8 C 222/2020

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa zastoupená advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 17 667 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 667 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 963 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 11. 2019 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 1. 2020 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 4. 2020 do zaplacení z částky 1 963 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 695,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně žalobou ze dne 18. 1. 2020 navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 17 667 Kč s příslušenstvím, a to zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] jako součásti stavební parcely [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Bytový a nebytový fond pro žalobkyni spravuje [právnická osoba] [obec]. Žalovaný je bývalým nájemcem prostor [číslo] v [adresa]. Nájemní vztah byl založen smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]. Dne 25. 9. 2017 byla žalovanému zaslána upomínka na dlužnou částku spolu s oznámením, že žalobkyně jako pronajímatel nemá zájem na dalším prodloužení nájemního vztahu (článek III. bod 3 nájemní smlouvy) s ohledem na porušení povinností z nájemní smlouvy spočívající v neplacení nájemného. Nájemní vztah skončil k 30. 11. 2017. Nebytový prostor byl vyklizen dne 1. 6. 2020. Žalovaný užíval nebytový prostor i po skončení nájmu, aniž by žalobkyni hradil úhradu za užívání nebytového prostoru. Za dobu užívání tak došlo na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení ze strany žalovaného. Žalovaný dluží za užívání nebytového prostoru za září 2019 – květen 2020 částku 17 667 Kč (9 x 1 963 Kč). Výše úhrady za užívání nebytového prostoru a výše úhrady za služby odpovídá výši sjednaného nájemného a zálohám za služby ve smlouvě o nájmu nebytových prostor. Výše nájemného byla v souladu s ustanovením nájemní smlouvy s účinností od ledna 2007 navýšena o inflaci předchozího roku o 7 Kč na 1 007 Kč/měsíc. Zálohy za služby s účinností od června/ 2019 činí částku 956 Kč/měsíc. Splatnost bezdůvodného obohacení odpovídá splatnosti sjednané ve smlouvě o nájmu nebytových prostor, to je do 5. dne každého měsíce (článek IV. nájemní smlouvy). Dlužnou částku 17 667 Kč žalovaný neuhradil ani po výzvě k plnění s popisem skutkového a právního stavu ve věci ze dne 4. 6. 2020 zaslané před podáním žaloby právním zástupcem žalobce.

2. Usnesením ze dne 19. 2. 2021, č. j. 8 C 222/2020-26, byli účastníci vyzváni k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a soud rozhodne pouze na základě skutečností (listin), které jsou účastníky založeny v soudním spisu. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný, ač mu bylo usnesení doručeno podle § 46b a § 49 o. s. ř. se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud tedy věc rozhodl na základě listin předložených účastníky podle § 115a o. s. ř.

3. Soud má na základě listin předložených žalobkyní za prokázané, že dne [datum] žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně jako výluční vlastník nemovitostí zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] zde označené jako budova [adresa] v části [územní celek] postavená na stavební parcele [číslo] přenechává žalovanému do nájmu nebytové prostory nacházející se v budově [obec] [adresa] sestávající se ze 3 místností, 2 komor, koupelny a WC o celkové ploše 71,59 m2. Nebytové prostory byly pronajaty za účelem užívání jako skladovací prostor pro nábytek. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 11. 2010 s tím, že pokud smluvní strana nesdělí druhé smluvní straně nejméně 30 dní před datem uplynutí doby nájmu uvedené ve smlouvě, že trvá na ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor má se za to, že doba nájmu se automaticky bez dalších právních úkonů prodlužuje o jeden rok (článek III. odst. 3 smlouvy). Dle článku IV.„ Nájemné“ smlouvy nájemné činí za rok 12 000 Kč včetně DPH. Nájemné hradí nájemce měsíčně ve výši 1 000 Kč včetně DPH a je splatné vždy do 5. dne každého měsíce na účet pronajímatele. Dle článku IV. odst. 3 smlouvy pokud dojde k prodloužení nájmu, pak počínaje ode dne 1. 1. 2011 se roční nájemné zvýší o inflaci zjištěnou [anonymizováno] [anonymizováno¨] [anonymizováno], přičemž se jedná o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. O toto zvýšení se zvyšují měsíční splátky. Dle článku IV. odst. 4 smlouvy byl nájemce povinen hradit pronajímateli vedle nájemného i úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytových prostor, a to vodné a stočné a dodávku tepla. Splatnost těchto měsíčních záloh byla stanovena společně s nájemným. V článku VI. bodu 5 smlouvy účastnici vyloučili aplikaci ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák., tedy automatické opakované prodlužování nájmu vždy o další jeden rok v případě, že nebude podán návrh na vyklizení nemovitosti u soudu.

4. Žalobkyně protokolem o převzetí nebytového prostoru prokázala, že dne 1. 6. 2020 byly vyklizeny prostory v budově [adresa] v [obec], a to 3 místnosti, 2 komory, koupelna a WC o celkové ploše 71,59 m2 nájemce [titul]. [jméno] [příjmení], kdy žalovaný byl tomuto osobně přítomen. V protokole je uvedeno, že prostory budou na základě dohody„ dovyklizeny“ k 17. 8. 2020, v případě, že se tak nestane, bylo dohodnuto, že věci budou obcí odvezeny a zklikvidovány bez náhrady. Přístup do nebytových prostor bude nájemci umožněn po 1. 6. 2020 pouze se zástupcem [územní celek].

