8 C 260/2022

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o návrhu žalobkyně na stanovení výživného, o návrhu žalovaného na uložení povinnosti žalobkyni oznamovat údaje o průběhu vzdělávání

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 7. 2022 částku 13 000 Kč měsíčně splatnou k rukám žalobkyně vždy do 22. dne měsíce.

II. Žaloba žalobkyně se zamítá, pokud se domáhala stanovení výživného o částku 750 Kč vyšší za období od 1. 7. 2022.

III. Nedoplatek výživného za období od 1. 7. 2022 do 15. 5. 2023 v částce 80 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Soud zamítá žalobu žalovaného, ve které se domáhá uložení povinnosti žalobkyni oznámit žalovanému písemně údaje o průběhu jejího vzdělávání a prospěchu vždy po uplynutí každého školního čtvrtletí k 15. 11., k 31. 1., k 15. 4. a k 30. 6. každého roku, kdy bude studovat a oznamovat písemně žalovanému, že skončila nebo přerušila studia.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 108 169,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 14. 9. 2022 navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 7. 2022 částku 13 750 Kč měsíčně s odůvodněním, že žalobkyně je zletilým nezaopatřeným dítětem, celodenně a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem na [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec a číslo], [ulice a číslo], kam od 1. 9. 2022 nastupuje do 1. ročníku oboru asistent zubního technika. Matka žalobkyně se o žalobkyni starala od narození a měla ji ve své výhradní péči. Pro závažné zdravotní problémy však péči o žalobkyni již nezvládala, proto byla žalobkyně ve věku 8 let rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 9. 2013, č. j. 3 P 32/2008-76, svěřena do výlučné péče žalovaného. Rodiče žalobkyně jsou od roku [rok] rozvedeni. Matka má další tři vyživovací povinnosti, o žalobkyni však projevuje náležitý zájem a plní alespoň částečně svou rodičovskou odpovědnost. Otec nemá žádnou další vyživovací povinnost, znovu se neoženil. Žalobkyně od žalovaného odešla za asistence Policie České republiky dne 1. 7. 2022, následně pobývala u matky po dobu tří týdnů a ode dne 22. 7. 2022 žije žalobkyně se svými prarodiči [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [jméno] [příjmení], narozeným [datum] v [obec], [ulice a číslo]. Oba prarodiče jsou starobní důchodci. Od 1. 7. 2022 žalovaný jako otec o žalobkyni osobně nepečuje, neplní svou vyživovací povinnost. Prarodiče, u kterých žalobkyně fakticky pobývá vyčíslili její měsíční náklady tak, že příspěvek na bydlení a energie činí 2 900 Kč, poplatek za popelnice 70 Kč, strava a kapesné 3 000 Kč, hygienické potřeby a drogerie 500 Kč, baterie do naslouchadel 300 Kč, internet 150 Kč, telefonní tarif 150 Kč, internát, pobyt a strava 2 800 Kč, doprava z [obec] do [obec] plus„ lítačka“ v [obec] cirka 410 Kč. Celkem tak základní měsíční náklady žalobkyně činí cca 10 280 Kč, přičemž v daném výčtu nejsou obsaženy výdaje za obuv a ošacení, školní pomůcky, lékařská ošetření a jiné nahodilé výdaje.

