8 C 52/2019

Plný text

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. anonymizováno jméno příjmení , IČO místem podnikání adresa zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa 2. právnická osoba , IČO se sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně 2. žalované x právnická osoba , IČO se sídlem adresa o zaplacení 2 063 448,98 Kč s přísl.

I. Prvý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 063 448,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 063 448,98 Kč od 16. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně o zaplacení částky 2 063 448,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 063 448,98 Kč od 16. 11. 2016 do zaplacení se vůči druhé žalované zamítá.

III. Prvý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 364 350,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Prvý žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích částku 1 463,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů řízení částku 220 570,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce druhé žalované.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně druhé žalované [právnická osoba] na náhradě nákladů řízení částku 6 656 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou ze dne 25. 6. 2019 navrhla, aby žalovaným soud uložil povinnost k zaplacení částky 2 063 448,98 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 18. 11. 2016 do zaplacení s odůvodněním, že 1. žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] a dále stavebníkem stavby [ulice] faremní porážka [část obce] v areálu zemědělské farmy [obec] 2. žalovaná je odesílatelem ve smlouvě o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] uzavřenou mezi žalobcem a 2. žalovanou. 2. žalovaná dodávala betonovou směs pro [právnická osoba] – [anonymizováno] a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která jej používala pro stavbu malé faremní porážky [část obce] zajišťovanou generálním zhotovitelem společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Objednatelem stavby je 1. žalovaný. Dne 5. 9. 2016 došlo ke škodě na majetku žalobkyně, a to na autodomíchávači značky [jméno] – [příjmení], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [registrační značka], který zajišťoval přepravu betonové směsi na pozemku 1. žalovaného v areálu zemědělské farmy [obec] na základě uvedené smlouvy o přepravě čerstvého betonu. Ke škodě došlo tak, že pod projíždějícím vozidlem se propadla účelová komunikace, kterou mu 2. žalovaný vyhradil jako jediný možný přístup ke stavbě pro vozidla zajišťující přepravu betonové směsi. Vozidlo zapadlo do nezajištěné zemědělské jímky umístěné pod účelovou komunikací, čímž došlo k značnému poškození vozidla. Vjezd na účelovou komunikaci nebyl označen žádným upozorněním o povoleném vjezdu pro maximální hmotnost nebo jiným druhem upozornění související s danou jímkou a s tím souvisejícím nebezpečím. Na místo škodné události byla přivolána [anonymizováno], která vyloučila zavinění řidiče vozidla [jméno] [příjmení]. Vozidlo bylo dne 9. 9. 2016 vyproštěno za přítomnosti zástupců 1. žalovaného, 2. žalované, [právnická osoba] – [anonymizováno] a [právnická osoba], zástupců pojišťoven žalovaných. Způsob vyproštění byl se všemi konzultován předem, nikdo proti němu neměl námitek či připomínek, a to ani v průběhu vyprošťování. Všichni účastníci byli k takovému uplatnění námitek a připomínek vyzváni. V rámci vyprošťování došlo pochopitelně k dalšímu poškození vozidla, které bylo ovšem v porovnání s předchozím poškozením způsobeným propadnutím účelové komunikace pod vozidlem zcela zanedbatelné. Žalobkyně vyzvala dne 15. 11. 2016 1. žalovaného k uhrazení vzniklé škody, žalovaný odkázal na vyjádření své pojišťovny [právnická osoba] Tato se vyjádřila tak, že nevidí důvod k povinnosti k náhradě škody ze strany 1. žalovaného. 1. žalovanému byla zaslána dne 19. 3. 2018 předžalobní výzva. 2. žalovaný nahlásil pojistnou událost u své pojišťovny [právnická osoba], která vyzvala žalobce dne 14. 9. 2016 o doložení příslušných dokladů nutných k likvidaci pojistné události. Tyto byly žalobkyní zaslány. Žalobkyně však byla dopisem [právnická osoba] informována o zamítnutí škody, které bylo odůvodněno tak, že kontrola příjezdové komunikace spadá do kompetence řidiče vozidla. Předžalobní výzvě 2. žalovaná reagovala tak, že nárok neuznává ani zčásti. Dle žalobkyně 1. žalovaný odpovídá za škodu vzniklou uživateli účelové komunikace. Účelovou komunikací dle příslušné právní úpravy se rozumí i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Jestliže vlastník účelové komunikace umožnil další její užívání, odpovídá všem, který tento přístup umožnil, za její sjízdnost. 1. žalovaný porušil obecnou prevenční povinnost upravenou v § 2900 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) tím, že nesplnil svou povinnost předcházet možným škodám, zejména tím, že uživatele své účelové komunikace na závady ve sjízdnosti či schůdnosti přiměřeně neupozornil. Neupozornil na to, že se pod účelovou komunikací, která byla vyhrazena jako jediný možní přístup ke stavbě pro vozidla zajišťující přepravu betonové směsi, nachází zemědělská jímka a tudíž, že účelová komunikace není způsobilá k provozu vozidel nutných ke stavbě [ulice] faremní porážka [část obce] 1. žalovaný neinicioval umístění příslušného dopravního značení, například dopravní značkou zákaz vjezdu vozidel. Žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, ve které byla dovozena povinnost opatřit účelovou komunikaci i upozorněním na případné nebezpečí. Žalobkyně spatřuje konkrétní nedbalost 1. žalovaného (jestliže škůdce poškozenému způsobí škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti) v tom, že 1. žalovaný nedodržel objektivní standard vlastností a schopností, které se na něj kladou jakožto na odborníka – podnikatele, když žalobkyni ani nikoho dalšího neupozornil na maximální možnou nosnost dané účelové komunikace, ač mu musela být jakožto vlastníkovi a zároveň stavebníkovi zřejmá. Odpovědnost 2. žalované za vzniklou škodu žalobkyně spatřuje v porušení smluvní povinnosti podle § 2913 a následujících o. z. 2. žalovaná uzavřela jako odesílatel s žalobkyní jako dopravcem dne 1. 3. 