8 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení, datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení, datum narození bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná číslo žalovaný číslo jsou povinni vyklidit a odevzdat žalobci pozemek p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba – budova s adresa (objekt k bydlení), pozemek p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba – budova bez čísla popisného nebo evidenčního (zemědělská stavba), pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek parcelní číslo v katastrální uzemí, to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném stát. instituce, stát. instituce pro katastrální uzemí, územní celek, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 35 670,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

III. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích na znalečném částku 2 902 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích na znalečném částku 2 902 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 24. 2. 2021 žalobce navrhl, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit a odevzdat žalobci nemovité věci, a to stavební parcelu číslo jehož součástí je stavba – budova adresa anonymizováno, objekt k bydlení, stavební parcelu číslo jehož součástí je stavba – budova bez čísla popisného nebo evidenčního – zemědělská stavba, pozemkovou parcelu číslo pozemkovou parcelu číslo pozemkovou parcelu číslo pozemkovou parcelu číslo pozemkovou parcelu číslo pozemkovou parcelu číslo pozemkovou parcelu číslo v katastrální uzemí zapsaných na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem těchto nemovitých věci. Žalovaní jsou manželé a nemovité věci užívají bez právního důvodu. Předchozím vlastníkem nemovitých věcí byl jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa. Ten v době adresa v anonymizováno žil sám bez rodiny, s výjimkou pobytu v anonymizována dvě slova, kde zemřel. S ohledem na svůj zdravotní stav byl pan příjmení odkázán na celodenní péči třetí osoby. Na základě smlouvy o poskytování sociálních služeb, která byla uzavřena mezi panem příjmení a žalovanou číslo dne datum vykonávala žalovaná č. 1 jako pomocnice v domácnosti za úplatu celodenní péči o pana příjmení. Z důvodu poskytování celodenní péče obývala žalovaná č. 1 před smrtí pana příjmení dům adresa v anonymizováno. Úhradu odměny za poskytovanou péči podle smlouvy platil žalované číslo žalobce. Po smrti pana příjmení nabyl vlastnické právo k nemovitým věcem žalobce na základě závěti. Nabytí dědictví bylo žalobci potvrzeno usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 7. 11. 2019, č. j. 8 D 323/2018-116, které nabylo právní moci dne 23. 11. 2019. Žalovaná číslo po smrti pana příjmení dům adresa v anonymizováno neopustila a ke dni podání žaloby užívá tento dům spolu s přilehlými pozemky se svým manželem – žalovaným číslo bez právního důvodu. I přesto, že byli žalovaní žalobcem upozorněni, že nemají žádný právní titul, který by je opravňoval k užívání nemovitostí, tyto nemovitosti nadále užívají. Žalobce vyzval žalované, aby se z domu odstěhovali, aby si hledali jiné bydlení. Ve výzvě ze dne 18. 5. 2020 stanovil lhůtu k vyklizení do 20. 6. 2020. Výzvu zaslal doporučeně žalovaným na adresu adresa. Žalovaní ani k této výzvě nemovitosti neopustili, nepředali jej žalobci a nadále nemovité věci užívají.

2. Žalovaní navrhli shodně zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Nejdříve odkázali na řízení probíhající u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 19 Co 348/2021 ve věci užívání nemovitosti na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2015. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se o pana příjmení dlouhodobě starala, on byl seznámen s její situací. K panu příjmení se nastěhovala, aby se o něho mohla co nejlépe postarat. Prvá žalovaná se připojila k vyjádření svého manžela, druhého žalovaného. Písemnou nájemní smlouvu našel manžel v papírech, smlouva byla v krabicích, které si nemohli vybalit, protože jim nebylo umožněno dát si věci do skříní. Pokud nedávno začali věci vybalovat, aby mohli normálně žít, smlouvu našli. Žalovaná tvrdila, že uzavřeli s panem příjmení ústní smlouvu o tom, že bude v nemovitosti bydlet za korunu. Následně s ní uzavřel pak pan příjmení písemnou smlouvu v roce 2015. V předchozím řízení netvrdila uzavření písemné smlouvy, protože k tomu neměla důvod. S panem příjmení seděli v kuchyni, bavili se o situaci druhé žalované a pan příjmení slíbil, že se o to postará, řekl jí„ já se o to postarám, budeš mít kde bydlet“. Smlouvu sepisovali v kuchyni, přítomna byla ona a pan příjmení, smlouva byla vyhotovena v jednom vyhotovení, podpisy si úředně nenechali ověřit. Nemovitosti tedy užívá na základě této nájemní smlouvy.

