8 C 206/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem údaje o zástupci , sídlem adresa o zaplacení 61 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 61 000 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení částku 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 42 614,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně žalobou ze dne 6. 10. 2020 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 61 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 3. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že dne 23. 10. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalované vyhotovit pro žalobkyni dokumentaci stavby: [anonymizována tři slova] v [obec] na pozemcích p. [číslo] v [katastrální uzemí] a závazek žalobkyně dílo převzít, zaplatit za ně dohodnutou cenu a poskytnout zhotoviteli potřebné spolupůsobení. Za vyhotovení díla byly uhrazeny zálohy, a to 25 000 Kč dne 29. 10. 2018 a 36 000 Kč dne 20. 12. 2018. Protože žalovaná nedodržela lhůty uvedené v článku IV. smlouvy o dílo, uplatnila žalobkyně článek VIII. smlouvy o dílo a dopisem ze dne 15. 3. 2019 od smlouvy o dílo odstoupila. To odůvodnila tím, že žalovaná nedodala dokumentaci v termínu stanoveném ve smlouvě, nekomunikovala, neodpovídala na písemné otázky a připomínky zaslané prostřednictvím e-mailu. I přes výzvy nedošlo ze strany žalobkyně k odevzdání předmětu díla. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou k vrácení již zaplacených záloh ve výši 61 000 Kč na účet žalobkyně do 22. 3. 2019. Dne 26. 3. 2019 byla žalobkyni doručena výzva žalované k poskytnutí součinnosti, ve které žalovaná výpověď neuznává. Na výzvu poskytnutí součinnosti žalobkyně reagovala odpovědí, kde uvedla, že žalobkyně o úmyslu odstoupit od smlouvy informovala žalovanou již dne 11. 3. 2019 prostřednictvím e-mailové zprávy, na kterou žalovaná žádným způsobem nereagovala. Předžalobní výzva byla žalované zaslána prostřednictvím jejího právního zástupce dne 13. 8. 2020. Žalovaná nesplnila povinnost uvedenou ve smlouvě o dílo, dílo nedodala v sjednaném čase a řádně. Na žalovanou částku žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila.