2016 smlouvu o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno]. Součástí této jsou i Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky. Ty se staly součástí smlouvy o přepravě na základě původního závazku mezi 2. žalovanou a [právnická osoba] – [anonymizováno] a [právnická osoba] Ve smlouvě je stanovena povinnost kupujícího v místě přejímky (pokud jím není betonárna) kupující se uzavřením smlouvy zavazuje vytvořit v místě dodávky podmínky pro plynulý a bezpečný provoz dopravních prostředků a čerpadel, vykládku a ukládání čerstvého betonu a ostatních produktů, zajišťuje sjízdnost dostupnost příjezdových komunikací, bezpečné a vhodné stanoviště pro mechanismy. 2. žalovaná porušila povinnost tím, že nezajistila v místě dodávky podmínky pro plynulý a bezpečný provoz dopravních prostředků a zejména nezajistila sjízdnost a dostupnost příjezdových komunikací. Naopak na základě pokynů 2. žalované vjelo vozidlo na předmětnou účelovou komunikaci, která se pod ním v důsledku jeho váhy propadla, čímž vznikla škoda na majetku žalobkyně. 2. žalovaná nijak řidiče neupozornila či nevarovala před nebezpečnou účelovou komunikací, ač si musela být jako podnikatel – profesionál vědoma váhy daného vozidla. S přihlédnutím k objektivnímu standardu nutné odborné péče 2. žalované nepřipadá v úvahu aplikace liberačního důvodu, tedy k existenci mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na její vůli. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové škody 2 063 448,98 Kč, jestliže není možné uvedení do předešlého stavu, škoda se tedy hradí v penězích. Za účelem vyproštění vozidla byla vynaložena částka 334 105,28 Kč, za koupě nových náhradních dílů vozidla bylo uhrazeno 1 131 062,01 Kč, částka 13 433,69 Kč byla vynaložena za účelem plnění klimatizace vozidla, demontáž bubnu, osazení bubnu a vykládka bubnu a částka 588 292 Kč za účelem vykonání prací nutných k opravě vozidla. 2. 1. žalovaný navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 1. žalovaný uvedl, že za vzniklou škodu není odpovědný, a to ani nedbalostním jednáním. Žalobkyně spatřuje odpovědnost 1. žalovaného v odpovědnosti za škodu vzniklou uživateli účelové komunikace. Před zahájením stavební předmětné činnosti však nebylo místo propadu součástí účelové komunikace. 1. žalovaný jako vlastník pozemku a investor stanovil rozsah a způsob využívání pozemku. Přístup ke stavbě byl při předávání stanoviště stanoven z asfaltové komunikace, přístup ke stavbě 1. žalovaný stanovil ze zpevněné plochy. 1. žalovaný jako vlastník nemovitosti provedl dostatečná opatření k tomu, aby nemohlo dojít ke vzniku žádné škody, a to ani k propadu domíchávače betonu. Důvodem propadu vozidla nebylo stanovení rozsahu a způsobu užívání pozemku, ale pouze rozhodnutí řidiče couvat ke stavbě místem, o kterém věděl, že je problémové. Řidič couval autem vážícím cca 25 – 30 t po svažitém terénu v těsné blízkosti viditelné jímky. Na stavbě v době propadu nebyl přítomen mistr, stavební dozor ani nikdo další s právem určovat místo, odkud se bude beton na stavbu podávat. 1. žalovaný by neměl nést objektivní odpovědnost za propad auta. Za situace, kdy propadu došlo mimo stanovený přístup ke stavbě a v blízkosti označené jímky. 1. žalovaný při předání stavby výslovně upozornil na rizika spojená s využitím jiného přístupu ke stavbě mimo jím stanovená, to je z místa zpevněné asfaltové plochy před stavbou. Tímto plnil svoji povinnost předcházet možným škodám. Dle 1. žalovaného nelze také vycházet ze závěru policie o vyloučení zavinění řidiče. Řidič vjel plně zatíženým autem MIX po svažující se nezpevněné ploše do blízkosti zemědělské jímky. Prvotní a jedinou příčinou propadu předmětného auta je dle 1. žalovaného to, že řidič o své vlastní vůli a na základě svého vlastního rozhodnutí vjel do místa propadu. Byl si vědom nebezpečí, které mu sám sebe a jemu řízenému vozidlu vystavil. 3. 2. žalovaný taktéž navrhl zamítnutí žaloby ve vztahu k němu v celém rozsahu, jestliže nebyla prokázána jakákoliv odpovědnost 2. žalovaného za žalobci vzniklou škodu. 2. žalovaný učinil nesporným, že dne 5. 9. 2016 došlo k nehodě autodomíchávače značky [jméno] – [příjmení] [jméno] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka], který zajišťoval přepravu betonové směsi na pozemku 1. žalovaného v areálu zemědělské farmy [obec]. Na základě smlouvy o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyní a 2. žalovanou. [anonymizono] zamítla uplatněnou pojistnou událost s odůvodněním, že kontrola příjezdové komunikace spadá do kompetence řidiče vozidla. 2. žalovaný byl informován o zahájení opravy poškozeného vozidla a rovněž o tom, že na vozidle budou zahájeny práce spojené s opravou vozidla. Smlouvu o přepravě čerstvého betonu uzavřela 2. žalovaná jako odesílatel s žalobkyní jako dopravcem dne 1. 3. 2016 2. žalovaná však neuznává ani zčásti uplatněný nárok, jestliže za škodu, která žalobkyni vznikla, nenese jakoukoliv odpovědnost. Dle žalobkyně 2. žalovaná porušila svou smluvní povinnost, když nezajistila v místě dodávky podmínky pro plynulý a bezpečný provoz dopravních prostředků, zejména nezajistila sjízdnost a dostupnost příjezdových komunikací. Tímto porušila ustanovení § 2.6 Technických, dodacích a všeobecných prodejních podmínek, které jsou dle žalobkyně součástí smlouvy o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno]. Zde je stanovena povinnost kupujícího v místě přejímky (pokud jím není betonárna). Míněné Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky jsou součástí pouze smlouvy uzavřené mezi 2. žalovanou a [právnická osoba] – [anonymizováno] a [právnická osoba], tedy zákazníka 2. žalované. Z žádného ustanovení smlouvy o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] nevyplývá, že by tyto Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky měly být převzaty do smluvního vztahu uzavřené se žalobkyní. Tyto Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky nejsou součástí smlouvy o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí jsou pouze Specifikace podílových betonáren 2. žalované (příloha [číslo] smlouvy), Ceník (příloha [číslo] smlouvy) a Pokyny při přepravě (příloha [číslo] smlouvy). Není pravdivé tvrzení žalobkyně o tom, že by 2. žalovaná měla navést vozidlo na předmětnou účelovou komunikaci, na které došlo k předmětné události.