2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně vyjádřil tak, že navrhuje, aby soud stanovil výživné pro žalobkyni ve výši 6 468 Kč měsíčně. Žalobkyně je jeho dcerou, která byla svěřena do jeho výlučné péče, ve které žalobkyně setrvala do konce června tohoto roku. Asistence policie při odchodu žalobkyně z jeho péče byla dle něho zbytečná, její odchod proběhl klidně. Není pravdou, že by o žalobkyni osobně nepečoval, jestliže žalobkyně je jednak plnoletá, navíc žalovaný dojíždí za prací do Německa a žalobkyně je v [obec]. Za této situace spočívá péče o žalobkyni hlavně v plnění vyživovací povinnosti, kterou žalovaný plní. Rozhodl se do doby, než bude rozhodnutí o výši výživného v právní moci, platit žalobkyni zálohu na výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Jedná se o snahu žalovaného o to, aby žalobkyně měla do doby, než bude výživné pravomocně stanoveno, nějaké peníze k dispozici. Je zaměstnaný s příjmem 1 696,20 EUR v lednu 2022, jeho příjem v červenci činil 1 735,21 EUR. Z příjmu je mu srážena částka na nájem, kdy bydlí v bytě zaměstnavatele, a to 102,50 EUR měsíčně, dále je mu od července 2022 sráženo na důchodové zabezpečení 50 EUR měsíčně. Dále hradí 95 EUR měsíčně za spotřebu energie, vody a podobně v bytě v Německu. K cestám do Německa používá [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], kdy s provozem vozu jsou spojeny náklady. Aby mohl vykonávat práci [anonymizováno], musí jednou za tři roky absolvovat odborné školení a přezkoušení o způsobilosti vykonávat tuto profesi dle [ustanovení pr. předpisu], kdy za toto školení hradí 1 000 Kč. V roce 2020 zdědil po své matce spolu s bratrem každý jednou polovinou několik pozemků v [katastrální uzemí], v [katastrální uzemí] a [katastrální uzemí], kdy jsou označeny jako trvalý travní porost, orná půda, ostatní plocha, lesní pozemek, zastavěná plocha a nádvoří se stavbou rodinného domu [adresa] v části [územní celek]. Dále vlastní [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], rok výroby 2006, který nemůže používat k provozu, neboť tento nevyhověl na technické kontrole pro poškozený díl karoserie.

3. Ve věci bylo nařízení další jednání na 15. 5. 2023. Žalovaný již opakovaně žádal o odročení tohoto jednání z důvodu své nemoci, jestliže zdravotní potíže, kterými trpí, mu znemožňují jednání se účastnit. V pracovní neschopnosti je již od 27. 2. 2023. Soud v minulosti již z důvodu nemoci žalovaného odročoval jednání nařízené na 27. 3. 2023 a 17. 4. 2023. Soud nevyhověl žádosti o odročení jednání z důvodu nemoci žalovaného nařízeného na 15. 5. 2023, jestliže žalovaný je zastoupen advokátem, který se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud za situace, kdy žalovaný jako účastník byl ve věci již slyšen, je zastoupen advokátem, který se ostatně k jednání ani neomluvil, k jednání se nedostavil a s ohledem i na předmět řízení, a to výživné pro nezaopatřené dítě, které se stále připravuje na budoucí povolání, které je odkázáno svou výživou na své rodiče, tedy i žalovaného, dítě, které je významně zdravotně postiženo a s prohlášením žalovaného, že se rozhodl platit výživné pouze zálohově, a to nehradí ani ve výši, ve které on výživné navrhuje stanovit, soud jednání již neodročil.

4. Návrhem došlým soudu dne 16. 1. 2023 žalovaný navrhl, aby žalobkyni byla uložena povinnost písemně sdělovat žalobci údaje o průběhu jejího vzdělávání a prospěchu vždy po uplynutí každého školního čtvrtletí, tedy k 15. 11, 31. 1., 15. 4. a k 30. 6. každého roku, kdy bude studovat, a to nejpozději do 14 dnů po uplynutí uvedených školních čtvrtletí, a dále aby jí soud uložil povinnost oznámit písemně žalovanému, že skončila nebo přerušila studia, a to do 14 dnů od přerušení nebo ukončení studií.

5. Soud návrh žalovaného uložit žalobkyni shora uvedené povinnost zamítl. Soud odkazuje na ustanovení § 21 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, dle kterého má na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost. Citované ustanovení školského zákona tedy upravuje právo žalovaného na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žalobkyně, a to bez ohledu na to, zda s tím zletilý žák nebo student souhlasí či nikoliv. Žalovaný má takové právo tedy přímo ze zákona, soud tedy toto právo neupravoval a jeho návrh zamítl.

6. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

9. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

10. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni stále trvá, neboť žalobkyně se připravuje na své budoucí povolání, ve školním roce 2022 2023 je studentkou 1. ročníku [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno 5 slov] v [obec a číslo], jak vyplývá z potvrzení o studia vystaveného touto školou. Žalovaná studuje obor asistent zubního technika. V [obec] je žalobkyně ubytována na internátě, za který hradí 1 000 Kč měsíčně, za stravné se hradí dle vyhlášky ke stravování pro strávníky 15 a více let částka 129 Kč denně, žalobkyně za stravné hradí měsíčně částku 2 100 Kč. Žalobkyně uhradila dále částku 210 Kč za používání spotřebičů (mikrovlnné trouby a rychlovarné konvice). Ve škole je nutno hradit poplatek za internet 150 Kč za školní rok. Žalobkyně dojíždí z [obec] do [obec] a zpět každý týden, v [obec] bydlí společně se svými mateřskými prarodiči. Za dopravu žalobkyně, kdy dojíždí v pátek z [obec] do [obec] a vrací se zpět v pondělí, hradí podle dopravce cestovné ve výši 64 Kč – 197 Kč, kdy za jeden měsíc takto vykoná celkem osm jízd, lze tedy měsíčně považovat o jízdném průměrně 800 Kč. Žalobkyně doložila, že za dopravu po [obec] městskou hromadnou dopravou uhradila 1 480 Kč na školní rok. Žalobkyně používá mobilní telefon, za tento hradí 399 Kč. Za průkazku ISIC žalobkyně uhradila částku 500 Kč, účastnila se adaptačního kurzu, za který bylo uhrazeno 2 000 Kč. Žalobkyně dále doložila, že v souvislosti se studiem vynaložila částku 2 500 Kč za nákup nástrojů do laboratoře. Pro žalobkyni byl zakoupen notebook v hodnotě 12 977 Kč a dále i mobilní telefon. Žalobkyně nastoupila do 1. ročníku školy, musela zakoupit potřebné učebnice a další školní pomůcky. Dle zprávy Fakultní nemocnice v [část obce] ze dne 3. 1. 2023 žalobkyně trpí [anonymizována čtyři slova], a to [anonymizována tři slova]. Od tří let nosí [anonymizována dvě slova], chodila do [anonymizováno 5 slov] v [obec], nyní chodí do [anonymizováno 5 slov] v [obec]. Vyšetření [anonymizováno] bylo se žádostí o nová [anonymizováno], kdy žádá [anonymizováno] nabíjecí v ceně 16 000 Kč za jedno [anonymizováno], pojišťovna hradí 10 000 Kč za jedno [anonymizováno], z celkové ceny 32 000 Kč pojišťovna uhradí 20 000 Kč, doplatek pacienta bude činit 12 000 Kč. V současné době má žalobkyně náklady spojené s dokupováním baterií do [anonymizováno], případně poškozených částí jako jsou [anonymizována dvě slova] a další. V minulosti u žalobkyně docházelo k [anonymizováno], žalobkyně dochází k odborníkovi v rámci školy.