2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen k odporu žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, jestliže odstoupení od smlouvy je neplatné, smlouva trvá i nadále a žalobkyni nesvědčí žádný titul na zaplacení částky 61 000 Kč s příslušenstvím. Nespornou žalovaná učinila skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 23. 10. 2018 uzavřena písemná smlouva o dílo na zhotovení dokumentace stavby„ Výstavba skladových hal v [obec]; na pozemcích p. [číslo]; [katastrální uzemí] u [obec]“. Žalovaná se jako zhotovitel zavázala vyhotovit pro objednatele dokumentaci stavby a žalobkyně jako objednatel se zavázala dílo převzít, zaplatit za ně dohodnutou cenu a poskytnout zhotoviteli potřebné spolupůsobení. Žalovaná zejména odkázala na článek V. odstavec první smlouvy, kde bylo ujednáno, že objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli další nezbytnou součinnost, jejíž potřeba vznikne v průběhu projektové přípravy, zejména poskytne zhotoviteli neprodleně všechny informace o skutečnostech, které mohou mít jakýkoli vliv na řádné zhotovení díla. Lhůty a rozsah plnění budou upřesňovány při konzultacích v závislosti na stavu a možnostech řízení. V článku I. smlouvy bylo ujednáno„ že umístění a založení hal bude konzultováno s jejich výrobcem (dodavatelem)“. Žalobkyni již při první schůzce v srpnu 2018 bylo známo, že pro řádné splnění díla je nezbytné, aby žalované byl předán kontakt na smluvního dodavatele hal. Tomu pak odpovídá právě uvedené smluvní ujednání, a to nezbytnost konzultovat umístění a založení hal s jejich výrobcem. Tato skutečnost vyplývá i z e-mailové komunikace mezi účastníky, konkrétně z e-mailu ze dne 20. 2. 2019. Počátkem února 2019 žalovaná upozornila žalobkyni na nutnost poskytnutí doplňujících informací a údajů od dodavatele hal, aby mohly být zapracovány do projektové dokumentace. Šlo zejména o technickou dokumentaci ke konkrétní hale vybraného dodavatele. Žalovaná i přes urgence neměla od žalobkyně potřebné informace a podklady o halách, bez těchto materiálů nebylo možné projektovou dokumentaci řádně dokončit. Dle zákona o územním plánování a stavebním řádu projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. V rámci této odpovědnosti je projektant povinen zajistit, že jsou splněny požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona. V případě, že projektová dokumentace je zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, zde montovaná hala, požadavek § 156 stavebního zákona se splní doložením technické dokumentace výrobce (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). Žalovaná sdělila telefonicky i e-mailem žalobkyni, že do doby, než žalobkyně dokončí výběr dodavatele, v dokumentaci akceptuje žalobkyní navrženou původní velikost hal a zatím pokračuje v projektových pracích, např. upřesněním výškové kóty příjezdové cesty s návazností na terénní úpravy, aby mohly být po dodání technické dokumentace výrobce žalobkyní co nejrychleji dokončeny. Dle žalované to bylo již nad rámec běžného postupu projektové přípravy. Pokud by žalobkyně poskytovala řádně součinnost dle smlouvy o dílo, tyto práce, tj. dořešení terénních úprav by se dělalo až v návaznosti na řešení usazení a založení konkrétních hal. Žalovaná objektivně nemohla bez sdělení příslušných podkladů a údajů o halách projektovou dokumentaci řádně dokončit. Žalobkyně o vysvětlení situace a nalezení smírné cesty nejevila zájem, žalovanou žádala o dodání dokončené projektové dokumentace. Následně 14. 3. 2020 zaslala žalobkyně žalované odstoupení od smlouvy. Žalovaná má naopak za to, že žalobkyni tím, že neposkytla žalované ani přes její opakované urgence potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí informací a údajů o halách porušila smlouvu, neposkytla žalované jako zhotoviteli součinnost potřebnou ke splnění dluhu a naopak je tedy v prodlení žalobkyně. Dle žalované odstoupení od smlouvy ze dne 15. 3. 2019 (mylně nazvané jako„ výpověď“) je neplatná. Žalovaná s ní zásadně nesouhlasí.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 23. 10. 2018 byla mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, předmětem které byl závazek žalované vyhotovit pro žalobkyni dokumentaci stavby„ Výstavba skladových hal v [obec]; na pozemcích p. [číslo]; [katastrální uzemí]“. Žalovaná se zavázala vypracovat dokumentaci stavby za podmínek dohodnutých ve smlouvě, žalobkyně se zavázala zhotovené dílo převzít, zaplatit za ně dohodnutou cenu a poskytnout žalované potřebné spolupůsobení. V článku I. odstavec„ Výchozí zadání“ bylo ujednáno, které náležitosti bude obsahovat zpracovaná dokumentace. Bylo ujednáno, že posouzení úplnosti a stavu objednatelem předložených dokladů, ověření, zaměření a požadavků státní správy budou provedeny v rozsahu nezbytném pro záměr. Návrhy řešení na úrovně studie budou konzultovány s objednatelem tak, aby řešení odpovídalo požadavkům a představám objednatele při respektování požadavků státní správy a platných právních a technických norem. Výsledkem bude výsledný návrh odsouhlasený objednatelem, který se stane podkladem pro další stupňové projektové dokumentace, tj. dokumentace sloučené pro společné územní a stavební řízení. Účastníky bylo ujednáno, že umístění a založení hal bude konzultováno s jejich výrobcem (dodavatelem). Součástí řešení bylo umístění vrtané studny, jímka na vyvážení, vsakovací jezírko pro likvidaci dešťové vody a příslušné inženýrské sítě s tím, že manipulační plocha bude napojena na sjezd z přilehlé komunikace v jižní části pozemku. Žalovaná jako zhotovitel při přípravě a v průběhu stavebního řízení dle smlouvy zastupovala objednatele na základě plné moci. Projektová dokumentace podle schváleného návrhu měla být vypracována v rozsahu dokumentace pro rozhodnutí o umístění stavby (územní souhlas) a pro stavební povolení (ohlášení stavby) dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. V článku II. byla ujednána cena díla, která nepřekročí 160 000 Kč. V článku III. byly ujednány platební podmínky tak, že při podpisu smlouvy bude zaplacena záloha 25 000 Kč, dále splátka při odsouhlasení výchozího návrhu objednatelem ve výši 25 000 Kč až 40 000 Kč, splátka při předání projektové dokumentace sloučené činila dle smlouvy 50 000 Kč až 85 000 Kč a splátka při vydání stavebního povolení 10 000 Kč. Dle článku IV.„ lhůty a místo plnění“ žalovaná jako zhotovitel byla povinna provést posouzení úplnosti a stavu objednatelem předložených podkladů a ověření zaměření nejpozději v termínu do 21 dnů od složení zálohy. Dále byla povinna připravit návrhy k první konzultaci s klientem nejpozději v termínu do 30 dnů od složení zálohy. Žalovaná byla dále povinna připravit k předání objednateli projektovou dokumentaci sloučenou nejpozději v termínu do 75 dnů od odsouhlasení výsledného návrhu objednatelem. Dále bylo ujednáno, že žalovaná bude vykonávat autorský dozor v průběhu realizace stavby nejpozději do 31. 12. 2023. Dle článku VI.„ Splnění závazků“ objednatel a zhotovitel budou považovat dílo za dodané, pokud jej zhotovitel dodá ve sjednaném čase plnění a řádně. V případě, že zhotovitel předá dílo objednateli s vadami, je dílo do doby uspokojení práv objednatelů z odpovědnosti za vady pokládáno smluvními stranami za nedodané. Dle článku VIII. smlouvy„ Odstoupení od smlouvy“ objednatel má právo až do zhotovení díla od smlouvy odstoupit, přičemž odstoupení musí být provedeno písemnou formou. Zhotovitel má v takovém případě právo na zaplacení části ceny, která odpovídá poměru prací na zhotovení díla, které byly vykonány do doby účinnosti odstoupení. Objednatel má rovněž právo od smlouvy odstoupit, pokud je zjevné, že dílo nebude včas dokončeno, anebo nebude provedeno řádně v souladu s ujednáním této smlouvy. To platí za podmínky, že zhotovitel neodstraní písemně vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě, přičemž tato lhůta musí odpovídat technickým možnostem jejich nápravy.