4. Vedlejší účastník na straně žalovaného [právnická osoba] se ve věci vyjádřila tak, že navrhuje, aby žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta proti 2. žalované. [ulice] účastník po nahlášení škodní události ze dne 5. 9. 2016 provedl po doložení příslušných dokumentů potřebná šetření, při kterých bylo zjištěno, že 2. žalovaná dodávala pro [právnická osoba] – [anonymizováno] a [právnická osoba] betonovou směs, kterou následně dopravoval na místo určení za součinnosti subdodavatele společnosti [právnická osoba] Při příjezdu autodomíchávače žalobkyně na staveniště došlo k propadnutí příjezdové komunikace. K propadnutí komunikace došlo v důsledku kaverny, která se nacházela pod komunikací. Ze šetření vyplynulo, že o existenci předmětné kaverny žádný z výše jmenovaných smluvních subjektů nevěděl. Povinností pojištěnce vedlejšího účastníka, tedy 2. žalované nebylo kontrolovat příjezdovou komunikace, po které poškozené vozidlo žalobkyni k dotčenému staveništi přijíždělo. Tuto povinnost má dle názoru vedlejšího účastníka řidič vozidla. Dále bylo šetřením zjištěno, že místo vykládky betonové směsi určil příslušný stavbyvedoucí, který není zaměstnancem 2. žalované. V ostatním vedlejší účastník odkázal na argumentaci 2. žalované.

