8 C 259/2024

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 62 209,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku 20 400 Kčb) částku 592 Kč,a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně se zamítáa) co do částky 27 958,16 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 547,64 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 096,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 400 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 26,16 % ročně z částky 20 400 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,b) částky 13 259,72 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 318,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 462,66 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 021,09 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 6 021,09 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 3. 9. 2024 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost zaplacení celkem částky 62 209,88 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 15. 5. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to po předchozím posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s poskytnutou zápůjčkou částku 31 172 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 22 174 Kč s úrokovou sazbou 26,16 % ročně, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení 4 789 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 580 Kč, poslední splátka byla stanovena na 15. 2. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka z její strany byla uhrazena dne 17. 5. 2022. Žalovaná od uzavření smlouvy do dne postoupení pohledávek a dále do dne sepisu žaloby uhradila na splátkách pouze částku 2 600 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 29. 4. 2024, což bylo žalované písemně oznámeno. Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou byla dne 5. 2. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek 14 383 Kč, který představuje součet sjednaného úroku za dobu řádného trvání smlouvy 7 853 Kč s úrokovou sazbou 24,36 % ročně, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení 3 080 Kč, a to vše v 65 týdenních (7 denních) splátkách po 406 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 6. 5. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 21. 6. 2022. Žalovaná od uzavření smlouvy do okamžiku podání žaloby uhradila částku 11 408 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná ničeho neuhradila ani k předžalobní výzvě zástupce žalobkyně.

2. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ač byla soudem poučena, že v takovém případě bude mít soud za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Smlouvy o úvěru byly uzavřeny účastníky za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní.

8. Při zkoumání, zda žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně dostála řádně své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované soud ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2022 zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako šička na plný úvazek s čistým příjmem 21 300 Kč měsíčně, k čemuž předložila dvě výplatní pásky. Žalovaná byla vdaná, měla jednu vyživovací povinnost. Jako běžné měsíční výdaje uvedla částku 2 500 Kč měsíčně s tím, že nemá žádné další jiné externí splátky svých závazků, taktéž nemá ani interní splátky u , právnická osoba, . Pokud žalovaná žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ke smlouvě č. , hodnota, uzavřené dne 15. 5. 2022, tak v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 15. 5. 2022 žalovaná uvedla, že je zaměstnána již u jiného zaměstnavatele jako prodavačka s čistým příjmem 22 048 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, její měsíční výdaje odhadla na částku 1 000 Kč, uvedla, že nemá žádné další externí splátky svých závazků a jako interní splátky u , právnická osoba, uvedla částku 1 786 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla ohledně tvrzených výdajů (respektive majetkové situace) žalované pouze z tvrzených informací ze strany žalované, nepožadovala jejich doložení, nezabývala se nikterak tím, zda žalovaná skutečně nemá žádné další závazky. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že žalovaná již k okamžiku, kdy žádala o poskytnutí úvěru a uzavírala smlouvu, tj. ke dni 4. 2. 2022 měla další závazky, jestliže u Okresního soudu v Prachaticích k tomuto okamžiku bylo vedeno vůči žalované již 13 exekučních řízení, jak je soudu z úřední činnosti známo. Jak bylo z obou zákaznických karet zjištěno, právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tím, že žalovaná uvedla, že nemá žádné závazky u jiných společností. Žalobkyně nedokládá, ostatně ani netvrdí, že by byl činěn dotaz u některého z registru dlužníků, ze kterých by získala informace o dalších závazcích žalované. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nedostála své povinnosti stanovené v § 86 a při posouzení schopnosti žalované úvěry splácet nepostupovala s odbornou péčí. Důsledkem takového postupu je to, že předmětná smlouva odporuje citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a je dle § 87 tohoto zákona neplatná.9. „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěru) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru včas. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné prodlení z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. … Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěru spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (nýbrž od možností dlužníka) spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 Cdo 3675/2021.

10. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žaloba není zcela důvodná. Závazkový vztah žalobkyně a žalované vzniklý na základě smluv o úvěru soud posoudil tak, že smlouvy jsou neplatné pro rozpor s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, jako poskytoval s řádnou péči neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna věrohodně prověřit, zda je žalovaná schopna dostát svým závazkům s ohledem na výši jejich dalších závazků, které nebyly ze strany žalobkyně jakkoliv prověřovány. Nikterak také nebylo právní předchůdkyně žalobkyně prověřovány tvrzené výdaje ze strany žalované, které jsou v druhém případě uváděny ve výši 1 000 Kč měsíčně. Na základě smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou dne 4. 2. 2022 byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti, kdy žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje převzetí této částky. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na splátkách částku 11 408 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl pouze co do částky 592 Kč, v ostatním byla žaloba zamítnuta, jestliže soud shledal smlouvu neplatnou a v takovém případě má žalobkyně pouze právo na zaplacení dlužné jistiny bez dalších smluvených úroků a poplatků. Jak je uvedeno tedy ve výroku II. písm. b), žaloba byla zamítnuta co do částky 13 259,72 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavření mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou dne 15. 5. 2022 byla žalované poskytnuta částka 23 000 Kč, opět žalovaná potvrzuje převzetí této částky podpisem smlouvy. Žalovaná na splátkách uhradila pouze částku 2 600 Kč, soud tedy žalobě vyhověl co do částky 20 400 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta jako nedůvodná co do částky 27 958,16 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. písm. a) rozsudku.

11. Soud nerozhodoval o splátkách, neboť žalovaná byla v této věci nečinná, neprokázala tedy soudu své osobní, majetkové a výdělkové poměry tak, aby bylo odůvodněno rozhodnutí soudu o povolení splátek.

12. Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení celkem částky 62 209,88 Kč, vyhověno bylo co do částky 20 400 Kč a 592 Kč, tj. 20 992 Kč, tedy pouze co do 42 % žalované částky. Z 58 % byla žaloba zamítnuta, ve věci by tedy měla převážně úspěšná žalovaná podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na přiznání nákladů řízení. Žalované však v souvislosti s tímto žádné nevznikly, bylo proto rozhodnuto tak, že právo na jejich náhradu se jí nepřiznává.