11. Na straně žalovaného byly zjištěny následující poměry. Žalovaný je rozvedený, má vyživovací povinnost pouze k žalobkyni. Žalovaný je zaměstnán v SRN, kdy za období od ledna 2022 do prosince 2022 žalovaný dosáhl průměrného měsíčního příjmu 2 007,96 EUR. Soud při výpočtu průměrného příjmu vycházel z částky, kterou dosáhl žalovaný čistého, od které odečetl náklady, které má spojené s výkonem zaměstnání v Německu, a to hrazením nájemného ve výši 102,50 EUR měsíčně. Soud však od čistého příjmu žalovaného již neodečítal částky hrazené žalovaným na důchodové připojištění ([anonymizována dvě slova]), jestliže souhlasí s námitkou žalobkyně v tom směru, že se jedná v podstatě o tvoření úspor žalovaného do budoucna o jeho majetek, naopak žalovaný tvoří úspory, při kterých soud také při stanovení výživného pro nezaopatřené dítě přihlíží. Za období roku 2022 soud uvažuje o průměrném přepočtu za 1 EUR ve výši 24 Kč. Soud tedy uzavírá, že žalovaný dosahuje průměrného měsíčního příjmu 48 000 Kč. Žalovaný dokládá, že v souvislosti s dojížděním do zaměstnání má náklady, dále také v souvislosti s provozem automobilu, náklady spojené s bydlením. Žalovaný vypověděl, že bydlí v domě, který patří jeho otci, otci s domem pomáhá. Žalovaný dokládal, že jeho náklady na bydlení tvoří částka 25 963 Kč, kterou vynaložil za otop, faktura je vystavena však na odběratele [jméno] [příjmení]. Žalovaný dále hradí dle jeho vyjádření platby za elektřiny ve výši 2 050 Kč měsíčně, ve společné domácnosti s nikým nežije. Žalovaný vlastní dva automobily, jeden nepojízdný. Dále žalovaný je podílovým spoluvlastníkem nemovitých věcí, kdy vlastní vždy jednu ideální polovinu ve vztahu k celku, a to v [katastrální uzemí], pozemkově parcely [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost, [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, ostatní komunikace, [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, dále nemovitých věcí v [katastrální uzemí], a to pozemkové parcely [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost, [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost, [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost, [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, neplodná půda, [číslo] o výměře [výměra] – lesní pozemek, [číslo] o výměře [výměra] – lesní pozemek a [číslo] o výměře [výměra] – lesní pozemek, dále nemovitých věcí v [katastrální uzemí], a to stavební parcely [číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, parcely [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, [číslo] o výměře [výměra] – lesní pozemek a [číslo] o výměře [výměra] – zahrada. Žalovaný vypověděl, že uvedené nemovité věci sám neužívá, tyto užívá jeho bratr s rodinou. Část pozemku byla v minulosti pronajata družstvu ve [obec], kdy on s bratrem obdrželi návrh nové smlouvy, tuto již neuzavřeli. Žalovaný v rámci svých výdajů vyčísloval i náklady spojené s těmito nemovitostmi, nicméně soud uvádí, jestliže tyto nemovitosti žalovaný neužívá, užívá je jeho bratr s rodinou, dle soudu nelze takové částky zohlednit oproti nároku žalobkyně na stanovení výživného. Soud souhlasí s námitkou žalobkyně, že nelze v rámci vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni zohlednit i jeho platby spojené s ošetřením psa, poplatkem za psa, platby, které hradí žalovaný humanitárním organizacím, kdy je samozřejmě na žalovaném, zda bude takové výdaje činit, nicméně soud připomíná, že vyživovací povinnost žalovaného k dítěti, které je nezaopatřené, které se stále připravuje na budoucí povolání, je zásadně jeho prvotní povinností předcházející všem těmto ostatním výdajům žalovaného.