5. K vyjádření 2. žalované žalobkyně doplnila své vyjádření tak, že dne 18. 3. 2016 byla mezi žalobkyní a 2. žalovanou uzavřena rámcová smlouvy [číslo] [spisová značka], kterou se dle článku 4 odst. 15 ruší veškerá předchozí smluvní, písemná i ústní ujednání o dodávkách čerstvého betonu a ostatních produktů, která nejsou součástí této smlouvy. Smlouva o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] byla zrušena touto pozdější rámcovou smlouvou, jejíž nedílnou součástí jsou Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky. Žalobkyně tedy trvá na tom, že 2. žalovaná porušila smluvní povinnost, jestliže nezajistila v místě dodávky podmínky pro plynulý a bezpečný provoz dopravních prostředků a nezajistila sjízdnost a dostupnost příjezdových komunikací. 6. 2. žalovaná nesouhlasila s tím, že rámcová smlouva ze dne 18. 3. 2016 [číslo] [spisová značka] nahradila smlouvu o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno], jestliže předmětem smlouvy o přepravě [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] byla přeprava čerstvého betonu a maltových směsí dopravcem, kdy dopravcem byla žalobkyně a odesílatelem 2. žalovaná (článek 1 této smlouvy), zatím co předmětem rámcové smlouvy ze dne 18. 3. 2016 [číslo] [spisová značka] byl prodej a doprava čerstvého betonu a prodej a doprava ostatních produktů, tedy dodávky zboží (prodej a případná doprava ze strany 2. žalované pro žalobkyni), v této smlouvě měla 2. žalovaná postavení prodávajícího a žalobkyně postavení kupujícího. Navíc 2. žalovaná nerozumí argumentaci žalobkyně o tvrzeném porušení smluvní povinnosti ze strany 2. žalované, a to konkrétně článku 2.5 Technických, dodacích a všeobecných prodejních podmínek, ve kterém jsou praveny povinnosti kupujícího v místě přejímky, tyto podmínky jsou dle žalobkyně součástí rámcové smlouvy ze dne 18. 3. 2016 a kupující v tomto smluvním vztahu je právě žalobkyně.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 5. 9. 2016 došlo k nehodě autodomíchávače značky [jméno] – [příjmení] [jméno] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka] ve vlastnictví žalobkyně, který v okamžiku nehody zajišťoval přepravu betonové směsi v areálu zemědělské farmy [obec], na pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (vlastnické právo 1. žalovaného je zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]). Při couvání autodomíchávače došlo k jeho propadu do nezajištěné zemědělské jímky, která se v daném místě nacházela, kdy po propadu vozidla došlo k jeho poškození. Při propadu vozidla do nezajištěné betonové jímky došlo ke škodě na vozidle, která byla žalobkyní vyčíslena v celkové výši 2 063 448,98 Kč.

8. Pokud jde o výši způsobené škody, žalobkyně požadovala zaplacení částky 2 063 448,98 Kč. Z tohoto je částka 334 105,28 Kč hrazena za vyproštění vozidla, které bylo provedeno dodavatelem [anonymizováno] – [právnická osoba] Za jeřábové práce při vyzdvižení vozidla [jméno] – [příjmení], [registrační značka] (přistavení jeřábu, převoz 130 t protizávaží a jeřábování) bylo fakturou [číslo] žalobkyni účtováno celkem 344 245 Kč dne 16. 9. 2016 se splatností 30. 9. 2016. Žalobkyně výpisem ze svého účtu doložila, že částku 344 245 Kč uhradila pod variabilním symbolem [číslo] dne 3. 10. 2016.

9. Dle žalobkyně částka 1 131 062,01 Kč byla žalobkyní uhrazena za koupě nových náhradních dílů vozidla. Žalobkyně soudu předložila faktury, které byly provedeny k důkazu, a to fakturu [číslo] vystavené dodavatelem [příjmení] [příjmení] [obec] dne 30. 6. 2017 na částku 1 173 169 Kč s tím, že zálohou bylo uhrazeno 968 000 Kč, zbývá tedy uhradit 205 169 Kč se splatností 30. 7. 2017. V této faktuře je uvedeno, že zde uvedené dodané díly jsou určeny pro nákladní vozidlo [jméno] – [příjmení], [registrační značka]. Výpisem z účtu žalobkyně doložila, že částka 968 000 Kč byla uhrazena dne 5. 6. 2017. Žalobkyně dále výpisem ze svého účtu dokládá, že částku 205 169 Kč uhradila dne 18. 7. 2017.

10. Dodavatel [jméno] [příjmení] – [příjmení] [příjmení] v [obec] fakturou [číslo] žalobkyni účtuje za opravu vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] dne 28. 4. 2017 [anonymizováno] dne 12. 5. 2017 částku 62 330 Kč. Na základě faktury [číslo] ze dne 2. 9. 2016 žalobkyně uhradila dodavateli [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] ve [obec] částku 42 646 Kč za odtah vozidla [registrační značka] – místo zásahu [část obce] dne 2. 11. 2016, jak dokládá výpisem ze svého účtu.

11. Z vnitrofaktury [číslo] vystavené žalobkyní bylo zjištěno, že v souvislosti s vyproštěním poškozeného přepravníku betonové směsi – původní [registrační značka] – nová [registrační značka] je fakturováno celkem 14 360,28 Kč. Nedílnou přílohou této vnitrofaktury je pak rozpis jednotlivých prací vynaloženého materiálu. Dodavatel [příjmení] [obec] dále fakturou [číslo] účtoval dne 19. 7. 2017 se splatností 2. 8. 2017 žalobkyni za dodané zboží částku 4 960 Kč. Tato částka byla dodavateli uhrazena z účtu žalobkyně dne 20. 7. 2017.