4. Dopisem ze dne 15. 3. 2019 sděluje žalobkyně žalované, že vypovídá smlouvu na zhotovení dokumentace stavby uzavřenou dne 23. 10. 2018, jestliže žalovaná jako zhotovitel nedodala dokumentaci dle smlouvy v termínu, nekomunikuje a neodpovídá na písemné dotazy a připomínky zaslané e-mailem. V telefonním rozhovoru slibuje zaslání svého vyjádření a dosud tak neučinila i přes několikeré výzvy. Neposkytuje žádnou součinnost a odmítá předložit jakoukoliv část díla ke konzultaci. Protože dosud ani nedoložila, že by dokumentace nebo nějaká její část byla zhotovena, a to i po výzvách k jejímu doložení, má žalobkyně za to, že žádná dokumentace neexistuje. Žalovaná je současně vyzvána k vrácení již zaplacených záloh ve výši 61 000 Kč na účet žalobkyně do 22. 3. 2019.

5. Žalobkyně výpisem ze svého účtu doložila, že poukázala na účet žalované dne 29. 10. 2018 částku 25 000 Kč na záloze projektu a dne 20. 12. 2018 částku 36 000 Kč jako platbu„ [část obce]“.

6. V reakci na obdrženou listinu„ Výpověď a ukončení smlouvy na zhotovení dokumentace stavby“ datovanou 15. 3. 2019 žalovaná prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 26. 3. 2019 vyzývá žalobkyni k poskytnutí součinnosti dle článku V. smlouvy o dílo. Žalovaná sděluje, že neuznává odstoupení od smlouvy, jestliže smlouvu o dílo žádným způsobem neporušila, naopak to byla žalobkyně, která opakovaným výzvám žalované o dodání podkladů a technických požadavků od konkrétního dodavatele hal (tj. specifikace hal) takové podklady nezbytné k řádnému provádění díla dle smlouvy žalované nedodala. Bez těchto podkladů žalovaná nemůže dílo řádně dokončit, vytvořit příslušnou výkresovou dokumentaci.

7. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou zástupce žalobkyně ze dne 13. 8. 2020.

8. Soudu byla předložena e-mailová korespondence mezi statutárním zástupcem žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] a žalovanou, ze které bylo zjištěno, že dne 6. 2. 2019 žalobkyně žádá žalovanou o sdělení, v jakém stavu je zpracování projektové dokumentace, jestliže se blíží její předání. Žalovaná tohoto dne odpovídá, že [anonymizováno] dostal žádost o připojení, zatím se neozval. Panely jsou zaměřené, žalovaná zpracovává terénní úpravy. Dále žalovaná činí dotaz, zda má žalobkyně nějaké zprávy od dodavatelů hal s tím, že sděluje„ pokud ne, nechám v dokumentaci původní velikost“. K tomuto dotazu žalované je žalobkyní sdělováno, že„ velikost hal zůstává stejná, jednal jsem s [právnická osoba], tel. [tel. číslo] a dal jsem jim kontakt na Vás. Ozvěte se jim.“. Dne 7. 2. 2019 žalobkyně žádá žalovanou o výšku zaměřených panelů. Následně e-mailem z 20. 2. 2019 žalobkyně sděluje, že posílá nabídku pana [příjmení] s tím, že je potřeba dojednat, kdy jsou schopni dodat podklady pro projekt. Přílohou je pak nabídka firmy [email]. Téhož dne 20. 2. 2019 žalobkyně zasílá žalované nabídku od [anonymizováno] se sdělením, že není známo, zda jsou schopni dodat potřebné podklady do projektu tak, aby mohla být zpracovaná dokumentace pro stavební povolení. Dále je sdělováno, že byla oslovena další firma, která by měla zpracovat nabídku, po obdržení bude zaslána. Dále je zaslána 20. 2. 2019 žádost žalobkyně o zaslání kóty výšky panelového sjezdu na jeho konci. Dne 25. 2. 2019 žalobkyně žalované sděluje, že se blíží termín odevzdání projektové dokumentace, jestliže odsouhlasení návrhu a vystavení faktury bylo 18. 12. 2019 a plus 75 dní. E-mailem ze dne 2. 3. 2019 je žalovaná žádána o návrh termínu schůzky, jestliže v pondělí je poslední termín dle smlouvy o dílo k odevzdání projektu pro stavební povolení. Následně e-mailem ze dne 6. 3. 2019 je žalovaná žalobkyní vyzvána k dodání projektové dokumentace dle smlouvy o dílo, žádáno o sdělení termínu, kdy bude dokumentace předána. E-mailem ze dne 14. 3. 2019 je žalobkyní žalované sděleno, že s ohledem na to, že do stanoveného termínu 13. 3. 2019 žalovaná nedodala žádné dokumenty projektu dle smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace, nezaslala dopis, který v telefonu slíbila, je odstoupeno od smlouvy o dílo. Žalovaná nedodala písemně žádné výsledky své práce, nepřijela na požadovanou schůzku, kde měla doložit stav projektu, má žalobkyně za to, že žádné práce provedeny nejsou, není dodána ani částečně využitelná část díla, je požadováno vrácení zaplacených záloh. Vrácení záloh je požadováno do 15. 3. 2019 E-mailem ze dne 14. 3. 2019 žalovaná sděluje statutárnímu zástupci žalobkyně, že odmítá odstoupení od smlouvy o dílo a bude trvat na právu dílo dokončit. Žalovaná sděluje, že po předchozích telefonických a verbálních sdělení upozorňuje na nutnost dodání podkladů a technických požadavků od konkrétního dodavatele hal. Dále žalovaná sděluje, že do cca 20. 2. 2019 bylo na zakázce odpracováno přibližně 65 % objemu práce mimo inženýrskou činnost.

9. O dodání projektové dokumentace je žalovaná dále žádána e-maily žalobkyně ze dne 11. 3. 2019 s tím, že termín dokončení a předání díla uplynul a přes několikeré výzvy žalovaná nekomunikuje, dílo nedodala. V telefonním hovoru dne 8. 3. 2019 slíbila písemně dodat stav projektu a návrh na pokračování. Dosud se tak nestalo. Návrh na to, že [titul] [příjmení] k žalované přijede, odmítla, tak aby společně byl posouzen stav a možnost dokončení hotové části projektu. Argumentace, že žalovaná nebude ukazovat nedokončený projekt, vzbuzuje oprávněnou obavu, že na projektu nepracovala, a že není co předložit.