5. Dle přehledu plateb nájemného bylo na nájemném za období od září 2019 do května 2020 včetně předepsáno spolu s platbou na zálohách na služby 1 963 Kč, za toto období nebylo žalovaným z tohoto titulu ničeho zaplaceno, dluh činí celkem 17 667 Kč.

6. Vlastnické právo žalobkyně k budově [adresa] v [obec] – stavba občanského vybavení, jež je součástí stavební parcely [číslo] vše v [katastrální uzemí], je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeným [stát. instituce], [stát. instituce].

7. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky 17 735 Kč žalobkyní písemně dopisem zaslaným mu 25. 9. 2017, kdy současně je žalovanému sděleno, že žalobkyně trvá na ukončení nájmu k 30. 11. 2017, jestliže nemá zájem na prodloužení tohoto nájemního vztahu s ohledem na to, že žalovaný jako nájemce dluží na nájemném částku 17 735 Kč.

8. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky výzvou zástupce žalobce ze dne 4. 6. 2020, která mu byla dle předložené zásilky zaslána doporučeně do vlastních rukou prostřednictvím [právnická osoba], [právnická osoba] ([anonymizováno]) dne 4. 6. 2020, protože si žalovaný výzvu v úložní lhůtě do 22. 6. 2020 nevyzvedl, byla písemnost vrácena zástupci žalobci zpět.

9. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 1 667 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve výši sjednaného nájemného ve smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 14. 4. 2020, jestliže žalovaný po skončení nájmu dne 30. 11. 2017 nebytový prostor v budově [adresa] v [obec] užíval, aniž by za to žalobkyni něčeho zaplatil, a to konkrétně za období měsíců září 2019 – květen 2020, tedy za celkem 9 měsíců. Žalobkyně v tomto řízení tvrdí, že nájem skončil k 30. 11. 2017 poté, co žalovanému bylo zasláno sdělení dne 25. 9. 2017 v souladu s ujednáním článku III. bod 3 smlouvy, že žalobkyně jako pronajímatel nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu o další jeden rok a trvá na ukončení nájmu nebytových prostor k datu 30. 11. 2017. Soud odkazuje na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém odvolací soud uzavírá, že nájemní vztah na základě nájemní smlouvy mezi účastníky, a to obcí [anonymizováno] a žalovaným [titul]. [jméno] [příjmení] v řízení o vyklizená předmětných nebytových prostor, uzavřené dne 14. 4. 2010 skončil k 30. 11. 2011, jestliže účastníci si současně ve smlouvě ujednali vyloučení aplikace ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák., tedy automatické opakované prodlužování nájmu vždy o další jeden rok při absenci návrhu na vyklizení nemovitosti v zákonem stanovené lhůtě (článek IV. odst. 5 smlouvy o nájmu). Pro rozhodnutí v této věci však platí, že žalovaný v rozhodné době, tedy měsíc září roku 2019 – měsíc květen 2020, nebytové prostory užíval bez právního důvodu, za toto užívání žalobkyni ničeho neuhradil a žalobkyně má tedy nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které tímto na straně žalovaného vzniklo.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

13. V případě užívání nemovité věci, a to bytu nebo prostoru sloužícího k podnikání bez nájemní smlouvy spočívá obohacení uživatele v tom, že vykonával právo nájmu k cizí věci. Toto bezdůvodné obohacení není možné vydat, došlo k jeho spotřebování, proto má ochuzený v souladu s ustanovením § 2999 o. z., právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Takovou obvyklou cenou je tedy obvyklé nájemné z prostor sloužících k podnikání. Žalobce požaduje jako obvyklé nájemné zaplatit nájemné, které bylo mezi účastníky sjednáno již v nájemní smlouvě ze dne 14. 4. 2010, kdy i soud takové nájemné považuje za obvyklé nájemné, protože v daném místě a čase bylo mezi účastníky sjednáno. Žalobkyně nepožadovala zaplacení vyššího nájemného s odkazem na to, že je žalováno bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného již za roky 2019 a 2020. Jak vyplývá z protokolu o převzetí ze dne 1. 6. 2020, byly předmětné nebytové prostory v budově [adresa] v [obec] předány žalobkyni jako pronajímateli žalovaným až tohoto dne. Je tedy nepochybné, že do tohoto dne žalovaný nebytové prostory užíval. Soud shledal tedy žalobu žalobkyně jako důvodnou a této v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celkem částku 17 667 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši dle ustanovení § 1970 o. z. Žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním, je povinen žalobkyni zaplatit i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterého má ve věci zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 1 820 Kč, to je 5 460 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč, to je 900 Kč a 21% DPH ve výši 1 335,60 Kč Celkem bylo žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznáno 8 695,60 Kč.