12. Na základě faktury [číslo] ze dne 15. 2. 2017 žalobkyně, jak vyplývá z výpisu jejího účtu, dne 13. 3. 2017 uhradila částku 26 230 Kč dodavateli [příjmení] [příjmení] spol. s r. o. za dané náhradní díly ve faktuře specifikované.

13. Za náhradní díly byla dále dodavateli [právnická osoba] ve [obec] uhrazena částka 3 727 Kč na základě faktury [číslo] ze dne 11. 4. 2017, a to z účtu žalobkyně dne 5. 5. 2017.

14. Za reklamní polep – MIX žalobkyně uhradila částku 10 890 Kč dodavateli [anonymizováno] [právnická osoba] na základě faktury [číslo] dne 31. 5. 2017 dle výpisu z účtu žalobkyně.

15. Fakturou [číslo] ze dne 22. 9. 2016 [příjmení] [příjmení] spol. s r. o. účtovala žalobkyni částku 5 419 Kč, kdy dle příjmového pokladního dokladu [anonymizováno] byla tato částka uhrazena dne 22. 9. 2016 16. [právnická osoba] za provedenou opravu kontaktu, zaškolení převodovky k automobilu [registrační značka] účtoval částku 16 679 Kč fakturou [číslo] ze dne 25. 4. 2017, žalobkyně výpisem svého účtu dokládá, že tuto částku uhradila dne 19. 6. 2017.

17. Dle faktury [číslo] ze dne 22. 3. 2017 žalobkyně uhradila dodavateli [právnická osoba] v [obec] částku 17 445 Kč dne 5. 5. 2017.

18. Žalobkyně dále uhradila dodavateli [právnická osoba] v [obec] za dopravu jeřábu z [anonymizováno] do [část obce] a zpět a za poskytnuté služby rozebírání [příjmení] částku 4 167 Kč na základě faktury [číslo] dne 31. 1. 2017, což žalobkyně dokládá výpisem ze svého účtu.

19. Dále žalobkyně předložila soudu paragon [anonymizováno] o úhradě částky 1 690 Kč za dodané zboží k automobilu [anonymizováno] [číslo] dodavatele [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ve [obec] dne 30. 5. 2017.

20. Žalobkyně dále dokládá vystavenými vnitrofakturami náklady vzniklé jí v souvislosti s opravou, a to konkrétně [číslo] ze dne 14. 6. 2017, kdy za osazení bubnu na vozidle [jméno] [příjmení] po havárii vyčíslena částka 6 343 Kč, vnitrofakturou [číslo] žalobkyně vyčísluje práce při opravě vozidla [anonymizováno] [číslo] [číslo], a to opravu poškozeného přepravníku betonové směsi ve výši 105 820 Kč a č. vnitrofaktury [číslo] ze dne 8. 6. 2017 ve výši 482 472 Kč.

21. Žalobkyně doložila potvrzení o registraci vozidla (technickým průkazem) č. [anonymizováno] [číslo] a kupní smlouvou [číslo] že je od 27. 3. 2008 zapsána jako provozovatel nákladního automobilu tovární značky [jméno] – [příjmení] typ [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], [registrační značka].

22. Soud žalobu zamítl vůči 2. žalované. Dle žalobkyně odpovědnost 2. žalované spočívala v porušení smluvní povinnosti vyplývající pro ni z rámcové smlouvy [číslo] [spisová značka] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 18. 3. 2016. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Žalobkyně původně tvrdila, že žalovaná porušila povinnost vyplývající pro ni ze smlouvy o přepravě čerstvého betonu [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyní jako dopravcem a 2. žalovanou jako odesílatelem dne 1. 3. 2016. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala zajišťovat pro 2. žalovanou přepravu čerstvého betonu a maltových směsí dle potřeb jednotlivých betonáren 2. žalované popřípadě dalších specifikovaných betonáren. Žalobkyně byla dle smlouvy povinna provádět přepravu čerstvého betonu a maltových směsí včetně jejich předání zákazníkovi odesílatele, tedy 2. žalované, v termínu a do místa určení dle pokynů vedoucího nebo dispečera betonáren odesílatele. Následně bylo tvrzeno, že tato smlouva byla nahrazena rámcovou smlouvou ze dne 18. 3. 2016. Soud souhlasí s tímto tvrzením žalobkyně. Předmětem rámcové smlouvy je ujednání žalobkyně a 2. žalované o prodeji a dopravě čerstvého betonu a dalších produktů vyráběných dle specifikace zákazníka. V této si žalobkyně a 2. žalovaná ujednali (článek 4.15), že podpisem této smlouvy se ruší veškerá předchozí smluvní písemná i ústní ujednání o dodávkách čerstvého betonu a ostatních produktů, které nejsou součástí této smlouvy. Dle 2. žalované tato smlouva nemohla nahradit smlouvu o přepravě čerstvého betonu, jestliže tato byla mezi žalobkyní a 2. žalovanou uzavírána jako smlouva o přepravě, v rámcové smlouvě jsou pak žalobkyně a 2. žalovaná označeny jako kupující a prodávající. Soud souhlasí s tvrzením žalobkyně, že tato rámcová smlouva s odkazem na ujednání obsažené v článku 4.15 této smlouvy nahrazuje původní smlouvu o přepravě čerstvého betonu, jestliže nelze vycházet toliko z označení stran smlouvy: kupující – prodávající, ale je nutno vyjít z obsahu této rámcové smlouvy. Předmětem smlouvy je jak prodej čerstvého betonu a dalších produktů, taktéž ale i doprava, cena dopravy, nedílnou součástí smlouvy jsou právě i Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky, ve kterých jsou dále i upraveny podmínky dopravy zboží. Dle článku 4.5 rámcové smlouvy ze dne 18. 3. 2016 je nedílnou součástí smlouvy příloha č. 1 Ceník – nabídkový list, příloha č. 2 – Technické, dodací a všeobecné prodejní podmínky, příloha č.