10. Statutární zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] vypověděl, že po uzavření smlouvy o dílo, kterou vypracovávala žalovaná, byla zaplacena záloha, která byla podmínkou zahájení prací. Dalším milníkem bylo odsouhlasení výchozího návrhu, to znamená rozmístění hal na pozemku, na základě čehož žalovaná zaslala fakturu za odsouhlasení výchozího návrhu. Zaplacení této faktury došlo 20. 12. 2018. Podle smlouvy od tohoto termínu běžela lhůta na dodání dokumentace 75 dnů. Tento termín si určila sama žalovaná. Nákres, který byl žalobkyni předán, brali jako výchozí návrh. Žalobkyně potřebovala postavit na pozemku 2 skladové haly o rozměrech 18 x 30 m s průjezdnou výškou pro kamion. Bylo zadáno, že by tam mělo být 5 vrat na delší straně haly s tím, že je uvažováno o konstrukci ocelové. V průběhu jednání obdržel od žalované pouze listinu nazvanou pracovní verzí, kde není uveden žádný výškopis, není tam přesné umístění hal, jsou to pouze obdélníky, kde je napsán a nakreslen rozměr, který požadovali. Toto bylo předloženo jako návrh s tím, že haly by tak měly vypadat. Na základě tohoto výchozího návrhu, který byl odsouhlasen, se měla dopracovat kompletní dokumentace pro stavební povolení, včetně zapracování všech vyjádření dotčených orgánů. Se žalovanou se potkal před uzavření a při uzavření smlouvy, a dále jednou žalovaná přijela se synem. Schůzka se konala na pozemku, řekli si základní požadavky, sděloval, že nemá vybraného konkrétního dodavatele. Jednali dále telefonicky a e-mailem. On se zajímal o to, jak pokračuje projekt, jestli dotčené orgány mají připomínky, jestli lze stavbu provést. Nedostal však žádný doklad, žádný dokument, neproběhla žádná pracovní schůzka, ze které by se udělal zápis, aby bylo patrno, kdo co má udělat, co je domluveno. Když se blížil konec termínu, kdy měla být projektová dokumentace hotová, písemně oslovil žalovanou, aby doložila stav projektové dokumentace. Bylo mu sděleno, že rozdělanou projektovou dokumentaci zákazníkům neposkytují, bude předložena, až bude kompletně hotová. Poté žádal žalovanou o dodání projektové dokumentace e-maily, žádal, aby žalovaná doložila stav projektu, stav toho, co je hotové. Žalovaná však nedoložila postup prací, nesdělila, co má konkrétně hotovo, co se musí ještě dodělat, vždy je jenom ujistila, že projekt mu předá, až bude hotov. Navrhoval, že k žalované přijede do projekční kanceláře, aby věc probrali na místě, to žalovaná odmítla. Pro něho bylo důležité, aby byl projekt proveden, protože každé zdržení představovalo ztrátu peněz.

11. Žalovaná vypověděla, že dokončení projektové dokumentace bránilo právě to, že protistrana neposkytla smluvně domluvenou součinnost. Již ve smlouvě bylo ujednáno, že umístění montovaných hal bude konzultováno s jejich výrobcem, dodavatelem. Nikdy nebylo ze strany pana [příjmení] zpochybněno, že by toto ustanovení nechápal. S [titul] [příjmení] proběhlo osobní setkání, na kterém požadavek konkrétního dodavatele nebyl vznášen jako urgentní požadavek, protože z jednání naprosto jasně vyplývalo, že další postup se odvíjí od dodavatele hal. Bylo sděleno, že žalobkyně má 2 nebo 3 dodavatele, se kterými jedná. Žalovaná byla požádána, aby posečkala, že pokud bude nějaká další odezva, bude jí okamžitě poskytnuta. Pokud by jí byly požadované informace doloženy, dílo by bylo dokončeno v termínu, který byl smluvně sjednán. Je pravdou, že žalobkyni žádné podklady dotčených orgánů nepředložila.