12. Soud návrhu žalobkyně vyhověl, kdy žalované přiznal právo na výživné počínaje dnem 1. 7. 2022, žalobkyně nastoupila ke studiu, které navazuje na její původní studium, prohlubuje její vzdělání tak, aby našla co nejlepší uplatnění na trhu práce. Za období, které žalobkyně požadovala, tedy od 1. 7. 2022 vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni stále trvá. Výživné bylo stanoveno v ohledem na zjištěné poměry na straně oprávněné žalobkyně a povinného žalovaného ve výši 13 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v souvislosti se svým vážným zdravotním postižením, kdy platila dluh v rozsahu cca 60 %, studuje tedy na speciální střední škole pro [anonymizována dvě slova], nosí [anonymizováno], kdy jenom doplatek za nová bude činit 12 000 Kč. Žalobkyně dojíždí za studiem do [obec], kde bydlí, stravuje se, má náklady v souvislosti se studiem, žalobkyně je dospělou ženou, takže má nemalé náklady spojené nejen tedy s poměrně vysokými náklady na studium, ale s běžnými náklady jako je oblečení, obutí, hygiena, samozřejmě také i náklady spojené se stravou a bydlením mimo školní zařízení, samozřejmě další náklady spojené s kulturním vyžitím. Soud na straně žalobkyně uvažuje o zvýšených nákladech v souvislosti s jejím zdravotním postižením. Žalovaný má pouze jednu vyživovací povinnost, jak soud shora uvedl, dosahuje příjmu 48 000 Kč měsíčně, je vlastníkem poměrně rozsáhlých nemovitých věcí, pokud jde o jeho náklady, soud nezjistil, že by se nejednalo o náklady běžné, které by nějakým způsobem vybočovaly z běžných životních nákladů. K těmto zjištěným poměrům na straně účastníků pak dle soudu odpovídá částka výživného ve výši 13 000 Kč měsíčně. Obě strany shodně uvedly, že žalovaný za předmětné období hradí na výživném pouze částku 5 000 Kč měsíčně. Soud výživné stanovil zpětně od 1. 7. 2022 ke dni rozhodnutí soudu, tedy k 15. 5. 2023, žalovaný dlužil za celkem 10 měsíců (za měsíce červenec 2022 – duben 2023) po 8 000 Kč částku 80 000 Kč. Soud uložil žalovanému, aby tuto částku uhradil žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně žalovala na výživném částku 13 750 Kč, žalobě byl vyhověno co do částky 13 000 Kč, tedy co do 94,5 %, z 5,5 % byla žaloba zamítnuta. Ve výši rozdílu úspěchu a neúspěchu, tedy 89 % má žalobkyně právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyni náleží náhrada za zastoupení advokátem za 7,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – ½ úkonu, podání žaloby, jednání dne 28. 11. 2022, písemné vyjádření ze dne 11. 1. 2023, jednání dne 16. 1. 2023 od 10:00 hodin do 12:30 hodin a od 13:00 hodin do 15:10 hodin - 2 úkony a jednání dne 15. 5. 2023) ve výši stanovené podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dle kterého je-li předmětném právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu než 5 let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. Při tarifní hodnotě 825 000 Kč (předmětem řízení bylo stanovení výživného 13 750 Kč, roční plnění je 165 000 Kč, pětinásobek hodnoty tohoto ročního plnění tedy 825 000 Kč, jestliže výživné je stanoveno do budoucna bez omezení doby plnění) za 7,5 úkonu právní služby po 11 620 Kč, náleží tedy odměna 87 150 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za účtované úkony, a to osobní schůzku s klientkou ze dne 12. 8. 2022, kdy tohoto dne došlo k převzetí a přípravě zastoupení, jak vyplývá i z plné moci založené ve spise, kdy podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu náleží mimosmluvní odměna za úkon právní služby označený jako první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení. Dále nebyla přiznána odměna za úkon, a to osobní schůzku s klientkou 23. 12. 2022, kdy k tomuto zástupkyně žalobkyně nedokládá žádné potvrzení o tom, že by se tato schůzka, tedy další porada s klientem přesahující jednu hodinu konala. Žalobkyni dále náleží náhrada hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč, to je 2 400 Kč, náhrada za promeškaný čas jízdou z [obec] do [obec] a zpět za jednu jízdu celkem 5 hodin, to je deset půlhodin, za tři jízdy tedy 30 půlhodin po 100 Kč, to je 3 000 Kč, dále cestovné [značka automobilu], [registrační značka] při ceně benzinu 44,50 Kč l dne 28. 11. 2022, 45,20 Kč l dne 16. 1. 2023 a 45,20 Kč l ke dni 15. 5. 2023, základní náhradě za 1 km jízdy 4,70 Kč ke dni 28. 11. 2022 a dále 5,20 Kč ve dnech 16. 1. 2023 a 15. 5. 2023 při kombinované spotřebě paliva 7,1 l /100 km při ujetých celkem 320 km za 1 jízdu, to je cestovného ve výši 2 515 Kč dne 28. 11. 2022 a ve dnech 16. 1. 2023 a 15. 5. 2023 po 2 690 Kč, to je celkem 7 895 Kč a 21% DPH ve výši 21 093,45 Kč. Náklady žalobkyně tak představují celkem částku 121 538,45 Kč, kdy 89 % z této částky představuje částku 108 169,22 Kč. Žalovanému tedy bylo uloženo, aby zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů tuto částku v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.