3. Bezpečnostní list a příloha č. 4 – Plná moc prodávajícího (kupujícího). Dle § 1 odst. 2.6„ Povinnosti kupujícího v místě přejímky (pokud jím není betonárna)“ je stanoveno, že kupující se uzavřením smlouvy zavazuje vytvořit v místě dodávky (pokud jím není betonárna) podmínky pro plynulý a bezpečný provoz dopravních prostředků a čerpadel, vykládku a ukládání čerstvého betonu a ostatních produktů. Zajišťuje zejména sjízdnost a dostupnost příjezdových komunikací, bezpečné a vhodné stanoviště pro mechanismy. V rámcové smlouvě ze dne 18. 3. 2016 je jako kupující označena žalobkyně [právnická osoba] Dle podmínek, které jsou nedílnou součástí této rámcové smlouvy tedy vyplývá, že kupující, tedy žalobkyně, je právě ta, kdo je povinen vytvořit v místě dodávky podmínky pro plynulý a bezpečný provoz dopravních prostředků, vykládku a ukládání čerstvého betonu, zajistit sjízdnost a dostupnost příjezdových komunikací, bezpečné a vhodné stanoviště pro mechanismy. V závorkách je vždy uvedeno, pokud jím není betonárna. I z tohoto vyplývá, že žalobkyně jako kupující zajišťuje sjízdnost a dostupnost příjezdových komunikací, podmínky pro plynulý a bezpečný provoz prostředků dopravujících čerstvý beton v místě dodávky vyjma prostory betonárny, teda vyjma prostor betonáren 2. žalované, kdy v těchto prostorách je tedy tato povinnost stanovena pro 2. žalovanou. Jestliže v tomto konkrétním případě byl beton dopravován do areálu zemědělské farmy [obec], jehož vlastníkem je 1. žalovaný, nelze dovodit, že právě zde v tomto areálu to byla 2. žalovaná, která měla zajistit bezpečný provoz dopravního prostředku, a to autodomíchávače přepravující beton. Soud tedy na straně 2. žalované neshledává porušení smluvní povinnosti, které by zakládalo 2. žalované povinnost nahradit vzniklou škodu propadem autodomíchávače do nezajištěné zemědělské jímky.