3. Druhý žalovaný zamítnutí žaloby navrhl s odkazem na platnou nájemní smlouvu, kterou mají uzavřenou s panem příjmení. Jeho manželka – prvá žalovaná se o pana příjmení starala 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a to po dobu několika let. příjmení se do nemovitostí nastěhoval, jestliže stav pana příjmení se zhoršoval a prvá žalovaná péči o něho sama nezvládala. Pan příjmení se vyjadřoval tak, že si přeje, aby v nemovitosti bydleli navždy, pan příjmení nájemní smlouvu podepsal, ale věc se nepodařilo dotáhnout do konce, tím míní darování nemovitosti. Pan příjmení jim chtěl celý dům darovat, k tomu nedošlo. Nájemní smlouvu nalezli a předložili ji Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobce se ve vyjádřil tak, že poté, co nabyl vlastnické právo k nemovitým věcem, sděloval prvé žalované, že v domě nemohou žalovaní bydlet zadarmo, on navrhoval částku 5 000 Kč měsíčně, nikdy na to nedostal odpověď. Nikdy se nebavili o nájmu, vždy bylo hovořeno, že dněco by měla platit, dokud bude v domě. V březnu či dubnu žalobce vyzval žalované, aby dům opustili, následně byla zaslána písemná výzva. Pokud spolu hovořili, hovořili o tom, že by prvá žalovaná měla k domu předkupní právo, pokud by žalobce dům prodával. Veškeré záležitosti týkající se údajné ústní nájemní smlouvy, následně pak písemné smlouvy se objevily až nyní, nikdy předtím o tom nebylo hovořeno.

5. Z listiny„ Smlouva o nájmu“ bylo zjištěno, že jméno příjmení, bytem adresa, jako pronajímatel, uzavírá tuto smlouvu s jméno příjmení, bytem adresa, jako nájemkyní. Smlouvou pronajímatel pronajímá nájemkyni rodinný dům na adrese adresa. Nájemné bude bezplatné s tím, že nájemkyně pečuje o pronajímatele 24 hodin denně. Nájemkyně bude hradit pouze náklady spojené s bydlením. Smlouva se uzavírá od 1. 3. 2015 na dobu neurčitou.

6. Soud ve věci zadal vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo. Znalkyně titul jméno příjmení ve svém posudku ze dne 22. 12. 2021 k zadání soudu, zda podpis pronajímatele jméno příjmení na listině„ Smlouva o nájmu“ ze dne 1. 3. 2015 je originálním podpisem pronajímatele a pokud jde o originální podpis, zda se jedná o vlastnoruční pravý podpis jméno příjmení, narozeného datum, uzavřela, že předložená smlouva je vyhotovena jako kombinace barevného reprografického tisku textu smlouvy a rukopisně doplněných údajů a podpisu. Datum a podpis za nájemce jsou prvopisy, přímé zápisy psacím prostředkem, ale podpis za pronajímatele je barevnou reprografickou kopií. Pravostí podpisu pronajímatele se znalkyně nezabývala, neboť nejde o originální podpis, tedy není splněna premisa formulovaná v otázce soudu pro toto zkoumání. Odůvodnění posudku se podává, že podpis na podpisové doložce za pronajímatele není vyhotoven jako prvopis, tedy jako přímý zápis psacím prostředkem na plochu papíru, ale jedná se o jeho reprografickou kopii vyhotovenou shodným reprografickým tiskem jako všechny ostatní tištěné textu smlouvy o nájmu. Psacím prostředkem je vyhotoven zápis data 1. 3. 2015 jako prvopis, tedy jako přímý zápis psacím prostředkem na plochu papíru a přímým zápisem psacím prostředkem na plochu papíru je podpis na podpisové doložce za nájemce ve znění„ příjmení“.

7. Žalovaní byli vyzváni k vyklizení předmětných nemovitých věcí výzvou žalobce ze dne 18. 5. 2020, která byla dle podacího lístku zaslána žalovaným doporučenou poštou dne 19. 5. 2020.

8. Podle § 1012 zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

9. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Vlastník se může žalobou domáhat toho, aby osoba, která užívá jeho věc neprávem, mu byla povinna takovou věc vydat. V tomto řízení se žalobce jako vlastník nemovitých věcí domáhá, aby žalovaní, kteří užívají jeho nemovité věci bez právního titulu, mu byli povinni tyto věci vydat, nemovité věci vyklidit. Žalobce prokázal své vlastnické právo k nemovitým věcem, a to vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. anonymizováno číslo stát. instituce, stát. instituce, dle kterého je v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalobce stavební parcele číslo jehož součástí je stavba adresa – bydlení, stavební parcely číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – zemědělská stavba, pozemková parcela číslo – ostatní plocha, číslo – trvalý travní porost, číslo – zahrada, číslo – trvalý travní porost, číslo – zahrada, číslo – trvalý travní porost a číslo – trvalý travní porost, a to na základě usnesení soudu o dědictví Okresního soudu v Prachaticích 8 D 323/2018-116 ze dne 7. 11. 2019 pravomocného ke dni 23. 11. 2019. Vklad práva byl proveden s právními účinky zápisu ke dni 2. 12. 2019.