12. Ve věci byl slyšen svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že žalovaná je jeho matkou, je spolupracující osobou. Byl přítomen jednání, které proběhlo v [obec] někdy v roce 2019. Navštívili klienta, a to pana [příjmení]. On na zakázce nepracoval, byl zde jako doprovod. Má tedy obecné povědomí o věci. Při schůzce se projednávali náležitosti, které je potřeba vyřešit, než dojde ke stavebnímu povolení. Ohledně hal se řešila specifikace hal, které tam měly být osazovány. Řešilo se, že je potřeba specifikace subdodavatele projektu. Ze strany matky byl připomínán požadavek, že je potřeba znát dodavatele haly, aby mohla být projektová příprava dokončena. Pan [příjmení] toto nerozporoval, reagoval tak, že o halách s dodavateli jedná a jakmile bude jasno, který dodavatel bude věc řešit, specifikaci dodá.

13. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 23. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. o. z. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Ve smlouvě se žalovaná jako zhotovitel zavázala pro žalobkyni jako objednatele zhotovit dílo, a to vypracovat dokumentaci stavby„ výstavba skladových hal v [obec]; na pozemcích p. [číslo]; k. ú. [část obce] u [obec]“. Celková cena za dílo byla sjednána ve výši 160 000 Kč s tím, že bylo ujednáno, že při podpisu smlouvy bude uhrazena záloha ve výši 25 000 Kč a po odsouhlasení výchozího návrhu objednatelem splátka 25 000 Kč až 40 000 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že částka 25 000 Kč byla žalobkyní žalované uhrazena, dle výpisu z účtu žalobkyně byla tato poukázána na účet žalované dne 29. 10. 2018. Dále po odsouhlasení výchozího návrhu žalobkyně žalované uhradila částku 36 000 Kč dne 20. 12. 2018. Dle článku IV. smlouvy začala běžet sjednaná 75 denní lhůta pro předání díla. Pro žalovanou jako zhotovitele ze smlouvy o dílo vyplývala povinnost pro objednatele díl řádně provést. Dle tvrzení žalobkyně však žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním dílo řádně neprovedla, soud má za to, že toto bylo i v průběhu řízení prokázáno. Oba účastníci shodně uvedli, že mezi statutárním zástupcem žalobkyně a žalovanou proběhla po uzavření smlouvy o dílo jedna osobní schůzka dne 7. 1. 2019. Následně pak strany komunikovaly již pouze prostřednictví e-mailu, případně telefonicky. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná další osobní schůzky odmítla, k výzvám žalobkyně nepředložila k nahlédnutí žádnou část rozpracované projektové dokumentace, žalovaná odmítala osobní setkání. Z e-mailové komunikace je prokázáno, že žalovaná byla opakovaně ze strany žalobkyně vyzývána, aby doložila, v jakém stádiu se nachází práce na projektové dokumentaci, aby byla projektová dokumentace předána, kdy žalovaná pak vesměs na takové výzvy žalobkyně nereaguje. Jestliže se žalovaná odkazuje na svůj e-mail ze dne 6. 2. 2019, dle soudu tento dle svého obsahu nelze považovat za řádnou výzvu žalobkyně ke sdělení informací, bez nichž nelze projektovou dokumentaci vypracovat. Žalovaná v tomto e-mailu sděluje, že pokud není znám dodavatel, ponechá v dokumentaci původní velikost, původní rozměry. Reakcí žalobkyně na to, že je jednáno s [právnická osoba], žalované je dán i kontakt na případného dodavatele hal. Od tohoto okamžiku pak žalovaná po dobu více jak 1 měsíce zůstává k výzvám žalobkyně nečinná, na výzvy žalobkyně nereaguje. Ve smlouvě bylo ujednáno, že dílo bude předáno do 75 dnů od odsouhlasení návrhu objednatelem. Soud vychází z toho, že takový návrh byl odsouhlasen, jestliže žalovaná v souladu s ujednáním smlouvy o platebních podmínkách, po odsouhlasení návrhu objednatelem účtovala částku 36 000 Kč a tato byla žalobkyní uhrazena. Pak tedy lhůta pro předání díla byla stanovena do 3. 3. 2019. V této lhůtě ze strany žalované nebylo dílo předáno, nicméně ze strany žalované nebylo prokázáno, že by v této lhůtě sdělovala, že je potřeba záležitost konzultovat s dodavateli hal, naopak sděluje, že pokud není dodavatel hal, bude na vypracování projektové dokumentace pokračovat dle původního zadání. Žalovaná na svoji obranu tvrdí, že to byla právě žalobkyně, která jí nedodala informace o konkrétním výrobci – dodavateli hal, jichž se právě projektová dokumentace měla týkat. Žalovaná však neprokazuje, že by to byla právě ona, která urgovala žalobkyni o splnění této povinnosti, naopak byla to ona, která zůstávala k výzvám žalobkyně o splnění povinnosti vyplývající pro ni ze smlouvy, a to dodání projektové dokumentace nečinná. Dle soudu tedy byly splněny na straně žalobkyně podmínky k tomu, aby přistoupila k odstoupení od smlouvy, které žalobkyně učinila písemně podáním ze dne 15. 3. 2019.

14. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanové-li tak zákon.

15. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

16. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

17. Účastníky ve smlouvě o dílo ze dne 23. 10. 2018 bylo v článku VIII. odstoupení od smlouvy ujednáno tak, že objednatel má právo písemně od smlouvy odstoupit, jestliže je zjevné, že dílo nebude včas dokončeno anebo nebude provedeno řádně v souladu s ujednáním této smlouvy. S ohledem na nečinnost žalované, na to, že žalovaná v průběhu vypracování projektové dokumentace se žalobkyní řádně nespolupracovala, na výzvy žalobkyně, aby tato mohla do připravované projektové dokumentace nahlédnout, nereagovala, kdy dle soudu je obvyklé, že na vypracování projektu se zadavatel podílí spolu se zhotovitelem, tedy projektantem, projektant při zhotovení projektu aktivně spolupracuje se objednatelem, kdy ostatně toto bylo i mezi účastníky ujednáno ve smlouvě, a to článku V. odstavce druhého, dle kterého při provádění díla se zhotovitel zavazuje respektovat pokyny a podněty objednatele, pokud nebudou v rozporu se zákonem nebo územně plánovací dokumentaci. Projektové práce však v této věci zůstaly pouze v rovině jedné pracovní schůzky před schválením prvotního obecného návrhu, na jakémkoliv dalším postupu již žalobkyně neměla možnost se podílet. Soud tedy hodnotí odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně jako oprávněné, kdy v důsledku odstoupení byl závazek od počátku zrušen. Jestliže na základě takové smlouvy, od které bylo odstoupeno, bylo ze strany žalobkyně plněno na ceně díla 61 000 Kč, v takovém případě je žalovaná povinna tuto částku žalobkyni vrátit. Žalovaná byla písemně vyzvána, aby po odstoupení od smlouvy částku 61 000 Kč žalobkyni vrátila ve lhůtě do 22. 3. 2019, jestliže si žalovaná k výzvě žalobkyně tuto povinnost nesplnila, dostala se do prodlení. Žalobkyně má tedy v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná nepředala žalobkyni žádnou část díla tak, aby pro žalobkyni tato byla využitelná. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, na které má právo dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 440 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 9 úkonů právní služby po 3 540 Kč, tj. 31 860 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 700 Kč, dále cestovného zástupce žalobkyně za 3 jízdy z [obec] do [obec] a zpět při ujetých celkem 160 km za 1 jízdu [značka automobilu], [registrační značka], při kombinované spotřebě 8,4 l /100 km benzínu automobilového 95 oktanů v ceně dle vyhlášky 27,80 Kč l v roce 2021 a 33,80 Kč l v roce 2022 a základní náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč, tj. cestovného ve výši 1 233,50 Kč x 2 jízdy v roce 2021, a to 17. 5. 2021 a 6. 8. 2021, celkem 2 467 Kč, za jízdu 31. 1. 2022 náleží advokátu cestovné ve výši 1 347,80 Kč, cestovné tedy činí celkem 3 814,80 Kč. Dále zástupce žalobce účtoval za promeškaný čas za celkem 18 započatých půl hodin jízdami po 100 Kč částku 1 800 Kč. Na nákladech řízení bylo celkem přiznáno 42 614,80 Kč.