23. Soud žalobě vyhověl v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 063 448,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení vůči 1. žalovanému. Žalobkyně spatřovala nárok vůči 1. žalovanému v odpovědnosti za škodu vzniklou žalobkyni jako uživateli účelové komunikace, která je ve vlastnictví 1. žalované. 1. žalovaný, který umožnil její užívání, odpovídá všem, kterým tento přístup umožnil za její sjízdnost. Co je účelovou komunikací, je upraveno v § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. je účelovou komunikací i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. 1. žalovaný tvrdil, že místo propadu nebylo komunikací, předkládal soudu fotomapu objektu před započetím stavby s tím, že v předmětném místě byla pouze travnatá plocha. Soud ale souhlasí s tvrzením žalobkyně, kdy toto bylo i zjištěno z provedených důkazů, a to zejména z předložené fotodokumentace (č. listu 14a-18 spisu) a i provedeného videozáznamu z vyproštění autodomíchávače z místa propadu. Z fotografií bylo zjištěno, že kolem objektu kravína vede právě účelová komunikace, kdy jsou zde vyjeté koleje, které jsou i vysypány kamením, kdy podle stavu soud usuzuje na to, že tyto vyjeté koleje nemohly vzniknout užitím pouze v několika málo případech, kdy jak uvádí žalobkyně, účelovou komunikaci muselo využívat větší množství vozidel. Zpevnění kamenivem také ukazuje na to, že se jednalo o používanou účelovou komunikaci. Svědek [jméno] [příjmení], řidič, který dne 5. 9. 2016 řídil autodomíchávač, přivezl z betonárky v [část obce] ve [obec] beton do areálu 1. žalovaného na stavbu, vypověděl, že nebyl první, kdo zde navážel beton, ten byl navozen již od ostatních řidičů. Před ním přijel na místo čerpadlář s [anonymizováno] a pumpou, na místo přijel po samé cestě. Po samé přístupové cestě jezdil již v minulosti, kdy také navážel beton na přístavbu kravína. To bylo asi před 5 lety. Byl upozorněn na jímku, která byla pod svahem, na to, že by byla jímka i pod přístupovou cestou upozorněn nebyl. Nebylo mu ani sděleno, že by tam tudy nesměl jezdit. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že do objektu se dostavil z betonárky v [část obce], kdy věděl, kdo to jel, tedy řidič, který jel s „ mixem“. Na místě mu někdo, údajně to byl mistr ze stavby, sdělil, aby zajeli na místo zezadu, jestliže se jedná o přístupovou cestu. Museli se držet hodně při stěně kravína, protože tam byl svah. Nejprve na místo najížděl on pumpou na beton, až za ním couval betonmix, který se pak propadl. Po cestě, po které přijel, byl štěrk, drcené kamenivo. Bylo jim řečeno, že tudy jezdí i traktory. [ulice] bylo vidět, že je užívána. Bylo hovořeno na místě také o tom, že když se hrabaly základy na stavbu, jezdila tudy tříosá sklápěčka, která vyvážela zeminu. Svědek [jméno] [příjmení], který působil jako stavbyvedoucí u firmy [anonymizováno] [obec], která dodávala stavbu, jako subdodavatel vypověděl, že přístupová cesta, na které došlo k propadu, se běžně používala. On v okamžik propadu na stavbě nebyl. Nebyl upozorněn na to, že by pod touto cestou byla jímka, věděl o jímce, která byla v terénu viditelná. Po cestě, kde došlo k propadu, se dopravoval materiál na stavbu. Na základě těchto zjištění soud uzavírá, že k nehodě došlo na účelové komunikaci v uzavřeném objektu zemědělské farmy [obec], který je ve vlastnictví 1. žalovaného, kdy taková účelová komunikace byla užívána. Žalovaný tvrdil, že neměl jakoukoliv povědomost o tom, že v místě propadu se nacházela betonová jímka. Dle soudu soud nemůže přihlédnout k této obraně 1. žalovaného, 1. žalovaný jako vlastník areálu, který je využíván jako zemědělská farma, si s ohledem na charakter tohoto objektu, charakter staveb, kdy konkrétně se jednalo o stavbu kravína, si musel být vědom, že v souvislosti s takovou stavbou, která tento účel plní, zde musely být související stavby a nelze se zprostit odpovědnosti tím, že o takové stavbě jímky nevěděl. Soud nemůže přihlédnout ani k obraně 1. žalovaného v tom směru, že 1. žalovaný před stavbou prošel s příslušnými zástupci firem, které stavbu prováděli, areál, jasně stanovil přístupové cesty ke stavbě s tím, že přístupová cesta byla stanovena po zpevněné asfaltové ploše, kterou pak 1. žalovaný předkládal v řízení mapkami. V řízení ale nebylo prokázáno, že by 1. žalovaný výslovně na místo propadu upozornil, že by takové místo bylo jako nebezpečné označeno, a to nejen pro průjezd tak těžkou technikou, jako byl autodomíchávač, ale dle soudu k takovému propadu do nezajištěné betonové jímky mohlo dojít i při častějším používání jiné techniky, o které bylo v řízení hovořeno v tom směru, že právě tímto místem byla vyvážena zemina ze stavby. Ve věci slyšení svědci shodně vypovídali, že na konkrétní místo je nikdo neupozornil, tomu ani tak nemohlo být, jestliže sám 1. žalovaný v řízení tvrdil, že o betonové jímce v konkrétním místě neměl jakoukoliv povědomost. 1. žalovaný jako vlastník účelové komunikace neupozornil uživatele na závažné nebezpečí ve sjízdnosti účelové komunikace, žádným způsobem nezabránil, aby tato účelová komunikace nebyla využívána, a to jakoukoliv technikou. Dle žalobkyně 1. žalovaný porušil prevenční povinnost stanovenou v ustanovení § 2900 o. z., dle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 1. žalovaný nedodržel obecný standard odborné péče podnikateli vlastní, a to jako vlastník účelové komunikace, ale i zároveň jako stavebník, kdy 1. žalovaný uváděl, že on byl investorem předmětné stavby. Byl to právě 1. žalovaný, který měl učinit taková opatření, která by vzniku škody zabránila. Soud žalobě vůči 1. žalovanému vyhověl s odkazem na ustanovení § 1910 o. z., dle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Žalobkyně v řízení doložila, že před podáním žaloby byl 1. žalovaný k úhradě žalované částky písemně vyzván. Protože ve stanovené lhůtě žalobkyní si tuto svoji povinnost 1. žalovaný nesplnil, dostal se do prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl i v části, ve které se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ve věci bylo státem zaplaceno na svědečném 1 463,16 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které platil proti účastníkům, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady tohoto řízení nese neúspěšný 1. žalovaný, bylo mu proto uloženo, aby zaplatil částku vynaloženou na svědečném Okresnímu soudu v Prachaticích.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci přiznal právo na náhradu nákladů řízení úspěšné žalobkyni vůči neúspěšnému 1. žalovanému a dále bylo rozhodnuto tak, že ve věci úspěšná 2. žalovaná a vedlejší účastník na straně 2. žalované mají právo na náhradu nákladů vůči žalobkyni, která byla ve vztahu k 2. žalované a k jejímu vedlejšímu účastníkovi neúspěšná. Náklady žalobkyně představují částku 103 173 Kč na zaplaceném soudním poplatku, dále byla žalobkyně zastoupena advokátem, který ve věci učinil celkem 12 úkonů právní služby, kdy za 1 úkon právní služby mu náleží odměna dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 16 580 Kč, to je celkem 198 960 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, vyjádření učiněné dne 11. 9. 2020, ze dne 25. 11. 2020, ze dne 5. 3. 2021, doplnění tvrzení žalobkyně ze dne 19. 2. 2021, závěreční návrh ze dne 28. 6. 2021, účast na jednání před soudem prvého stupně dne 27. 11. 2020, dne 8. 2. 2021, dne 22. 3. 2021, dne 28. 5. 2021 a 28. 6. 2021). Dále paušální náhrady hotových výdajů za 12 úkonů právní služby podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, to je 3 600 Kč, náhrady za promeškaný čas jízdami z [obec] do [obec] a zpět za účast u celkem 5 jednání, kdy za jízdu tam a zpět žalobce účtoval 9 započatých půlhodin, jedna cesta tam a zpět trvala 4:02 hodiny, to je celkem za 45 půlhodin po 100 Kč 4 500 Kč, cestovného z [obec] do [obec] a zpět při ujetých celkem 288 km za 1 jízdu tam a zpět [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] při kombinované spotřebě 6,0 l [číslo] km motorové nafty při ceně dle vyhlášky 31,80 Kč za 1 l v roce 2020 a 27,20 Kč l v roce 2021, sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidle ve výši 4,20 Kč za 1 km v roce 2020 a v roce 2021 ve výši 4,40 Kč km, cestovné dne 27. 11. 2020 činí 1 777,42 Kč, cestovné ve dnech 8. 2. 2021, 22. 3. 2021, 28. 5. 2021 a 28. 6. 2021 činí vždy po 1 752,88 Kč, to je celkem 8 788,94 Kč. Zástupce žalobkyně doložil, že je registrován jako plátce daně z přidané hodnoty, náleží mu tady dále 21% DPH ve výši 43 328,70 Kč. Žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení bylo přiznáno 364 350,64 Kč.