11. Žalovaní v řízení neprokázali, že jim svědčí titul k užívání těchto nemovitých věcí. Oba žalovaní tvrdili, že nemovité věci užívají na základě písemné nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2015, tuto nájemní smlouvu uzavřela za nájemce prvá žalovaná, na straně pronajímatel právní předchůdce žalobce jméno příjmení. V předchozím soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 9 C 71/2020 prvá žalovaná podávala žalobu proti žalovaného titul jméno příjmení (v tomto řízení žalobci) o určení platnosti nájemní smlouvy, kdy v tomto řízení prvá žalovaná, jako žalobkyně, tvrdila, že nájemní smlouva s pronajímatelem jméno příjmení uzavřená dne 1. 3. 2015 byla uzavřena ústně. Domáhala se pak určení, že tato ústní smlouva uzavřená na dobu neurčitou s tím, že bude prvá žalovaná vykonávat stálou péči o pronajímatel, je platná. V tomto řízení bylo prokázáno, že platně mezi pronajímatelem jméno příjmení a prvou žalovanou nebyla uzavřena nájemní smlouva, listina předložená soudu neobsahuje podpis pronajímatel jméno příjmení, dle jednoznačného závěru znaleckého zkoumání se nejedná o pravý podpis pronajímatele, jedná se pouze o barevnou reprografickou kopii. Tvrzení žalovaných o uzavření písemné nájemní smlouvy nebylo prokázáno, naopak bylo provedeným důkazem, a to vypracovaným znaleckým posudkem ve věci vyvráceno. Soud hodnotí toto tvrzení jako nepravdivé, a to i při zjištění, že sama prvá žalovaná podává žalobu u soudu, která je projednávána u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 9 C 71/2020 s tvrzením, že nájemní smlouva dne 1. 3. 2015 byla s pronajímatelem jméno příjmení uzavřena ústně.

12. Podle § 2237 o. z. musí být nájemní smlouva k bytu písemná. Pokud však není písemná forma dodržena, může se neplatnosti smlouvy dovolat pouze nájemce, nikoli pronajímatel. Neplatnosti se lze dovolat jen do doby, než začne být smlouva plněna. Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou (§ 2238 o. z.). V tomto řízení žalovaní tvrdili, že nájemní smlouva byla uzavřena s původním vlastníkem nemovitých věcí panem jméno příjmení písemně, popírali, že by tato smlouva byla uzavřena ústně. Prvá žalovaná popsala, jakým způsobem měla být smlouva uzavřena, a to v kuchyni domu za přítomnosti pana příjmení a prvé žalované. Oba žalovaní se v řízení vyjadřovali tak, že měli přislíbeno, že jim pan příjmení nemovité věci daruje, že se postará o bydlení žalovaných. Nehovoří však o tom, že by mezi nimi probíhalo jednání o uzavření nájemního vztahu. V rozporu se svým tvrzením žalovaní soudu řádnou písemnou smlouvu nepředložili, z listiny, které soudu předložili, bylo zjištěno, že tato smlouva nebyla pronajímatelem vůbec podepsána. Pokud by mezi původním vlastníkem nemovitých věcí, jako pronajímatelem, a prvou žalovanou, jako nájemkyní, měla být uzavřena nájemní smlouva, oba žalovaní by si měli být vědomi toho, že oproti užívání nemovité věci by bylo sjednáno nájemné, které by mělo být ze strany žalovaných hrazeno. V řízení však bylo žalobcem vypovězeno, že žalovaní za celou dobu, kdy užívají nemovité věci, ničeho nehradili a nehradí. Naopak soudu byla předložena smlouva o poskytování sociálních služeb uzavřená mezi panem jméno příjmení, jako příjemcem příspěvku na péči, a prvou žalovanou dne 31. 7. 2017, na základě které se zavazuje prvá žalovaná poskytovat panu příjmení pomoc při zvládání životních potřeb po dobu 24 hodin denně s tím, že za tuto službu bude prvé žalované hrazena částka 8 000 Kč měsíčně. Žalobce výpisem ze svého účtu za období od 5. 8. 2017 do 4. 9. 2018 doložil, že hradil pravidelně měsíčně částku 11 000 Kč na účet č. bankovní účet jako„ jméno sociální péče příjmení“. K tomuto se žalobce vyjádřil tak, že tato částka představovala sjednanou odměnu za péči a částka 3 000 Kč byla určena na nákup potřeb a léků pro pana příjmení. Oba žalovaní se ve věci vyjadřovali tak, že prvá žalovaná se do nemovité věci nastěhovala právě v souvislosti s péči o pana příjmení, druhý žalovaný se do nemovitosti nastěhoval poté, co potřebovala žalovaná s péčí pomoci. Ani na základě těchto skutečností nemůže soud uzavřít, že by byla uzavřena nájemní smlouva, zejména jestliže ze strany žalovaných je v průběhu celého řízení shodně tvrzeno, že taková nájemní smlouva byla uzavřena písemně. Soudu byla předložena i závěť jméno příjmení ze dne 20. 6. 2014, ve které jméno příjmení pro případ své smrti pořizuje závěť, kterou odkazuje veškerý svůj majetek žalobci. Smlouvou o poskytování péče je doloženo, že titulem pro užívání nemovitých věcí prvou žalovanou byla celodenní péče o pana příjmení, nikoliv nájemní vztah.

