonymizováno], se sídlem [adresa], ve kterém zaměstnavatel potvrzuje, že žalovaný je zaměstnaný na dobu neurčitou, jeho příjem v období posledních třech měsíců činil 1 126,79 EUR čistého, z platu jsou mu činěny exekuční částky ve výši 128 EUR měsíčně, zaměstnán je od 20. 1. 2020. Žalobkyně doložila kurzovní lístek ČNB k datu 4. 9. 2020, dle kterého je přepočet EUR vůči české koruně 26,435. Dle informací registru CCB (veřejného registru dlužníků) k datu 4. 9. 2020 žalovaný neměl žádné existující kontrakty, celkové měsíční splátky jsou uvedeny ve výši 0 Kč. K datu 4. 9. 2020 ve věci žalovaného nebylo vedeno žádné insolvenční řízení, tak jak vyplývá z výstupu insolvenčního rejstříku. Soud má za to, že žalobkyně dostála řádně své povinnosti vyplývající pro ni z ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Příjem žalovaného (i po odečtení uváděné srážky exekuce v Německu) činil 1 000 EUR měsíčně čistého, tedy příjem ve výši cirka 26 435 Kč, kdy bylo ověřeno, že v České republice nemá žádné další závazky, není proti němu vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl rozvedený, neměl žádnou vyživovací povinnost. S ohledem na udávané náklady na bydlení a měsíční výdaje pak dosahovaný příjem odůvodňoval poskytnutí úvěru s měsíční splátkou 5 218 Kč.

6. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

7. Žalovaný v řízení učinil nesporným, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla dne 4. 9. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se [ulice] x [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 200 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Bylo dohodnuto, že úvěr bude splacen s úrokovou sazbou ve výši 11 % ročně nejpozději do 20. 9. 2024 v měsíčních splátkách po 5 218 Kč. Splatnost splátek byla sjednána vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, 1. splátka byla splatná do 20. 10. 2020. Při splnění všech předpokladů poslední splátka ve výši 4 700 Kč byla splatná 20. 9. 2024 Celkem bylo sjednáno 48 splátek. V článku 3.1 smlouvy bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí, budou úročeny společně s jistinou (a budou hrazeny v rámci pravidelných splátek úvěru). Úroky z úvěru budou připsány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a v den, kdy bude uplatněno právo na okamžité splacení úvěru podle článku 8.

2. V článku 4.2. bylo ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit za vyřízení úvěru poplatek 2 000 Kč a dále je povinen hradit cenu za vedení splátkového účtu a ceny za další doplňkové služby, pokud budou sjednány. Žalovaný podpisem smlouvy současně sjednal pojištění úvěru spočívající v pojištění žalovaného jako pojištěného proti neschopnosti splácet úvěr a přistoupil k rámcové pojistné smlouvě č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 15. 12. 2009. V článku 8.1 smlouvy bylo ujednáno, že za případ porušení podmínek smlouvy se považuje mimo jiné to, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce, nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. V článku 8.2 smlouvy pak bylo stanoveno, že v každém jednotlivém případě porušení podle článku 8.1 může banka prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. V tomto případě zůstává povinnost jednorázově zaplatit všechny dluhy z úvěru, a to za podmínek podle písemné výzvy.

8. Dle výpisu úvěrového účtu [číslo] byla částka 200 000 Kč dne 4. 9. 2020 poukázána na účet žalovaného. Žalovaný však nehradil řádně sjednané splátky úvěru, kdy zaplatil pouze dne 20. 11. 2020 částku 5 218 Kč, která byla započtená jako,,splátka jistiny po splatnosti“ a dále částku 5 218 Kč jako,,splátka jistiny“, ničeho dalšího žalovaný neuhradil. Ke dni 23. 6. 2021 je celková částka vyčíslena na 205 935,56 Kč. 9. [právnická osoba], výzvou ze dne 22. 5. 2021 vyzývá žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy ke dni 22. 5. 2021 po splatnosti je 33 966 Kč. Žalovaný je vyzván, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 23. 6. 2021. Dne 23. 6. 2021 [právnická osoba] žalovanému sděluje, že s ohledem na to, že nebyla pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] uhrazena, ode dne 23. 6. 2021 je celá jeho zbývající částka splatná.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 26. 8. 2021 mezi postupitelem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] a postupníkem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] byla pohledávka postupitele vzniklá ze smlouvy o úvěru postoupena postupníkovi jednorázově k datu 1. 9. 2021. Dle přílohy č. 1- pohledávek byla na žalobkyni (respektive společnost, jež zanikla fúzí sloučením se společností žalobkyně) mimo jiné postoupena i pohledávka za žalovaným, jako hlavním dlužníkem z úvěru k účtu [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

11. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 19. 7. 2022 zaslanou mu doporučenou poštou.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaný v řízení uvedl, že tato částka na jistině úvěru mu byla vyplacena na jeho účet. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru spolu se sjednaným úrokem a poplatky vrátit ve 48 splátkách po 5 218 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje dnem 20. 10. 2020. Žalovaný si však nesplnil povinnost pro něho ze smlouvy vyplývající, a to řádně a včas platit sjednané splátky, kdy na splátkách úvěru pouze zaplatil dne 20. 11. 2020 dvakrát 5 218 Kč, ničeho dalšího již neuhradil. Žalobkyně proto oprávněně přistoupila v souladu se smluvním ujednáním, a to konkrétně článku 8 smlouvě o úvěru, k prohlášení celého úvěru za splatný ke dni 23. 6. 2021. K tomuto dni dlužná jistina úvěru činila 205 935,56 Kč. Dle smluvních ujednání se stával splatný sjednaný úrok z úvěru vždy k poslednímu dni v měsíci součástí jistiny úvěru, stejně tak i sjednané poplatky. Soud shledal žalobu žalobkyně důvodnou, kdy žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 205 935,56 Kč se sjednaným úrokem, který žalobkyně ponížila v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru na 8,25 % ročně oproti sjednanému úroku ve výši 11 % ročně. Žalobkyně správně požaduje tento úrok ode dne následujícího pod ni zesplatnění, tedy od 24. 6. 2021 do zaplacení. Protože se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním, žalobkyně má dále právo na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1968 a 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ostatně jak je i shora uvedeno, žalovaný uvedl, že se nebrání své povinnosti žalobkyni dlužnou částku uhradit, toliko navrhoval povolení splácení dlužné částky.

14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

15. Soud na základě zjištěných osobních a majetkových poměrů žalovaného povolil tomuto splácet žalovanou částku v měsíčních splátkách po 8 000 Kč a náklady řízení ve splátkách po 2 000 Kč, celkem tedy bude splácet 10 000 Kč měsíčně, kdy s tímto souhlasila žalobkyně, splátky v této výši navrhovala. Žalovaný uvedl, že je v současné době zaměstnán, jeho příjem po odečtení již stržených splátek pro exekuce, která jsou proti němu vedená v Německu, mu zbývá čistého 1600 1700 EUR. Dle toho žalovaný pobírá ještě dále diety, ze kterých si hradí pobyt a stravné v Německu. Žalovaný bydlí společně s přítelkyní, nemá žádnou vyživovací povinnost, na nákladech s bydlením žalovaný udával částku 5 000 Kč měsíčně. Příjem již po odečtení učiněných srážek žalovaného tedy představuje 40 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že kromě splátek exekuce žádný další dluh zatím nesplácí. Splátky žalovanému byly povoleny z toho důvodu, že žalovaný není schopen celkovou dlužnou částku zaplatit najednou. Soud ale musí také při povolení splátek přihlédnout k oprávněným zájmům žalobkyně, kdy žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky úvěru, tuto povinnost si nedodržel, porušil ji a žalobkyně, respektive její právní předchůdkyni, na splátkách úvěru téměř ničeho neuhradil. Soud povolí splátky tak, aby v přiměřeném časovém horizontu byl dluh uhrazen. Jen žalovaná částka představuje 205 935,56 Kč, k tomu pak bylo přiznáno žalobkyni právo na zaplacení úroku a úroku z prodlení. Splátky navrhované žalovaným by vedly k naprosto neúměrně dlouhému splácení dlužné částky. S ohledem i na tvrzený příjem žalobce, a to, že byť má další dluhy, ničeho dalšího v současnosti nehradí, má soud za to, že není důvodu povolit splátky ve výši navrhované žalovaným. Splácení dlužné částky bylo žalovanému povoleno pod ztrátou výhody splátek, to znamená, že neuhradí-li žalovaný některou ze splátek ve stanoveném termínu splatnosti, ztrácí výhodu dalších splátek a žalobkyně má právo na zaplacení celé pohledávky.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 238 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby po 9 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast na jednání soudu 13. 10. 2023), to je 36 560 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč, to je 1 200 Kč, cestové [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], při kombinované spotřebě 6,1l/100km benzínu při ceně dle vyhlášky 41,20 Kč/1l a základní náhradě za 1km jízdy 5,20 Kč při ujetých celkem 284 km z [obec] do [obec] a zpět, to je cestovného 2 190,55 Kč, náhrady za promeškaný čas za 10 půlhodin po 100 Kč, to je 1000 Kč a 21% DPH ve výši 8 599,62 Kč Celkem bylo žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznáno 57 788,17 Kč.