26. Ve věci úspěšné 2. žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení ve výši celkem 220 570,90 Kč, kdy 2. žalovaná byla ve věci zastoupena advokátem, náleží ji tedy odměna za zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Za 10 úkonů ve věci učiněných (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 11. 9. 2020, ze dne 13. 10. 2020, ze dne 10. 2. 2021 a účast u jednání dne 27. 11. 2020 za 2 úkony jednání přesahovalo 2 hodiny, dne 8. 2. 2021, dne 22. 3. 2021, 28. 5. 2021 28. 6. 2021) po 16 580 Kč, to je 165 580 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů po 300 Kč, to je 3 000 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za účast u 5 jednání, kdy za 1 jízdu z [obec] do [obec] a zpět účtoval zástupce žalované celkem 10 započatých půlhodin, to je 50 půlhodin celkem po 100 Kč činí 5 000 Kč, a dále jízdného z [obec] do [obec] a zpět při ujetých celkem 290 km za 1 jízdu osobním automobil tovární značky Škoda Octavia při kombinované spotřebě 5,5 l benzinu automobilového 98 oktanu při ceně 36 Kč l v roce 2020 a 31,50 Kč l v roce 2021, jízdné v roce 2020 tady za 1 jízdu činilo 1 792,20 Kč a v roce 2021 při ceně benzinu a základní náhradě 4,40 Kč za 1 km jízdy (v roce 2020 4,20 Kč za 1 km jízdy) pak jízdné činilo 1 778,40 Kč. Druhý žalovaný účtoval na cestovném za 1 jízdu 1 742 Kč, za 5 jízd tedy 8 710 Kč, byla mu přiznána tato částka. Zástupce 2. žalované také doložil příslušnou registraci plátce DPH, bylo tedy přiznáno dále 21% DPH ve výši 38 280,90 Kč.

27. Vedlejšímu účastníkovi na straně 2. žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za 10 úkonů po 300 Kč, to je 3 000 Kč, dále cestovného z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [registrační značka] při ujetých 300 km za 1 jízdu při kombinované spotřebě dle technického průkazu 6,0 l [číslo] km benzinu automobilového 95 oktanů v ceně 32 Kč l v roce 2020 (účast u jednání dne 27. 11. 2020) a ve výši 27,80 Kč l v roce 2021 (účast u jednání dne 22. 3. 2021), základní náhradě v roce 2020 4,20 Kč km a 4,40 Kč km v roce 2021, to je jízdné ve výši 1 836 Kč v roce 2020 a ve výši 1 820 Kč v roce 2021 Celkem na jízdném bylo přiznáno 3 656 Kč spolu s částkou 3 000 Kč, to činí 6 656 Kč.