13. Soud tedy uzavřel, že žalovaní užívají předmětné nemovité věci bez právního důvodu a žalobce se oprávněně domáhá ochrany svého vlastnického práva. Soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovaným uložil, aby nemovité věci vyklidili a vyklizené předali žalobci v zákonné lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. Druhý žalovaný navrhl přerušení řízení s tím, že je podána proti žalobci žaloba na určení neplatnosti závěti, kdy do současné doby tedy není pravomocně určeno, že vlastníkem nemovitých věcí je žalobce. K tomuto se žalobce vyjádřil, že návrh na přerušení řízení je nedůvodný, jestliže v současné době je již pravomocně rozhodnuto o tom, že vlastníkem nemovitých věcí je žalobce. Soud návrhu druhého žalovaného na přerušení řízení nevyhověl, tento návrh zamítl. Soudu je z úřední činnosti známo, že druhý žalovaný podal dne 30. 12. 2021 u Okresního soudu v Prachaticích žalobu o určení neplatnosti závěti ze dne 20. 6. 2014, kterou učinil jméno příjmení, datum narození. Usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 30. 12. 2021, č. j. 8 C 140/2021-10 soud vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Berouně jako soudu místně příslušnému, a to s odůvodněním, že pozůstalostní řízení po zůstaviteli jméno příjmení, narozenému datum, který zemřel dne datum, a které bylo vedeno u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 8 D 323/2018 bylo pravomocně skončeno dne 23. 11. 2019 Okresní soud v Prachaticích tedy není již výlučně příslušný podle § 88 písm. c) o. s. ř., jestliže výlučná příslušnost dle tohoto ustanovení je časově omezena pouze do pravomocného skončení pozůstalostního řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 1. 2. 2022. Soudu je známo, že již v minulosti druhý žalovaný takovou žalobu na určení neplatnosti závěti podával. Dle soudu žalobce v tomto řízení – tedy druhý žalovaný nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti závěti. Takové určení se může domáhat dědic, který je poučen notářem podle § 168 a 170 z.ř.s., druhý žalovaný nebyl v pozůstalostním řízení vyrozuměn o dědickém právu, své dědické právo neuplatnil. Pokud se domáhá žalobou určení právní skutečnosti – neplatnosti závěti - ustanovení § 80 o. s. ř. připouští pouze žalobu na určení práva nebo právního vztahu.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 8 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, podání žaloby, účast na jednání u Okresního soudu v Prachaticích dne 31. 5. 2021, 16. 6. 2021, 2. 8. 2021 a 28. 2. 2022, studium spisu dne 16. 6. 2021 a písemné podání ze dne 10. 1. 2022, po 1 500 Kč za jeden úkon dle § 7 bodu 4 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to je 12 000 Kč, paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, to je 2 400 Kč, cestového z místa sídla advokáta ulice a číslo, obec a číslo do obec a zpět při ujetých 298 km za jednu jízdu, jedná se o jízdy k jednání soudu ve dnech 31. 5. 2021, 16. 6. 2021, 2. 8. 2021 a 28. 2. 2022 značka automobilu, registrační značka, kombinované spotřeby nafty 4,6 l číslo km při ceně 27,20 Kč l a základní náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč v roce 2021 a ceně 36,10 Kč l a základní náhradě za 1 km jízdy 4,70 Kč v roce 2022, to je cestovného ve výši celkem 6 947,63 Kč, náhrady za promeškaný čas cestou k jednání soudu a zpět za celkem 40 započatých půlhodin po 100 Kč, to je 4 000 Kč a 21% DPH ve výši 5 323 Kč. Celkem bylo žalobci na náhradě nákladů řízení přiznáno 35 670,63 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích. Tento rozsudek je možno k návrhu vykonat, nebude-li povinnost v něm stanovená dobrovolně a včas splněna.